Summary

These notes provide an overview of production management, covering topics such as production processes, inputs, outputs, and productivity measurements. The document also touches upon the importance of factors like quality, quantity, and time in meeting customer demands. Furthermore, it discusses efficiency, cost optimization, and relationships between various business departments.

Full Transcript

3MA112 PROVOZNÍ MANAGEMENT zabývá se řízením výroby / procesů, které vedou bezprostředně k tvorbě produktů hmotných či nehmotných řídí procesy, které bezprostředně vedou k tvorbě produktu (hlavní procesy) a ty, které jej podporují (podpůrné procesy) Objekt výrobního (pro...

3MA112 PROVOZNÍ MANAGEMENT zabývá se řízením výroby / procesů, které vedou bezprostředně k tvorbě produktů hmotných či nehmotných řídí procesy, které bezprostředně vedou k tvorbě produktu (hlavní procesy) a ty, které jej podporují (podpůrné procesy) Objekt výrobního (provozního) managementu výroba je posloupnost činností (proces), které na sebe navazují a přetvářejí přeměnou (transformation) vstup (materiál, stroje, lidé/pracovníci, informace o technologii) na výstup (výrobky, služby) – vytváří hodnotu pro zákazníka k dosažení svých cílů (např. zhodnocení majetku firmy) musí firma produkovat výstup o hmotný (výrobky) o nehmotný (služby) Výrobní činitelé (faktory) vstupy o materiál (surovina, materiál, energie, polotovary) o informace (information) o zákazník (pokud vytváříme službu) přeměna o prostředky dlouhodobé spotřeby se postupně opotřebovávají (stroje, výrobní zařízení, dopravní zařízení, budovy – facilities) o práce (staff) o informace (information) Základní cíl provozního managementu zákazník – vyrobit pro něj výrobek takový, jaký si žádá trh o v požadované kvalitě, množství a termínu o v „nejlepším“ radši ne (vždy jak si to přeje zákazník) o okna v listopadu ▪ větší ne (kvalita) ▪ více ne (množství) ▪ dřív ne (srpen? kam ho dám / rozbiju ho) o flexibilita, pružnost podnik – zhodnotit vstup (input) o hospodárnost společenské požadavky o environmentální požadavky (ochrana životního prostředí) o ochrana spotřebitelů, zaměstnanců Koncepce C-Q-T (cost – quality – time) grafické znázornění čas // kvalita // náklady C – náklady – menší náklady než cena Q – kvalita – jakost, množství, dostane se to v té jakosti a v tom množství, jak zákazník chtěl T – čas – zákazník to obdrží v tom čase, jak chtěl Základní úkol provozního managementu (krátkodobé, operativní plánování) předpokladem je sladit všechny výrobní činitele tak, aby odpovídaly poptávce z hlediska času, množství a místa (např. trvá-li výroba 10 ks stolů 2 pracovníkům jednu směnu, musí na začátku směny být na pracovišti 2 pracovníci, materiál pro 10 ks stolů, odpovídající stroje) Metody stanovení nákladů na výrobní jednici úplná kalkulace = celkový výstup ku celkovému vstupu neúplná kalkulace = celkový výstup ku parciálnímu vstupu Výkonnost systému lze hodnotit v produktivitě (poměr příkonu a výkonu) celková produktivita (total productivity) (resp. úplná kalkulace) o značí produktivitu celého podniku o celkový výstup ku celkovému vstupu 1 3MA112 o homogenní výstup ▪ poměr výstupu v naturálním vyjádření ku hodnotě vstupu (náklady spotřeby a vázání všech druhů vstupu) ▪ např. kolik za jednu korunu bylo možno vyrobit energie o heterogenní výstup ▪ poměr hodnoty výstupu (tržby) ku hodnotě vstupu (náklady spotřeby a vázání všech druhů vstupu) o kolik jedna korunu přinese např. na tržbách? tak 1,2 parciální produktivita (partial productivity) (resp. neúplná kalkulace) o produktivita vstupu (zdroje) zjišťována individuálně o poměr celkového výstupu ku parciálnímu vstupu o značí produktivitu jednotlivých výrobních faktorů produktivita práce o poměr výstupu (naturální vyjádření, hodnotové) ku hodnotě, množství výrobního faktoru vyjadřující spotřebu práce o jmenovatel ▪ počet zaměstnanců ▪ počet normohodin ▪ mzdové náklady o Je-li celková produktivita 1,2 – jaká je produktivita práce (mzdové náklady)? tak 1,5 // 12 Postavení provozního managementu 3 základní funkční oblasti, které rozhodují o prosperitě podniku o marketing (kvalitní PR, budu znát svého zákazníka a budu dělat produkty, které požaduje) o finanční řízení o výroba (když chce zákazník růžový svetr a já umím jen červený, tak smůla) také všechny další oblasti musí vzájemně spolupracovat, podnik to může potopit o i třeba inovace, HR, výzkum, vývoj… Řízení výrobních procesů strategická úroveň o základní cíle (výrobní profil) o různé funkční oblasti (marketing, finanční řízení) o trvá 3-5 let, ale je lepší říct, že to je dlouhý časový horizont (např. v oděvnictví je to 1 rok, ale jaderná elektrárna např. 30 let) taktická úroveň operativní úroveň (vše se musí plánovat i v naturálních jednotkách) jednotlivé úrovně se liší především časovým horizontem, podrobností, mírem rizika a nejistoty vždy je nutno vztáhnout výrobní procesy ke konkrétní firmě, např. časový horizont, který je odlišný pro různá odvětví, velikost firmy apod. Časové období krátké období – nelze změnit výrobní proces, nemůže dojít k žádným změnám ve výrobě (např. mám najaté pracovníky, nemůžu je vyhodit) středně krátké období – lze změnit vstupy, jako jsou materiál, práce, ale je příliš krátké na změnu výrobních faktorů dlouhé období – lze změnit všechny výrobní faktory (fixní i variabilní, např. u ropy) Výrobní náklady výrobní (kalkulační) jednotky – kus, litr, kilogram, šarže, výrobní dávka, zakázka… kalkulace úplných nákladů o lze je přiřadit ke kalkulační jednici o přímý materiál (pro výrobu) o přímé mzdy (zaměstnancům) 2 3MA112 o ostatní přímé náklady (musím i svítit, topit…) o režie (výrobní – odpisy strojů, svítím na stroje… // správní // odbytová) ▪ výrobní režie jsou náklady, které souvisí s provozem, výrobou – např. spotřeba formulářů, olejů, mazadel, tiskopisů, mzdy pomocných dělníků, opotřebení výrobních strojů, služby, opravy a udržování, všechny energie, telefonní poplatky… o zisk Který výrobek je pro firmu ziskovější? při nepřesném rozpočítání režijních nákladů, se může zdánlivě zdát některý druh výrobku ziskovější, přestože není kalkulace s neúplnými náklady o krycí příspěvek ▪ od tržby (cena) odečteme variabilní náklady ▪ rozdíl obsahuje fixní náklady a zisk o hrubé rozpětí ▪ od tržby (cena) odečteme přímé náklady Typologie výrobních procesů podle typu