Učení víkend PDF

1. Geologie a její základy Definice geologie: Přírodní věda zkoumající procesy neživé přírody ve vesmíru. Obory geologie: o Mineralogie: Studium minerálů. o Paleontologie: Studium zkamenělin a vývoje života na Zemi. o Petrologie: Studium hornin...

1. Geologie a její základy Definice geologie: Přírodní věda zkoumající procesy neživé přírody ve vesmíru. Obory geologie: o Mineralogie: Studium minerálů. o Paleontologie: Studium zkamenělin a vývoje života na Zemi. o Petrologie: Studium hornin a jejich složení. o Geofyzika, geochemie, hydrogeologie: Obory zaměřené na fyzikální vlastnosti, chemické složení a vodní prostředí Země. 2. Složení Země a litosféra Litosféra: o Pevný obal Země, zahrnující zemskou kůru a svrchní část zemského pláště. o Tloušťka: 70–100 km. o Dělení zemské kůry: ▪ Oceánská: Středooceánské hřbety, abyssální plošiny (mořské dno), příkopy (opak hřbetu), kontinentální okraje (hrana mezi pevninskou a oceánskou lit. deskou). ▪ Kontinentální: Kontinenty, šelfy („mělčina“ do 200 m pod vodou), svahy. o Kratony: Nejstarší části zemské kůry. ▪ Štíty: Horniny vystupují na povrch (= „jádro hornin“). ▪ Platformy: Překryté sedimenty („nad jádrem hornin, ale pod mladšími sedimenty“). 3. Tektonické desky Definice: Litosféra je rozlámána na desky pohybující se po plastické astenosféře. Typy pohybů: o Divergence: Desky se vzdalují (např. Středo oceánské hřbety). o Konvergence: Desky se přibližují (vznik pohoří, příkopů). o Podélný pohyb: Pohyb podél hranic desek (např. zlomy).  Velké desky: Pacifická, Severoamerická, Jihoamerická, Euroasijská, Africká, Indická, Australská, Antarktická Malé desky: Nazca, Kokosová, Filipínská, Arabská, Krabiská, Scotia Důkazy pohybu: o Wegenerova teorie kontinentálního driftu (1915): Myšlenka, že kontinenty byly kdysi spojeny (Pangea) - potvrzena 1960. o Wilsonův cyklus: proces, kdy se kontinenty spojují do superkontinentu, ten se rozpadá a cyklus začíná znovu. 4. Pangea Vznik a zánik: o Před cca 300 miliony let v Paleozoiku a Mezozoiku oPřed cca 200 miliony let důsledkem deskové tektoniky Vlastnosti: o Spojením Pangei vznikl např. Ural nebo Antiatlas. o Oceán obklopující Pangeu se nazývá Panthalassa. o Pangea měla tvar písmene C. o Kvůli její obrovské rozloze bylo ve vnitrozemí extrémní počasí. o Jednotné území umožnilo suchozemským živočichům migrovat. o Pangea nebyla první superkontinent (Pannotia, Rodinie). o Před 200 až 150 milióny let se Laurasie oddělila od jižnější Gondwany a Pangea zanikla. 4. Historická geologie a geologický čas Geologický čas: o Relativní datování: Určuje, zda je hornina starší/méně starší než jiná. o Absolutní datování: Číselné určení stáří horniny (např. pomocí radiometrických metod). Geologický cyklus – vysvětluje koloběh hmot na Zemi Orogeneze – horotvorný pochod vedoucí ke vzniku pásemných pohoří Principy: o Princip uniformity: Přírodní zákony jsou neměnné v čase. o Princip superpozice: Starší vrstvy leží pod mladšími. o Pravidlo stejných zkamenělin: Vrstvy s totožnými fosiliemi jsou stejně staré. 5. Vývoj Země Dělení na éry: o Prekambrium: Období skrytého života. o Paleozoikum: Éra prvních komplexních organismů. o Mesozoikum: Věk dinosaurů. o Kenozoikum: Současná éra, věk savců. 