ČSR: 2. republika a její zánik

ČSR: 2. republika a její zánik (1938-1939)

• Období 2. republiky v Československu trvalo v letech 1938-1939.

Sudety

• Sudety byly pohraniční oblasti Československa osídlené převážně německým obyvatelstvem.

Hitlerovy důvody pro likvidaci ČSR

• Strategická poloha ČSR v centru Evropy představovala pro Hitlera výhodu.
• Hospodářský potenciál ČSR zahrnoval vyspělý průmysl a naleziště nerostných surovin.
• ČSR poskytovala útočiště německým emigrantům.
• Hitler používal početnou německou menšinu v ČSR jako záminku pro agresi.
• Nacisté považovali české území za životní prostor pro Němce.
• Slovanské obyvatelstvo bylo v nacistické ideologii považováno za podřadné.

Československé pohraniční opevnění

• V letech 1935–1938 budováno opevnění v pohraničí a na vnitrozemských příčkách.
• Opevnění mělo chránit před Německem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem.
• Byl proinvestován jen zlomek plánovaných prostředků (1/5).

Vnitropolitická situace na konci 30. let

• V listopadu 1937 zaslal K. Henlein dopis Hitlerovi, v němž vyjádřil touhu po připojení Sudet, Čech, Moravy a Slezska k Říši.
• Situace v pohraničí se vyhrocovala.
• Češi byli napadáni Němci.
• Docházelo k bojkotu českých služeb a podniků.
• Konaly se místní demonstrace a pochody s hesly jako "Heim ins Reich!".
• Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 se prodloužila hranice s Německem.
• V dubnu 1938 byly formulovány tzv. karlovarské požadavky SdP.
• Karlovarské požadavky SdP obsahovaly samosprávu pro oblasti obývané Němci, volnost pro nacistickou propagandu, zrušení spojeneckých smluv a orientaci na Německo.
• Požadavky henleinovců byly stupňovány tak, aby nemohly být splněny.
• V květnu 1938 zvítězila SdP ve volbách do obecních zastupitelstev v Sudetech (90 %).

Sudetoněmecký Freikorps

• Od září 1938 působila polovojenská organizace Sudetoněmecký Freikorps.
• Cílem Freikorpsu byla destabilizace situace v československém pohraničí.
• Freikorps prováděl ozbrojené útoky a sabotáže.

Politická situace před rozpadem ČSR

• Německá propaganda obviňovala československou vládu ze situace v pohraničí.
• Francie a Velká Británie uplatňovaly politiku appeasementu.
• ČSR měla odevzdat okresy s více než 50 % německého obyvatelstva.
• Hitler stupňoval požadavky ve prospěch Polska a Maďarska.
• Československá vláda odmítla a 23. září 1938 vyhlásila všeobecnou mobilizaci.

Všeobecná mobilizace 23.9.1938

• Mobilizováno 1 128 000 osob, z toho 48 000 důstojníků a 9 000 rotmistrů.
• Armáda disponovala téměř 350 tanky, 5 000 dělostřeleckými hlavněmi a 950 bojovými letouny.
• Stavebně dokončeno a vyzbrojeno 263 těžkých a 9632 lehkých objektů.
• Hlavní velitel armádní generál Ludvík Krejčí působil v letech 1890-1972.

Poměr sil v roce 1938

• Československo mělo cca 15 milionů obyvatel, Německo cca 75-80 milionů.
• Československá armáda v míru měla cca 200 000 vojáků, Německo cca 600 000.
• Československo disponovalo cca 350 tanky, Německo cca 2 000-2 500.
• Československo mělo cca 1 500 letadel, Německo cca 3 500.
• Československo mělo cca 4 000 děl a houfnic, Německo cca 7 000-8 000.
• Do československé armády mohlo být povoláno až 1,3 mil. mužů.
• ČSR měla kvalitní tanky a solidní letectvo.
• Československo mělo moderní dělostřelectvo (Škoda).

Projev N. Chamberlaina v britském rozhlase 27.9.1938

• Chamberlain vyjádřil neochotu riskovat válku kvůli sporu v daleké zemi.

W. Churchill po podepsání Mnichovské dohody

• Churchill reagoval na Mnichovskou dohodu slovy, že Anglie si vybrala hanbu, ale bude mít válku.

Důsledky Mnichovské dohody

• ČSR byla donucena odevzdat území obydlená z 50% Němci.
• Československo ztratilo 34 % území a 33 % obyvatelstva.
• ČSR ztratila 2/5 průmyslu, většinu nerostných surovin, železnice a silnice.
• Ztratila také vojenská opevnění.