výroby (lze určit podle počtu druhů, množství od jednoho druhu a opakovanosti) o kusová – odlišná varianta jednoho druhu (např. pokud něco vyrobím, tak to nejspíš už nebudu opakovat, něco spešl – mezi žlutými bundami třeba žlutá bunda s kapucí) o sériová – výroba stejného druhu se opakuje v sériích (např. výroba šroubů, aut, textilu, může být i velkosériová) o hromadná – vyrábí se velké množství neustále (např. výroba elektrické energie, pekárny…) podle technologie o mechanické procesy ▪ nemění se u nich látková podstata, výrobky mění např. svůj vzhled, tvar (např. strojírenská výroba) ▪ většina z nich je přetržitá o chemické procesy ▪ vyvolávají změnu podstaty látky (např. výroba barev, umělých hnojiv) ▪ většina z nich je nepřetržitá (nelze je zastavit) o biologické a biochemické procesy ▪ využívají přírodní proces (např. kvašení, zrání) Spojitost výrobních toků povaha procesů o hlavní (core processes) ▪ výstupem jsou výrobky či služby pro zákazníka (interní, externí) o podpůrné (pomocné a obslužné) (support processes) ▪ vytvářejí podmínky, aby mohly hladce proběhnout hlavní výrobní procesy (zabezpečení provozuschopnosti, energetické hospodářství, vnitropodniková logistika …) Vztah výroby k odbytu výroba na zakázku (make to stock) (mám připravené výrobní zařízení, lidi, ale nezačnu pracovat dřív, než je nějaká zakázka potvrzená od zákazníka, který konkretizuje druh, termín výroby a způsob dodání) o výhoda? nikdy se o to nemusím tak starat – je trend dělat všechno na zakázku o výrobní zařízení je koncipované na to, aby běželo, ale nemůže běžet bez údržby – proces musí být hospodárný o minimalizace nákladů na skladování hotových výrobků o odstranění základního druhu plýtvání, výroba produktu, který se neprodá o nerovnoměrnost výroby, nevyužití výrobní kapacity, přetížení (přesčasy) 3 3MA112 výroba na sklad (make to order) o výroba je plánována podle předpovědi zjištěné průzkumem trhu o mám přesný plán zásobování, počtu pracovníků a bude to nejhospodárnější o rovnoměrné sladění kapacity a poptávky (minimalizace nákladů) o nevýhoda? jsou zde dodatečné náklady na skladování hotových výrobků a neprodané výrobky kombinace výroby na sklad a na zakázku o plánování výroby na zakázku při nedostatečné poptávce – zvážím, co se prodává (např. linky na zámkové dlažbě jedou vždy na zakázku) o zákazník může ovlivnit montáž – uděláme polotovary a až po objednávce zákazníka začneme vyrábět (tzv. bod rozpojení – část výroby jde na sklad a část na zakázku) o uplatnění? nákup, výroba polotovarů, výroba součástí, montáž, distribuce o předpoklad – jednotlivé části budu unifikovat (jednu část můžu použít v různých druzích výrobců) o konečný výrobek musím skládat jako stavebnici o např. stůl (2 druhy nohou, 4 rozměry desek, 2 barvy… 8 druhů součástí – celkem 16 variant) Rozmístění výrobního zařízení, prostorová struktura, pracoviště Layout individuální – pouze malé výrobny, malé dílny, laboratoře, umístění např. dle zvyklostí nebo instalace pohyblivé – výrobní zařízení se přizpůsobuje místu vytvoření zakázky skupinové – více druhů zařízení, různý počet zařízení o technologické spočívá v seskupování stejných či podobných strojů podle technologické příbuznosti (např. dílna s šicími stroji), využívá se u kusové a sériové výroby ▪ výhody – dobře se organizuje práce, není návaznost jednotlivých prací, snazší údržba, jednoduše se řeší nepřítomnost pracovníka nebo porucha stroje ▪ nevýhody – je zde horší přehled o rozpracované výrobě a výrobní proces je dlouhý vzhledem k přesunům rozpracované výroby mezi dílnami o předmětné (= linkové) spočívá v seskupování různorodých strojů podle technologického postupu dané výroby (např. stříhací stroj – šicí stroj – žehlící pult – balící pult), využívá se u hromadné a sériové výroby ▪ výhody – výrobek se zpracovává v jedné dílně od začátku do konce, krátký výrobní proces, nižší náklady na přepravu v rámci podniku ▪ nevýhody – těžko se mění výrobní program, těžko se organizuje práce, především když chybí pracovník nebo je porouchaný stroj, potom vznikají prostoje kombinace o jednotlivé pracoviště technologické, dílny (útvary) předmětné o výrobní buňka (cell) ▪ široký sortiment standardizovaných výrobků ▪ není možné pro každý výrobek vytvořit samostatnou linku, můžu na ní dělat více druhů, které mají podobnou technologii ▪ layout do tvaru U, více pracovníků, kteří musí být flexibilní Standardizace základním předpokladem výrobního řízení je informace norma = standard, normativ (např. jak dlouho trvá jeden pohyb) o v původním latinském významu měřítko nebo pravidlo norma je výsledek procesu standardizace o opakované situace – používáme určité pravidlo, které je standardizované (čím častěji se opakuje proces, tím by mělo být přesnější) 4 3MA112 o efektivnost procesu (výroby) o jakost výstupu (produktu) o společenské požadavky – ochrana zaměstnanců, ochrana životního prostředí výhody o vzor řešení určitého problému, který není nutný řešit znovu – šetřím čas i zdroje o stejný standard, povaha výsledků je vždy stejná, a je tak možné je sdílet, nebo používat stejným způsobem nevýhody o nemůžu vyhovět všem požadavkům – omezuje uživatele na předem dané postupy o není možné postihnout všechny – někdo by chtěl začít v jinou dobu o vývoj a udržování standardu vyžaduje financování Normativní základna podniku (druhy norem) organizační normy o aby vůbec mohl podnik fungovat, čím větší podnik, tím více norem musí mít o základní organizační činnosti, dílčí činnosti o kódovníky a číselníky – software, každý výrobek má číslo, musí být vytvořeno technické normy o nezávazné technické dokumenty, které řeší požadavky na výrobky a na technické a technickoorganizační činnosti (mám parametry, které musí splňovat např. kávovar u kávy) o předmětové ▪ ukazatele jakosti surovin, materiálů a výrobků, jejich mechanické, fyzikální, chemické a biologické vlastnosti (řeší, jak má vypadat nějaký materiál nebo výrobek) o předpisové ▪ výrobní a pracovní postupy ▪ způsoby balení, dopravy označování a skladování ▪ způsoby výpočtů, projektování a konstruované ▪ metody zkoušení a prověřování plnění dodávek surovin, materiálů a výrobků o všeobecné ▪ 1919 ESČ… provozní (technickohospodářské) normy o důležité pro výrobu, abychom mohli řídit výrobní proces o členíme je do výrobních faktorů (stroje, práce, pracovníci, informace) o dávají do vztahu