6. Historická geologie Dělení: o Hadaikum (před 4,6–4 miliardami let): Nejstarší období Země, kdy byla planeta horká a neexistoval život. o Archaikum (před 4–2,5 miliardami let): Vznik první pevné zemské kůry, první mikroorganismy (bakterie). o Proterozoikum (před 2,5 miliardami–541 miliony let): První eukaryoty (složitější buňky), začátek kyslíkových změn v atmosféře. o Prekambrium (před 4,6 miliardami–541 miliony let): Období skrytého života, zahrnuje Hadaikum, Archaikum a Proterozoikum. o Fanerozoikum (od 541 milionů let–dnes): Období zjevného života, vznik a rozvoj mnohobuněčných organismů a fosílií. 7. Paleozoikum Dělení: o Kambrium (před 541–485 miliony let): Období známé "velkým kambrijským výbuchem", kdy se rychle vyvinulo mnoho nových skupin zvířat. o Ordovik (před 485–444 miliony let): Vývoj mořských organismů, první výskyt suchozemských rostlin, na konci masové vymírání. o Silur (před 444–419 miliony let): První suchozemské rostliny a živočichové (např. hmyz, pavouci) se objevují, vznik prvních ryb. o Devon (před 419–359 miliony let): "Éra ryb", rozvoj první pevninské fauny, vznik prvních obojživelníků. o Karbon (před 359–299 miliony let): Vznik rozsáhlých bažin, které vedly k tvorbě uhelných ložisek, první plazi, vznik prvních stromů a lesů. o Perm (před 299–252 miliony let): Masové vymírání na konci permu, vznik prvních savců, kontinentální desky se začínají spojovat. 8. Mesozoikum Dělení: o Trias (před 252–201 miliony let): ▪ Charakteristika: Po masovém vymírání na konci permu se začal život obnovovat. Země byla teplá a suchá, kontinenty byly spojeny v superkontinentu Pangea. ▪ Život: Vznikli první dinosauři a savci. Moře byla bohatá na život, ale stále převládaly starší skupiny organismů. o Jura (před 201–145 miliony let): ▪ Charakteristika: Pangea se začala rozpadat na menší kontinenty, což vedlo k vzniku oceánů a nových klimatických podmínek. ▪ Život: Dinosauři se stali dominantními živočichy na Zemi. Rozvíjely se i první ptáci a rostliny, především jehličnany, začaly být hojně rozšířeny. o Křída (před 145–66 miliony let): ▪ Charakteristika: Kontinenty se rozestoupily ještě více a vytvořily oceány, jak je známe dnes. Klima bylo teplé, s vysokými mořskými hladinami. ▪ Život: Dinosauři dosáhli svého vrcholu, vznikaly nové skupiny rostlin a živočichů. V tomto období také došlo k masovému vymírání na konci křídy, které vedlo k vymření dinosaurů. 8. Kenozoikum Dělení: o Paleogén (před 66–23 miliony let): ▪ Charakteristika: Začátek po vymření dinosaurů (na konci křídy). Kontinenty se i nadále pohybovaly, což vedlo k jejich oddělení a vzniku dnešních oceánů. ▪ Život: Objevili se první savci, kteří začali dominovat na Zemi. Vznikli první primáti (předci dnešních opic a lidí) a ptáci. Květnaté rostliny (angiospermy) se začaly šířit. o Neogén (před 23–2,6 miliony let): ▪ Charakteristika: Další rozdělení kontinentů, klimatické změny a rozvoj nových ekosystémů. ▪ Život: Vznikají moderní skupiny savců (např. kočkovité šelmy, sloni, kůň) a rozsáhlé travnaté pláně. Prvotní předci lidí se objevují. o Kvartér (před 2,6 miliony let – dnes): 1. Pleistocén (před 2,6 miliony–11 700 let): ▪ Charakteristika: Doba opakujících se ledovcových a meziledovcových období. Země byla pokryta rozsáhlými ledovci, které ovlivnily krajinu.  ▪ Život: Vznikají moderní zvířata (mamuti, šavlozubí tygři) a první lidé (Homo habilis, Homo erectus). Vznik lidské kultury. 