Zkouškové Otázky ZNH 2024/2025 PDF

ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY ZNH 2024/2025 ÚVOD DO STUDIA, STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN EKONOMICKÝCH UČENÍ........................................................................ 4 1. DEFINUJTE POJMY EKONOMIE, MIKROEKONOMIE, MAKROEKONOMIE, EKONOMIKA, NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, FINANČNÍ...

ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY ZNH 2024/2025 ÚVOD DO STUDIA, STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN EKONOMICKÝCH UČENÍ........................................................................ 4 1. DEFINUJTE POJMY EKONOMIE, MIKROEKONOMIE, MAKROEKONOMIE, EKONOMIKA, NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, FINANČNÍ VĚDA, VĚDA O FINANČNÍM PRÁVU............................................................................................................................ 4 2. CHARAKTERIZUJTE VÝVOJ EKONOMIE VE STAROVĚKU A STŘEDOVĚKU (VÝKLAD POJMU OIKONOMIKOS, ARISTOTELES, TOMÁŠ AKVINSKÝ, POJETÍ ÚROKU VE STŘEDOVĚKU)......................................................... 6 3. CHARAKTERIZUJTE UČENÍ MERKANTILISTŮ A FYZIOKRATŮ............................................................................................... 7 4. VYSVĚTLETE PŘÍNOSY KLASICKÉ A NEOKLASICKÉ EKONOMICKÉ ŠKOLY, ZHODNOŤTE PŘÍNOS A. SMITHA EKONOMICKÉ TEORII.................................................................................................................................................... 9 5. POPIŠTE HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÉ FINANČNÍ VĚDY. ZAMĚŘTE SE NA FINANČNÍ VĚDU V POJETÍ A. BRÁFA, J. KAIZLA A K. ENGLIŠ.................................................................................................................................................................................. 12 ZÁKLADNÍ PRINCIPY EKONOMIE, TRH, CENA, CENOTVORBA, KONKURENCE............................................................. 14 6. VYSVĚTLETE, CO JE POPTÁVKA, JAK VZNIKÁ, JAKÉ MÁ ZÁKONITOSTI, FAKTORY, KTERÉ JI OVLIVŇUJÍ A GRAFICKY POPTÁVKU ZNÁZORNĚTE............................................................................................................................................................14 7. POPIŠTE ZÁKLADNÍ MODEL FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY (SUBJEKTY, VSTUPY, TJ. VÝROBNÍ FAKTORY, VÝSTUPY, TJ. STATKY A SLUŽBY) A DÁLE POJMY POTŘEBA, UŽITEK, STATKY A SLUŽBY......................................................................... 15 8. DEFINUJTE POJMY VLASTNICTVÍ, PODNIKAVOST A INOVACE A VYSVĚTLETE PROČ JSOU DŮLEŽITÉ PRO TRŽNÍ MECHANISMUS............................................................................................................................................................................ 17 9. VYSVĚTLETE, CO JE NABÍDKA, JAK VZNIKÁ, JAKÉ MÁ ZÁKONITOSTI, FAKTORY, KTERÉ JI OVLIVŇUJÍ A GRAFICKY NABÍDKU ZNÁZORNĚTE..............................................................................................................................................................18 10. VYSVĚTLETE POJEM KONKURENCE, CENA, JEJICH FUNKCE, TYPY CEN, JAKOŽ I FUNGOVÁNÍ KONKURENCE A CENOVÉHO MECHANISMU V TRŽNÍ EKONOMICE....................................................................................................................19 SELHÁNÍ TRHU A TRH PRÁCE........................................................................................................................................ 22 11. VYSVĚTLETE POJEM „SELHÁNÍ TRHU“ A UVEĎTE JEDNOTLIVÉ DRUHY TRŽNÍCH SELHÁNÍ. JAK REAGOVAT NA TRŽNÍ SELHÁNÍ?.................................................................................................................................................................................... 22 12. VYSVĚTLETE PODSTATU VEŘEJNÝCH STATKŮ A JEJICH VZTAH K ÚLOZE STÁTU V EKONOMICE................................... 23 13. POPIŠTE RŮZNÉ DRUHY EXTERNALIT A VYSVĚTLETE, PROČ JSOU POVAŽOVÁNY ZA SELHÁNÍ TRHU......................... 24 14. VYSVĚTLETE POJEM ASYMETRIE INFORMACÍ A MORÁLNÍ HAZARD, UVEĎTE PŘÍKLADY, A VYSVĚTLETE, PROČ JSOU POVAŽOVÁNY ZA SELHÁNÍ TRHU.............................................................................................................................................. 26 15. VYSVĚTLETE POJEM NEDOKONALÁ KONKURENCE, UVEĎTE PŘÍKLADY A VYSVĚTLETE, PROČ JE POVAŽOVÁNA ZA SELHÁNÍ TRHU........................................................................................................................................................................... 28 16. CO JE TRH PRÁCE, VYSVĚTLETE NABÍDKU A POPTÁVKU PRÁCE A UVEĎTE SPECIFIKA PRÁCE JAKO VÝROBNÍHO FAKTORU..................................................................................................................................................................................... 29 ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE, HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA............................................................................................ 30 17.VYSVĚTLETE ÚLOHU STÁTU V EKONOMICE; POROVNEJTE LIBERÁLNÍ A KEYNESIÁNSKÉ POJETÍ STÁTU V EKONOMICE..................................................................................................................................................................................................... 30 18. CHARAKTERIZUJTE CÍLE A NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY..................................................................................... 32 19. VYSVĚTLETE POJEM INFLACE, POPIŠTE JEJÍ DRUHY, MĚŘENÍ, DOPADY NA EKONOMIKU A UVEĎTE PŘÍKLADY DŮVODY VZNIKU........................................................................................................................................................................ 35 20. CHARAKTERIZUJTE EKONOMICKÝ RŮST A HOSPODÁŘSKÉ CYKLY................................................................................. 36 21. POPIŠTE ZPŮSOBY MĚŘENÍ VÝKONU EKONOMIKY – HDP A JEHO ALTERNATIVY........................................................... 38 22. VYSVĚTLETE POJEM NEZAMĚSTNANOST, UVEĎTE JEJÍ TYPY A MOŽNOSTI JEJÍ REGULACE Z POHLEDU HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY........................................................................................................................................ 39 MONETÁRNÍ POLITIKA – ZÁKLADNÍ CÍLE; ČNB – POSTAVENÍ, NEZÁVISLOST A NÁSTROJE........................................ 40  23. CO JE SYSTÉM MĚNOVÝCH KURZŮ, JAKÉ JSOU JEHO TYPY, JAK OVLIVŇUJÍ EKONOMIKU (VČ. ZAHRANIČNÍHO OBCHODU), CO JE TO OSLABOVÁNÍ A POSILOVÁNÍ MĚNY...................................................................................................... 40 24. MĚNOVÁ POLITIKA, JEJÍ CÍLE A NÁSTROJE......................................................................................................................... 42 25. FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY; ZNAKY NEZÁVISLOSTI CENTRÁLNÍ BANKY; POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY V BANKOVNÍ SOUSTAVĚ................................................................................................................................................................ 44 26. ÚKOLY ČNB, NÁSTROJE JEJÍ MĚNOVÉ POLITIKY, NÁSTROJE ZAJIŠŤOVÁNÍ FINANČNÍ STABILITY BANKOVNÍHO SEKTORU, PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ; AKTUÁLNÍ NASTAVENÍ NÁSTROJŮ MĚNOVÉ POLITIKY ČNB............................................. 45 27. CÍLE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ECB) (PŘÍP. I FEDERÁLNÍHO REZERVNÍHO SYSTÉMU – FEDU)...................................................................................................................................................................... 47 FISKÁLNÍ POLITIKA, STÁTNÍ ROZPOČET A DAŇOVÁ SOUSTAVA................................................................................... 50 28. DEFINUJTE ROZPOČTOVOU A FISKÁLNÍ POLITIKU............................................................................................................ 50 29. POPIŠTE STÁTNÍ ROZPOČET A JEHO STRUKTURU, PŘÍJMY A VÝDAJE (MANDATORNÍ A OSTATNÍ), POPIŠTE JEHO PRÁVNÍ ÚPRAVU V ČR A ÚPRAVU ROZPOČTU EU............................................................................................................ 51 30. DEFINUJTE DANĚ JAKO PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ. VYSVĚTLETE POJMY PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ DANĚ – OBECNĚ A POPIŠTE JEJICH AKTUÁLNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVU V ČR................................................................................................................... 53 FINANČNÍ TRH, PENÍZE A BANKOVNICTVÍ.................................................................................................................... 55 31. VYSVĚTLETE POJEM FINANČNÍ TRH, UVEĎTE JEHO FUNKCE, ČLENĚNÍ A JEHO ROLI V EKONOMICE.......................... 55 32. VYSVĚTLETE POJEM FINANČNÍ TRH, UVEĎTE JEHO INSTITUCE (SUBJEKTY) A PŘEDMĚT (S ČÍM SE TAM OBCHODUJE) VČETNĚ PŘÍKLADŮ..................................................................................................................................... 57 33. VYSVĚTLETE POJEM PENÍZE, POPIŠTE JEJICH VLASTNOSTI, VÝVOJ, FUNKCE, EMISI, CENU A SLOŽENÍ (VE SMYSLU PENĚŽNÍ MASY).......................................................................................................................................................................... 59 34. VYSVĚTLETE POJEM BANKOVNICTVÍ A POPIŠTE BANKOVNÍ SOUSTAVU......................................................................... 62 KAPITÁLOVÉ TRHY, INVESTICE, INVESTOVÁNÍ, INVESTIČNÍ INSTRUMENTY A VZTAH K PRÁVU KAPITÁLOVÉHO TRHU............................................................................................................................................................................... 63 35. VYMEZTE POJEM KAPITÁLOVÝ TRH, UVEĎTE, JAK SE DĚLÍ, VYSVĚTLETE, CO JE JEHO PŘEDMĚT (S ČÍM SE TAM OBCHODUJE) A UVEĎTE PŘÍKLADY JEHO PRÁVNÍ ÚPRAVY.................................................................................................... 63 36. UVEĎTE A CHARAKTERIZUJTE ALESPOŇ 5 RŮZNÝCH SUBJEKTŮ (ÚČASTNÍKŮ) KAPITÁLOVÉHO TRHU. NAČRTNĚTE INVESTIČNÍ TROJÚHELNÍK, VYSVĚTLETE JEHO PRINCIP A CHARAKTERIZUJTE POJMY VÝNOS, RIZIKO A LIKVIDITA...... 