Územní zisky Německa, Polska a Maďarska

• Německo získalo území v září-listopadu 1938 a v březnu 1939.
• Byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava.
• Polsko a Maďarsko také získaly území v březnu a listopadu 1938.
• Byla vyhlášena Slovenská republika.

JUDr. Emil Hácha

• JUDr. Emil Hácha byl prezident Československa v letech 1938–1939.
• V období 1939–1945 byl státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava.
• Byl to také překladatel a právník.

Politická situace po přijetí Mnichovské dohody

• 5. října abdikoval prezident Edvard Beneš a emigroval.
• 6. října byla vyhlášena slovenská autonomie.
• Vznikla Česko-Slovenská republika jako federace.
• 30. listopadu se prezidentem stal JUDr. Emil Hácha.
• Panovala napjatá atmosféra, volalo se po vládě pevné ruky.
• V prosinci 1938 byl přijat zmocňovací zákon umožňující vládnout bez parlamentu.
• Skončila demokracie v ČSR.

Konec demokracie v ČSR

• Povoleny pouze dvě politické strany.
• Strana národní jednoty(pravice) a Národní strana práce (levice).
• Předseda vlády Rudolf Beran vládl bez parlamentu.

Březen 1939

• Na Slovensku se stupňovala protičeská kampaň.
• Československá vláda vyhlásila výjimečný stav a moc převzala armáda.
• Protičeská propaganda se šířila v Říši i v protektorátu.
• 13. března byly napadeny četnické stanice v Stonařově a Pohořelicích.
• Incidenty posloužily jako záminka pro německou vojenskou akci.

Slovensko leden-březen 1939

• V únoru 1939 jednali slovenští nacionalisté s Hitlerem o rozbití ČSR.
• Německo si vynutilo odevzdání československého zlata jako "náhradu" za Sudety (481 mil. Kč).
• Jozef Tiso byl slovenský nacionalista a prezident Slovenského státu.

Zabrání Podkarpatské Rusi

• Podkarpatská Rus byla zabrána Maďarskem

Provokace henleinovců ve vnitrozemí – únor 1939

• Jednalo se o přípravu rozbití Česko-Slovenska.
• Zvýšený nátlak na Česko-Slovensko ze strany Německa a Maďarska.

Hitlerovy plány s ČSR

• Cílem byla likvidace ČSR.
• Podpora snahy Slovenska o autonomii a samostatnost.
• Podpora separatistického hnutí v čele s Josefem Tisem.
• 14.3.1939 - samostatný Slovenský štát v čele s prezidentem Dr. Josefem Tisem.
• Podkarpatská Rus obsazena Maďarskem.
• 14.3.1939 - prezident Hácha donucen Hitlerem k souhlasu se slovenskou samostatností a okupací zbytku Československa německou armádou.
• 15.3. vpád německých vojsk do Čech a na Moravu.
• 16.3. vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Okupace

Protektorát Čechy a Morava

• Hlavní město protektorátu byla Praha.
• Rozloha činila 49 363 km².
• Počet obyvatel v roce 1939 byl 7 380 000.
• Obyvatelstvo tvořili Češi a Moravané.
• Úředními jazyky byly čeština a němčina.
• Území bylo součástí Třetí říše.
• Měnou byla protektorátní koruna.
• Státním prezidentem byl Emil Hácha (s minimem reálné moci).

Mezinárodní reakce na okupaci

• Francie odsoudila okupaci a neuznala novou situaci.
• Chamberlain konstatoval zánik ČSR a odmítl garantovat hranice.
• Francie a Velká Británie odvolaly velvyslance z Německa.
• SSSR protestoval, ale výzva k dohodě s VB a F byla neúspěšná.
• Po uzavření paktu s Německem uznal SSSR Slovenský stát a Protektorát.
• Itálie a Maďarsko uznaly Protektorát.

15. březen 1939

• V 6:00 hodin německá armáda obsadila zbytek Čech a Moravy.
• Byl vydán rozkaz pro obyvatele, podepsaný generálem Blaskowitzem.

Říšský protektor

• Po Hitlerovi měl v protektorátu nejvyšší moc.
• Konstantin von Neurath (1939-1943), Reinhard Heydrich (1941-1942), Kurt Daluege (1942-1943) a Wilhelm Frick (1943-1945) byli říšští protektoři.
• Území protektorátu se členilo na Čechy (Böhmen) a Moravu (Mähren).