Zivnostenské podnikání - PDF

|| Živnostenské podnikání || |Výukový materiál k online kurzu| |Stránka 1 z 5| ||Obchodní korporace Živnost Soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a z...

|| Živnostenské podnikání || |Výukový materiál k online kurzu| |Stránka 1 z 5| ||Obchodní korporace Živnost Soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splňující podmínky dané živnostenským zákonem. Živnostník = jednotlivec, který vlastní soukromý podnik, může vystupovat jako výkonný pracovník, jako řídící pracovník a jako vlastník Podmínky pro živnost Všeobecné podmínky: o 18 let o způsobilost k právním úkonům o bezúhonnost o předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá daňové nedoplatky vůči státu (u právnické osoby musí splňovat tyto podmínky odpovědný zástupce) Zvláštní podmínky o výpis z rejstříku trestů o odborná a jiná způsobilost (vystudovaný příslušný obor, praxe) U fyzické osoby dané podmínky musí splňovat sám podnikatel, pokud nesplňuje může zaměstnat odpovědného zástupce. U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce. Provozování živnosti průmyslovým způsobem právo k provozování všech činností směřujících ke vzniku konečného výrobku nebo poskytnutí služby např. strojírenská firma provádí kovářství, zámečnictví, nástrojářství, kovoobráběčství, galvanizérství, slévárenství => stačí jediné oprávnění, pokud se jedná o živnosti ohlašovací, pokud o koncesované musí žádat o každou živnost samostatně. Kdy nelze živnost provozovat: když soud uložil podnikateli zákaz činnosti v oboru, je určena i délka zákazu když na majetek podnikatele byl vyhlášen konkurz podnikat nelze ani v případě, pokud návrh na konkurz byl zrušen pro nedostatek majetku  || Živnostenské podnikání || |Výukový materiál k online kurzu| |Stránka 2 z 5| ||Obchodní korporace Odpovědný zástupce Fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů a která je v pracovně právním vztahu k podnikateli. Použije ho tehdy pokud podnikatel – fyzická osoba nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (odbornost, praxe), odpovědného vedoucího musí mít právnické osoby a cizinci podnikající na našem území. Musí mít bydliště na území ČR, znalost českého nebo slovenského jazyka. Odpovědného zástupce je povinen ustanovit: podnikatel – fyzická osoba, která nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti podnikatel – zahraniční fyzická osoba, která nemá na území ČR povolen pobyt podnikatel – právnická osoba se sídlem v ČR podnikatel – zahraniční právnická osoba Živnost není: činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě např. pošta využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti např. autorský zákon, vynálezy povolání lékařů, veterinářů, advokátů, notářů, znalců, auditorů činnost bank, pojišťoven, burz, výroba a rozvod elektřiny, tepla, voda, rozhlasové a televizní vysílání Uvedené činnosti sice nejsou živnosti to, ale neznamená, že nemohou být podnikáním, pokud to dovoluje příslušný specializovaný zákon pro danou činnost. Rozdělení živností – dělíme dvěma způsoby: podle druhu činnosti o obchodní o výrobní o poskytování služeb podle vzniku práva k provozování živnosti: o ohlašovací (řemeslné) - odborná způsobilost získaná vyučením v oboru nebo jiná odborná kvalifikace a praxe o vázané – u každé živnosti vázány podmínky odborné způsobilosti, např. účetní poradce o volné – nevyžaduje se prokázání odborné ani jiné způsobilosti, např. velkoobchod, maloobchod Pokud podnikatel sám nesplňuje některé podmínky způsobilosti, musí je splňovat odpovědný zástupce. Podnikatel může provozovat více živností, má-li na každou živnostenské oprávnění (s výjimkou živnosti provozovanou průmyslovým způsobem).  || Živnostenské podnikání || |Výukový materiál k online kurzu| |Stránka 3 z 5| ||Obchodní korporace Koncesované živnosti Lze provádět pouze na základě koncese – vydává se Koncesní listina Splnění stanovených podmínek pro každou živnost např. výroba zbraní, směnárenská činnost, taxislužby, pohřební služby, provozování cestovní kanceláře. Je potřeba, aby kromě splnění všeobecných a zvláštních podmínek živnost schválil i orgán státní správy Živnostenské oprávnění: živnostenský list pro živnosti ohlašovací, podnikatel může začít podnikat dnem ohlášení živnosti (nemusí čekat na vydání živnostenského listu) žádá se Živnostenský úřad, který o vydání rozhoduje koncesní listina – pro živnosti koncesované, podnikatel může začít podnikat až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese Zánik živnostenského oprávnění: smrtí podnikatele zánikem právnické osoby, výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku uplynutím doby, pokud bylo vydáno na určitou dobu rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění, po 3 letech může