65 37. VYSVĚTLETE POJEM INVESTICE, UVEĎTE DRUHY INVESTIC A POPIŠTE ZÁKLADNÍ DRUHY INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ (KLASICKÉ INVESTIČNÍ NÁSTROJE, TERMÍNOVANÉ DERIVÁTOVÉ INSTRUMENTY, CENNÉ PAPÍRY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ, STRUKTUROVANÉ PRODUKTY)............................................................................... 68 38. VYSVĚTLETE TEORII PORTFOLIA A ANALÝZY INVESTIC (FUNDAMENTÁLNÍ, TECHNICKOU A PSYCHOLOGICKOU).... 71 KRYPTOAKTIVA A JEJICH REGULACE 1,2........................................................................................................................ 72 39. VYSVĚTLETE OBECNÝ PRINCIP FUNGOVÁNÍ KRYPTOMĚN, KONKRÉTNĚ BITCOINU – V ČEM SPOČÍVAJÍ HLAVNÍ ODLIŠNOSTI BITCOINU OD SOUČASNÉHO BANKOVNÍHO SYSTÉMU ZPRACOVÁNÍ TRANSAKCÍ? POPIŠTE CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY BITCOINU.................................................................................................................................... 72 40. SROVNEJTE SOUČASNÝ SYSTÉM „FIAT MĚNY“ OD MOŽNÉHO SYSTÉMU „KRYPTOMĚNY“ – V ČEM SE SYSTÉMY LIŠÍ? VYSVĚTLETE MYŠLENKU „ODLUKA PENĚZ OD STÁTU“. POPIŠTE NĚKTERÉ VÝHODY A NEVÝHODY ODLUKY PENĚZ OD STÁTU.......................................................................................................................................................................................... 73 41. DŮVODY REGULACE KRYPTOMĚN – POPIŠTE, PROČ VLÁDY KRYPTOMĚNY REGULUJÍ/CHTĚJÍ REGULOVAT, RESP. PROČ STÁTY NECHTĚJÍ/NEMOHOU KRYPTOAKTIVA NEREGULOVAT? JAK MŮŽE INDIVIDUÁLNÍ DRŽITEL KRYPTOAKTIV ZVÝŠIT BEZPEČÍ SVÝCH KRYPTOAKTIV? POPIŠTE NĚKTERÉ KRYPTOMĚNOVÉ REGULACE (VYJMA MICA)....................... 74 42. MICA – CO TO JE? POPIŠTE ÚČEL REGULACE. VYSVĚTLETE ZÁKLADNÍ POJMY POUŽITÉ REGULACÍ. JAKÉ ZÁKLADNÍ DRUHY KRYPTOAKTIV REGULACE ROZLIŠUJE? CO JE TZV. „BÍLÁ KNIHA“? JAKÝM ZPŮSOBEM JSOU SUBJEKTY POSKYTUJÍCÍ SLUŽBY NA KRYPTOTRHU REGULOVÁNY? JAK MICA OVLIVŇUJE PRÁVNÍ RÁMEC ČR?................................. 76 CORPORATE GOVERNANCE – PRÁVNÍ, EKONOMICKÉ A MORÁLNÍ OTÁZKY................................................................. 77 43. VYSVĚTLETE TEORII ZASTOUPENÍ A JEJÍ ZDROJE, VZTAHY PÁN – SPRÁVCE (DELEGOVÁNÍ PRAVOMOCI, SLADĚNÍ ZÁJMŮ PÁNA A SPRÁVCE), CHARAKTERISTIKA POJMU „STAKEHOLDERS“............................................................................ 77  44. VYSVĚTLETE ZÁKLADNÍ MODELY A PRINCIPY SPRÁVY A ŘÍZENÍ OBCHODNÍCH KORPORACÍ (CORPORATE GOVERNANCE).................................................................................................................................................... 78 45. CHARAKTERIZUJTE REGULACI A SAMOREGULACI CORPORATE GOVERNANCE (ZEJMÉNA KODEX OECD, PRÁVNÍ ÚPRAVA EU A ČR)........................................................................................................................................................................ 80 ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ANALÝZA VE VZTAHU K FINANCOVÁNÍ KORPORACÍ........................................................... 82 46. VYSVĚTLETE POJMY AKTIVA A PASIVA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU, POPIŠTE ZÁKLADNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU................................................................................................................................................ 82 47. VYSVĚTLETE POSTUP VÝPOČTU VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU A CHARAKTERIZUJTE VÝZNAM TOHOTO UKAZATELE................................................................................................................................................. 83 48. POPIŠTE ZÁKLADNÍ ÚČETNÍ VÝKAZY A CHARAKTERIZUJTE JEJICH VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST.................................... 84 49. ZHODNOŤTE VÝZNAM FINANČNÍ ANALÝZY A CHARAKTERIZUJTE JEJÍ ZÁKLADNÍ UKAZATELE................................... 85 50. POPIŠTE REGULACI FINANČNÍHO A NEFINANČNÍHO VYKAZOVÁNÍ KORPORACÍ (IFRS, ESG...).................................... 86  ÚVOD DO STUDIA, STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN EKONOMICKÝCH UČENÍ 1. DEFINUJTE POJMY EKONOMIE, MIKROEKONOMIE, MAKROEKONOMIE, EKONOMIKA, NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, FINANČNÍ VĚDA, VĚDA O FINANČNÍM PRÁVU EKONOMIE − věda, která zkoumá, jak lidé a společnost rozhodují o využití vzácných zdrojů, které mají alternativní použití − studie směnného chování člověka v běžném životě − zkoumá, jakým způsobem získává své příjmy a jak je využívá − na jedné straně je studií bohatství a na druhé, více důležité straně, studií člověka − A. Marshall Mikroekonomie − zaměřuje na studium jednotlivých jednotek, jako jsou domácnosti, firmy nebo trhy − zkoumá rozhodování a interakce těchto jednotek a jejich dopady na cenové mechanismy Makroekonomie − zkoumá ekonomický systém jako celek − na ekonomiku pohlíží jako na souhrn mnoha firem a domácností − hledá cesty k řešení národohospodářských problémů − sleduje vztahy mezi agregátními (souhrnnými) veličinami celého státu = makroekonomické agregáty − ⇨ (5) HDP, agregátní nabídka, agregátní poptávka, inflace, nezaměstnanost → agregátní poptávka = souhrn všech poptávek ve státě (domácnosti, firmy, stát a zahraniční subjekty) → agregátní nabídka = souhrn všech nabídek ve státě (domácnosti, firmy, stát a zahraniční subjekty) − zabývá se celkovými ekonomickými jevy na úrovni národního hospodářství − zkoumá faktory ovlivňující ekonomický růst, inflaci, nezaměstnanost, měnovou politiku a další makroekonomické ukazatele EKONOMIKA − hospodářský řád dané společnosti, i disciplína, která zkoumá vývoj hospodářství v určitém úseku či odvětví − zahrnuje všechny aspekty produkce, distribuce a spotřeby zboží a služeb v rámci určitého hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ − = souhrn ekonomických činností uskutečněných na území určitého státu FO i PO → teorie národního hospodářství – úzce souvisí s finanční vědou  společenská věda, která popisuje a zkoumá, jak společnosti a jejich hospodářské jednotky (subjekty) řeší základní ekonomický problém, tj. jak ve snaze maximálně uspokojit své potřeby volí mezi různými možnostmi využití (alokace) svých omezených zdrojů − je souhrn odvětví a sfér ekonomiky země, které jsou propojeny dělbou práce − směnné společenství ovládané jednotnou státní mocí − obor teorie národního hospodářství byl tradičně vyučován na českých právnických fakultách − představuje hospodářství celé země – domácností, podniků i státních institucích FINANČNÍ VĚDA − finanční věda se zabývá obsahem financí − finanční věda je vědou ekonomickou − věda o finančním hospodaření státu (veřejné moci), zobecnění dějů a vyvození závěrů − ekonoma při zkoumání financí a finanční činnosti zajímá předně jejich obsah, tedy ekonomická stránka − finanční vědou byla rozuměna věda o hospodářství veřejném, resp. finančním hospodářství, která sleduje zákonitosti jejich vývoje a stanovuje pravidla pro finanční politiku − tímto oborem se zabývali v minulosti např. A. Bráf, J. Kaizl, K. Engliš či V. Funk VĚDA O FINANČNÍM PRÁVU − se zaměřuje na formu financí, resp. právní stránku − je vědou právní 2. CHARAKTERIZUJTE VÝVOJ EKONOMIE VE STAROVĚKU A STŘEDOVĚKU (VÝKLAD POJMU OIKONOMIKOS, ARISTOTELES, TOMÁŠ AKVINSKÝ, POJETÍ ÚROKU VE STŘEDOVĚKU) STAROVĚK − ideální je naturální hospodářství − zemědělství bylo nejprospěšnější hospodářskou činností − fyzická práce vnímána jako méněcenná − obchod pro zisk je škodlivý − lichva je aktivita nejen škodlivá, ale i zavrženíhodná Xenofón (430-355 př. K.) − autor spisu OIKONOMIKOS (OIKOS = DŮM, NOMOS = PRAVIDLO, ZÁKON) − předurčil název budoucí vědy − pojednává o tom, jakým způsobem by měla být vedena a spravována domácnost a její hospodářství − nevěnoval se pouze naturálnímu hospodářství, ale i trhu a směně Aristotelés (384-322 př. K.) − dílo Politika či Etika Nikomachova − „peníze činí všechny věci spolu měřitelné“ (důležité pro směnu) − rozlišoval dvě základní formy nabývání majetku: → ekonomika  označení pro soustavu naturálního hospodářství, které je chápáno jako přirozená forma zahrnující získávání statků ke spotřebě výrobou, sběrem volných plodů přírody, případně jiné přímé formy (vojenské výboje atd.) → chrematistika  soustava směnného (tržního) hospodářství, zahrnující získávání majetku obchodem, případně lichvou. Jako celek je nepřirozená  půjčování peněz na úrok chápal jako součást chrematistiky – ovlivnilo ekonomické názory ve středověku (obcházelo se různými způsoby – věčné renty, železné krávy) STŘEDOVĚK A RANÝ NOVOVĚK − ideálem zůstává naturální hospodářství − zemědělství je stále považováno za nejprospěšnější z hospodářských činností − zachován rezervovaný až odmítavý postoj k tržnímu hospodářství − postupně je přijímán obchod splňující podmínku spravedlivého zisku − půjčování peněz na úrok je nepřijatelné Tomáš Akvinský (1225-1274) – scholastická škola (inspirace z bible a z řecké filozofie) − přebírá ekonomické názory Aristotela a rozpracovává nové zdůvodnění v souladu s křesťanstvím − úrok je cena za čas X čas patří Bohu → nelze si účtovat úroky X obcházeno tzv. věčnými platy − SPRAVEDLIVÁ CENA – jaká výše ceny je cena morální → přihlíží se k nákladům na výrobu a prodej → poprvé výslovně vztahuje cenu k jejím nákladům → strukturu spravedlivé ceny tvoří: náklady výrobce na výrobu; náklady obchodníků na dopravu a prodej + přiměřený zisk obchodníka; daně, cla, mýta a jiné poplatky, které musí být obchodníkem uhrazovány  3. CHARAKTERIZUJTE UČENÍ MERKANTILISTŮ A FYZIOKRATŮ MERKANTILISMUS − první směr myšlení svým obsahem vyhraněně ekonomický − jedná se o první tržně orientovanou soustavu názorů − soustava je založena na ztotožnění bohatství s jeho peněžní formou = PENÍZE JSOU PŘEDEVŠÍM UCHOVATELEM HODNOT → zvyšovat bohatství země znamená zvyšovat množství drahého kovu v zemi – těžba a koloniální expanze → důraz na zahraniční obchod jako sféru umožňující růst bohatství země → soustava doporučení praktické politice – růstu bohatství je možno dosáhnout prostřednictvím přísné státní regulace zahraničního obchodu, pohybu peněz, výroby i spotřeby → podpora rozvoje domácího průmyslu – např. ve Francii výroba luxusních parfémů − ZDROJ RŮSTU BOHATSTVÍ: → těžba drahého kovu → koloniální expanze a anexe území těžby → zahraniční obchod v případě aktivní obchodní bilance Vývojové fáze − 1. RANÝ MERKANTILISMUS (14.-16. STOLETÍ) – zakazoval vývoz peněz ze země − 2. ROZVINUTÝ MERKANTILISMUS (17.