Historie občanství v Československu 20. století

Osvícenské reformy v českých zemích

• Robotní povinnosti poddaných byly omezovány.
• Konfesní právo bylo upraveno.
• Správa byla zreformována.
• Berní katastr zaváděl rovnoměrné zdanění pro poddané i vrchnosti.
• Důchody feudálů byly omezeny.
• Tereziánský krajský systém byl zaveden.
• Všeobecný školní řád byl zaveden v roce 1774.
• Toleranční patent (1781) umožnil další než katolická vyznání.
• Reformy Josefa II. mírně změkčily daňové zatížení, ale patent byl roku 1789 zrušen.
• Existence řady robotních patentů (Leopold I., Karel VI., MT).
• Úřední sbírky jako Sbírka zákonů justičních upravovaly soudní systém.

Vývoj trestního práva

• Constitutio criminalis Carolina (1532) a Constitutio criminalis Josephiana (1707) ovlivňovaly trestní právo Josef II.
• Constitutio Criminalis Theresiana (1768) upravuje hmotné i procesní právo.
• Josef II. zavedl obecný zákoník o zločinech a trestech (1787).
• Allgemeine Kriminal-Gerichtsordnung (1788) a Zákon trestní o zločinech a těžkých policejních přestupcích (1803) upravovaly trestní procesy.

Reformy v oblasti soukromého práva

• Kodex Theresianus Universalis (1753) byl snahou o soukromé právo.
• ABGB je rozdělen do institutů (osoby, věci, obligace).
• Společný směnečný řád (1763) pro Českou Korunu a Rakousko upravoval obchodní právo.
• Allgemeine Gerichtsornung (1781) byl obecným soudním řádem.
• Dvorský dekret (1786) chránil dělníky, děti a ženy.
• Patenty: toleranční (1781), zrušení nevolnictví (1781), manželský (1783) a dědické posloupnosti (1786).
• Občanský zákoník Josefa II. (1786), autor Horten, ale k dalším dílům nedošlo.

Všeobecný občanský zákoník ABGB

• Práce na kodifikaci začala v roce 1753 a pokračovala.
• Všeobecný občanský zákoník (ABGB) byl experimentálně aplikován v Haliči (1791).
• ABGB vstoupil v platnost 1.6.1811 a nabyla účinnosti 1.1.1812.
• Obsahuje 1502 paragrafů a 3 části (osoby, věci, obligace).
• Základní principy: všeobecnost, výlučnost, přirozenoprávní teorie, rovnost a zákaz retrospektivity.
• Přežitky feudalismu jako je neomezené vlastnictví a lenní právo.

Právo osob v ABGB

• Druhy osob byly FO a výdělečné sdružení, ne PO.
• Právní osobnost/subjektivita byla vrozená. Otroctví bylo zakázáno.
• Existují pravidla pro nascitura, omezená svéprávnost (děti, nedospělci, nezletilí, zuřiví, šílení, blbí, marnotratníci).
• Manželský patent Josefa II. (1783) omezoval a řídil sňatky.
• Manželství bylo možné zrušit pouze smrtí.

Věcná práva, obligace a dědické právo

• Věcná práva, obligace a dědické právo měly dělení podle povahy (hmotné, nehmotné, movité, nemovité, individuálně/genericky určené) i vlastnictví (státní/soukromé, feudální dělené vlastnictví).
• Věcná práva: vlastnictví (neomezené), držba, služebnosti (osobní, pozemkové,sl. bytu), zástavní právo (mov. ruční z. x nemov. hypotéka), právo stavby.
• Obligace: smlouva o půjčku, zápůjčku, trhová, služební, nájemní.
• Dědické právo mělo být založeno na smlouvách (manželé/snoubenci), testamentech, allografních závětích a zákonech (4 tříd?).

Počátky a vývoj pracovního a sociálního zabezpečení

• 1661 patenty týkající se žebráků a tuláků, 1771 a 1781 reformy MT a JII. Taafeho reforma (z. o nemocenském,úrazovém, penzijním).
• 1781 zrušení nevolnictví.
• Námezdní smlouva podle ABGB (26. hlava).
• Horní zákon (1854), Živnostenský řád (1859), živnostenské soudy (1869), domovské právo (1863), 8hodinová pracovní doba (1918).
• Existence institucí jako almužny, ratejny,výmínku.