2. Holocén (před 11 700 lety–dnes): ▪ Charakteristika: Poslední geologické období, které pokračuje až do současnosti. Klimatické podmínky jsou stabilní a relativně teplé. ▪ Život: Rozvoj lidské civilizace, zemědělství, průmyslu a technologického pokroku. Lidský vliv na planetu je stále více dominantní. Členění mineralogie - Všeobecná mineralogie: Morfologie a fyzikální vlastnosti minerálů. - Systematická mineralogie: Klasifikace minerálů podle chemické a strukturní příbuznosti. - Topografická mineralogie: Výskyt nerostů podle nalezišť. - Experimentální mineralogie: Studuje syntetizované minerály a jejich chování. - Technická mineralogie: Aplikace mineralogie na technické materiály. Základní pojmy - Minerál: Přírodní chemická sloučenina nebo prvek s krystalovou strukturou. Existuje více než 5000 minerálů. Strukturní krystalografie - Amorfní minerály: Bez pravidelné struktury (např. sklo). - Krystalické minerály: Pravidelně uspořádané částice. Vznik minerálů - Krystalizací z magmatu, vysrážením z roztoků, biologickým působením, metamorfózou a zvětráváním. Krystalový tvar - Různé typy krystalů (oktaedr, hexaedr atd.). - Základní tvary: - Monokrystaly - Zákonité a náhodné srůsty - Krystalové agregáty Krystalový habitus - Prostorové parametry: - Izometrický (stejnorozměrný) - Dvojrozměrný (destičkovitý, tabulkovitý, lupínkovitý, šupinkovitý, lístkovitý) - Jednorozměrný (jehličkovitý, sloupcovitý, vřetenovitý, vláknitý) Krystalové soustavy (7 soustav) - Kubická (krychlová) - Triklinická (trojklonná) - Monoklinická (jednoklonná) - Rombická (kosočtverečná) - Tetragonální (čtverečná) - Hexagonální (šesterečná) - Trigonální (klencová) Fyzikální vlastnosti - Tvrdost: Odpor proti vnikání cizího tělesa (Mohsova stupnice): - 1: Talc (talc) - 2: Gypsum (sádrovec) - 3: Calcite (kalcit) - 4: Fluorite (fluorit) - 5: Apatite (apatit)  - 6: Orthoclase (živcový) - 7: Quartz (křemen) - 8: Topaz (topaz) - 9: Corundum (korund) - 10: Diamond (diamant) - Barva: Závisí na absorpci světla. - Druhy barevných minerálů: - Bezbarvé (achromatické) - Barevné (idiochromatické) – barva způsobena prvky - Zbarvené (allochromatické) – barva dána stopovými příměsemi - Zdánlivě barevné (pseudochromatické) – vznikají duhové barvy - Vryp: Jemný prášek získaný třením minerálu o bílou porcelánovou destičku. Je stabilnější než barva a důležitý diagnostický znak. - Lesk: Odraz světla: - Kovový (např. galenit, pyrit) - Polokovový (např. wolframit, ilmenit) - Nekovový (např. křemen, kalcit) Dělení nekovového lesku: - Diamantový - Skelný - Perleťový - Mastný - Matný - Hedvábný - Štěpnost: Kvalita štěpných ploch: - Výjimečná (např. slídy, grafit) - Výborná (např. sádrovec) - Dokonalá (např. kalcit, diamant) - Dobrá (např. fluorit, pyroxeny) - Nedokonalá (např. granáty, beryl) - Žádná (např. křemen) - Hustota: Poměr hmotnosti minerálu a vody. - Tenacita (tuhost, kvalita soudržnosti): - Odolnost vůči lámání, trhání, ohýbání. - Dělení tenacity: - Kujné: (např. většina kovů) - Křehké: (např. baryt, kalcit) - Řezatelné: (např. argenit) - Tažné: (např. zlato) - Ohebné: (např. některé hydratované křemičitany) - Průžné: (např. některé minerály, které se vrací do původní pozice) Systematická mineralogie - Třídy minerálů: prvky, sulfidy, halogenidy, oxidy, karbonáty, boráty, sulfáty, fosfáty, silikáty, organické minerály. Silikáty (křemičitany) - Tvoří 1/3 minerálů a 75% zemské kůry, základní jednotka je tetraedr [SiO4]4-. - Dělení silikátů: - Nesosilikáty: Křemičitany se samostatnými tetraedry (např. olivín). - Sorosilikáty: Křemičitany se skupinami tetraedrů (např. epidot). - Cyklosilikáty: Křemičitany s kruhovou vazbou tetraedrů (např. beryl). - Inosilikáty: Křemičitany s řetězovitou vazbou tetraedrů (např. pyroxeny). - Fylosilikáty: Křemičitany s plošnou vazbou tetraedrů (např. slídy). - Tektosilikáty: Křemičitany s prostorovou vazbou tetraedrů (např. křemen, živce). Hlavní horninotvorné minerály - Hlavní: Více než 5%. - Vedlejší: 1-5%. - Akcesorické: Do 1%. 