vstup a výstup o normy spotřeby a vázanosti materiálů o normy spotřeby práce o kapacitní normy (kolik toho vyrobíme za určitý čas, s jakým počtem zaměstnanců…) Metody stanovení technickohospodářských norem liší se mírou náročnosti, opakovanosti, liší se i z hlediska časového, záleží na druhu materiálu analyticko-propočtové (spočítáme, kolik potřebujeme materiálu, snažíme se o minimální odpad) o využití má např. ve velkosériové výrobě zkušební (na základě vzorku zkusím, jakou mám spotřebu) o používá se pro normy spotřeby práce analogické, porovnávací (jsou poměrně rychlé, ale nejsou tak přesné) o uplatnění v malosériové výrobě o číslo, podle kterého se řídíme statistické (máme údaje o minulé spotřebě, kterou převádím do budoucí spotřeby) indexní (10 strojů, další rok 12, předpokládám 1.2x zvýšení spotřeby maziv) odhadové (profesionál odhadne, např. „pět kubíků stačí“) 5 3MA112 Normy spotřeby materiálu (= čistá spotřeba + ztráty a odpad) spotřeba určitého konkrétního druhu materiálu na konkrétní vymezenou jednici pro dané technickoekonomické podmínky (šité na míru přímo našemu podniku) je důležité jít po penězích km = čistá spotřeba ku normě spotřeby materiálu (koeficient využití materiálu) výrobní náklady – kvůli zásobování (zákazník chce 100 bund, tak abych věděl, kolik jich chci objednat) operativně řídící – vím, kolik toho musím vyskladnit a kolik toho musím dát jednotlivým pracovníkům užitečná spotřeba (zůstane v materiálu, např. ve stole) neužitečná spotřeba (ztráty a odpady) o odpad vratný a nevratný (můžu ho dál zužitkovat, ale zůstane mi) o ztráty (vypaří se voda) aneb materiál, ztráty a odpady I. Analyticko-propočtová metoda je ze všech nejpřesnějších musím zjistit čistou spotřebu o např. v technické dokumentaci konstruktéra, zjistím, kolik dřeva jsem využil (čistá spotřeba) o souvisí se změnou kvality (ale pokud si ji zlepším, jsem napřed před konkurencí) musím zjistit ztráty a odpad technickoekonomické zhodnocení (pořád se ptáme – nejde to nějakým způsobem snížit?) nezbytně neužitečná spotřeba II. Porovnávací metody metoda typových reprezentantů o mám skupinu podobných výrobků, které se liší v parametru, na kterém závisí přímo úměrná spotřeba materiálu, vytvořím koeficient metoda součinitele využití materiálu o pokud kupuju dlažbu, musím vědět, kolik m2 má místnost (čistá spotřeba) o pokud mám 0,8 - tak 80 % zůstane v materiálu a 20 % je odpad metoda konstrukční a technologické analogie – koeficientů struktury III. Zkušební metoda IV. Statistická metoda V. Odhadová metoda Normy vázanosti materiálu výrobní zásoby o pojistná zásoba – kryje nedostatek materiálu o technická zásoba – materiál nakupujeme dopředu, musíme ho mít na skladě o havarijní zásoba – výjimečné případy, např. při nějaké havárii zásoby nedokončené výroby zásoby hotových výrobků Bilanční rovnice počáteční stav zásob + dodávka = spotřeba + konečný stav o např. budu mít 5 rohlíků, přivezu 20 rohlíků, spotřebuju jich 10, tak mi jich zbyde 15 ideální počáteční stav = pojistná zásoba Velikost dodávky náklady rostoucí (Nvs) – s velikostí dodávky rostou náklady na pořízení (Np) – s velikostí dodávky klesají Metoda ABC – Paretův princip Parettovo pravidlo (pravidlo 80/20): 20 % příčin vyvolá 80 % důsledků rozdělení materiálu do 3 kategorií: 6 3MA112 o materiály A (klíčové): 5-15 % druhů, mají až 80 % hodnoty na skladě o materiály B: 20 % druhů, nejsou příliš důležité o materiály C: 65 % druhů, nejsou důležité např. 80 % příjmů podniku pochází od 20 % zákazníků, 20 % výrobků generuje 80 % zisku Výrobní kapacita určuje maximální objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za určitou dobu při daných technickoorganizačních opatřeních kapacita je závislá na výrobním zařízení a pracovnících počítá se za určitý čas (dle toho, jak jsem zorganizoval výrobu) o kalendářní časový fond (vypočítám dle veškerých dnů v daném období) o nominální časový fond (odečtu od kalendářního časového fondu soboty, neděle a svátky) ▪ čas, kdy se v podniku pracuje ▪ před 250 dnů = 2 000 hodin ▪ cca 21 dnů ▪ v zákoníku práce je dovolená 4 týdny o využitelný časový fond (VČF) (čas, kdy se v podniku reálně pracuje) ▪ NČF – plánované prostoje (dovolená, nemocnost, prohlídky, údržba) o časy týkající se směny jako celku – časy směnové o časy týkající se dávky jako celku – časy dávkové (čas, který já strávím při manipulaci s dávkou jako s celkem) o časy týkající se pouze výrobní jednice – časy jednotkové / kusové o technologické (přeměňuje polotovar v konečný výrobek) x netechnologické (např. přenesení výrobku) operace o činnosti přidávající hodnotu x činnosti podpůrné o norma času je prvotní a udává nám, za jak dlouho výrobní zařízení přemění polotovar či za jak dlouho daný pracovník provede danou operaci ▪ čas (VČF) (1 směna = 8 hodin) o norma množství (např. 2 ks za hodinu) ▪ výkon (např. 30 min/ks) ▪ kapacita je 16 ks (8 * 2 = 16 ks) Normy spotřeby práce stanovují spotřebu živé práce na operaci plánování výrobního procesu (rozdělení fondu pracovních času, sestavení harmonogramu práce, stanovení počtu pracovníků…) diferenciaci výdělku pracovníků výkonové normy o normy času (pracnosti) o norma množství (výkonu) normy obsluhy (kolik strojů pracovník obslouží, kolik čeká pracovník nebo stroj) o individuální – kolik pracovník obslouží strojů, pracovník obsluhuje více strojů o kolektivní – složité výrobní zařízení obsluhuje několik pracovníků s určitou kvalifikací normy počtu (např. údržbáři, na základě zkušeností zjišťujeme, na čem to záleží) Metody stanovení norem spotřeby práce analytické (rozdělují operaci na jednotlivé pohyby či na jednotlivé úkony – vyplatí se ve velkosériové výrobě) o analyticko-průzkumová (např. chronometráž) ▪ příprava ke snímkování (operaci musím rozdělit na jednotlivé úkony) ▪ pozorování a měření ▪ vyhodnocení naměřených časů ▪ normativ vyjadřuje optimální spotřebu živé práce na dílčí část 7 3MA112 o analyticko-výpočtová (chronometráž, změříme jednotlivé úkony) o analyticko-porovnávací (přesnější, počítáme jednotlivé úkony, jak dlouho trvají) sumární (koukají na operaci jako na celek – vyplatí se v kusové či malosériové výrobě) o sumárně-statistická (z minimálního období, neefektivnosti převádíme do dalšího období) o sumárně-porovnávací (používáme metodu typových reprezentantů) norma spotřeby času pro operace vrtat (průměr 2,2 mm, hloubka 0,8 