Fotogrammetrie – ZS 2024

Metoda bezkontaktního měření a rekonstrukce tvarů, rozměrů a polohy objektů na základě fotografických snímků.

Fotogrammetrické snímkování z pevného stanoviště (např. terénního bodu).

Fotogrammetrické snímkování z letadla nebo dronu.

Fotogrammetrická metoda používající minimálně dva snímky objektů z různých úhlů pro trojrozměrné modelování.

Geometrické vlastnosti kamery, jako je poloha hlavního bodu a zkreslení objektivu.

Polohu a orientaci kamery v prostoru.

Kamera navržená pro precizní fotogrammetrické snímkování, s přesně definovanými parametry.

Vztah mezi snímkovými a objektovými souřadnicemi.

Body na snímku s známými objektovými a snímkovými souřadnicemi, které slouží k propojení snímků.

Body, které jsou na snímku již existující, jako jsou například budovy, stromy apod.

Body, které jsou speciálně umístěny a označeny pro geodetické měření.

Geometrické nepřesnosti objektivu, které ovlivňují polohu zobrazeného bodu.

Symetrické zkreslení, posun bodu na snímku podle vzdálenosti od středu.

Zkreslení způsobené nepřesným seřazením čoček.

Důležitá charakteristika pro určení váhy ve vyrovnání snímků.

Stanovení cíle, požadované výstupy a přesnosti leteckého snímkování.

Metoda pro získání 3D modelu objektu z leteckých snímků.

Technika pro odvození 3D struktury scenérie z neorientovaných fotografií.

Určení polohy a orientace kamery v prostoru.

Parametry kamery, jako je ohnisková vzdálenost a rozměry snímače.

Kalibrace pro určení relativních posunů mezi GPS, IMU a kamerou.

Fotoaparát využívající CCD čipy k snímání obrazu.

Systém bezpilotních letounů.

Bezpilotní letadlo.

Mračno bodů reprezentující 3D model objektu.

Matematická metoda pro omezení vyhledávacího prostoru při korespondenci snímků.

Proces propojení a vyrovnání více snímků pro vytvoření přesného 3D modelu ze snímků, který lépe zachycuje realitu.

Měření navazovacích bodů, počet vlícovacích bodů, poloha a přesnost vlícovacích bodů, přesnost zaměření snímkových souřadnic a použitý matematický model – všechny tyto faktory ovlivňují přesnost výsledného modelu.

Pomocí interest operátorů se automaticky vyhledají a označí navazovací body na snímku, což pomáhá zefektivnit a zrychlit proces aerotriangulace.

Pomocí speciálních nástrojů a techniky simulujeme binokulární vidění z fotografií. Vidíme předměty v 3D, jako bychom je pozorovali přímo.

Rozdíl v poloze stejného bodu na dvou snímcích z různých stanovisek. Je nezbytná pro vytvoření stereoskopického vjemu.

Zkreslení obrazu způsobené tím, že směry pozorovacích paprsků k odpovídajícím si bodům se neprotínají. Nelze tak dosáhnout 3D vjemu.

Mapa složená z ortofotosnímků, které jsou převedeny do ortogonální projekce, čímž se minimalizují zkreslení v důsledku reliéfu terénu.

Digital Model of Terrain (DMT) a Digital Model of Surfaces (DMP) - modely používané pro tvorbu ortofotomápy.

Nalezení odpovídajících bodů na různých snímcích. Tyto body jsou nazývány navazovací body a umožňují určení vzájemné polohy a orientace kamer.

Vytvoření trojrozměrného modelu objektu z fotografických snímků pomocí procesu, který zahrnuje nalezení odpovídajících si bodů, výpočet polohy a orientace kamery a sloučení dat do 3D modelu.

Mračno bodů, které obsahuje pouze malý počet bodů, typicky v důsledku manuálního výběru nebo automatického zpracování s vysokým prahem.

Mračno bodů, které obsahuje velký počet bodů a poskytuje detailní reprezentaci povrchu objektu.

Metoda pro 3D rekonstrukci objektů z fotografických snímků, kde se automaticky určuje relativní orientace kamer na základě nalezených navazovacích bodů.

Proces, kdy se v rámci SfM projektu automaticky vypočítá kalibrační parametry kamery.

Komponent dronu, který určuje polohu a orientaci UAV v prostoru (Xo, Yo, Zo, ω, φ, κ).

Kamerový kloubní závěs, který plynule vyrovnává náklony dronu a udržuje kameru stabilní.

Úhlové pohyby dronu. Roll=křídlo nahoru/dolů, Pitch=‚čumák‘ nahoru/dolů, Yaw/heading=‚čumák‘ vlevo/vpravo.

Fotografie s korekcí geometrických zkreslení, která má kolmou projekci na zemský povrch a umožňuje přesné měření.

Metoda, jež umožňuje vnímat 3D obraz z dvou snímků stejného objektu pořízených z různých úhlů. Používá speciální brýle, jako jsou anaglyfy, polarizační brýle nebo brýle s tekutými krystaly.

Vytvoření stereomodelu ze dvou nebo více snímků, které se následně transformují do objektového souřadnicového systému.

Transformace stereomodelu do objektového souřadnicového systému. Zahrnuje polohu, orientaci a měřítko modelu.

Kontrolní body na snímcích, které se používají pro výpočet relativní orientace. Jsou rozmístěny rovnoměrně pro přesnější výpočet.

Vyrovnání všech paprsků z obrázků, aby se protínaly v navazovacích bodech a vlícovacích bodech. Tak se určuje poloha a orientace snímků i nově nalezených objektů.

Společné body na různých snímcích, které se využívají k propojení a vyrovnání snímků. Určují vzájemný vztah snímků.