1. PETROLOGIE - Geologická věda zkoumající horniny - Studuje: minerální a chemické složení, stavbu, původ, procesy vzniku a vztahy mezi typy 2. MINERÁLY A HORNINY – ZÁKLADY - Horniny nejsou homogenní - Složení: několik nerostů (2-20), výjimečně jeden (vápenec) - Nemají chemický vzorec - ~30-40 hornin tvoří zemskou kůru Horninotvorné nerosty dělíme na: - Hlavní: amfiboly, biotit, kalcit, křemen, mikroklin, muskovit, olivín, plagioklasy, pyroxeny - Vedlejší: andalusit, baryt, cordierit, granáty, chlority - Akcesorické: apatit, fluorit, korund, zirkon 3. STAVBA HORNIN - Textura (makrostruktura): prostorové uspořádání minerálů - Dělení: kompaktní/zpěněná – bez s póry - Struktura (mikrostruktura): tvar, velikost, vývoj minerálů - Dělení: porfyrická/afyrická - bez/s rozdíly ve velikostech krystalů 4. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI - Hustota - Pevnost - Nasáklivost - Tvrdost - Opotřebitelnost - Barva - Leštitelnost - Odlučnost 5. MAGMATICKÉ HORNINY Vznik: utuhnutím a krystalizací taveniny Dělení podle místa utuhnutí: 1. Plutonické (hlubinné): - Granit, granodiorit, diorit, gabro, syenit 2. Žilné: - Porfyr, aplit, pegmatit, lamprofyry, kimberlit, pikrit 3. Výlevné: - Andezit, bazalt, ryolit, dacit, trachyt, obsidián, pemza Dělení podle SiO₂: - Kyselé: >65% - Neutrální: 65-52% - Bazické: 52-44% - Ultrabazické: 2mm): slepenec, brekcie - Psamitické (2-0,063mm): pískovec, arkóza, droba - Aleuritické (0,063-0,004mm): prachovec - Pelitické (50% zemědělské půdy v ČR) - Větrná (ohroženo cca 25% zemědělské půdy) - Další typy: sněhová, ledovcová, říční, marinní Vodní eroze: - Nejzávažnější degradační proces - Faktory: erozní účinnost deště, náchylnost půdy, délka a sklon svahu, vegetace - Formy: plošná, výmolná (rýžková, rýhová, brázdová, výmolová, stržová) - Negativní následky: zhoršení vlastností půdy, snížení úrodnosti a mocnosti profilu 2. Utužení půdy (pedokompakce) - Přirozená (⅓ kompakce) - půdotvorné procesy - Antropogenní (⅔ kompakce) - těžká technika - Tlak >80 kPa škodlivý, >150 kPa poškozuje ornici i podorničí 3. Úbytek organické hmoty - Způsoben intenzivním zemědělstvím - Příčiny: rychlá mineralizace, nedostatečný přísun zpět do půdy 4. Biologická degradace - Snížení množství edafonu (půdních organismů) - Příčiny: eroze, kyselost půd, chemická kontaminace 5. Soil sealing (zastavování půdy) - Zakrytí nepropustnými materiály - Ztráta přirozených vlastností půdy 6. Další formy: - Acidifikace (okyselování) - Alkalizace (zasolování) - Kontaminace (těžké kovy, organické polutanty) MAPOVÁNÍ PŮD: - Historie od knížete Oldřicha (1012-1034) - Důležité mezníky: - 1654: První berní rula - 1748: Tereziánský katastr - 1789: Josefský katastr - 1817: Stabilní katastr Komplexní průzkum půd (KPP): - 1961-1970 - Vykopáno 393 000 sond - Zmapováno 4,6 mil. ha - Dostupný na https://kpp.vumop.cz BPEJ (Bonitovaná půdně ekologická jednotka): - 5místný kód pro oceňování půdy - Zahrnuje: půdní charakteristiky, reliéf, klima, vláhový režim - Struktura kódu: 1. číslo: klimatický region (0-9) 2-3. číslo: hlavní půdní jednotka (78 typů) 4. číslo: sklon a expozice 5. číslo: hloubka a skeletovitost PŮDNÍ HORIZONTY: 1. Organické (O) - Anhydrogenní (L,F,H) - Hydrogenní (Ot) - Rašelinné (T) 2. Organominerální povrchové - Anhydrogenní (A) - Kulturní (Ap - ornice) 3. Podpovrchové - Vysvětlené (E) - Kambické (B) - Luvické (Bt) - Mramorované (Bm) - Glejové (Gr) 4. Přechodné a další - Půdotvorný substrát (C) - Pevná hornina (R) - Půdní sediment (M) TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČR Základní struktura (taxonomické úrovně): 1. Referenční třída (koncovka -sol) 2. Půdní typ (hlavní jednotka) 3. Půdní subtyp (modifikace půdního typu) 4. Půdní varieta (znaky do 25-20 cm) 5. Půdní subvarieta (trofismus půdy) 6. Ekologická fáze (forma nadložního humusu u lesních půd) 7. Degradační a akumulační fáze (antropické ovlivnění) 8. Hlavní substrátová půdní forma (typ substrátu) 9. Lokální půdní formy (modifikace substrátu) Referenční třídy (15 celkem): - Leptosoly (litozem, ranker, rendzina, pararendzina) - Regosoly (regozem) - Fluvisoly (fluvizem, koluvizem) - Vertisoly (smonice) - Černosoly (černozem, černice) - Luvisoly (šedozem, hnědozem, luvizem) - Kambisoly (kambizem, pelozem) - Podzosoly (podzoly, kryptopodzoly) - Stagnosoly (pseudoglej, stagnoglej) - Glejsoly (glej) - Organosoly (organozem) - Antroposoly (kultizem, antropozem) - Andosoly (andozem) - Salisoly (solončák) - Natrisoly (slanec) Půdní typy - charakteristiky: Antropozem: - Uměle vytvořená člověkem - Rozšíření v industrializovaných oblastech - Vhodná pro lesní stanoviště/rekreaci Černice: - Hluboký humózní horizont - Hydromorfně ovlivněné - Vysoký obsah humusu - Často odvodněné - Zrnitostně těžší Černozem: - Nejúrodnější půdy - V nejsušších a nejteplejších oblastech - Na spraších - Mocný tmavý humusový horizont (až 80 cm) - Vysoký obsah kvalitního humusu Fluvizem: - V nížinách - Mladé půdy z nivních uloženin - Nevýrazný humusový horizont - Hluboký profil - Často obsahuje štěrk a oblázky Glej: - V nivách toků a zamokřených úpadech - Hydromorfní půda - Glejový horizont je zajílený a mazlavý - Charakteristický sirovodíkový zápach - Významné mimoprodukční funkce Hnědozem: - Zemědělsky hodnotné - Pod dubohabrovými lesy - Na spraších a sprašových hlínách - Hlavní proces: illimerizace - Kvalitou blízká černozemím Kambizem: - Nejrozšířenější v ČR - Střední až nižší kvalita - V pahorkatinách a vrchovinách - Pod listnatými a smíšenými lesy - Hlavní proces: vnitropůdní zvětrávání Kryptopodzol: - V horských podmínkách - Na kyselých horninách - Intenzivní vnitropůdní zvětrávání - Nevhodné pro kulturní plodiny - Možné využití pro pícniny Litozem: - Počáteční stadium vývoje - Ve vyšších a středních polohách - Mělký vrchní horizont - Na skalním podloží - Nevýrazná humifikace Luvizem: - Ve středních výškových polohách - Pod kyselými doubravami a bučinami - Na sprašových hlínách - Hlavní proces: illimerizace - Charakteristické jazykovité záteky Organozem: - Dříve rašeliništní půda - Skládá se z rašelinných vrstev - Prosycení vodou - Nedostatek minerálních látek - Často velmi kyselá Pararendzina: - Z karbonátosilikátových hornin - V oblastech křídových a flyšových sedimentů - Mělčí skeletovité půdy - Přítomnost karbonátů - Hlavní proces: humifikace Pelozem: - Velmi těžké půdy - Na slínovcích a jílovcích - Středně hluboký humusový horizont - Zemědělské i lesnické využití - Vhodné pro náročnější plodiny Podzol: - Nízká přirozená úrodnost - Horské a nížinné typy - Pod jehličnany - Hlavní proces: podzolizace - Surový humus Pseudoglej: - Méně úrodné půdy - Ve středních výškových polohách - Periodické provlhčení - Mramorovaný horizont - Hlavní proces: oglejení Ranker: - Počáteční půdní vývoj - Ve středních až vyšších polohách - Na nekarbonátových horninách - Výrazná humifikace - Mocný humusový horizont Regozem: - V nižších polohách - Na písčitých sedimentech - Slabě vyvinutá - Mělký humusový horizont - Nízká přirozená úrodnost Rendzina: - Na vápencích a dolomitech - Mělký půdní profil - Kamenitá - Těžší zrnitostní složení - Méně hodnotné půdy Šedozem: - Málo zastoupená v ČR - Pod lesostepní vegetací - Na spraši - Přechod mezi černozemí a luvizemí - Humusový horizont > 50 cm Smonice: - Lokálně v severočeské pánvi - Na montmorillonitických jílech - Humusový horizont > 80 cm - Skluzné plochy - Vysoká sorpční schopnost Stagnoglej: - Dlouhá období převlhčení - V bezodtokých nížinách - Výrazné oglejení - Bělošedý glejový horizont - Těžší půdy Legislativa v ochraně půdy – komplexní přehled s příklady Základní zákony 1. Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí - Definuje životní prostředí včetně půdy jako jeho složky - Půda je vedle vody, ovzduší a organismů základní složkou životního prostředí 2. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) - nejdůležitější zákon pro ochranu půdy Klíčové body zákona o ochraně ZPF: 1. Definice ZPF - Základní přírodní bohatství - Zahrnuje zemědělsky obhospodařované pozemky, například: - Pole s pšenicí (orná půda) - Vinice na jižní Moravě - Polní cesty a zavlažovací kanály 2. Změny využití půdy a zákazy - Změna trvalého travního porostu na ornou půdu jen se souhlasem - Zakázané činnosti: - Kontaminace půdy nadměrným hnojením - Stavba garáže na zemědělské půdě bez povolení - Zhutnění půdy těžkou technikou v nevhodnou dobu 3. Odnětí ze ZPF - Nutný souhlas orgánu ochrany ZPF - Příklady kdy je potřeba souhlas: - Stavba rodinného domu na poli - Budování průmyslové zóny - Výstavba silnice nebo dálnice 4. Výjimky - kdy není potřeba souhlas - Stavba malého skleníku (do 25 m²) na zahradě v obci - Dočasné uložení hnoje na poli před jeho rozmetáním - Obnova původního koryta potoka Prováděcí vyhlášky 1. Vyhláška č. 240/2021 Sb. o ochraně půdy před erozí - Stanoví půdy nevhodné pro změnu na ornou půdu - Příklady protierozních opatření: - Střídání plodin (např. obilí - jetel) - Pěstování po vrstevnicích - Zatravnění svažitých pozemků 2. Vyhláška č. 48/2011 Sb. o třídách ochrany - Stanovuje 5 tříd ochrany podle BPEJ - Praktické příklady BPEJ: - 5.14.00 - půda v mírně teplém regionu, na spraších - 2.01.00 - černozem v teplém regionu na rovině - 7.47.10 - půda v chladnějším regionu na svahu Sankce a kontrola 1. Sankční systém - Fyzické osoby - pokuta až 1 milion Kč - Právnické osoby - pokuta až 10 milionů Kč - Příklady porušení: - Černá skládka na poli - pokuta pro fyzickou osobu 100 000 Kč - Nelegální těžba zeminy - pokuta pro firmu 5 000 000 Kč - Nepovolená změna louky na pole 2. Orgány ochrany ZPF a jejich činnost - Obecní úřady s rozšířenou působností - Krajské úřady - Česká inspekce životního prostředí - Příklady činností: - Kontrola dodržování protierozních opatření - Vydávání souhlasů k odnětí půdy - Ukládání pokut za přestupky Evropská legislativa 1. Cross Compliance (od 2009) - Podmíněnost dotací dodržováním standardů - Příklady dodržování DZES: - Ponechání ochranného pásu podél vodních toků - Pravidelné střídání plodin - Zachování krajinných prvků (remízky, meze) 2. Povinné požadavky na hospodaření (PPH) - Požadavky dle EU nařízení - Příklady: - Dodržování limitů při používání hnojiv - Správné používání přípravků na ochranu rostlin - Vedení evidence o používání hnojiv Sada možných otázek pro vysokoškolskou zkoušku z mineralogie, petrologie a pedologie: Členění mineralogie 1. Jak se dělí mineralogie a jaké oblasti zkoumá každá z nich? 2. Co je to technická mineralogie a jaké jsou její aplikace? 