-18. STOLETÍ) – politika obchodní bilance, umožňoval vývoz peněz ze země Směry merkantilismu − ANGLIE – BULLIONISTÉ: → Thomas MUN (1571–1641)  nejvýznamnějším merkantilistou  bylo mu vytýkáno, že má pasivní obchodní saldo s Indií  Mun argumentoval, že není nutná aktivní bilance s každou zemí, ale musí být aktivní celková bilance  vystoupil rovněž proti zákazu vývozu zlata → argumentoval tím, že zaplatit zlatem za zboží, které může být doma zpracováno a pak vyvezeno s vyšší hodnotou, povede k přílivu drahého kovu do země → Sir Josiah CHILD (1630–1699)  jako argument proti zákazu vývozu peněz uvádí, že nelze předpokládat, že by cizí země byly ochotny dlouhodobě přistoupit na jednostranný obchod → James STEUART (1712–1780) − FRANCIE – COLBERTISTÉ → vévoda ze SULLY (1560–1640) → Jean-Baptiste COLBERT (1619–1683)  nejvýznamnější představitel francouzského merkantilismu → podle něj je francouzský merkantilismus nazýván jako colbertismus − NĚMECKO, RAKOUSKO – KAMERALISMUS → Joseph von SONNENFELS (1733–1817): 1763: pověřen vedením katedry věd politických a kamerálních na Právnické fakultě vídeňské univerzity, kterou nově ustavila Marie Terezie FYZIOKRATÉ − název odvozen od fyziokracie – vlády přírody − škola působí v letech 1756–1778 → první ekonomická škola v historii  → první ucelená ekonomická škola, prosazují nezasahování státu do ekonomiky (laissez passer, laissez faire) − reagovali na devastaci zemědělství colbertismem − časová působnost fyziokratů není dlouhá a nepřesahuje čtvrt století – od pol. 18. stol. − fyziokratismus se vyvíjel v rámci fr. osvícenství → fyziokraty tedy lze zařadit mezi fil. učení o přirozeném řádu − idea přirozeného řádu – myšlenky, že hospodářství má své vlastní zákonitosti, které mu umožňují, aby fungovalo bez zásahů zvenčí a pokud je hospodářství ponechán prostor pro prosazování těchto zákonitostí, je dosaženo relativně nejlepšího hospodářského výsledku → stoupenci ekonomického liberalismu − zdůraznění zemědělské výroby, která jediná je produktivní → bohatství národa pochází ze zemědělství → výroba mimo zemědělství je pouze důsledek zeměděl. přebytků − FRANÇOIS QUESNAY → ústřední osobností školy → původním povoláním lékař  stal se osobním lékařem krále Ludvíka XV a madame Pompadour → DÍLO: EKONOMICKÁ TABULKA  představuje pokus o modelové vyjádření reprodukčního procesu (opakování výroby) – TŘI TŘÍDY:  PRODUKTIVNÍ TŘÍDA (zemědělci) – vyprodukuje více, než vkládá do výroby  STERILNÍ TŘÍDA (zpracovatelé) – mění formu již existujícího produktu  VLASTNÍCI PŮDY  zdanění produktivní nebo sterilní třídy by znamenalo, že výroba nemůže být obnovena v původním rozsahu − učení fyziokratů uvedl v širší známost A. Smith, když zdůraznil, že existují dva systémy myšlení – obchodní (merkantilismus) a zemědělský (fyziokratismus)  4. VYSVĚTLETE PŘÍNOSY KLASICKÉ A NEOKLASICKÉ EKONOMICKÉ ŠKOLY, ZHODNOŤTE PŘÍNOS A. SMITHA EKONOMICKÉ TEORII KLASICKÁ EKONOMIE − PŘEDSTAVITELÉ → Adam Smith → David Ricardo (teorie komparativních výhod) → Thomas Robert Malthus  dílo: ESEJ O PRINCIPU POPULACE  přínosy:  pokud se zlepšují možnosti využívání zdrojů prostředí, a jiné faktory přitom populaci nelimitují, populační hustota i populace bude stoupat  množství zemědělské půdy je omezené a podléhá působení zákona klesajících výnosů ► přelidnění, hlad a nemoci jsou pozitivní a nevyhnutelné  biologická potřeba jíst a pohlavní vášeň jsou silnější než schopnost lidí opatřovat si potravu  hodnota není závislá pouze na velikosti práce, protože současně se vynakládá kapitál → John Stuart Mill → Jean Baptiste Say Adam Smith (1723-1790) − “Otec moderní ekonomie”, zakladatel klasické školy ekonomie − ve výkladu ekonomie se Smith snaží vysvětlit mechanismus fungování tržního hospodářství = ukázat mechanismus, kterým se prosazuje optimální alokace zdrojů při prosazování laissez faire − přínosy: → svoboda, konkurence, dělba práce (specializace), kapitalisté X dělníci, nabídka, poptávka, směna na trhu, cena → „volná ruka trhu“ – prosazování vlastního zájmu jednotlivců může být často prospěšné pro společnost více, než kdyby jim šlo přímo o zájmy společnosti DÍLA − O PŮVODU BOHATSVÍ NÁRODŮ → komplexní filozofické zmapování celého ekonomického systému → završuje období protimerkantilistické kritiky pozitivním rozpracováním nové soustavy názorů vyjadřující zcela odlišné chápání hospodářství a jeho funkce → v zahraničním obchodě uplatňována řada praktik zavedená merkantilisty (např. vysoká cla), na druhé straně se stále výrazněji projevuje vliv liberalismu na společenskovědní myšlení − TEORIE MRAVNÍCH CITŮ − POJEDNÁNÍ O PODSTATĚ − v jeho dílech: → dělba práce, absolutní výhody → neviditelná ruka trhu (laissez passer, laissez faire) → zdrojem bohatství výroba → teorie kapitálu (fixní a oběžný, úspory a investice) → užitná a směnná hodnota, Smithův paradox → cena – tržní a přirozená (nákladová) → mzda – existenční minimum → zisk – přirozená míra, ve všech odvětvích vyrovnaná → kritika merkantilistů a fyziokratů, daňové kánony PRINCIPY EKONOMIE PODLE A. SMITHA − TRH → mechanismus, jehož prostřednictvím se kupující a prodávající střetávají, aby určili cenu a množství, jež se nakoupí a prodá → funkce – alokační, informační, motivační − CENA → peněžní vyjádření hodnoty statku nebo služby → nerovná se hodnotě zboží − KONKURENCE → soutěž (mechanismus), která oceňuje nejlepší výkon → v tržní konkurenci se střetávají účastníci trhu, kteří mají různé zájmy – konkurence mezi nabídkou a poptávkou, konkurence na straně poptávky (mezi kupujícími), konkurence na straně nabídky (mezi prodávajícími) → typy konkurence – dokonalá, nedokonalá, monopolistická − VLASTNICTVÍ → vlastník je oprávněn předmět svého vlastnictví držet (ius possidendi), užívat (ius utendi), požívat plody a užitky (ius fruendi), nakládat s ním (ius disponendi), věc zničit (ius abutendi), věc opustit (ius dereliquendi) → vlastnictví je základem pro tvorbu bohatství → bez jasně definovaného vlastnického práva tržní ekonomický systém nefunguje a objevují se selhání trhu. − PODNIKAVOST → činnost zaměřená na objevování příležitostí a jejich následnou realizaci zpravidla za účelem ekonomický zisk − INOVACE → obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek, kvalifikace pracovní síly, apod. NEOKLASICKÁ EKONOMIE − r. 1871 zahájena tzv. „MARGINALISTICKÁ REVOLUCE“ v ekonomii – Carl Menger a W. S. Jevons vydali své stěžejní práce, ve kterých nezávisle na sobě formulovali teorii mezní užitečnosti → odmítnutí pojetí hodnotové teorie klasické politické ekonomie a konstrukce nové subjektivní teorie hodnoty → individualismus jako výchozí metoda přístupu – zkoumání jevů z pozice jednotlivých subjektů → orientace na poptávkovou stranu ekonomiky s důrazem na její klíčovou roli v utváření ceny na trhu → soustředění pozornosti na problém alokace omezených zdrojů → zavádění mezních (marginálních) veličin − PŘEDCHŮDCE HEINRICH H. GOSSEN → první přesně vyjádřil ideu zákona klesajícího mezního užitku a souvislosti teorie mezní užitečnosti → GOSSENOVY ZÁKONY  1) zákon klesající užitečnosti – při opakované spotřebě je užitek vždy menší a nasycení nastává dříve  2) zákon vyrovnávání mezních užitků – člověk ukončí uspokojování jednotlivých potřeb v situaci, kdy užitečnosti posledních jednotek spotřebovávaných statků se sobě rovnají  3) každá další jednotka vynakládané práce přináší člověku menší uspokojení, je méně příjemná a její další vynakládání může přinést i negativní užitek − CAMBRIDGESKÁ ŠKOLA: Alfred Marshall, Arthur Cecil Pigou, John Bates Clark − LAUSANNSKÁ ŠKOLA (matematická): Léon Walras, Vilfredo Pareto − RAKOUSKÁ ŠKOLA: Carl Menger, Eugen von Böhm-Bawerk, Friedrich von Wieser Představitelé − ALFRED MARSHALL − CARL MENGER → zakladatel Rakouské školy → dílo: ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉ NAUKY → přínosy:  TEORIE MEZNÍHO UŽITKU  užitek dodatečně získaný v závislosti na okamžiku jeho vzniku  mezní užitek X celkový užitek  MENGEROVY ŠKÁLY  zákon klesajícího užitku – naléhavost potřeb (velká žízeň → 1. litr mě uspokojí hodně, 2. litr míň, po 3. mi už bude zle) − VILFRÉDO PARETO → dílo: CORSO DI ECONOMIA POLITICA → přínos:  teorie Elit  paretův princip (pravidlo 80/20) → 80 % důsledků pochází z 20 % příčin − JOHN MAYNARD KEYNES → dílo: OBECNÁ TEORIE ZAMĚSTNANOSTI, ÚROKU A PENĚZ → přínosy:  KEYNESIÁNSTVÍ  „intervence státu do ekonomiky podporou investic“  „čím více budou spořit, tím menší budou mít své příjmy“ (pokud všichni)  5. POPIŠTE HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÉ FINANČNÍ VĚDY. ZAMĚŘTE SE NA FINANČNÍ VĚDU V POJETÍ A. BRÁFA, J. KAIZLA A K. ENGLIŠ − ZAKLADATELÉ ČESKÉ TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A FINANČNÍ VĚDY: → 18. stol.  Josef Ignác Buček (1741–1821), kameralista, žák J. Sonnenfelse  1784 – výuka na PF UK, vědy policejní, správní, obchodní → 19. stol.  Václav Gustav Kopetz – šířil myšlenky A. Smithe  1856–1. řádný profesor politické ekonomie na UK – Petr Mischler  1860 – prof. Eberhard Jonák – přednášel česky  F. F. von Wieser – řádným profesorem  1882 – rozdělení univerzity na českou (UK) a německou (Ferdinandovu) ALBÍN BRÁF − zakladatel české národohospodářské školy, podíl na tvorbě české terminologie, důraz na metodologii vědy − silný vliv školy mezního užitku − založil Národohospodářský ústav − aktivní politik (ministr orby) − od r. 1882 (rozdělení univerzity na českou a německou) profesorem politické Dílo − FINANČNÍ VĚDA (1900) → finanční věda má trojí úkol:  vyšetřuje a líčí konkrétní předměty a jevy z oboru hospodářství veřejného (resp. finančního) a jejich individuální souvislosti  snaží se objevit, co je v útvarech a v dějinném vývoji veřejného hospodářství všech nebo určitých skupin států typického, dovodit tedy zákony o povaze a vývojích veřejného hospodářství  stanoví, jestli má brát zřetel k ideji státu a k jeho zřízení → vymezuje základní pojmy spojené s hospodařením státu, podrobně rozděluje a vysvětluje daně JOSEF KAIZL − první česky psaná učebnice národního hospodářství, první česká kniha na téma finanční vědy − aktivní v politice (ministr financí) − 1879 docent národního hospodářství na pražské univerzitě, od 1883 mimořádný, od 1897 řádný profesor Dílo − FINANČNÍ VĚDA → stát by neměl mít vlastní potřeby, měl by zde být pro potřeby lidí → jeho hlavním cílem by mělo být udržování právního řádu a pokoje a také zahraniční politika → stát by měl být pouze minimální působnosti → autor kritizuje „velkovydávání“ právních předpisů