Ekonomie: Hlavní pojmy a oblasti

Společensko-vědní disciplína, která se zabývá rozhodováním o využití vzácných zdrojů s alternativním užitím. Zkoumá, jak se produkují statky a služby a jak se rozdělují mezi různé skupiny pro současnou a budoucí spotřebu.

Studuje chování jednotlivých ekonomických subjektů na dílčích trzích (např. trh práce, kapitálu, statků). Zaměřuje se na otázky, jako je motivace spotřebitele, tvorba ceny, rozhodování firmy o maximalizaci zisku.

Zabývá se celkovou ekonomikou země. Zkoumá například celkovou spotřebu, zaměstnanost, nezaměstnanost, inflaci, platební bilanci, státní rozpočet.

Studuje vzájemné propojení mezinárodních finančních a hmotných toků a jejich dopad na světovou ekonomiku.

Popisuje ekonomické jevy tak, jak jsou. Snaží se vysvětlit, jak ekonomika funguje, bez hodnotových soudů.

Snaží se zodpovědět otázky: "Jaká ekonomická realita je a jaká by měla být?" Zahrnuje hodnotové soudy a doporučení.

Ekonomika je totéž co hospodářství. Označuje celkový systém výroby, distribuce a spotřeby v dané zemi.

Výrok, který je objektivně pravdivý a ověřitelný fakty. Např. "Cena ropy se zvýšila".

Výrok, který obsahuje hodnotící soud a je založen na osobních preferencích. Např. "Míra nezaměstnanosti by neměla přesáhnout 5%".

Pravidlo říkající, že racionálně jednající subjekt realizuje pouze takovou činnost, kde užitek převyšuje náklady.

Dostupnost zdrojů je omezená, zatímco lidské potřeby jsou neomezené. Mít více jednoho, znamená mít méně jiného.

Statek volný je dostupný neomezeně a zadarmo, zatímco ekonomický statek je omezený a jeho užívání souvisí s náklady.

Výrobní faktory se dělí na primární (půda a práce) a sekundární (kapitál), které pomáhají při výrobě zboží a služeb.

Analytický framework, který zjednodušuje realitu tím, že si ponechává pouze klíčové charakteristiky pro pochopení vztahů v daném systému.

Křivka znázorňující všechny maximální kombinace dvou výstupů, které ekonomika může vyprodukovat s danými zdroji a technologií.

Bod v grafu PPF, který představuje nevhodné využití dostupných zdrojů.

Bod v grafu PPF, který představuje situaci, kdy jsou všechny dostupné zdroje využity k výrobě pouze jednoho statku.

Situace, kdy ekonomika nemůže vyprodukovat danou kombinaci statků, protože jí chybí zdroje.

Model zobrazující jednoduchou ekonomiku s pouze dvěma sektory: domácnostmi a firmami. Domácnosti vlastní výrobní faktory (práce, kapitál), které pronajímají firmám. Firmy tyto faktory využívají k výrobě statků a služeb, které pak domácnosti kupují za svůj důchod z pronájmu výrobních faktorů.

Oblast, kde se setkává nabídka a poptávka. Firmy nabízejí statky a služby, které domácnosti poptávají.

Místo, kde se nabízejí výrobní faktory (práce, kapitál) a firmy je poptávají. Domácnosti vlastní výrobní faktory a pronajímají je firmám.

Příjmy, které domácnosti získávají z pronájmu výrobních faktorů.

Náklady firem na mzdy, úroky a rentu za využívání výrobních faktorů.

Proces přeměny vstupů (např. suroviny, práce) na výstupy (např. produkty, služby). Výstupy se pak dále spotřebovávají.

Potřeba a poptávka po produktech a službách, které uspokojují potřeby jednotlivců a firem.

Výměna zboží a služeb mezi ekonomickými subjekty. Zahrnuje obchod a trhy.

Matematické pravidlo zahrnující vztah mezi dvěma veličinami, kdy jedna je závislá na druhé. Zpravidla vyjádřené jako y = f(x).

Proměnná v funkci, která se mění a ovlivňuje hodnotu závisle proměnné. Příklad: cena (x) ovlivňuje poptávku (y).

Proměnná v funkci, která se mění v západovosti na hodnotu nezávisle proměnné. Příklad: poptávka (y) se mění závisle na ceně (x).

Vztah mezi dvěma proměnnými, kde růst jedné vede k růstu druhé. Příklad: nabídka se zvýší, když cena roste.

Vztah mezi dvěma proměnnými, kde růst jedné vede k poklesu druhé. Příklad: poptávka klesá, když cena roste.

Vyjadřuje změnu proměnné na ose y vzhledem ke změně proměnné na ose x. Je to poměr změny y a změny x. Spočítá se jako změna y děleno změnou x.

Absolutní hodnota směrnice přímky. Určuje, jak je přímka strmá. Kladná směrnice znamená vzestupnou přímku, záporná směrnice znamená klesající přímku.

Směr se změnou vztahu mezi proměnnými. Kladná směrnice znamená přímý vztah (obě proměnné rostou nebo klesají společně), záporná směrnice znamená nepřímý vztah (proměnné se pohybují opačně).

Liší se v průběhu křivky. Směrnice křivky v bodě se určí pomocí tečny v daném bodě. Směrnice křivky mezi dvěma body se určí pomocí spojnice těchto bodů (průměrná směrnice).

Změna závisle proměnné vzhledem k nekonečně malé změně nezávisle proměnné. Vypočítává se pomocí diferenciálního počtu.

Křivka je konvexní, když je její druhá derivace kladná. Křivka je konkávní, když je její druhá derivace záporná.

Vyjadřuje závislost proměnné y na proměnné x. Každý bod na přímce má stejnou směrnici, což je dána číslem b.

V průběhu křivky se směrnice mění. Existuje nekonečně mnoho tečen, každá s jinou směrnicí.