cm) byla stanovena na 50 s stanovte porovnávací metodou normy času pro operaci vrtat – hloubka 1,6 cm pro stejné podmínky sumární: 1,6 : 0,8 = 2, dvakrát hlubší – dvakrát delší čas, 2 x 50 sekund = 100 sekund analytická: úkon: upnutí polotovaru: 15 sekund, vlastní opracování (vrtání): 20 sekund, vyjmutí a uložení polotovaru: 15 sekund, norma času: 70 sekund Goldrattova teorie omezení (Theory of Constraints) zaměření na úzké místo, které omezuje souhrnný výkon systému hodina kapacity ztracená na úzkém místě je ztrátou pro celý systém celková kapacita je daná úzkým místem z této teorie vychází metoda plánování OPT (optimized production technology) 5 cílených kroků TOC o nalezení úzkého místa o maximální využití úzkého místa o vše podřídit úzkému místu o rozšířit omezení o vše znovu Drum Buffer Rope (drum = buben, rope = lano) o drum – rytmus výroby o buffer – úzké místo musí pracovat nepřetržitě o rope – optimální pracoviště před úzkým místem Produktové portfolio = výrobní program všechny druhy výrobků, který firma nabízí v určitém čase produktová řada o podobný produkt, který přizpůsobuji svému zákazníkovi – ten nechce jen 20 cm pravítka, ale třeba i 40 nebo 50 cm, tudíž měním určité parametry, dochází k diferenciaci produktového portfolia, ale pravítko slouží ke stejným funkcím – tak vzniká produktová řada o podnik nabízí určitou produktovou řadu produktová skupina o je tvořena více produktovými řadami, které se odlišují, ale jsou zaměřeny jedním směrem, jejím odrazem je diverzifikace produktového portfolia, která pokryje riziko, pokud po určité skupině produktů není poptávka Životní cyklus výrobku nestárnoucí produkty (trvají i desítky let, třeba Coca Cola) produkty prudký růst a rychlý úpadek (tlačené reklamou, např. rubikovka) výrobky s obnoveným cyklem (už jdou do poklesu, ale nějakým způsobem se zase zvýší – např. Ledové království, všichni děti to chtěly, pak nic moc, ale vyjde druhý díl, tudíž se popularita opět zvedne) Rozsah, časová a finanční náročnost předvýrobní etapy závisí na produktu, technologii výroby, na řádu inovace (velikost změny), předpokládanému objemu výroby inovace technologie je náročnější jak inovace produktu 8 3MA112 Inovace neboli změny (k novému, lepšímu) o přírůstkové – nepatrné inovace nevyžadující změny návyků uživatelů výrobku o technické – mají za cíl především úsporu nákladů o aplikační – nevytváří se nový produkt, ale hledá se jeho nové (jiné) využití o radikální – výsledkem jsou nové výrobky, a to jak z pohledu zákazníka, tak z pohledu výrobce J. A. Schumpeter (1883–1950) o absolutní inovace (jedině ten produkt / technologie, která se na trhu vyskytne poprvé) o relativní inovace (aby všechny podniky byly konkurenceschopné) o akceptace, aplikace-imitace, adaptace, absolutní inovace F. Valenta o absolutní, relativní, 9 řádů (až od pátého řádu dochází ke změně produktu) o nová varianta, nová generace, nový druh, rod, kmen ČSÚ – produktové, procesní, marketingové, organizační Fáze zavedení nového (inovovaného) výrobku do výroby 1. fáze – hledání tržní příležitosti o provádí vrcholový managemement + marketingové, finanční, výzkumný a technicko- výrobní oddělení o hledáme díru na trhu o proaktivní (nabídnu zákazníkovi něco, co on chce) x reaktivní (reaguji na trh, jakou by zákazník chtěl variantu) o zdroje pro proaktivní strategii zavádění nových výrobků ▪ nové poznatky vznikají základním výzkumem (AVČR, ČVUT) (např. mikrovlnná trouba) ▪ vývoj (např. Škodovka) 2. fáze – vytvoření dokumentace o provádí útvar technické přípravy výroby 3. fáze – realizační část o vlastní produkce nového výrobku o provádí výrobní ředitel Technická příprava výroby (TPV) soubor činností, jejichž cílem je vytvořit technicky a ekonomicky účelné a efektivní řešení o výrobku (= product design) ▪ otázka co vyrábět ▪ návrh produktu, jak bude vypadat o technologie a organizace výroby (= process design) ▪ otázka, jak vyrábět ▪ návrh výroby z hlediska technologie a organizace, jakým způsobem vyrábět o navazuje na návrh a vývoj výrobku, detailně rozpracovává navržené řešení o vytváří soubor dokumentace potřebné pro výrobní proces o cílem je také zabezpečit provozuschopnost všech zařízení a tím i plynulost a bezproblémovost následné výroby Časová struktura technické přípravy výroby produkt se odvíjí od: o trh = požadavky zákazníků o strategie = strategické cíle firmy v souladu s kapacitními a technologickými možnostmi podniku o výzkum = poslední poznatky v oboru technické zadání – někdo z top managementu mi konkrétně řekne, co mám inovovat a co bude výsledkem 9 3MA112 o klasický způsob (na základě průzkumu trhu, podnikové strategie, jsou stanoveny parametry nového výrobku) o target costing ▪ = metoda cílových nákladů ▪ nejdříve je stanovena maximální cena, které se vše podřizuje v následných krocích a kterou nelze přesáhnout → až od ceny se odvíjí parametry výrobku ▪ vedle koncové prodejní ceny musíme nezbytně znát marži, které chceme dosáhnout → až poté můžeme určit finální nákladovou cenu (target cost) ▪ požadované funkce (určují technický výkon výrobku, nezbytně nutné k funkčnosti výrobku) ▪ možné funkce (nemusí být, aby výrobek sloužil) příprava prototypu o vytvoření vlastního řešení výrobku o prototyp je první funkční výrobek o vyrábím ho, abych ověřil konstrukci, zdali byl výrobek správně navržen technickým zadáním – nemůže to ověřit technologii, protože ve velkých firmách jsou univerzální výrobní zařízení, které se neseřizují kvůli jednomu výrobku, ale fungují na určitém postupu příprava sériové výroby o rozhoduji se o konkrétních možnostech sériové přípravy produktu, i ve spolupráci s konstruktéry o musím spočítat určité normy rozběh sériové výroby o ověřuji požadavky v technickém zadání o nultá série – výroba výrobku přesnou technologií, která bude použita při výrobě klasických sérií, ověřuje především technologii a organizaci výroby Co je to APQP = Advanced Product Quality Planning) byl vyvinutý pro automobilový průmysl a ukazuje standardizovaný postup, který je potřeba dodržet, aby byl produkt kvalitní byl vyvinut týmem expertů z Ford, GM a Chrysler v 90. letech minulého století je založen na sběru a analýze informací od všech klíčových zúčastněných stran (marketing, návrh a vývoj, příprava výroby, nákup/prodej) Věcná struktura technické přípravy výrobku výrobek (= product design) o konstrukční část (strojírenství) technologie a organizace výroby (= process design) o technologická část Konstrukční část dokumentace o výkres o konstrukční kusovník (rozpiska) je soupis jednotlivých součástí, ze kterých se výrobek skládá (musíme vědět, kolik součástí potřebujeme, abychom mohli výrobek zadat do výroby) základní požadavky o zákazník ▪ hlavní a vedlejší funkce (hlavní musí být naplněna, vedlejší hrají roli při porovnávání s konkurencí) ▪ provozní vlastnosti (snadno ovladatelný) ▪ životnost (morální životnost by se měla = fyzické) ▪ vzhled výrobku (zákazník nakupuje očima) požadavky na výrobu 10 3MA112 o technologičnost konstrukce ▪ soubor kvalitativních znaků řešení výrobku, které dávají předpoklady pro technicky reálnou a ekonomicky úspěšnou výrobu ▪ konstruktér má výrobek navrhnout tak, aby nebyl moc složitý a dal se jednoduše a rychle vyrobit o integrace dvou přístupů ▪ DFA (Design for Assembly) zjednodušení konstrukce, snížení času montáže, snížení montážních nákladů ▪ DFM (Design for Manufacturing) návrh a volba efektivního procesu výroby, výběr vhodných vstupů a dodavatelů, snížení nákladů a doby trvání výroby ▪ optimalizace produktu na základě snížení nákladů ve výrobě i v užití o CAD (computed-aided design) je SW podpora vytváření návrhu o CAP (computer-aided planning) je SW podpora vytváření technologie společenské požadavky o patentová a licenční čistota návrhu o životní prostředí o ochrana majetku, zdraví a života, zaměstnanců a zákazníků Technologická část rozhodnutí o způsobu přeměn příprava, konstrukce a výroba nářadí, přípravků a pomůcek stanovení technickohospodářských norem o normy spotřeby a vázanosti materiálu o normy spotřeby práce o kapacitní normy (kolik toho vyrobíme za určitý čas, s jakým počtem zaměstnanců…) vypracování technologického projektu o rozmístění výrobních zařízení o velikost dávky o způsob transportu dávek technologická dokumentace musí obsahovat technologické postupy, návodky, dílenské rozpisky, soupisy nářadí, výkresy speciálního nářadí, technickohospodářské normy, montážní schémata, technologické výkresy, protokoly o technologické kontrole výkresů, technologický projekt výroby… Operativní řízení výroby souhrn řídících činností, jejichž cílem je zajistit plánovaný průběh výroby při maximálně hospodárném využití všech činitelů výroby a času výstup – výrobky v požadované jakosti, množství a čase při minimálním vynaložení provozních nákladů Řízení výrobních procesů hladiny řízení o strategické – delší doba, není přesná daná o taktické – obvykle 1 rok, konkrétnější než strategické o operativní – obvykle 1 čtvrtletí parametry hladin řízení o časový horizont o konkrétnost a podrobnost o míra nejistoty, rizika Základní oblasti (funkce) operativní plánování o nejdůležitější oblast o postupný plán 11 3MA112 ▪ plán prodeje (odbytu) – na zakázku, na sklad odvíjí se od výroby (je potřeba znát TPV) a materiálu potřeba znát co, kolik, do kdy obsah: o informace o zákazníkovi o způsob dodání o způsob platby ▪ plán výroby podrobnější než plán prodeje lhůtový plán – co, kolik, od kdy (interval nosných činností), kde (ve které dílně, stroji) obsah: o projektová dokumentace = kusovník o technologická dokumentace = technologický postup ▪ plán nákupu, zásobování proces výroby řízen prognosticky = odhad, kolik zákazník koupí o zásady operativního plánování ▪ reálnost (reálné úkoly vycházející z reálné situace) ▪ zásada klouzavého plánování (postupné zpřesňování rozvrhu výroby v průběhu období) specifický způsob sestavování plánu vždy určován pro určité období daná zásada je projevem vysoké flexibility a adaptibility plánovacích aktivit v praxi se někdy doplňuje či nahrazuje jiným postupem, kdy se roční plán sestavuje pro pevně vymezené roční období ▪ konkrétnost ▪ podobnost ▪ plánování v naturálních jednotkách ▪ odpovědnost ▪ termíny ▪ vazba na dominantní úkoly (uspořádání zakázek podle důležitosti) vlastní řízení výrobního procesu o řízení 1 odpovědnou osobou (mistr) ▪ mistr zodpovědný za rozdání práce o dispečerské (odchylkové) řízení ▪ výroba rozplánována do podrobností ▪ do řízení se zasahuje až v případě problému ▪ 1 centrum řízení ▪ např. dopravní podniky o přímé řízení ▪ 1 centrum řízení ▪ pružnější než dispečerské o automatická kontrola výrobního procesu operativní evidence o obraz o skutečném stavu výrobního procesu o soubor vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících dokladů, které zaznamenávají skutečný průběh výroby o obsah ▪ informace o vstupu ▪ informace o rozpracovanosti ▪ informace o výstupu 12 3MA112 o základní důvody ▪ východisko pro lhůtové plánování ▪ kontrola probíhajícího procesu o zásady ▪ je vedena tam, kde sledovaný proces probíhá (většinou dělá pracovník / mistr) ▪ krátký časový úsek (evidence např. za směnu) ▪ jednotný systém sběru a přenosu informací (jednotná interpretace) o systémy operativní evidence ▪ průvodka obsah (postup, název a číslo operace, časy, identifikace pracovníka, materiálu, vyrobené kusy a zmetky) ▪ pracovní lístek výroba složitější než u průvodky každá operace má svůj pracovní lístek ▪ výrobní výkaz řízen mistrem – vyplňuje, jak výroba dopadla ▪ výdejky ▪ kontrolní a zkušební protokoly ▪ expediční doklady změnové a odchylkové řízení o změnové řízení (zde zaznamenám změny) ▪ souvisí s dodatečnou úpravou technologické a konstrukční dokumentace ▪ jedná se o relativně trvalé změny, které od data schválení mají trvalou platnost o odchylka (nemá trvalý charakter) ▪ je způsobena momentální situací v průběhu výroba a zpravidla je ohraničena danou výrobní šarží, dodávkou apod. ▪ zaznamenávají se v operativní evidenci ▪ je přechodná, nijak se neřeší Současné přístupy, Henry Ford (1863-1947) v roce 1896 sestroj a úspěšné vyzkoušel svůj první automobil vyráběl luxusní vozy, které byly drahé továrna v Highland Park o 25 hektarů o nejvyšší patro – panely karosérií o kola, pneumatiky, lakovna o kompletace o linka je předmětně uspořádána rozdělením operací na jednotlivé úkony zlevnil celkovou cenu automobilu snížil pracovní dobu z 9 na 8 hodin snaha o standardizaci aut – ovšem vysoká poptávka Využívání zdrojů standardizace Ford – jeden produkt Současně – unifikace (vytvořím díly, které se dají různě zaměňovat do různých výrobů – zhromadnění výroby), typizace (pravítka 10/20/50 cm…), stavebnicovost, dědičnost… MRP (Material Requirements Planning) řízení