Předsókratovská filozofie - Milétská škola PDF
Document Details
Tags
Summary
Tento dokument pojednává o Předsókratovské filozofii, konkrétně o Milétské škole. Popisuje jejich přístup k hledání pralátky (arché) a filozofické myšlení. Zabývá se jednotlivými filozofy a jejich teoriemi.
Full Transcript
Antická filozofie Antická filozofie se rozvíjela především v Řecku, Římané dosáhli úspěchu v jiných oblastech, ale ve filozofii spíše jen kopírovali Řeky. Uznávaným římským filozofem byl jen Seneca. Periodizace starověké řecké filozofie 1) Předsókratovská filozofie (6. – 4. stol. Př. Kr.) 2) Fil...
Antická filozofie Antická filozofie se rozvíjela především v Řecku, Římané dosáhli úspěchu v jiných oblastech, ale ve filozofii spíše jen kopírovali Řeky. Uznávaným římským filozofem byl jen Seneca. Periodizace starověké řecké filozofie 1) Předsókratovská filozofie (6. – 4. stol. Př. Kr.) 2) Filozofie klasického období (5. – 4. stol. Př. Kr.) 3) Filozofie helénismu (4. stol. Př. Kr. – 529 po Kr.) Předsókratovská filozofie Milétská škola Škola vznikla v maloasijském přístavu Miletos. Orientovali se na hledání pralátky (arché), z níž vzniká svět a je základem všech věcí. Pralátka podle nich je obdařena vlastním životem – vnitřním zdrojem pohybu. Proto jsou také nazýváni hýlozoisté (hýlé=hmota, zoé=život). Prvním Miléťanem byl Thales, filozof a matematik. Pralátku spatřoval ve vodě. Vybral si ji proto, že je proměnlivá (pára,tekutina, led). Obdivoval také obrovskou sílu moře. Pokroková byla jeho teorie země. Země je plochá deska plovoucí na světovém oceánu. Při velkém vlnobití se láme a vznikají tím zemětřesení. Překonal tím představu, že příčinou zemětřesení jsou souboje obrů v podsvětí. Anaximandros se nespokojil při objasňování pralátky s jedním živlem a tvrdil, že základem všeho je apeiron (bezrozměrné, neomezené). Apeiron je našim smyslům nepřístupný, protože my můžeme vnímat pouze věci. Ty vznikly vydělením z apeironu. Jedná se o provinění apeiron vymezit a následuje trest v podobně zpětného rozplynutí v apeironu (vycházel zde ze zániku všech věcí). Anaximenés opět zjednodušil pojetí pralátky na jeden princip a ten spatřoval ve vzduchu. Tvrdil o něm, že je neurčitý a neomezený, ale vidíme zde analogii s fyzikálním vzduchem. Vedla jej k tomu asi myšlenka, že vzduch dýcháme a dech je základní podmínkou přežití člověka i zvířat.