v jeho době, které velice překračují základní působnost státu → státy zavádí daně, a to na potřeby, jako je například veřejné osvětlení, kde by se lehce někdo mohl stát černým pasažérem → finanční vědu autor zařazuje do studia oboru ekonomicko-politického  podle něho je to věda o financích, o peněžitých příjmech obcí KAREL ENGLIŠ − nejoriginálnější český ekonom → teleologická metoda ekonomie → čerpá z učení rakouské školy (mezní veličiny) → soustava národního hospodářství (systém individualistický nebo solidaristický) → jako právník je stoupencem normativní právní teorie F. Weyra − první rektor Masarykovy univerzity, 6x ministr financí, guvernér Národní banky, rektor UK − od 50. let žil v ústraní Finanční věda − "finanční věda vykládá hospodářství státu" (příp. jiných veřejných svazků) → je součástí národohospodářských nauk → národní hospodářství je tvořeno státním hospodářstvím, veřejnými hospodářstvími a všemi soukromými hospodářstvími − finanční věda je součástí objektivistické hospodářské vědy (o státní politice a státním hospodářství; subjektivistická část hospodářské vědy se zabývá v Englišově pojetí soukromým hospodářstvím) − finanční věda se zabývá finanční teorií, finanční historií a finanční politikou − právní normy, které upravují finanční hospodářství, jsou předmětem studia právní vědy (jejíž součástí je i věda o finančním právu) → finanční věda má blízko i ke státovědě  ZÁKLADNÍ PRINCIPY EKONOMIE, TRH, CENA, CENOTVORBA, KONKURENCE 6. VYSVĚTLETE, CO JE POPTÁVKA, JAK VZNIKÁ, JAKÉ MÁ ZÁKONITOSTI, FAKTORY, KTERÉ JI OVLIVŇUJÍ A GRAFICKY POPTÁVKU ZNÁZORNĚTE POPTÁVKA − = zamýšlený nákup Zákony poptávky − 1) čím je cena určitého zboží nebo služby na trhu vyšší, tím méně nakupujích přichází na trh a chce nakoupit, poptávka klesá − 2) je-li cena určitého zboží nebo služby nízká, nakupující mají zájem nakupovat, poptávka roste. Faktory změny poptávky − CENA − DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY (změny v počtech a charakteristikách kupujících) − ZMĚNY VELIKOSTI DŮCHODŮ (mzdy zaměstnanců, renta vlastníků, zisky vlastníků kapitálu); − ZMĚNY V PREFERENCÍCH (zvyky, móda, změny potřeb) − ZMĚNY CEN JINÝCH ZBOŽÍ NEBO SLUŽBA → substituty – jiné podobné zboží nebo služba (např. jablka – hrušky) → komplementy – jiné zboží nebo služba, které je doplňuje (např. auto – benzín, ceny parkování) Grafické znázornění poptávky − PŘEBYTEK NA TRHU = stav trhu, kdy je určité množství zboží nebo služby nabízeno za vyšší cenu, než jsou kupující ochotni zaplatit − NEDOSTATEK NA TRHU = stav trhu, kdy je určité množství zboží nebo služby poptáváno za nižší cenu, než jsou prodávající ochotni prodat − ROVNOVÁHA NA TRHU (ROVNOVÁŽNÝ BOD) = stav trhu, kdy je cena zboží nebo služby nastavena tak, že nabízené množství je rovno poptávanému množství  7. POPIŠTE ZÁKLADNÍ MODEL FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY (SUBJEKTY, VSTUPY, TJ. VÝROBNÍ FAKTORY, VÝSTUPY, TJ. STATKY A SLUŽBY) A DÁLE POJMY POTŘEBA, UŽITEK, STATKY A SLUŽBY STRUKTURA MODELU − domácnosti a firmy se setkávají v tržním ekonomickém systému na trzích → např.: na trhu s oděvy a nábytkem domácnosti poptávají a firmy nabízejí − domácnosti chodí na trh statků a služeb s poptávkou po statcích a službách, jimiž by uspokojili své potřeby a dávají za ně do oběhu své peníze − na trh statků a služeb chodí firmy s nabídkou těchto statků a služeb a získávají za ně peníze, které dále investují do své výroby − domácnosti na trh výrobních faktorů vstupují s nabídkou a získávají za své poskytnuté výrobní faktory peníze, které dále poskytují do oběhu na trhu statků a služeb pro uspokojení svých potřeb − firmy na trh výrobních faktorů vstupují s poptávkou po výrobních faktorech a platí za jejich poskytování − na trhu statků a služeb stát poptává a nabízí statky a služby a platí za ně, či za ně dostává peníze − na trhu výrobních faktorů stát také poptává i nabízí výrobní faktory a za jejich poskytování platí, nebo za ně dostává peníze − stát na obou trzích poptává i nabízí a dává a bere peníze do oběhu − stát trh ovlivňuje určitými zásahy ze své strany, snaží se odstraňovat jeho negativní vlivy − TRH STATKŮ A SLUŽEB: → místo, kde se střetává nabídka firem s poptávkou domácností po statcích a službách − TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ: → místo, kde se střetává nabídka domácností a poptávka firem po výrobních faktorech → firmy se zde snaží maximalizovat svůj zisk Subjekty − DOMÁCNOSTI → přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb → vystupují jako kupující na trhu statků a služeb a jako prodávající na trhu výrobních faktorů, aby za příjmy z prodeje výrobních faktorů mohli nakupovat statky a služby pro svou potřebu − FIRMY (PODNIKY) → firmy jsou subjekty vyrábějící za účelem prodeje → na trh statků a služeb vstupují jako prodávající  → za utržené peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby → jejich cílem je maximalizace zisku − STÁT → stát vstupuje na trh s hlavním cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit některého jeho negativní dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimulovat USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB Vstupy (inputy, výrobní faktory) − PŮDA (RENTA) → půda je součást a produkt přírody a je výrobním faktorem vzácným a omezeným → výhoda z vlastnění půdy je pozemková renta = důchod plynoucí z půdy − PRÁCE (MZDA) → práce je každá lidská činnost, kterou se tvoří hmotné a nehmotné statky a služby → cenou práce je mzda − KAPITÁL (ÚROK) → kapitál jsou akumulované úspory, tj. úspory přenesené v investice. Jsou to hodnoty, které přinášejí další hodnoty → cenou kapitálu je úrok Výstupy (outputy) − STATKY → statek je to, co uspokojuje lidské potřeby tím, že existuje (např.: hmotné – auto, nehmotné – umět řídit auto) − SLUŽBY → služba je to, co uspokojuje lidské potřeby svým průběhem (zubařský zákrok) POJMY − POTŘEBY → vnitřní požadavky lidí, které se snaží uspokojit spotřebou statků a služeb (např. hlad, žízeň, rozmnožení, kultura, stříhání nehtů apod.) → uspokojení potřeb je dočasné a má svou hierarchii, tzn. co uspokojit dříve a co později - př. vyjádření Maslowova pyramida (potřeb) → potřebu nelze nařídit − UŽITKY → subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků nebo služeb → s množstvím spotřebovaného statku nebo služby celkový užitek roste, ale mezní užitek (užitek z jednotky) s růstem objemu spotřebovávaného klesá − STATKY → to co uspokojuje lidské potřeby tím, že existuje (např. hmotné – auto, nehmotné – umět řídit auto) − SLUŽBY → to co uspokojuje lidské potřeby svým průběhem (např. zubařský zákrok) − SPOTŘEBA → užívání statků a služeb  8. DEFINUJTE POJMY VLASTNICTVÍ, PODNIKAVOST A INOVACE A VYSVĚTLETE PROČ JSOU DŮLEŽITÉ PRO TRŽNÍ MECHANISMUS VLASTNICTVÍ − druh věcného práva, právní panství nad věcí − možnost věc držet, užívat ji, požívat plody a nakládat s nimi, věc opustit (prodat/darovat), věc zničit − ostatním subjektům vzniká povinnost do tohoto práva nezasahovat, neomezovat jej (pouze v případech stanovených zákonem, veřejný zájem) − základem pro tvorbu bohatství − bez jasně definovaného vlastnického práva tržní ekonomický systém nefunguje a objevují se selhání trhu − základní princip tržní ekonomiky (A. Smith) PODNIKAVOST − činnost primárně zaměřená na objevování příležitostí a jejich následná realizace − za účelem zisku − podnikání = soustavná činnost podnikatele prováděná za účelem dosažení zisku − základní princip tržní ekonomiky (A.Smith) INOVACE − základní princip tržní ekonomiky (A. Smith) − obnova a rozšíření škály výrobků a služeb − vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce − zavedení změn řízení/organizace práce/pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly DŮLEŽITOST PRO TRŽNÍ MECHANISMUS − tržní mechanismus je systém založený na pohybu 3 komodit → poptávky → nabídky → ceny  = trh tedy představuje mechanismus díky kterému se setkávají prodávající a kupující, aby společně určili poptávku(ze strany kupujícího), nabídku (ze strany prodávajícího) a cenu (neměla by se rovnat hodnotě zboží) − všechny tyto pojmy mají své logické místo v tržním mechanismu → jednoduše pokud chci vstoupit na trh, potřebuji být vlastníkem (až na případy spojené s morálním hazardem) produktu se kterým na trh chci vstoupit → trh není stálý nebo nehybný, viz. grafy nabídky a poptávky, a tak ani subjekty které se na trhu vyskytují nemohou být nehybné → podnikavost a inovace jsou další instrumenty které pomáhají podnikatelům se na trhu udržet  9. VYSVĚTLETE, CO JE NABÍDKA, JAK VZNIKÁ, JAKÉ MÁ ZÁKONITOSTI, FAKTORY, KTERÉ JI OVLIVŇUJÍ A GRAFICKY NABÍDKU ZNÁZORNĚTE NABÍDKA − = zamýšlený prodej Zákony nabídky − 1) čím je cena určitého zboží nebo služby na trhu vyšší, tím více výrobců přichází na trh a chce prodat své zboží nebo služby, nabídka roste; − 2) je-li cena určitého zboží nebo služby nízká, výrobci nemají zájem prodávat, nabídka klesá Faktory změny nabídky − CENA → příklad: farmář může pěstovat žito nebo ječmen  pokles ceny ječmene vede farmáře ke zvýšení nabídky žita, ačkoli cena žita se nezměnila − NÁKLADY VÝROBY A OBCHODU → dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd, nebo naopak snižování nákladů zaváděním nových technologií, zvyšující produktivitu práce atd. − ZMĚNA VNĚJŠÍCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ → organizace trhu, počasí pro zemědělce, daně − ZMĚNY KAPITÁLOVÉ VÝNOSNOSTI, KAPITÁL SMĚŘUJE SO PODNIKÁNÍ S VYŠŠÍ RENTABILITOU → výnosnost, schopnost dosahovat zisku na základě vložených prostředků − ROZHODNUTÍ ÚČASTNÍKŮ TRHU POKUD DO VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ VSTOUPÍ NOVÍ VÝROBCI, TI KTEŘÍ MĚLI VYŠŠÍ VÝROBNÍ NÁKLADY A PŘI DOSAVADNÍCH NIŽŠÍCH TRŽNÍCH CENÁCH BY NEBYLI SCHOPNI KONKUROVAT – NYNÍ SE JIM VSTUP NA TENTO TRH VZHLEDEM K NÁKLADŮM PŘÍLEŽITOSTI VYPLATÍ ANALOGICKY PŘI SNÍŽENÍ CEN MNOZÍ VÝROBCI NEMOHOU KONKUROVAT A Z ODVĚTVÍ ZCELA ODEJDOU – TRŽNÍ NABÍDKA SE SNÍŽÍ Grafické znázornění nabídky − PŘEBYTEK NA TRHU = stav trhu, kdy je určité množství zboží nebo služby nabízeno za vyšší cenu, než jsou kupující ochotni zaplatit − NEDOSTATEK NA TRHU = stav trhu, kdy je určité množství zboží nebo služby poptáváno za nižší cenu, než jsou prodávající ochotni prodat − ROVNOVÁHA NA TRHU (ROVNOVÁŽNÝ BOD) = stav trhu, kdy je cena zboží nebo služby nastavena tak, že nabízené množství je rovno poptávanému množství  10. VYSVĚTLETE POJEM KONKURENCE, CENA, JEJICH FUNKCE, TYPY CEN, JAKOŽ I FUNGOVÁNÍ KONKURENCE