materiálového toku, nikoliv výroby na základě plánu výroby / spotřeby materiálu určím, kolik toho mám nakoupit a poté to dám do výroby podle kusovníku přepočítám počet dílů a buď dokoupím či nikoliv (přepočet MRP) 13 3MA112 MRP II (Manufacturing Resource Planning) zaměřuje se na materiální tok doplněn o kapacitní propočty – dokáže naplánovat kapacitu, kde má jaká zakázka být, ale nedokáže naplánovat, pokud mají být 2 zakázky na jednom místě současně musí dojít k ručnímu doplánování – jedna zakázka dopředu Řízení zásob spotřebou Just in Time (JIT) o zavážení zásob přímo do výroby na základě požadavků výrobní směny o standardně specifikuji časový požadavek (budu odebírat od tolika do tolika) o vysoké nároky na logistiku, čas, kvalitu a kalkulaci cen služby Just in Sequence (JIS) o zavážení zásob přímo do výroby v přesně daném pořadí o ještě vyšší nároky na logistiku, čas, kvalitu a kalkulaci cen služby o naskládám zakázku do pořadí výroby dle potřeby zákazníka Kanban o nástroj toho, že do výroby nevpustím to, co výroba nechce o kan (karta) a ban (signál) o říká nám, kdy máme co uvolnit do výroby o systém doplňování zásob a výroby na základě spotřeby – supermarket o samořídící regulační okruh (doplňování zásob z meziskladu, pokud docházejí) různé nástroje, např. kartičky o žádná karta, ale vše řešeno pomocí čárových či QR kódů Optimized Production Technology (OPT) jádrem systému OPT jsou dva plánovací moduly metoda k využití teorie omezení předběžné plánování začátek v čase nula dělím výrobu na kritická a nekritická místa a naplánuji jejich maximální využití Procesní řízení dnes po celém světě proces = posloupnost činností s určitým vstupem, které poté transformuji na výstup, kterému vytvořím hodnotu pro zákazníka z čeho se skládá o zákazník procesu (interní X externí) o hranice procesu (co je vně procesu) o předem definovaný měřitelný soubor výsledků (služba, výrobek) o např. lisovna → svařovna → lakovna → montáž → kontrola Metody zlepšování procesů 5 S (5 kroků) o efektivní metoda pro vytvoření příjemného, produktivního a bezpečného pracoviště o metoda založení změny postoje pracovníků k pracovištím a strojům o kroky ▪ zjistím, co kde má být a co kde být nemá (vytřídit nepotřebné položky) ▪ položky na pracovišti musím logicky uspořádat ▪ vyčistím pracoviště, vrátím nástroj na své místo ▪ zdokumentuji a standardizuji veškeré postupy, vizualizace ▪ dodržím zjištěné postupy a plány Kaizen o „kai“ – změna, „zen“ – dobrý o neustálé zlepšování v malých krocích o všichni se účastní na zlepšení stavu firmy 14 3MA112 o pro tuto metodu musí být podpora podniku (i finanční) – především top managementu o vytvoření organizačních předpokladů (např. každý návrh bude odměněn) o motivace pracovníků → spoluúčast na úspěchu Jidoka o automatické nebo mechanické zábrany neshod o lidská Jidoka = pravomoc operátorů zastavit výrobní linku v případě pochybností Poka-Yoke (chybu-vzdorný) o prevence zbytečných chyb o např. systém spojování, kde nelze udělat chybu, uříznutý roh u simkarty Lean Management (štíhlá výroba, štíhlá firma) o přístup k výrobě způsobem, kdy se producent snaží v maximální míře uspokojit zákazníkovy požadavky tím, že bude vyrábět jen to, co zákazník požaduje o činnosti firmy, které nemají za cíl tvorbu hodnoty pro zákazníka, jsou plýtváním a jako takové musejí být eliminovány o „náš zákazník, náš pán“ o kroky ▪ vymezení hodnoty pro zákazníka ▪ vymezení hodnotového toku (postup) ▪ dosažení proudění toku ▪ tažení (od zákazníka zpět) ▪ dosahování excelence Six sigma o metoda zabývající se snižováním variability procesů (maximální standardizace) 3M (Muda, Mura, Muri) o vychází z výrobního systému TPS o označuje tři typy výrobní neefektivity o muda – vše, co nepřináší užitek o mura – nepravidelnost, nevyrovnanost, výrobní nevyváženost o muri – neopodstatněné přetěžování zdrojů, lidských i materiálních Vizualizace o důraz na zrakové vnímání o použití obrázků, symbolů, barveného rozlišení, šipek… o zlepšuje pochopení, zapamatování, přehlednost, usnadňuje orientace Gemba o řešení problémů přímo na místě vzniku hodnoty o gemba = označení místa, kde vzniká hodnota 5 Why o cílem je zjistit jádro problému a stanovit nápravná a preventivní opatření o jasná definice problému (vady, neshody) SMED (Single Minute Exchange of Dies) o program rychlých změn o snaha o získání části kapacity stroje, která se ztrácí jeho dlouhým přestavováním o zajistit rychlý přechod z jednoho typu výrobku na druhý Interní a externí činnosti interní činnosti lze provádět při vypnutém zařízení externí činnosti lze vykonat během provozu zařízení TPS (Toyota Production System) předchůdce „lean manufacturing“ sociotechnický systém zahrnující filosofii a praktiky jejího managementu je založen na kooperaci výroby a logistiky automobilového výrobce, včetně jeho interakce s dodavateli a zákazníky 15 3MA112 realizuje dané kategorie o dlouhodobá filosofie (dlouhodobá rozhodnutí na úkor krátkodobých) o efektivní filosofie o lidé a partneři (jednání s ohledem, povzbuzováním) o řešení problémů (→ trvalé zlepšování) 8 druhů ztrát o nadbytečná výroba (výroba produktů, jež nemají zákazníka, odběratele… vyrábí se na sklad) o velké zásoby (ve skladech nebo i ve výrobě je větší množství materiálu, než je ve skutečnosti potřeba) o čekání (doby prostojů způsobených čekáním na práci, čekání na dodání materiálu, nástrojů…) o zbytečná manipulace s materiálem (pohyb materiálu mezi sklady a procesy) o kontrola kvality (kvalita se musí kontrolovat na konci procesu, místo aby její tvorba byla přímo do něj zabudována) o opravy a přepracování o neefektivní pohyby a manipulace (více a delších pohybů, než je pro práci na produktu potřeba) o nevyužitá kreativita pracovníků Výrobní linka takt o časový interval, který uplyne mezi odvedením dvou následujících výrobků Cycle Time o doba cyklu trvání operace (čas kusový – norma času práce) Takt Time o (VČF – suma tc) / (celkový požadavek zákazníka pro dané období) Target Cycle Time aneb využívám čas na 100 %? ne o = OEE * Takt Time o ideálně pro všechna pracoviště o OEE (Overall Equipment Effectiveness) ▪ Ukazatel celkové efektivity zařízení Průmysl 4.0 2011 vize průmyslu 4 2013 veletrh v Hannoveru nová etapa v průmyslových revolucích, jejíž cílem je vytvořit chytrou (inteligentní) továrnu budoucnosti o schopná se přizpůsobovat měnícím