Ekonomie 10. třída: Dokonalá konkurence

Co, jak a pro koho se bude vyrábět. Důležitá otázka, která se týká základních principů ekonomiky. "Co" se týká poptávky (co chceme?), "Jak" se týká nabídky (jak to vyrobíme?) a "Pro koho" se týká distribuce (kdo to dostane?).

Teoretický model fungujícího trhu, který dokáže optimálně uspokojit poptávku a nabízet zboží a služby. V praxi neexistuje kvůli mnoha faktorům, které ho deformují.

Trh, kde dochází ke směně výrobních faktorů za peníze. Nejde o zboží a služby, ale o vstupy do výroby, jako jsou práce, kapitál a země.

Typ trhu, který se vyznačuje vysokými daněmi a silnými státními zásahy do ekonomiky. Zaměřuje se na sociální spravedlnost a spravedlivou distribuci bohatství.

Křivka zobrazující vztah mezi cenou zboží a jeho množstvím, které jsou výrobci ochotni prodat za danou cenu. Je to souhrn všech zamýšlených prodejů za různé ceny.

Posun na nabídkové křivce způsobený změnou ceny zboží. Změna ceny ovlivňuje množství zboží, které jsou výrobci ochotni a schopni prodat.

Posun celé křivky nabídky způsobený vlivem faktorů, které se netýkají ceny. Například změna technologie, epidemie nebo daňová změna.

Množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu.

Souhrn všech zamýšlených nákupů na trhu.

Poptávka jediného kupujícího.

Poptávka po jednom konkrétním výrobku.

Cena, při které se nabídka rovná poptávce.

Množství, které se prodá při rovnosti nabídky a poptávky.

Typ konkurence, kde se firmy snaží o co nejnižší cenu.

Typ konkurence, kde se firmy snaží o co nejlepší kvalitu, reklamu a výhody.

Trh s velkým počtem firem, kde si žádná neovlivňuje cenu.

Kombinace vstupů a výstupů, které firma dokáže s danou technologií vyprodukovat.

Vyjadřuje vztah mezi vstupy a výstupy.

Zjednodušená rovnice, která ukazuje, jak se výstup (Q) liší v závislosti na množství kapitálu (K) a práce (L).

Všechny vstupy jsou fixní, firma nemá možnost přizpůsobit produkci během krátké doby.

Kapitál je fixní, firma může měnit pouze počet zaměstnanců.

Firma může měnit všechny vstupy, je maximálně flexibilní.

Celkový objem výstupu, který firma dosáhne s danými vstupy.

Dodatečný výstup, který firma získá zvýšením vstupu (např. práce) o jednu jednotku.

Produktivita jednoho vstupu, vypočítaná jako celkový produkt dělený množstvím vstupů.

Kombinace dvou vstupů, které vedou ke stejnému objemu produkce, zobrazené na mapě izokvant.

Je to situace, kdy firma vyrábí daný výstup s minimálními průměrnými celkovými náklady (LAC). V krátkém období nemusí firma vyrábět s minimálními AC.

Vyjadřuje, jak se změna ceny produktu projeví na množství, které jsou firmy ochotny nabízet. Existují 3 druhy elasticity - cenově elastická, jednotkově elastická a cenově neelastická.

Situace, kdy firma maximalizuje zisk. Dochází k rovnováze, když se mezní příjem (MR) vyrovná meznímu nákladu (MC).

Je to situace, kdy se vyrábí takové množství produktu, které si spotřebitelé nejvíc přejí. Realokací zdrojů by se nedalo zvýšit výstup firmy ani užitek spotřebitele.

Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a explicitními náklady (TCex). Explicitní náklady zahrnují skutečně vynaložené peníze, například náklady na materiál a mzdy.

Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a celkovými ekonomickými náklady (TCe). Ekonomické náklady zahrnují i implicitní náklady, jako jsou ušlé příležitosti.

Rozdíl mezi účetním ziskem a ekonomickým ziskem. Zahrnuje náklady ušlých příležitostí.

Výnosy z prodeje. Jsou závislé na prodejní ceně a prodaném množství.

Příjmy na jednotku produkce. Vypočítají se dělením celkových příjmů (TR) množstvím prodané produkce (Q).

Změna celkových příjmů (TR) v důsledku prodeje jedné dodatečné jednotky produkce (Q).

Náklady, které se s výší produkce nemění. Například nájem, pojištění nebo mzdy manažerů.

Náklady, které se s výší produkce mění. Například náklady na suroviny, energie a mzdy dělníků.