A CENOVÉHO MECHANISMU V TRŽNÍ EKONOMICE KONKURENCE − SOUTĚŽ (MECHANISMUS), KTERÁ OCEŇUJE NEJLEPŠÍ VÝKON − v tržní konkurenci se střetávají účastníci trhu, kteří mají různé zájmy → konkurence mezi nabídkou a poptávkou → konkurence na straně poptávky (mezi kupujícími) → konkurence na straně nabídky (mezi prodávajícími) − CENOVÁ KONKURENCE – spočívá v dobrovolném snižování ceny zboží ze strany výrobců, výrobci zlevňují, aniž by je k tomu nutil přebytek nabídky − NECENOVÁ KONKURENCE – různé metody, např.: servis, reklama, obal, poskytování slev Typy konkurence − DOKONALÁ → velký počet kupujících a prodávajících → neexistují bariéry vstupu do odvětví → neexistují patenty, ochranné a obchodní známky → prodávající a kupující mají dokonalé informace → maximalizace zisku a užitku → homogenní výroba (stejné) − NEDOKONALÁ → jedná se o situaci na trhu, kdy je porušena alespoň jedna podmínka dokonalé konkurence → neefektivní = cena je příliš vysoká a výstup příliš nízký → DRUHY:  monopol  jen jedna strana na straně nabídky  může ovlivnit cenu, kterou požaduje za své produkty  státní monopol – Česká pošta, s. p.  oligopol  v oboru existuje jen velmi málo výrobních firem, respektive těchto pár subjektů dohromady zabírá většinový podíl nabídky  oligopol – duopol = dva podniky mají většinový podíl (Coca-Cola, Pepsi)  monopson  existuje pouze jeden subjekt na straně poptávky a zpravidla více subjektů na straně nabídky  možné příklady odvětví: ► trh práce (sportovci, učitelé základních škol) ► zpracovatelé v zemědělství (např. zeleniny) ► elektrárny odebírající uhlí ► pokročilé zbraně (např. stíhačky) ► léčiva  oligopson  malý počet kupujících střetává s velkým počtem prodávajících  monopolistická konkurence  velký počet výrobců s výrobky, které jsou blízkými substituty, ale produkce je diferencovaná → dohody – zpravidla zakázány → cenové vůdcovství – jedna dominantní firma, ostatní následují nebo jinak reagují, v ČR není považováno za protisoutěžní jednání  → téměř každá konkurence je nedokonalá → extrémně nedokonalou konkurenci považujeme za jednu z forem selhání trhu CENA − = peněžní vyjádření hodnoty zboží a v žádném případě se nerovná hodnotě zboží − vyjadřuje směnný poměr mezi směňovanými statky Tržní rovnováha − = taková situace, kdy na trhu není ani nedostatek ani přebytek statku − nastává v průsečíku křivky poptávky a křivky nabídky, kde je poptávané množství rovno nabízenému zboží − cena, při které je toto splněno, se nazývá rovnovážná cena Tržní mechanismus − = princip vyrovnání nabídky a poptávky na základě změn ceny − tržní mechanismus směřuje k dosažení tržní rovnováhy, což je stav kdy se nabídka rovná poptávce Tvorba ceny − = cenotvorba − = stanovování cen nabízených služeb a zboží podnikatelem či firmou, způsob rozhodování o tvorbě ceny v souladu s cíli podniku, jeho pozicí na trhu a omezujícími podmínkami, jako jsou zákony, se nazývá cenová politika → nejčastěji nákladově orientovaná tvorba ceny – k celkovým nákladům se přičte tzv. přirážka nebo marže, není vždy ideální, nebere v úvahu poptávku a ceny konkurence → hodnotově orientovaná tvorba cen – založeno na vnímání hodnoty produktu kupujícím, marketingové oddělení zjistí hodnotu vnímanou zákazníkem, na základě čehož určí cílovou cenu → stanovení ceny podle konkurence – firma se řídí převážně konkurenci, cenu nechávají buď stejnou, o něco málo vyšší nebo nižší Funkce ceny − INFORMAČNÍ → cena je nositelem informace o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky → cena je tak informačním signálem, který se šíří ekonomikou − MOTIVAČNÍ → cena je motivací pro reakce výrobců a spotřebitelů, motivací jim může být např. perspektiva vyššího výdělku, zisku či možnost úspory → cena představuje podnět pro rozhodování − ALOKAČNÍ → cena alokuje (rozmisťuje) vzácné zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány → plní úlohu nástroje rozmisťování disponibilních zdrojů ekonomických subjektů − DISTRIBUČNÍ → cena distribuuje (rozděluje) příslušná předmětná aktiva, např. zboží a služby → zboží a služby se tak rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty koupit → tato funkce bývá také někdy označována jako diferenciační Typy cen − cena NÁKLADOVÁ − cena TRŽNÍ → poprvé definuje v díle Principy trhu Alfred Marshall v roce 1890, skládá se ze tří komponentů, které vyjadřují tržná prostředí:  Náklady nabídky  Ochota spotřebitele koupit  Situace na trhu − cena OD TRŽNÍ CENY ODVOZENÁ − cena je důležitou součástí marketingu → různé cenové strategie jsou uplatňovány v různých fázích životního cyklu výrobku  SELHÁNÍ TRHU A TRH PRÁCE 11. VYSVĚTLETE POJEM „SELHÁNÍ TRHU“ A UVEĎTE JEDNOTLIVÉ DRUHY TRŽNÍCH SELHÁNÍ. JAK REAGOVAT NA TRŽNÍ SELHÁNÍ? − SELHÁNÍ TRHU → situace, kdy subjekt trhu nenese všechny náklady nebo nezískává všechny výnosy → tento stav není v souladu s růstem blahobytu společnosti jako celku − TYPY TRŽNÍCH SELHÁNÍ → nedokonalá konkurence → veřejné statky → externality → asymetrie informací → morální hazard − v případě tržního selhání často vstupuje stát do regulace ekonomiky, aby jeho selhání vyřešilo → potřeba ekonomické regulace je často zdůvodňována potřebou řešit selhání trhu − JAK REAGOVAT NA TRŽNÍ SELHÁNÍ? → MOŽNÁ ŘEŠENÍ:  vládní intervence  regulace a dohled  restrukturalizace institucí  podpora likvidity (např. Centrální banka může poskytnout investice a sociální opatření)  opatření ke stabilizaci ekonomiky (např. fiskální politika)  podpora investorů  komunikace a transparentnost (regulátoři, instituce a podniky by měly poskytovat jasné informace o svých činnostech a opatřeních, která přijímají) − řešení tržního selhání mohou vyžadovat komplexní a koordinovaný přístup od různých aktérů, včetně vlády, regulátorů, institucí a samotných investorů → v každém případě je vhodné sledovat situaci, analyzovat příčiny a přijímat opatření s ohledem na konkrétní okolnosti  12. VYSVĚTLETE PODSTATU VEŘEJNÝCH STATKŮ A JEJICH VZTAH K ÚLOZE STÁTU V EKONOMICE − VEŘEJNÉ STATKY JSOU TAKOVÉ STATKY, Z JEJICHŽ SPOTŘEBY NELZE VYLOUČIT JEDINCE Z UŽÍVÁNÍ A JEJICHŽ SPOTŘEBA JE NEDĚLITELNÁ → nevylučitelnost=možnost užívání těchto statků jedincům, kteří se podíleli na jejich tvorbě → nedělitelnost=všichni spotřebitelé spotřebovávají statek společně a úroveň spotřeby jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu jiného spotřebitele → veřejné statky způsobují tržní selhání, jelikož soukromé podniky nemají motiv je dobrovolně vyrábět − produkce veřejných statků má za následek selhání trhu − u veřejných statků často vzniká “problém černého pasažéra” → černý pasažér má tendence využívat veřejné statky, aniž by se podílel na úhradě nákladů → řádné placení daní → tento problém vede k tomu, že soukromé podniky nemají zájem veřejné statky produkovat, a proto je zajišťuje stát − příklady veřejných statků: veřejné silnice, veřejné osvětlení, armáda − produkce čistě veřejných statků má za následek pozitivní spotřební externality  13. POPIŠTE RŮZNÉ DRUHY EXTERNALIT A VYSVĚTLETE, PROČ JSOU POVAŽOVÁNY ZA SELHÁNÍ TRHU − jde o jeden z typů selhání trhu → dalšími jsou nedokonalá konkurence nebo asymetrická konkurence − externality jsou vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní − externalita je označení PRO AKTIVITU ČI ČINNOST, KTEROU FIRMY ČI JEDNOTLIVCI ZPŮSOBUJÍ NEDOBROVOLNÉ NÁKLADY NEBO ZISKY JINÝM SUBJEKTŮM BEZ KOMPENZACE PROSTŘEDNICTVÍM TRHU → jinými slovy vznikají v případě, kdy někdo nenese plně náklady své činnosti nebo když nedostane úplné výnosy ze své činnosti  podle toho se rozlišuje negativní a pozitivní − mohou vznikat při výrobě i spotřebě DĚLENÍ Negativní x pozitivní A) NEGATIVNÍ − JEDEN SUBJEKT PŘINÁŠÍ DRUHÉMU SUBJEKTU DODATEČNÉ NÁKLADY, ANIŽ BY JE DRUHÉMU SUBJEKTU PLATIL → jinými slovy: vzniká, když člověk nenese plně všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné − příklad: → elektrárna vyrábí elektřinu spalováním uhlí  spalování uhlí produkuje emise, které elektrárna vypouští do ovzduší a které poškozují blízké lesy  část lesů hyne a jejich majitelům tak vznikají škody (znečišťování ovzduší) → příkladem může být i hluk z letadel nebo znečišťování vod B) POZITIVNÍ − JEDEN SUBJEKT PŘINÁŠÍ DRUHÉMU DODATEČNÉ VÝNOSY, ANIŽ BY ZA NĚ DRUHÝ SUBJEKT PRVNÍMU PLATIL → jinými slovy: vzniká, když si člověk nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a když si část výnosů přisvojují jiní − příklad: → majitel lesa má výnosy z těžby a prodeje dřeva. Jeho les také pročišťuje spodní vodu a brání erozi půdy  to oceňují obyvatelé blízkých obcí – kdyby nebylo blízkého lesa, voda v jejich studních by byla mnohem horší a půda na jejich polích by byla méně úrodná  les tedy poskytuje nejen výnosy z těžby dřeva, ale také výnosy v podobě lepší vody a lepší půdy v blízkém okolí  ale co když majitel lesa nemůže přinutit ani přesvědčit obyvatele okolních obcí, aby mu zaplatili za to, že jim jeho les přináší užitek?  pak není schopen získávat plné výnosy z lesa – část těchto výnosů si přisvojí jiní → do zahrádkářské kolonie obývané pěstiteli jablek se přistěhoval včelař. Jeho včely mu přinášejí výnos z medu  kromě toho však jeho včely našeho včelaře opylují květy jabloní okolních sadařů, a to tak intenzivně, že se úroda jablek zvyšuje  sadaři mají tedy ze včel prospěch (zatímco včely by se bez jejich jabloní obešly, protože v okolí jsou rozlehlé louky plné květů) Jiné dělení A) SOUKROMÉ (SOUSEDOVY VČELY OPILUJÍ I MOJI ZAHRADU X SOUSEDOVO STROM MI BRÁNÍ VE VÝHLEDU) B) VEŘEJNÉ (MAJÁK SLOUŽÍ VŠEM LODÍM X HLUK Z LETIŠTĚ SNIŽUJE CENU DOMU) PROČ JE POVAŽOVÁNO ZA SELHÁNÍ TRHU? − selhání trhu je situace, kdy subjekt trhu nenese všechny náklady nebo nezískává všechny výnosy svého počínání − spočívá v tom, že trh externality v prvém případě dostatečně neomezuje, ve druhém pak dostatečně neodměňuje → důsledkem je plýtvání ekonomickými zdroji Řešení − za veřejnou negativní externalitu by měla existovat nějaká náhrada či sleva − soukromé negativní statky se řeší dohodou  14. VYSVĚTLETE POJEM ASYMETRIE INFORMACÍ A MORÁLNÍ HAZARD, UVEĎTE PŘÍKLADY, A VYSVĚTLETE, PROČ JSOU POVAŽOVÁNY ZA SELHÁNÍ TRHU − jedna strana kontraktu má více nebo lepší informace než ta druhá − to vede k jinému chování než za předpokladu, že mají obě strany stejné informace − když má prodávající lepší informace, transakce s větší pravděpodobností proběhne ve prospěch prodávajícího → například když se prodává ojetý vůz, stav vozu, a tedy i jeho tržní hodnotu zná prodávající pravděpodobně mnohem lépe než kupující → prodávající