3. Jaký je rozdíl mezi systematickou a topografickou mineralogií? Základní pojmy 4. Co je minerál a jaké jsou jeho základní charakteristiky? 5. Kolik minerálů je známo a jak se liší od hornin? Strukturní krystalografie 6. Jaký je rozdíl mezi amorfními a krystalickými minerály? 7. Popište proces krystalizace a faktory ovlivňující tvorbu krystalové struktury. Vznik minerálů 8. Jaké jsou hlavní způsoby vzniku minerálů? 9. Jakým způsobem vznikají minerály biologickým působením? Krystalový tvar a habitus 10. Jaké typy krystalů existují a jak je lze charakterizovat podle jejich tvaru? 11. Co je krystalový habitus a jaké jsou jeho hlavní typy? Krystalové soustavy 12. Vyjmenujte a popište sedm krystalových soustav. 13. Jak se liší triklinická a monoklinická soustava? Fyzikální vlastnosti minerálů 14. Co je Mohsova stupnice tvrdosti a jaké minerály ji reprezentují? 15. Jaké druhy lesku minerálů existují a co je ovlivňuje? 16. Jaké vlastnosti minerálu určuje vryp a proč je důležitý diagnostický znak? 17. Jaký je rozdíl mezi idiochromatickými a pseudochromatickými minerály? Systematická mineralogie 18. Jak se systematicky dělí minerály podle chemického složení? 19. Jaké jsou hlavní třídy minerálů a čím se vyznačují? Silikáty 20. Co je základní jednotkou silikátů a jaké jsou jejich hlavní skupiny? 21. Uveďte příklad minerálů z každé skupiny silikátů. Hlavní horninotvorné minerály 22. Jaké minerály jsou hlavními horninotvornými složkami a jaké jsou vedlejší nebo akcesorické? Petrologie 23. Jaký je rozdíl mezi minerálem a horninou? 24. Jaké jsou hlavní typy hornin a jejich základní charakteristiky? Magmatické horniny 25. Jak se dělí magmatické horniny podle místa utuhnutí? 26. Jaké faktory ovlivňují vznik a krystalizaci magmatických hornin? 27. Popište rozdíly mezi plutonickými, žilnými a výlevnými horninami. Sedimentární horniny 28. Jaké jsou hlavní procesy vzniku sedimentárních hornin? 29. Jak se klasifikují klastické sedimentární horniny podle velikosti zrn? Metamorfované horniny 30. Co je metamorfóza a jaké jsou její hlavní typy? 31. Jaké faktory ovlivňují přeměnu hornin během metamorfózy? Zvětrávání  32. Jaké typy zvětrávání existují a jak ovlivňují vznik půd? 33. Jaké faktory ovlivňují rychlost zvětrávání? Pedologie 34. Jaké složky tvoří půdu a jaké jsou její základní funkce? 35. Co je to pedosféra a jaké geosféry ji tvoří? 36. Jaké jsou hlavní půdotvorné faktory a jejich význam? Fyzikální vlastnosti půdy 37. Jak se dělí půdní textury podle velikosti částic? 38. Co ovlivňuje pórovitost půdy a jaké typy pórů znáte? Chemické vlastnosti půdy 39. Jaké je složení půdních koloidů a jak ovlivňují půdní vlastnosti? 40. Co je půdní pH a jaké procesy ovlivňuje? Biologické vlastnosti půdy 41. Jaký je význam organické hmoty v půdě a jak se tvoří humus? 42. Jaké organismy tvoří edafon a jak ovlivňují půdu? Vliv člověka na půdu 43. Jakým způsobem může člověk ovlivnit vývoj půdy a její vlastnosti? 44. Jaké negativní dopady může mít narušení přirozených půdotvorných procesů? Tento seznam otázek pokrývá široké spektrum témat a lze ho přizpůsobit konkrétním požadavkům na zkoušku.