Náklady na jednotku produkce. Vypočítají se dělením celkových nákladů (TC) množstvím prodané produkce (Q).

Náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky produkce (Q).

Jediný výrobce, určuje cenu.

Malý počet firem, některé mají významný podíl.

Více menších firem, cenové rozdíly malé, konkurence se opírá o diferenciaci produktů.

Spotřebitel volí kombinaci statků a služeb, která mu při daném důchodu přinese největší užitek.

Omezené finanční prostředky spotřebitele, které definují, co si může dovolit koupit.

Soubor spotřebních košů dostupných při daném rozpočtu. Obvykle je znázorněna jako oblast pod a na hranici rozpočtu.

Linii znázorňující maximum, co si spotřebitel může dovolit koupit při daném rozpočtu a cenách. Má negativní sklon, klesající zleva doprava.

Vyjadřuje poměr ceny statku x k ceně statku y. Určuje, jak je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek druhým při zachování rozpočtového omezení.

Zobrazuje všechny kombinace statků, které přinášejí stejný užitek. Všechny body na indiferenční křivce dávají spotřebiteli stejné uspokojení.

Teorie, která tvrdí, že užitek nelze měřit, pouze seřadit podle preferencí.

Změna celkové užitečnosti v důsledku změny spotřeby statku o jednu jednotku.

Užitek klesá, jak roste stupeň nasycení statkem. Například po třech zmrzlinových kornoutech už nezažijete takový užitek jako po prvním.

Přerozdělení statků mezi spotřebitele nemůže nikomu prospět aniž by někoho jiného poškodilo. Vzniká, když je mezní míra substituce (MRS) stejná pro všechny spotřebitele.

Fixní zdroje musí být využity tak, aby nebylo možné zvýšit výrobu jednoho statku bez omezení druhého. Výroba probíhá na hranici výrobních možností.

Mezní míra transformace produktu (MRPT) vyjadřuje míru, v níž výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého statku. To se týká výroby na hranici produkčních možností.

Spolupracuje efektivnost ve výrobě a ve směně, aby se dosáhlo optimálního stavu uspokojení lidských potřeb. K dosažení tohoto stavu je nutné sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi. Platí MRS = MRPT.

Stav, kdy je dosaženo efektivity ve všech sférách ekonomiky - ve směně, ve výrobě a výrobně spotřební. Rovnováhu zajišťuje cenový systém v podmínkách dokonalé konkurence. MRS = MRPT = cena.

Změna poptávky po statku v reakci na změnu ceny vlastního statku.

Poměr procentní změny poptávky k procentní změně ceny.

Malá změna ceny způsobí velkou změnu poptávky. Typická pro luxusní zboží.

Změna ceny má malý vliv na poptávku. Typické pro nezbytné zboží.

Změna ceny vede k proporcionální změně poptávky.

Citlivost poptávaného množství jednoho statku na změnu ceny jiného statku.

Statky, které se navzájem doplňují (např. auto a benzín).

Statky, které se navzájem nahrazují (např. káva a čaj).

Změna poptávky po statku v reakci na změnu důchodu spotřebitele.

Výrazný růst poptávky při růstu důchodu (např. luxusní zboží).

Míra, která určuje, kolik jedné statku je spotřebitel ochoten obětovat za další jednotku jiného, když má zachovat stejný užitek. Na indiferenční křivce se projevuje její zakřiveností.

Křivka, která spojuje optimální body spotřeby (koše) při různých cenách statku. Ukazuje, jak se spotřebitel chová, když se cena jednoho statku mění.

Typ statku, kdy pokles ceny nevede k nárůstu poptávky, ale k jejímu snížení. Spotřebitel místo levnějšího statku kupuje více dražšího.

Kombinace, kde se spotřebitelův rozpočet (BL) dotýká nejvyšší možné indiferenční křivky (IC). Spotřebitel tak maximalizuje svůj užitek v daném omezení rozpočtu.

Výsledek, kdy se mezní užitky ze spotřeby všech statků rovnají. Spotřebitel v tomto stavu maximalizuje svůj celkový užitek.

Citlivost poptávaného množství na změny ceny, ceny jiných statků, nebo důchodu. Ukazuje, jak se poptávka mění v reakci na změny cenových faktorů.

Spojuje rovnovážné koše při různých cenách statku. Tvar křivky se mění v závislosti na typu statku a jeho komplementaritě, čímž se odráží reakce spotřebitele na změnu ceny.

Křivka, která ukazuje, jak se celkové náklady mění s rostoucím objemem produkce. Ukazuje, jak si firma může dovolit různé kombinace vstupů.