má tedy informační převahu, kterou může využít − tato asymetrie u transakcí narušuje rovnováhu sil, což může někdy způsobit, že transakce budou neefektivní a v nejhorším případě to způsobí až selhání trhu TYPY Nepříznivý výběr − nepříznivý výběr znamená, že méně žádoucí subjekty se zúčastní směny více než žádoucí subjekty trhu → subjekty s méně kvalitním zboží vytěsňují subjekty s kvalitním zbožím − na příklad prodávající má lepší informace o výrobku (autě) než kupující, o této skutečnosti kupující ví, důsledek je že zboží nízké kvality vytěsňuje zboží vysoce kvalitní, neboť kupující bude ochoten zaplatit menší cenu, což nepodporuje kvalitní výrobu → to může vést k selhání trhu − možné předcházet např. zárukou Morální hazard − morálním hazardem označujeme situaci, kdy se chování jedince, či společnosti, liší ve vztahu k tomu, zda nese plné riziko, nebo pouze částečné → částečné riziko vzniká, pokud dojde ke zmenšení například:  pojištěním  zárukou  dominantní pozicí na trhu − je to tedy situace, ve které je podpořeno spekulativní a rizikové chování ekonomických subjektů − příklad → pojištění – pojištěnec pouze díky samotnému vědomí sníženého ručení v případě pojistné situace, může být mnohem bezohlednější vůči rizikové situaci, která by ho do takové situace dostala − sklon k „morálnímu hazardérství“, tj. rizikovému nebo méně obezřetnému chování, roste především tehdy, mohou-li lidé či podniky na svém riskantním chování za příznivých okolností podstatně vydělat PROČ JE POVAŽOVÁNO ZA SELHÁNÍ TRHU? − důvodem proč se jedná o selhání trhu je fakt, že subjekt v takovém případě nenese všechny náklady ze svého počínání, a chová se proto způsobem, který je z jeho pohledu racionální, ačkoliv tím nepřispívá k růstu blahobytu společnosti jako celku → v případě rizikové situace tedy subjekty nezvažují racionálně možná rizika, nýbrž uvažují nad možností, či nemožností přenesení negativních důsledků svého vlastního jednání na jiné → zároveň také přednostně vyhledávají, případně vytvářejí, takové obchodní vztahy, které morální hazard umožňují → ziskový motiv se tedy přeorientuje z růstu bohatství na aktivity, které s sebou nesou vysoké celospolečenské náklady SHRNUTÍ − jednání kdy se subjekty chovají jinak podle rizika − hojně v pojišťovnictví, bankovnictví, měnové politice a správě majetku − objevuje se pokud subjekt může z negativního jednání profitovat, místo strádání − jedná se o selhání trhu, neboť podporuje bezohlednost, která vede k vysokým společenským nákladům, místo nákladů jednotlivce  15. VYSVĚTLETE POJEM NEDOKONALÁ KONKURENCE, UVEĎTE PŘÍKLADY A VYSVĚTLETE, PROČ JE POVAŽOVÁNA ZA SELHÁNÍ TRHU − jedná se o situaci na trhu, kdy je PORUŠENA ALESPOŇ JEDNA PODMÍNKA DOKONALÉ KONKURENCE → nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, a to buď kvůli omezenému počtu subjektů na trhu, nerovnoměrné informovanosti, nebo vlivem regulací  v těchto případech trh není schopen optimálně alokovat zdroje, což vede k tzv. selhání trhu − neefektivní = cena je příliš vysoká a výstup příliš nízký − DRUHY: → MONOPOL  jen jedna strana na straně nabídky  může ovlivnit cenu, kterou požaduje za své produkty  státní monopol – Česká pošta, s. p. → OLIGOPOL  v oboru existuje jen velmi málo výrobních firem, respektive těchto pár subjektů dohromady zabírá většinový podíl nabídky  oligopol – duopol = dva podniky mají většinový podíl (Coca-Cola, Pepsi) → MONOPSON  existuje pouze jeden subjekt na straně poptávky a zpravidla více subjektů na straně nabídky  možné příklady odvětví:  trh práce (sportovci, učitelé základních škol)  zpracovatelé v zemědělství (např. zeleniny)  elektrárny odebírající uhlí  pokročilé zbraně (např. stíhačky)  léčiva → OLIGOPSON  malý počet kupujících střetává s velkým počtem prodávajících → MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE  velký počet výrobců s výrobky, které jsou blízkými substituty, ale produkce je diferencovaná − DOHODY – zpravidla zakázány − CENOVÉ VŮDCOVSTVÍ – jedna dominantní firma, ostatní následují nebo jinak reagují, v ČR není považováno za protisoutěžní jednání − téměř každá konkurence je nedokonalá PROČ JE POVAŽOVÁNA ZA SELHÁNÍ TRHU? − NEEFEKTIVNÍ ALOKACE ZDROJŮ = ceny neodrážejí skutečné náklady nebo hodnotu zboží a služeb − SNÍŽENÍ KONKURENCE = menší motivace ke zlepšování kvality, inovacím nebo snižování nákladů − VLIV NA SPOTŘEBITELE = vyšší ceny, menší výběr a často omezený přístup k informacím − TRŽNÍ BARIÉRY = těžší vstup nových firem na trh, což dále zhoršuje dynamiku 16. CO JE TRH PRÁCE, VYSVĚTLETE NABÍDKU A POPTÁVKU PRÁCE A UVEĎTE SPECIFIKA PRÁCE JAKO VÝROBNÍHO FAKTORU − trh práce je specifickým druhem trhu, na kterém se střetává nabídka práce (pracovní síly poskytované jednotlivci) s poptávkou po práci (požadavky zaměstnavatelů) − jde o klíčový mechanismus zajišťující alokaci pracovních sil do různých odvětví a profesí v ekonomice Nabídka práce − představuje množství pracovních sil, které jsou jednotlivci ochotni nabídnout při různých úrovních mezd − je ovlivněna faktory jako demografie, vzdělanost populace, podmínky zaměstnání a míra motivace (např. pracovní doba, benefity) − nabídka roste s vyšší úrovní mezd, ale může být omezena fyzickými a časovými kapacitami pracovníků Poptávka po práci − vychází z potřeby zaměstnavatelů obsadit pracovní místa k dosažení svých produkčních cílů − je určována mzdovou sazbou, produktivitou práce, dostupností technologií a obecným stavem ekonomiky − mzdy jsou považovány za cenu práce, kterou zaměstnavatelé platí, a poptávka po práci klesá, pokud mzdy stoupají Specifika práce jako výrobního faktoru − NEODDĚLITELNOST OD ČLOVĚKA = práce je vždy spojena s osobou, která ji vykonává, což ovlivňuje vztahy na trhu − OMEZENÁ MOBILITA = geografická nebo profesní mobilita pracovníků může být omezená (např. jazykové bariéry, vzdělání) − SOCIÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY = na rozdíl od ostatních výrobních faktorů práce zahrnuje lidské emoce, motivaci a vztahy − ZÁVISLOST NA ČASE = práci nelze skladovat nebo přenášet na pozdější dobu jako jiné zboží − PRÁVNÍ REGULACE = trh práce je často silně ovlivněn zákony (minimální mzda, pracovní doba) a kolektivními smlouvami  ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE, HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 17.VYSVĚTLETE ÚLOHU STÁTU V EKONOMICE; POROVNEJTE LIBERÁLNÍ A KEYNESIÁNSKÉ POJETÍ STÁTU V EKONOMICE − stát je možné definovat jako → SPECIÁLNÍ ORGANIZACI, DISPONUJÍCÍ KOMPARATIVNÍ VÝHODOU DONUCOVACÍ MOCI, KTERÁ PŮSOBÍ V URČITÉ GEOGRAFICKÉ OBLASTI − ekonomická teorie roli státu v institucionální oblasti dlouho opomíjela) − existují dvě odlišná pojetí státu: SMLUVNÍ TEORIE a TEORIE ORGANIZOVANÉHO NÁSILÍ − stát stanoví „pravidla hry“, v jejichž rámci probíhají i hospodářské procesy, tato pravidla zakotvuje právní řád státu − TŘI NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OBLASTI ČINNOSTI VLÁDY V PODMÍNKÁCH SMÍŠENÉHO HOSPODÁŘSTVÍ (= TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ SE ZÁSAHY STÁTU): → A) ALOKAČNÍ = odstranění tržních selhání v oblasti alokace vzácných zdrojů → B) STABILIZAČNÍ = snaha zajistit stabilitu hospodářství, definováno obvykle pomocí určitého makroekonomického ukazatele jako je inflace, nezaměstnanost → C) REDISTRIBUČNÍ = snaha odstranit rozdíly mezi lidmi, např. v oblasti příjmů − ÚLOHA STÁTU V RŮZNÝCH EKONOMICKÝCH SYSTÉMECH: → ZVYKOVÝ – stát zprvu ještě neexistuje, není soukromé vlastnictví → PŘÍKAZOVÝ – regulace ekonomiky příkazem „shora“ → TRŽNÍ – úloha státu se minimalizuje, převažuje tržní mechanismus − REGULACE ČASTO ZDŮVODŇOVÁNA POTŘEBOU ŘEŠIT SELHÁNÍ TRHU KEYNESIÁNSKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA − v období krize není tržní mechanismus schopen samoregulace ekonomiky − agregátní poptávka zaostává za agregátní nabídkou − krize důsledkem nestability v soukromých investicích, střídání investičního optimismu a pesimismu − v krátkém období totiž dle keynesiánců nemá soukromý sektor dostatečné informace o budoucím hospodářském vývoji, a je proto nutné kompenzovat vývoj soukromého sektoru státními zásahy − neviditelná ruka trhu může (a v období krize musí) být doplněna viditelnou rukou státu − hovoří o „selhání trhu“ − Kahn-Keynesův multiplikátor – přírůstek investic vyvolá přírůstek národního důchodu (např. stát začne stavět dálnice, čímž zaměstná firmy a lidi, kteří by v době recese nebyli zaměstnáni) − nástrojem je aktivní fiskální politika (vládní výdaje) − KRITICI: → PŘÍLIŠ MECHANICKÉ UVAŽOVÁNÍ, DOPADY NEBUDOU OKAMŽITÉ → NEREALISTICKÝ PŘEDPOKLAD ROVNOSTI ÚSPOR A INVESTIC − začala se projevovat jako praktická hospodářská politika od 30. let 20. století do 70. let 20. století – vliv i na tzv. New Deal prezidenta Roosevelta − PŘEDSTAVITELÉ: → JOHN MAYNARD KEYNES – „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ LIBERÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA − předpokládá racionální chování a osobní, politickou a ekonomickou svobodu tržních subjektů − stabilitu zajistí trh sám svým samoregulačním mechanismem – řeší všechny hlavní ekonomické otázky − představuje ekonomickou soustavu s decentralizovaným rozhodováním velkého počtu tržních subjektů (firem, domácností i států), kde cena vzniká interakcemi nabídky a poptávky − staví silně na soukromém vlastnictví výrobních faktorů − sledování vlastního zájmu každého subjektu přináší užitek celé společnosti díky harmonii individuálních a společenských zájmů − jako účinný nástroj vidí aktivní monetární politiku – stát má hlídat množství peněz v ekonomice (CB) − svoboda povzbuzuje podnikavost, iniciativu a dynamiku ekonomických subjektů − přístupy vyznávající tuto koncepci jsou klasická ekonomie, monetarismus, škola racionálního očekávání a škola strany nabídky − PŘEDSTAVITELÉ: → MURRAY N. ROTHBARD → MILTON FRIEDMAN (monetarismus)  18. CHARAKTERIZUJTE CÍLE A NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ZÁKLADNÍ CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Zajistit stabilní vývoj ekonomiky (působit anticyklicky ) − EKONOMICKÝ RŮST − CENOVÁ STABILITA − VYSOKÁ ZAMĚSTNANOST − VYROVNANÁ PLATEBNÍ BILANCE Cenová stabilita = nízká inflace − je monetárním jevem (Friedman) − nejde o jednorázový růst cenové hladiny, ale o růst trvalý − je-li očekávaná, lidé zahrnou inflační očekávání do dalších cen – inflace vyvolává další inflaci − měří se pomocí cenových indexů (CPI – index spotřebitelských cen) – cena spotřebního koše ve dvou obdobích − formy