znovu si zažádat. stanoví-li tak zvláštní právní předpis Povinnosti podnikatele: umožnit prohlídku provozovny živnostenskému, finančnímu úřadu musí být k dispozici inspekční kniha označit svoji provozovnu jménem, sídlem, místem podnikání, IČO, DIČ, provozní dobu označit zboží cenami povinnost dokladovat kontrolním orgánům způsob nabytí prodaného zboží nebo materiálu v provozovně kde je prodáváno zboží spotřebitelům byla osoba znalá český nebo slovenský jazyk vydávat doklady o prodeji zboží hodnověrně prokázat původ zboží Kontrolu provádí obecní živnostenský úřad, také rozdává pokuty. Živnostenský rejstřík obsahuje údaje o podnikatelích, kteří mají udělená živnostenská oprávnění. Jsou veřejně přípustná i na internetových stránkách www.mfcr.cz pod názvem ARES. Údaje živnostenského rejstříku jsou vedeny v informačním systému ústřední evidence podnikatelů, jehož správcem je Živnostenský úřad ČR a provozovateli ve své působnosti jsou obecní a krajské živnostenské úřady.  || Živnostenské podnikání || |Výukový materiál k online kurzu| |Stránka 4 z 5| ||Obchodní korporace Účetnictví Na konci období musí podnikatel sestavit podle své evidence daňové přiznání a přehled o majetku a závazcích. Mohou vést účetnictví v plném rozsahu – podvojné účetnictví nebo ve zjednodušeném rozsahu. Účetní jednotky, které účtují ve zjednodušeném rozsahu, účtují: v deníku v hlavní knize nebo mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize Z daňového hlediska se jednoduché účetnictví mění na evidenci příjmů a výdajů (daňovou evidenci), kterou upravuje zákon o dani z příjmu. Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o: příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zajištění základu daně majetku a závazcích, vedou evidenci mzdovou, závazků, pohledávek, majetku, zásob, zakázek Účetnictví v plném rozsahu mohou vést dobrovolně. Podnikatel na svých dokladech musí uvádět svoji firmu, jméno, příjmení, IČO, skutečné sídlo nebo místo podnikání, údaje o zápisu do obchodního rejstříku, DIČ. Podnikatel musí plnit povinnosti vůči státu, a to ve formě placení daně z příjmu, clo, sociální a zdravotní pojištění za sebe i své zaměstnance, silniční daň, spotřební daň.  || Živnostenské podnikání || |Výukový materiál k online kurzu| |Stránka 5 z 5| ||Obchodní korporace Doplňková část Státní podniky Stát je specifický subjekt národního hospodářství. Figuruje jak v ziskovém sektoru – státní podnik, tak v neziskovém sektoru – organizace rozpočtové a příspěvkové. Podíváme se na stát v ziskovém sektoru. Stát zde působí jako podnikatel – jeho prvotní úloha je dosahovat zisku, v některých případech se tato primární charakteristika doplňuje o zájmy strategické, kterými zdůvodňuje i dočasná ztrátovost některých investic. Ztráta se musí něčím vyrovnat – ztrátové investice stát financuje z peněz daňových poplatníků, ale to si ani stát nemůže dlouhodobě dovolit. např. asijská krize v 1997, kdy muselo vypomoct mezinárodní společenství. Stát může podnikat dvěma způsoby: má majoritní podíl ve velkých strategických soukromých firmách zakládá specifické subjekty – státní podniky Státní podniky v současné době tvoří velice malý podíl na našem národním hospodářství. Z právního hlediska se řídí zákonem o státním podniku. Zřizovatelem státních podniků je stát, jejichž zakladatelem mohou být příslušná ministerstva. Jsou zaměřené na podnikatelskou činnost. Státní podnik vzniká vydáváním zakládací listiny a zápisem do obchodního rejstříku. Podnik ručí za závazky svým majetkem. V čele stojí ředitel jmenovaný zakladatelem, kontrolní orgánem je dozorčí rada. Stát je zde jediným vlastníkem, a protože zde hospodaří s penzi občanů státu, má podrobnější a přesnější pravidla pro nakládání s tímto státním majetkem, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Máme-li zhodnotit podnikatelskou úspěšnost státu, pak musíme konstatovat, že stát je spíše podprůměrným podnikatelem. Stát je příliš neurčitý vlastník a jeho zájmy jako podnikatele jsou často v rozporu s jeho zájmy vyplývající z funkcí v neziskovém sektoru(stát jako podnikatel potřebuje efektivní počet pracovníků, stát jako strážce sociálního smíru radši připustí pře zaměstnanost s nižšími průměrnými mzdami, než by propouštěl).Státu chybí ochota a schopnost riskovat a pružně reagovat(viz již zmíněná obava, aby občané stát neosočil ze špatného nakládání s jejich majetkem).Ale víte z definice podnikání živnostenského zákona nebo obchodního zákoníku, že riziko k podnikání je nutné. O státu tedy víme, že má významné postavení v neziskovém sektoru, má i podnikatelské ambice, jeho zájmy jsou různorodé. Aby nezpůsobil v hospodářství prosazováním protichůdných cílů chaos, musí své zájmy sladit, sjednotit a stanovit si státní hospodářskou politiku.