se podmínkám o vzájemná kooperace 1. Průmyslová revoluce Anglie, 18. století parní stroj (James Watt) 1769 nové zdroje energie (uhlí, pára) díky kterým mohly zdroje fungovat první mechanizace výroby (pomocí vody a páry) vynález telegrafu, rozvoj železnic – přesahování velkých vzdáleností 2. Průmyslová revoluce konec 19. století o žárovka (T. A. Edison) 1879 má kromě elektrifikace i vynález spalovacího motoru a rozvoj automobilismu 3. Průmyslová revoluce začíná rozvojem informačních technologií první programovatelný logický automat 1969 16 3MA112 4. Průmyslová revoluce (digitalizace) snaha o vytvoření kybernetického systému významně ovlivní vlastní řízení výrobního procesu (resp. provozní management) snažíme se z reálného světa vytvořit virtuální kopii, která bude řídit reálný svět jednotlivé komponenty virtuální kopie se budou pomocí komunikace řídit navzájem Pokročilá robotika o roboti schopní běžné kooperace s lidmi pomocí senzorů o umožňují zvýšenou flexibilitu, variabilitu, složitost a rychlost výrobních procesů o propojení pomocí dat o lepší monitorování pracovníků, jednoduché s ním pracovat Velká data (Big Data) o zpracování velkých dat pro optimalizaci a zlepšování, real-time management o snížení výdajů a zlepšení produktivity práce o málo odborníků na zpracování o objem dat, který nelze zpracovávat klasickými databázovými či běžnými SW nástroji o není zde dostatečná bezpečnost Digitální modelování o vytvářet simulační modely digitálních továren a ve spolupráci s virtuální realitou optimalizovat výrobní procesy o lze udělat chybu při zadávání dat a samotné konstrukci, která ovlivní samotný experiment o nedostatek odborníků, kteří mají dostatečné znalosti o používá se při tvorbě modelů krajin, budov, aut, letadel Internet věcí o umožňuje konektivitu a vzájemnou interakci objektů a jejich vzdálené řízení o z reálného světa vytvoří digitální dvojče na propojení zbytku modelů z industry 4.0 o sdílení, propojení (např. nepotřebuju vlastnit auto, ale potřebuji se dostat z místa A do místa B – filosofie od vlastnění ke sdílení) o na internet bude napojeno: ▪ každé výrobní zařízené, každý výrobek (i nedokončený), každý nosič výrobku ▪ systém, který je řízen na dálku a jednotlivé prvky spolu navzájem kooperují ▪ fyzické komponenty (mechanické a elektronické součástky) na výrobu ▪ inteligentní komponenty (senzory, mikroprocesory, datovou paměť…) ▪ komponenty potřebné k propojení (antény, rozhraní, protokoly a sítě) ▪ v některých továrnách (Siemens) už částečně funguje Internet služeb o každé zařízení (výrobek) bude reprezentováno SW entitou o online přístup k informacím o cloudová úložiště – přístup k informacím, vzdáleně, synchronizace o nedostatečná bezpečnost Interakce člověk-stroj o spolupráce mezi roboty a lidmi na základě rozpoznávání hlasů, které lze používám i v běžném životě, gest, v modelování či virtuální realitě, lze tvořit projekty či umělecká díla, v projektech rozšířené reality apod. Rozšířená realita o integrovat reálný obraz světa do uměle vytvořené objekty o možnost výuky nových zaměstnanců, motory aut, lékaře (můžeme poskytnou modely místo těl či aut), zaměstnanci nemusí pracovat s reálnými věcmi o využití v e-shopech – věci lze vyzkoušet dopředu o nevýhodou např. Pokémon GO, lidi mohou mít noční můry Virtuální asistenti o rozpoznávání situací odvozených od individuálních potřeb uživatelů 17 3MA112 o nemusíme ztrácet čas např. na infolinkách o chatboty neumí všechny jazyky Získávání energie o z okolní teploty, vibrace nebo proudění vzduchu o nedostatečné využití dané technologie o není tak vyspělá o využití v „chytrých“ budovách, které teplo chytají a využívají ho na oteplení celé budovy Nové senzory o sběr a analýza dat v různých oblastech bez drátového přenosu, biosenzorů apod. o auto sbírá data zvenku o daná technologie musí být odborníkem přesně naprogramována o využití ve výrobě, lasery snímající produkty Strojové učení o schopnost přizpůsobit se změnám okolního prostředí a pozitivně na ně reagovat Biosenzory o využívající rostliny jako senzory pro monitorování vnitřních parametrů prostředí Terahertz o rychlý bezdrátový přenos dat pomocí terahertzového záření (až 1011 bits/s) o neprochází vodou Autonomní roboti o zvyšuje výkon, kvalitu a může šetřit materiál energii o může pracovat nonstop 24/7, nemá problém s monotónní prací o dělá méně chyb jak člověk a není potřeba ho zaučovat o samostatnou práci naprogramovaných robotů, zcela autonomních na lidském řízení a rozhodování Mozkové rozhraní o umožňuje díky nasnímaným signálům z mozku provádět vnější aktivitu o populární, některé státy to podporují o pomáhá to lidem s chorobami o může se hýbat pomocí myšlenek, pomáhá robotům o využití v nebezpečné teplotní zóně (např. v peci s 1000 stupni) Kognitivní computing o zpracování signálů a vzorové učení, asociativní paměť, umělou inteligence a síťové rozhodování o může být nepřesné při špatném nastavení o časově náročné nastavení při změně výroby o kontrola a optimalizace u strojů (využívá Škoda Auto) o možnost učit stroje z příkazů, které jim zadáme o automatická optimalizace Kvantové technologie o extrémně vysoká přenosová rychlost datových souborů s vysokou mírou bezpečnosti o velmi složitá technologie, která je na začátku a její potenciál využijeme až po uplynutí dlouhého časového horizontu o využití v kvantových počítačích (využívá kvantbity, kterého mohou být zároveň jedničky či nuly) či kvantových bateriích Nové charakteristiky graphenu o jeden z nejvýhodnějších materiálů, tenký, lehký o vyrábí se z něj displeje, lasery, elektromagnetické a širokopásmové čipy o nejsilnější materiál, vede teplo a elektřinu, je téměř transparentní o může být toxický 18 3MA112 Aditivní výroba, 3D tisk o výroba produktu postupným nanášením tenkých vrstev na sebe o nevýhodou jsou vysoké náklady na materiál Podpůrné procesy samy nepřidávají hodnotu, vytváří ale podmínky pro zabezpečení stability procesů, čímž přispívají k vytváření hodnoty klíčové podpůrné procesy o zabezpečení provozuschopnosti výrobních zařízení o logistické procesy o řízení jakosti o lidé Druhy opotřebení fyzické opotřebení – výrobní zařízení ztrácejí svoji přesnost a výkon (vyšší spotřeba olejů, maziv, energie, nižší výkon, nižší přesnost, výroba zmetků, odstávka z důvodu poruchy…) ekonomické-morální opotřebení Údržba soubor činností, které