inflace: → mírná → pádivá → hyperinflace − typy inflace: → poptávková → nabídková → hybridní Nezaměstnanost − nezaměstnaní (N) - lidé bez práce, pracovat chtějí, práci aktivně hledají − ekonomicky aktivní obyvatelstvo: zaměstnaní + nezaměstnaní (L) − míra nezaměstnanosti = N/L, charakteristiky – délka a frekvence nezaměstnanosti − DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI: → DOBROVOLNÁ A NEDOBROVOLNÁ → FRIKČNÍ, SEZÓNNÍ, CYKLICKÁ, STRUKTURÁLNÍ − OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (ILO) → je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO) → jedná se o odhady z výběrového šetření pracovních sil → předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech − PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB → vyjadřuje v procentech podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku → ministerstvo práce a sociálních věcí začalo tento nový ukazatel měsíčně zveřejňovat od listopadu 2012 → ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám → od ledna 2013 jsou zveřejňovány údaje pouze podle nového výpočtu Platební bilance − v současném pojetí představuje souhrn všech ekonomických transakcí, které byly uskutečněny mezi rezidenty a nerezidenty za určité období (zpravidla za 1 rok) − sestavuje se podle metodiky MMF z r. 1993 − kromě mezinárodního pohybu zboží a služeb se do ní zahrnují i pohyby důchodů (zisky, úroky, dividendy, renty) a transferů (dary, příspěvky, alimenty, penze placené do zahraničí apod. → to vše je součástí tzv. běžného účtu platební bilance − další složkou jsou kapitálový a finanční účet, zahrnující oficiální i soukromé dlouhodobé i krátkodobé kapitálové platby u přímých i nepřímých investic − další položkou jsou rezervy → jako celek musí být platební bilance vyrovnaná, v nerovnováze však mohou být její jednotlivé části → rovnováha pak může být nastolena i za cenu oslabení kurzu vlastní měny NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Dle oblastí hospodářské politiky MAKROEKONOMICKÁ − zaměřuje se na zabezpečování základních ekonomických cílů, na celkový rozvoj ekonomiky a zachování její stability − cíle makroekonomické hospodářské politiky jsou zachyceny v tzv. magickém čtyřúhelníku (Často také Swanův diagram) − FISKÁLNÍ → VEŘEJNÉ ROZPOČTY → ovlivňování ekonomiky prostřednictvím příjmů a výdajů veřejných rozpočtů (tj. státního rozpočtu, rozpočtů obcí, měst a krajů, rozpočty příspěvkových organizací) → TYPY  expanzívní  zvýšení výdajů, snížení příjmů, schodek  restriktivní  snížení výdajů, zvýšení příjmů, přebytek → příjmy:  daně (+ sociální pojištění), cla, poplatky  příjmy z evropských fondů  kapitálové příjmy (např. z prodeje majetku a dlouhodobých cenných papírů)  ostatní (zisk z účasti na státních podnicích, privatizace) → výdaje:  mandatorní  povinné prostředky, které musí vláda vynaložit, protože je to stanoveno zákonem, jinou právní normou nebo vyplývají z jiných pevně daných smluvních závazků státu  ostatní  ostatní výdaje na veřejný sektor, kolik a za co se utratí určuje exekutiva − MONETÁRNÍ → CENTRÁLNÍ BANKA − VNĚJŠÍ OBCHODNÍ A MĚNOVÁ POLITIKA → OVLIVŇOVÁNÍ EXPORTU A IMPORTU – CLA, KVÓTY − DŮCHODOVÁ → CENY VF, REGULACE MEZD, TRIPARTITA MIKROEKONOMICKÁ − zabývá se zvyšováním efektivnosti při alokaci zdrojů; někdy bývá označována jako doplňující makroekonomická hospodářská politika − ochrana hospodářské soutěže (udržení spravedlivého konkurenčního prostředí) − strukturální politika (záměrné ovlivňování struktury ekonomiky – odvětvové, velikost podniků, vyrovnanost úrovně regionů; úroveň státu i EU) − regionální politika − sociální (redistribuční) politika Dle charakteru − VESTAVĚNÉ STABILIZÁTORY → působí automaticky směrem, kterým jsou „nastaveny“  např. progresívní daň v době přehřátí ekonomiky odčerpává více prostředků, než v době recese; v době recese jsou vypláceny vyšší sociální dávky, což zvyšuje kupní sílu obyvatelstva… − DISKRÉTNÍ OPATŘENÍ → jsou jednotlivá opatření, která mají řešit již existující problém (např. vládní investice za účelem zvýšení zaměstnanosti v době recese) → mnohdy přicházejí pozdě (proces schvalování, uvádění do praxe…) Další členění − PŘÍMÉ (stanoví určité chování) − NEPŘÍMÉ (stimulují, vedou k určitému chování) − PLOŠNÉ − SELEKTIVNÍ − KVALITATIVNÍ (systémové) – pravidla chování − KVANTITATIVNÍ – mění kvantitativně data SHRNUTÍ − základními cíli hospodářské politiky jsou dosažení ekonomického růstu, plné zaměstnanosti, udržení stabilní cenové hladiny a dosažení vnější ekonomické rovnováhy − pro dosažení těchto cílů jsou využívány různé nástroje hospodářské politiky: monetární politika zaměřená na regulaci peněžní nabídky a úrokových sazeb, fiskální politika související s veřejnými rozpočty a daněmi, důchodová politika týkající se regulace mezd a cen, vnější obchodní a měnová politika ovlivňující export a import − hospodářská politika státu je souhrnem cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření v různých oblastech ekonomiky s cílem dosáhnout stability a růstu ekonomiky  19. VYSVĚTLETE POJEM INFLACE, POPIŠTE JEJÍ DRUHY, MĚŘENÍ, DOPADY NA EKONOMIKU A UVEĎTE PŘÍKLADY DŮVODY VZNIKU INFLACE − inflace je ekonomický jev spočívající v trvalém a významném zvyšování úrovně cen v ekonomice − jedná se o nárůst celkové úrovně cen zboží a služeb za určité období, což má za následek snížení kupní síly peněz − inflace může být měřena různými ukazateli, a její dopady na ekonomiku mohou být různorodé Druhy inflace: PODLE PŘÍČINY: − POPTÁVKOVÁ INFLACE = nastává v důsledku zvýšené poptávky po zboží a službách ve srovnání s nabídkou − NÁKLADOVÁ INFLACE = vzniká v důsledku zvýšení nákladů na výrobu a dodávky zboží a služeb PODLE INTENZITY: − MÍRNÁ INFLACE = malý a postupný nárůst cen − HYPERINFLACE = extrémně vysoká a neudržitelná inflace, kdy ceny prudce stoupají, často denně PODLE ODVĚTVÍ: − SPOTŘEBITELSKÁ INFLACE = zaměřuje se na ceny spotřebního zboží a služeb − AKTIVNÍ INFLACE = týká se cen kapitálových statků, jako jsou nemovitosti nebo akcie Měření inflace − inflace se měří pomocí indexů cen, které sledují změny cen vybraných zboží a služeb − nejběžněji používaným ukazatelem je Index spotřebitelských cen (CPI), který sleduje změny cen spotřebního zboží a služeb, které průměrný spotřebitel kupuje − dalšími ukazateli mohou být Výrobní cena (PPI) nebo Hrubý domácí produkt deflátor (GDP deflator) Dopady inflace na ekonomiku: − ZTRÁTA KUPNÍ SÍLY = inflace snižuje hodnotu peněz, což vede k poklesu kupní síly spotřebitelů − NEPŘEDVÍDATELNOST = inflace může vést k nepředvídatelným změnám v cenách a tím k narušení plánování a rozhodování podniků a domácností − ÚROKOVÉ SAZBY = centrální banky mohou zvyšovat úrokové sazby k omezování inflace, což může zpomalit ekonomický růst a investice − DISTRIBUČNÍ EFEKTY = inflace může ovlivnit různé skupiny obyvatelstva různým způsobem a způsobit nerovnosti ve společnosti − ZTRÁTY A ZISKY = inflace může ovlivnit hodnotu aktiv a způsobit ztráty nebo zisky investorům a věřitelům CELKOVĚ LZE INFLACI POVAŽOVAT ZA SLOŽITÝ EKONOMICKÝ JEV S ROZSÁHLÝMI DOPADY NA RŮZNÉ ASPEKTY EKONOMIKY A KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA EFEKTIVNÍ KONTROLA INFLACE JE DŮLEŽITÝM CÍLEM MNOHA EKONOMICKÝCH POLITIK A CENTRÁLNÍCH BANK  20. CHARAKTERIZUJTE EKONOMICKÝ RŮST A HOSPODÁŘSKÉ CYKLY EKONOMICKÝ RŮST − vzestup hospodářského potenciálu země − představuje zvýšení potenciálního HNP (HDP) − většinou se měří jako roční tempo růstu reálného HNP Charakteristiky − 1. ZVYŠOVÁNÍ PRODUKCE – ekonomický růst je spojen se zvyšováním množství zboží a služeb, které ekonomika produkuje − 2. ZVYŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ – má za cíl zlepšit životní úroveň obyvatelstva prostřednictvím větší dostupnosti statků a služeb − 3. INVESTICE A INOVACE – investice do infrastruktury a inovace hrají klíčovou roli v podpoře ekonomického růstu − 4. TVORBOU PRACOVNÍCH MÍST – růst ekonomiky obvykle vede k vytváření nových pracovních příležitostí HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS − soubor výkyvů agregátní ekonomické veličiny (HDP) − opakované, neperiodické střídání vzestupných a sestupných fází − FÁZE: → EXPANZE (KONJUNKTURA)  ekonomika roste, dochází k růstu HDP, snižuje se nezaměstnanost, investice jsou vysoké → KONJUNKTURA → VRCHOL  ekonomika dosáhne maximální úrovně růstu, ale následují záporné signály (např., přehřátí ekonomiky) → KONTRAKCE  ekonomika klesá, dochází k poklesu HDP, zvyšuje se nezaměstnanost, investice klesají → RECESE → DNO  ekonomika dosahuje minimální úrovně, ale následují pozitivní signály, které naznačují oživení − DŮLEŽITÁ CHARAKTERISTIKA: délka amplitudy (zprav. 2-10 let), produkční mezera − TYPY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ: → krátkodobé – 3-5 let, souvisejí se zásobami → střednědobé – 7-11 let, souvisejí s investicemi do strojů a zařízení → kuznestovy – 15-25 let, souvisejí s růstem populace → dlouhodobé – 55-60 let, souvisejí s inovacemi a technologiemi  21. POPIŠTE ZPŮSOBY MĚŘENÍ VÝKONU EKONOMIKY – HDP A JEHO ALTERNATIVY HDP – HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT − peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území − měří hodnotu všech statků a služeb vyprodukovaných v rámci hranic dané země za určité období − výhody: → jednoduchý a široce uznávaný indikátor ekonomické aktivity Alternativy k HDP − NEW – zohledňuje domácí produkci, čas, technický pokrok − GNH – zohledňuje společenský pokrok − HDI – zohledňuje zdraví, vzdělání, příjem − GPI HNP – HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT − peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období občany daného státu (jak na území, tak v cizině) − měří hodnotu statků a služeb vyprodukovaných občany dané země, ať už na území této země nebo v zahraničí, za určité období − výhody: → zohledňuje aktivity občanů i v zahraničí NÁRODNÍ PŘÍJEM (NI) − měří příjem občanů dané země z domácí i zahraniční produkce, s odečtem daní a přidáním transferů − výhody: → poskytuje komplexnější pohled na ekonomický výkon a příjem občanů SKLONOVÝ HRUBÝ PRODUKT (NNP) − měří hodnotu statků a služeb vyprodukovaných občany dané země, a to s odečtem hodnoty opotřebování kapitálu − výhody: → zohledňuje opotřebení kapitálu, což poskytuje lepší odhad udržitelnosti ekonomického růstu HRUBÝ INVESTIČNÍ PRODUKT (GIP) − měří celkovou hodnotu investic vytvořených v dané zemi za určité období − výhody: → zaměřuje se přímo na investiční aktivity, což může být důležité pro posouzení budoucího růstu METODY VÝPOČTU − produkční − výdajová − důchodová KAŽDÝ Z TĚCHTO UKAZATELŮ POSKYTUJE URČITÝ POHLED NA EKONOMICKÝ VÝKON A MÁ SVÉ VLASTNÍ VÝHODY A OMEZENÍ. POUŽÍVAJÍ SE SPOLEČNĚ NEBO ODDĚLENĚ PODLE KONKRÉTNÍCH POTŘEB ANALÝZY EKONOMICKÉ AKTIVITY.  