Dějepis 19. století: Společenské a politické změny

Zrušení poddanské povinnosti, která byla posledním pozůstatkem feudálního systému. Sedlák se mohl z poddanství vykoupit, ale vrchnost tím přišla o svůj zisk.

Uspořádání, které se opírá o demokratické a parlamentní principy. Mluví se o moci lidu a o zastupitelském systému řízení.

Právo národa na samostatné a svobodné rozhodování o svém osudu. V kontextu 19. století se jednalo o právo národů na zřízení vlastních států.

Konflikt mezi velkoněmeckým a maloněmeckým řešením jednoty Německa. Velkoněmecké řešení zahrnovalo i Rakousko, maloněmecké řešení zahrnovalo pouze německá území bez Rakouska.

První krize evropské pentarchie znamenala rozpad dohody a spolupráce mezi velkými evropskými mocnostmi. Tyto mocnosti se začaly vzájemně vymezovat a soupeřit.

Občanská válka v USA v letech 1861-1865. Sever proti Jihu. Velká Británie podporovala Jižní státy v boji proti Severu.

Rusko se zapojilo do války s Osmanskou říší kvůli konfliktům na Balkáně. Rusko chtělo posílit svůj vliv v regionu a získávat strategické území.

Vznik samostatných balkánských států, jako je Srbsko, Černá Hora a Rumunsko. Tyto státy si prosadily svou nezávislost a odštěpily se od Osmanské říše.

Německo hledá zdroje pro své hospodářství a snaží se prosadit se na světové scéně.

Rakousko-Uhersko anektuje Bosnu a Hercegovinu, čímž se snaží posílit svůj vliv na Balkáně.

Rusko, Prusko a Rakousko se dohodnou na společné kontrole nad Polskem a snaží se stabilizovat poměry v Evropě.

Německo posiluje své námořnictvo a snaží se vyrovnat s Británií o nadvládu na mořích.

Francie a Británie se dohodnou na spolupráci, čímž se formuje nový alianční systém v Evropě.

Evropa se rozděluje na dva velké bloky soupeřících mocností: Trojspolek a Trojdohoda.

Teorie, která zdůrazňuje paralelnou existenci a vývoj různých center moci. Vývoj se neřídí pouze západním modelem.

Proces, který označuje šíření západního modelu a jeho vlivu na svět. Tím se rozšiřuje civilizační vliv západu.

Politický směr, který vznikl na konci 19. století a je založen na myšlence, že Židé by měli mít vlastní stát v Palestině.

Prohlášení britské vlády z roku 1917, které slibovalo podporu vzniku židovského národního domova v Palestině.

Fráze z konce 19. století, která se v politice států začala uplatňovat. Znamená, že stát si nezadává morální limity a dělá vše pro dosažení politických cílů.

Politika cílená na integraci národa prostřednictvím jazyka, kultury a vzdělávání. Využívá se i v národních státech.

Vznik národních států, které se snaží stát se nezávislými a svrhnout imperiální mocenské struktury.

Proces vytváření států, které se v 18. a 19. století osvobozovaly od nadvlády jiných států.

Válka mezi Německem a Francií v roce 1870-71, která vedla k sjednocení Německa a nastolení Pruska jako hegemona.

Krize, která ohrožuje stabilitu a fungování státu.

Po skončení 1. světové války Maďarsko ztratilo ¾ svého území, které bylo součástí Rakousko-Uherské říše. Revidovaní mírových smluv se tak stal hlavním politickým cílem Maďarska.

Bulharsko ztratilo přístup k Egejskému moři na jihu, ale získalo zpět část bývalého území.

Po rozpadu Osmanské říše se Turecko muselo vyrovnat s rozdělením svého území mezi vítězné mocnosti. Turecké národní hnutí pod vedením Mustafy Kemala Baše (Atatürka) se bránilo a vyhlásilo Tureckou republiku.

Mírové smlouvy po 1. světové válce vedly k vytvoření nestabilního a nevyváženého uspořádání v Evropě. Vznikly nejasné hranice, zejména na východě Polska,

Itálie a Japonsko nebyly spokojeny s výsledky 1. světové války a s novým světovým uspořádáním. To vedlo k napětí a soupeření mezi velmocemi.

Po 1. světové válce panovala rivalita mezi Velkou Británií a Francií. Velká Británie usilovala o stabilitu v Evropě prostřednictvím liberálních principů, zatímco Francie se zaměřovala na plnění pařížských smluv.

Československo se po 1. světové válce stabilně vypořádalo s otázkou občanství a integrací nově nabytého území.

Benešovi se nepodařilo prosadit dva projekty: Mandátní správu nad Togom a Slovanský koridor. Tyto projekty byly vnímány jako příliš ambiciózní a nereálné.

Bělogvardějci byli protibolševické síly, které se snažily svrhnout bolševický režim v Ruské občanské válce. Měli podporu některých světových mocností a také Čs. legie, která se rozmístila podél transsibiřské magistrály. Bělogvardějci se však trápili vnitřními neshodami a byli nakonec rozprášeni Rudou armádou pod vedením Leon Trockého.

Rudá armáda, bolševická armáda, byla organizovaná a efektivní síla, která bojovala s bělogvardějci v Ruské občanské válce. Za účasti Leon Trockého dokázala prosadit bolševický režim a stát se novým vládcem Ruska. Rudá armáda se vyznačovala násilím a bezohledností v boji proti protivníkům.

Leon Trockij byl vlivný bolševický revolucionář, který hrál klíčovou roli v Ruské občanské válce. Působil jako lidový komisař ochrany a pomohl Rudé armádě porazit bělogvardějce. Byl známý svým bezohledným přístupem k protivníkům.

Ruská občanská válka se odehrála v letech 1917-1923 a byla konfliktem mezi bolševiky a bělogvardějci. Bělogvardějci se snažili svrhnout bolševický režim, avšak ztratil na síle vlivem vnitřních neshod a vítězství Rudé armády.

Hlavní mocnosti, západní země, se během Ruské občanské války rozhodly ponechat Rusko svému osudu a zaměřily se na ochranu východní Evropy před bolševismem. Zároveň sledovaly nebezpečí narůstajícího německého nacionalismu.

Poválečná situace v Německu, kdy Němci byli nuceni platit reparace za způsobené škody. Proběhly pokusy o vyhnutí se platbám a odpor proti okupaci Porúří. Problém s platbou reparací vyústil v hyperinflaci a velkou ekonomickou krizi.

Státní neměnná měna zavedená v Německu v roce 1924, nahradila starou marku, která ztratila hodnotu během hyperinflace.

Ekonomický plán, který pomohl Německu uzdravit se z ekonomické krize. Cílem bylo zřídit schůdný platby reparací a umožnit Německu hospodářský růst.

Politická dohoda, která obcházela Ver.dohody ohledně zbrojení, je podpisována Ruskem a Německem. Umožnila Rusku vývoj zakázaných zbraní.

Soustavný růst cen a zmenšování kupní sily peníze. V Německu v důsledku neodpovědného tištění bankovek a nezvládnutelných platby reparací.

Německá národně-socialistická strana, založené v letech po 1. světové válce. V čele s Hitlerem v době hyperinflace z ní vznikla hrozba pro republiku. Zapojila se do pokusů o převrat.

Program nacistické strany, který popsal Hitler ve vězení. Obsahuje klíčová prohlášení hitlerovské ideologie.

Občanská rebelie v Porúří jako projev nesouhlasu s francouzsko-belgickou okupací a vymáhání platby reparací. Výraz odporu Němců proti potrestání za válečnou prohru.