zajišťují požadovaný výkon a přesnost výrobních zařízení zahrnuje tyto hlavní činnosti: o instruktáž obsluhujícího personálu o denní ošetřování, běžná údržba o prohlídky (inspekce), revizní prohlídky o diagnostika technického stavu o opravy ▪ provozní (malé, střední opravy) ▪ generální opravy o rekonstrukce, modernizace Členění údržby (údržbářské systémy) údržba po poruše o okamžitá údržba o odložená údržba (částečně poruchový stav) preventivní údržba → cílem je předcházet poruchám o údržba podle časového plánu (s předem stanovenými termíny) ▪ systém po prohlídce ▪ standardní opravy ▪ plánované preventivní opravy ▪ diferencovaná preventivní péče o údržba podle technického (skutečného) stavu ▪ prediktivní údržba monitorování parametrů či charakteristik zařízení a stanovení následných činností údržby tradiční metody (sledování hluku, přehřátí, netěsnosti) - subjektivní hodnocení technický pokrok (senzory, snímače) postupy vyhodnocení získaných informací – údržba podle předpokládaného stavu – prediktivní údržba ▪ technická diagnostika (technický stav je určován bez demontáže a bez přerušení provozu) detekce – odhalení existence vznikající poruchy lokalizace – stanovení vadné součásti nebo uzlu predikce – určení prognózy zbytkové životnosti ▪ např. tribotechnická diagnostika, vibrodiagnostika, termovizní diagnostika, akustická diagnostika, ultrazvuková metoda, kapilární metoda... 19 3MA112 Management údržby facility management o multioborová disciplína, která se zabývá řízením podpůrných činností firmy asset management o komplexní přístup k řízení majetku v celém jeho životním cyklu (od definování a vývoje, přes výrobu a instalaci, provoz a údržbu, až po jeho vypořádání) o zajišťuje provozování majetku s cílem udržovat jeho hodnotu co nejvýše metoda LCC (Life Cycle Costing) o zaměřená na náklady životního cyklu zařízení o LCC: pořizovací náklady + provozní náklady + náklady na údržbu + náklady na prostoje + náklady na uvedení do prodejního stavu – výnosy za prodej péče o výrobní zařízení probíhá v několik rovinách: o obsluhující personál – odpovídá za určitou část preventivní péče o specializované útvary zabezpečující údržbu útvary zabezpečující údržbu – realizace může být řešena: o vlastními pracovníky (centralizovaně, decentralizovaně) o externě – dodavatelsky o případně kombinovaně o outsourcing údržbářských činností, (insourcing) Hodnocení účinnosti údržby naturální ukazatele o celkový objem pracnosti oprav o počet pracovníků v údržbě o průměrná doba opravy hodnotové ukazatele o náklady na údržbu celkem o náklady na jednotku složitosti oprav o náklady na náhradní díly komplexní hodnocení o zahrnuje účinky ve výrobě ušetřená koruna v údržbě může znamenat o korunu vyšší zisk, ale správně použitá koruna v údržbě může znamenat mnohonásobně víc Komplexní produktivní údržba (TMP – Total Productive Maintenance) maximální efektivita se týká všech zaměstnanců pracovníci, kteří pracují na daném stroji pracovníci, kteří ho opravují smyslové diagnostické a menší údržbářské činnosti se přenáší přímo na výrobní dělníky 3 kroky: o produktivnost (OEE) o preventivnost – plánovaná údržba ▪ specialisté útvaru údržby, zkoumání příčin o autonomní údržba ▪ pracovník je přímo odpovědný za stav provozuschopnosti OEE (Overall Equipment Effectiveness) = ztráty efektivnosti výrobního zařízení nedostupnost strojů o poruchy (cílem je nejen uvedení do provozu, ale i odstranění příčin poruchy) o seřízení (zpomalený náběh ztráty spojené s výměnou a seřizováním nástrojů) nedostatečný výkon nedostatečná kvalita 20 3MA112 Cíl provozního managementu vyrobit produkt v požadované kvalitě, množství a termínu co nejhospodárněji kvalita je souhrn a míra vlastností, které umožňují, aby výrobek plnil účel, k němuž je určen PDCA cyklus (plan-do-check-act) o plánuj (shromáždit data o hlavních problémech a zaměřit se na hlavní příčiny problémů, navrhnout možná řešení a naplánovat provedení nejvhodnějšího řešení o realizuj (realizace zamýšleného řešení) o prověř (posoudit, zda bylo plánovaných výsledků dosaženo, pokud se vyskytnou nějaké problémy, zaměřit se na překážky, které brání zlepšení) o proveď (rozpracovat konečné řešení tak, aby se stalo kdekoli použitelným, trvalým a integrovaným novým přístupem) Skladová kapacita teoretická (technická) – maximální teoretické množství, které lze skladovat technologická – nižší než technická, reflektuje další faktory (obaly) provozní – nejnižší, správné rozložení Systém řízení kvality (QMS – Quality Management System) kvalita je dána všemi procesy a zdroji v organizaci zásady QMS o bezvadnost o splnění požadovaných parametrů o stabilita v čase Cílem QMS je trvalé zlepšování všech firemních procesů norma ISO 9000:2016 o podle této normy je jakost stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik o inherentní charakteristiky = vnitřní vlastnosti objektu, kvality (produktu, procesu, zdroje, systému), které mu patří Přístupy k řízení kvality normativní přístupy (ISO 9000, ISO 9001…) TQM – Total Quality Management další přístupy (Lean Production, Kaizen, Six Sigma) ČSN EN ISO 9001:2016 základní kriteriální norma obsahuje požadavky na systém managementu v těchto oblastech: o kontext organizace o zaměření na zákazníka o leadership (vize, politika) o plánování (cíle, zvažování rizik, plány) o podpora (lidé, infrastruktura…) o provoz (požadavky zákazníků, návrh a vývoj…) o hodnocení výkonnosti (monitorování a měření…) o zlepšování Six sigma postup, který na základě dat určuje problémy v procesu a odstraňuje je cílem je splnit zákaznické požadavky standardizovaný postup, který v pěti krocích určuje postup, ale současně citlivě umožňuje volbu jednotlivých konkrétních metod v rámci jednotlivých kroků (DMAIC) principem této metody je jednoznačné zaměření na zákazníka, proces je klíčem k úspěchu (zlepšování procesů), rozhodnutí založená na datech a faktech, dosažení obchodní úspěchu, silná spolupráce napříč organizací, týmová spolupráce, předcházení chybám 21 3MA112 Vlastnosti ovlivňující parametry kvality výrobku o funkčnost o životnost o spolehlivost o ovladatelnost o udržovatelnost o opravitelnost o nezávadnost o estetika o … procesu o lidé o materiál o stroje o prostředí o materiál o management o metody o měření o údržba Soubor zpracoval andm09 Přeji hodně štěstí u zkoušky! 22

Use Quizgecko on...
Browser
Browser