22. VYSVĚTLETE POJEM NEZAMĚSTNANOST, UVEĎTE JEJÍ TYPY A MOŽNOSTI JEJÍ REGULACE Z POHLEDU HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY − NEZAMĚSTNANOST = stav, kdy nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích → proto se do ní nezahrnují lidé, kteří práci neshání a jsou dobrovolně nezaměstnaní − NEZAMĚSTNANÝ = ten, kdo je starší 15 let, aktivně hledá práci a je připraven nastoupit do práce do 14 dnů → nepočítají se tedy: důchodci, živnostníci a lidé na rodičovských dovolených − DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI: → FRIKČNÍ NEZAMĚSTNANOST  dočasná nezaměstnanost související většinou s obdobím mezi ukončením jednoho pracovního poměru a nalezením nového (fluktuace zaměstnanců)  pro hospodářství nepředstavuje vážnější problém → SEZÓNNÍ NEZAMĚSTNANOST  souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů → CYKLICKÁ NEZAMĚSTNANOST  souvisí s průběhem hospodářského cyklu  v době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury → STRUKTURÁLNÍ NEZAMĚSTNANOST  zapříčiněna většími změnami ve struktuře hospodářství, např. útlumem v určité oblasti ekonomiky − DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI NA EKONOMIKU → záleží na druhu nezaměstnanosti  zatímco frikční a sezónní nezaměstnanost je většinou krátkodobá a jedná se pouze o přechodné období, a tudíž nepředstavuje žádné větší problémy  cyklická je dlouhodobější a může způsobit nerovnováhu na trhu práce, kdy nabídka práce významně převažuje její poptávku  MONETÁRNÍ POLITIKA – ZÁKLADNÍ CÍLE; ČNB – POSTAVENÍ, NEZÁVISLOST A NÁSTROJE 23. CO JE SYSTÉM MĚNOVÝCH KURZŮ, JAKÉ JSOU JEHO TYPY, JAK OVLIVŇUJÍ EKONOMIKU (VČ. ZAHRANIČNÍHO OBCHODU), CO JE TO OSLABOVÁNÍ A POSILOVÁNÍ MĚNY SYSTÉM MĚNOVÝCH KURZŮ − VZTAH MEZI MĚNAMI DVOU STÁTŮ VYJÁDŘENÝ JAKO CENA JEDNÉ MĚNY V POČTU JEDNOTEK JINÉ MĚNY → jakým je stanovována hodnota jedné měny vůči jiné − měnový kurz je klíčový pro zahraniční obchod, investice a ekonomickou stabilitu − v minulosti → vztahy mezi měnami více zemí vázány na vztahy mezi zlatým obsahem těchto měn (zlatý standard)  nejprve úplný, pak postupně omezován → v 70. letech 19. století začíná standard zlaté mince → mince jsou raženy z drahých kovů, neplnohodnotná platidla jsou přímo směnitelná za zlato  existovala přímá návaznost pohybu měn a cen zlata − DNES EXISTUJÍ TYTO SYSTÉMY: → PRUŽNÉ – SMĚNITELNÉ MĚNY:  VOLNĚ POHYBLIVÉ (CLEAN FLOATING)  zcela na působení nabídky a poptávky  měnová parita je úředně stanoveným poměrem dvou měn  ‚,samovolný” pohyb měnového kurzu vede ke zhodnocení (apreciace) nebo znehodnocení (depreciace) kurzu  PEVNÉ  pokud se kurz nepohybuje v rámci pevně stanovených hranic, centrální banka intervenuje  v případě potřeby jsou parity upraveny (měna se devalvuje nebo revalvuje)  ŘÍZENÝ FLOATING (DIRTY FLOAT)  centrální banka intervenuje i bez pevných dohod → NEPRUŽNÉ – NESMĚNITELNÉ MĚNY:  stanoveny administrativně pomocí měnových košů – reagují zpožděně na hospodářskou situaci, zpravidla více kurzů téže měny Typy měnových kurzů − FIXNÍ MĚNOVÝ KURZ → kurz je pevně stanoven vůči jiné měně nebo koši měn (např. zlatému standardu) → centrální banka intervenuje na trhu, aby udržela kurz na dané úrovni → výhody – stabilita, která podporuje zahraniční obchod a investice → nevýhody – nákladné intervence, omezení měnové politiky − PLOVOUCÍ MĚNOVÝ KURZ → kurz se určuje na základě nabídky a poptávky na devizovém trhu → výhody – přizpůsobení ekonomickým podmínkám, menší potřeba intervencí → nevýhody – kurzová volatilita může ztížit obchod a investice − ŘÍZENÝ PLOVOUCÍ KURZ (MANAGED FLOAT)  → kurz je převážně volně pohyblivý, ale centrální banka zasahuje, pokud kurz překročí určité limity − DVOJÍ NEBO VÍCEÚROVŇOVÝ KURZ → pro různé typy transakcí platí odlišné kurzy, což je typické pro státy s kontrolou kapitálu Oslabování a posilování měny − POSILOVÁNÍ MĚNY = APPRECIACE – je zhodnocení měnového kurzu domácí měny vůči zahraničním měnám → dopad  zlevňuje dovoz (nižší ceny zahraničního zboží)  znevýhodňuje export (dražší domácí zboží v zahraničí) → příklad = silné euro znevýhodňuje evropské exportéry  1 euro = 30 Kč oslabit = 1 euro = 30,5 Kč − OSLABOVÁNÍ MĚNY = DEPRECIACE – je znehodnocení měnového kurzu domácí měny vůči zahraničním měnám → dopad  zvyšuje konkurenceschopnost exportu  zdražuje dovoz (může podpořit domácí produkci) → příklad = slabší koruna může přilákat zahraniční turisty  1 euro = 30 Kč posílit = 1 euro = 29,5 Kč Vliv na ekonomiku a zahraniční obchod − 1) FIXNÍ KURZ → zajišťuje stabilitu cen a obchodních vztahů → při neadekvátním kurzu může vzniknout nerovnováha obchodní bilance − 2) PLOVOUCÍ KURZ → kurz reaguje na ekonomické změny (např. inflaci, úrokové sazby) → volatilita však může být rizikem pro firmy závislé na zahraničním obchodu − 3) OSLABENÍ MĚNY → podporuje export, znevýhodňuje dovoz → může vést k inflaci kvůli zdražení zahraničních výrobků − 4) POSÍLENÍ MĚNY → zlevňuje import, ale zhoršuje pozici domácích exportér → zlepšuje kupní sílu domácností při nákupu zahraničního zboží  24. MĚNOVÁ POLITIKA, JEJÍ CÍLE A NÁSTROJE MONETÁRNÍ / MĚNOVÁ POLITIKA − ZAJIŠTĚNÍ CENOVÉ/MĚNOVÉ STABILITY, OVLIVŇOVÁNÍ EKONOMIKY PROSTŘEDNICTVÍM PENĚŽNÍHO TRHU, REGULACE MNOŽSTVÍ PENĚZ V EKONOMICE → soubor opatření a strategií, které centrální banka nebo jiná autorita v oblasti měny používá k ovlivnění měnového systému a ekonomiky − CÍL → dosažení cenové stability, což znamená udržování nízké a stabilní míry inflace → centrální banky často stanovují inflační cíle, které se snaží dosáhnout prostřednictvím svých politik a opatření − obecně jsou rozlišovány ČTYŘI MĚNOVĚ POLITICKÉ REŽIMY (způsoby provádění měnové politiky): → REŽIM S IMPLICITNÍ NOMINÁLNÍ KOTVOU (veličina interně definovaná centrální bankou) → CÍLOVÁNÍ PENĚŽNÍ ZÁSOBY → CÍLOVÁNÍ DEVIZOVÉHO KURZU → CÍLOVÁNÍ INFLACE  lepší přehlednost cenového vývoje (není problém rozpoznat zdražení)  stabilita dlouhodobých smluv (není třeba započítávat prémie za inflační riziko)  zajištění sociální stability, jistoty  zaměření na dlouhodobější investice (lépe lze kalkulovat ceny – při vyšší inflaci by se subjekty zaměřovaly na krátkodobé investice) Nástroje NÁSTROJE I. − EXPANZÍVNÍ = zvýšení množství peněz v ekonomice − RESTRIKTIVNÍ = snížení množství peněz v ekonomice NÁSTROJE II. − PŘÍMÉ → pravidla likvidity, úrokové kontingenty, úrokové limity, povinné vklady (užívány zřídka) − NEPŘÍMÉ → diskontní nástroje, operace na volném trhu, povinné minimální rezervy, konverze a swapy měn, devizové intervence NÁSTROJE III. − STANDARDNÍ NÁSTROJE MONETÁRNÍ POLITIKY: → OPERACE NA VOLNÉM TRHU  dodávání a stahování mezibankovních peněz v oběhu z iniciativy CB – účelem je usměrňování tržních úrokových sazeb  typicky dvoutýdenní pokladniční poukázky prodávané formou tzv. repotendrů → AUTOMATICKÉ FACILITY: prováděny z iniciativy bank  vkladový nástroj  možnost komerční banky uložit si u centrální banky přebytečnou likviditu přes noc, úročení: diskontní sazba  úvěrový nástroj  možnost komerční banky vypůjčit si likviditu přes noc, zástavou je dohodnutý kolaterál (cenné papíry), úročení: lombardní sazba. → POVINNÉ MINIMÁLNÍ REZERVY Z VKLADŮ − NESTANDARDNÍ NÁSTROJE → používány v době finančních krizí, kdy jsou běžné nástroje neúčinné → KVANTITATIVNÍ UVOLŇOVÁNÍ  nákupy aktiv od komerčních bank ze strany centrální banky, které vytváří u komerčních bank poměrně vysokou zásobu volných rezerv   specifickou formou je tzv. úvěrové uvolňování – nákup dluhopisů soukromých subjektů → ZÁPORNÉ ÚROKOVÉ SAZBY  pokud by lidé byli přesvědčeni, že mohou splatit své půjčky s nulovým úrokem – inflací znehodnocenou měnou, měli by významný podnět k tomu si půjčovat a utrácet → DEVIZOVÉ INTERVENCE  řízená depreciace domácí měny formou nákupu cizích měn, s cílem dále uvolnit měnovou politiku v systému jinak plovoucích měnových kurzů → AVIZOVÁNÍ BUDOUCÍCH POLITIK → VRTULNÍKOVÉ PENÍZE: „SHAZOVÁNÍ PENĚZ Z LETADLA“ NÁSTROJE IV. − 1. ÚROKOVÉ SAZBY → centrální banka může ovlivňovat ekonomiku změnou úrokových sazeb → zvýšení úrokových sazeb může omezit poptávku a kontrolovat inflaci, zatímco snížení může podporovat hospodářský růst − 2. OTEVŘENÝ TRH → centrální banka může nakupovat nebo prodávat státní dluhopisy na otevřeném trhu, což ovlivňuje peněžní nabídku a úrokové sazby − 3. DISKONTNÍ SAZBA → diskontní sazba je úroková sazba, za kterou komerční banky mohou půjčovat peníze od centrální banky → změny v diskontní sazbě mohou ovlivnit likviditu bankovního systému − 4. REZERVNÍ POŽADAVKY → centrální banka může nastavit minimální rezervní požadavky, což ovlivňuje, kolik banky musí udržovat rezerv vzhledem k jejich vkladům − 5. MĚNOVÁ INTERVENCE → v případě fixního nebo plovoucího směnného kurzu může centrální banka provádět měnové intervence, nakupovat nebo prodávat měnu na devizovém trhu − 6. KOMUNIKACE → prostřednictvím svých projevů a komunikace s veřejností a trhy může centrální banka ovlivňovat očekávání a chování aktérů na trhu  25. FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY; ZNAKY NEZÁVISLOSTI CENTRÁLNÍ BANKY; POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY V BANKOVNÍ SOUSTAVĚ CENTRÁLNÍ BANKA Funkce centrální banky − 1. MĚNOVÁ POLITIKA → centrální banka nastavuje měnovou politiku s cílem udržet cenovou stabilitu, kontrolu inflace a podporu hospodářského růstu − 2. REGULACE BANKOVNÍHO SYSTÉMU → dozoruje a reguluje činnost komerčních bank, zajišťuje, aby dodržovaly pravidla a normy − 3. VYDÁVÁNÍ MĚNY → centrální banka je jediným vydavatelem národní měny a odpovídá za udržování její integrity − 4. ŘÍZENÍ REZERVNÍCH BANKOVNÍCH REZERV → nastavuje rezervní požadavky pro komerční banky, což ovlivňuje jejich dostupnost úvěrů a likviditu − 5. INTERVENCE NA DEVIZOVÉM TRHU → centrální banka může zasahovat na devizovém trhu, aby ovlivnila směnný kurz a udržela stabilitu měny Znaky nezávislosti centrální banky − 1. NEZÁVISLÁ ROZHODOVACÍ PRAVOMOC → centrální banka má nezávislou pravomoc rozhodovat o měnové politice bez přímé politické interference − 2. SAMOSTATNOST OD VLÁDY → centrální banka by měla být oddělena od vlády, aby nemohla být politicky ovlivňována → toto zajistí, že její rozhodnutí jsou založena na ekonomických faktorech a dlouhodobých cílech − 3. DL