Obchodní, živnostenské a insolvenční právo

• Obchodní zákoník (1863), Živnostenský řád (227/1859), akciovky (253/1852).
• Obchodní registr, osobní, kapitálové, veřejné, komanditní a akciové společnosti, s.r.o.
• Směnečný patent, všeobecný směnečný řád, konkurzní řád, a zákony o společenstvech.

Vývoj trestního práva a správního trestání

• Trestní zákon (117/1852), zákaz analogie, nullum crimen, zákaz tělesných trestů (1867).
• Zákon o zneužívání třaskavin (1885).
• Vojenský trestní řád (1855)

Justice a právní povolání

• Císařské nařízení o organizaci soudní soustavy (1849), Nejvyšší soudní a kasační dvůr.
• Porotní soudy, živnostenské a rozhodčí soudy, státní zastupitelství.
• Úprava notářství (75/1871) a advokacie (364/1868).

Rakouský ústavní vývoj

• Snahy o autonomii českých zemí (1848).
• Dubnová ústava (1848), březnová ústava (1849), Silvestrovské patenty (1851) a říjnový diplom (1860).
• Únorová ústava (1861)

Dvojkolejnost rakouské správy

• Zeměpanská a samospráva, souvislost s rušením poddanství a zaváděním samosprávy.
• Obce, okresy, kraje a země (Čechy, Morava, Slezsko).

Prosincová ústava, rakousko-uherské vyrovnání a česká politika

• Dualizace Rakouska a Uherska (1867).
• Prosincová ústava (1867), pasivní rezistence, Česká deklarace (1868), fundamentálky (1871), Punktace (1890).
• Nové politické strany (Sociálně demokratická, Katolická, Agrární, Národně sociální, Lidová, Realistická, Radikálně pokroková).

Právní úprava občanských práv a svobod

• Dubnová ústava (1848), březnová ústava (1849), Bachovský absolutismus, Únorová ústava (1861), prosincová ústava (1867).
• Rozvoj volebního práva.
• Konkordát (1855), protestantský patent (1861).

Vznik samostatné ČSR

• 28. 10. 1918, Československá národní rada, Pittsburgská dohoda, Washingtonská deklarace, Recepční zákon (11/1918).
• Prozatímní ústava ČSR (37/1918).
• Novelizace v březnu a květnu 1919.

Ústavní listina 1920

• První definitivní ústava 121/1920 Sb., inspirace francouzskou 3. republikou, autor Hoetzel.
• Polylegálnost, obsah v hlavách o všeobecných ustanoveních, zákonodárné, výkonné a vládní, soudcovské moci, práva a povinnosti občana, ochrana menšin.

Právní postavení menšin

• Hlava VI. Ústavy, Češi a Slováci, Němci, Maďaři.
• Smlouva Saint-Germain, Župní zákon, organizační zákon.

Právní zakotvení hranic

• Versaillská mírová smlouva, smlouvy s Rakouskem, Bulharskem, Maďarskem, Tureckem.
• Únorová ústava (1920) a 121/1920 Sb.
• Mnichovská dohoda (30. 9. 1938).

Změny v recipovaném právu

• Recepční zákon (11/1918).
• Odlišnosti mezi právními řády. Právo: rozlukový zákon, zákon o smlouvě nakladatelské, zletilost na 21, církevní/civilní sňatek.
• Připrava rekodifikace občanského zákoníku.

Právní úprava občanských práv a volebního práva

• Saint Germainská smlouva jako východisko, Ústava 1920 jako hlavní pramen.
• Smlouva mezi spojenými a sdruženými mocnostmi a ČSR.
• Prováděcí předpisy: shromažďovací a spolčovací právo, postavení politických stran, tiskové právo.
• Úprava volebního práva (zákon o prozatímní ústavě): povinnost volit, ženy a občané 21+.

Justiční soustava

• Zřízení Nejvyššího soudu.
• Sjednocení soudní organizace (okresní, krajské, vrchní).
• Ústavní soud, volební soud, zvláštní soudy (živnostenský, lichevní, rozhodčí komise, pojišťovací).

Právní úprava vyvlastnění a pozemková reforma

• Pozemkový úřad, záborový proces ministerstva zemědělství.
• Zákony: obnova velkostatků, záborový, přídělový, náhradový.

Zákon na ochranu republiky

• Recepce rakouského trestního zákoníku (117/1852).
• Zákony z let 1919 a 1921.

Organizace veřejné správy

• Zákon o obecním výboru.
• Snaha „odrakouštění“ správy.
• Župní zákon (126/1920 Sb.), organizační zákon (1927).
• 4 země: Česká, moravskoslezská, slovenská, podkarpatská.