TR-06 Katalytické Krakování Vysokovroucích Ropných Frakcí PDF

Technologie ropy I Josef Blažek, Hugo Kittel 6. Katalytické krakování vysokovroucích ropných frakcí Reference obecně [1-4] Verze 2024/06/30 TR-06 1/49 Otázky ZK 6-1: Vysvětlete chemizmus katalytického krako...

Technologie ropy I Josef Blažek, Hugo Kittel 6. Katalytické krakování vysokovroucích ropných frakcí Reference obecně [1-4] Verze 2024/06/30 TR-06 1/49 Otázky ZK 6-1: Vysvětlete chemizmus katalytického krakování. Jakým hlavním reakcím podléhají při katalytickém krakování alkany, alkeny, cykloalkany, aromáty a heterosloučeniny?................................................................... 5 ZK 6-2: Jak se provádí katalytické krakování v reaktorech s pevným ložem a sesuvným ložem (popis procesů)? Jaké jsou suroviny, používané katalyzátory, reakční podmínky a produkty (výtěžky, vlastnosti) těchto procesů?................................................................................................................................................................................... 14 ZK 6-3: Jak se provádí fluidní katalytické krakování (popis procesu)? Jaké jsou suroviny a reakční podmínky tohoto procesu? Proč se někdy provádí a jaký vliv má hydrogenace suroviny na fluidní katalytické krakování?................................................................................................................................................................................... 24 ZK 6-4: Jaké jsou vlastnosti produktů katalytického krakování? Jaké je jejich další zpracování a využití?..... 35 ZK 6-5: Jak se hluboké fluidní katalytické krakování (DCC) liší od palivářského fluidního katalytického krakování (FCC)? Jak se izoluje propen z produktů DCC a FCC, jaké jsou jeho typické výtěžky?.................... 40 TR-06 2/49 Obsah 6. Katalytické krakování vysokovroucích ropných frakcí............................................................................................ 1 6.1. Chemizmus katalytického krakování............................................................................................................... 5 6.1.1. Štěpení alkanů (parafinů).......................................................................................................................... 7 6.1.2. Štěpení a vedlejší reakce alkenů (olefinů)................................................................................................. 7 6.1.3. Reakce cykloalkanů.................................................................................................................................. 9 6.1.4. Reakce aromátů...................................................................................................................................... 10 6.1.5. Reakce heterosloučenin.......................................................................................................................... 11 6.2. Katalytické krakování.................................................................................................................................... 14 6.2.1. Všeobecná charakteristika, vývoj............................................................................................................ 14 6.2.2. Suroviny.................................................................................................................................................. 15 6.2.3. Katalyzátory............................................................................................................................................ 16 6.2.4. Katalytické krakování v reaktorech s pevným ložem............................................................................... 19 6.2.4.1. Všeobecně........................................................................................................................................ 19 6.2.4.2. Surovina............................................................................................................................................ 19 6.2.4.3. Katalyzátor........................................................................................................................................ 19 6.2.4.4. Reakční podmínky............................................................................................................................. 19 6.2.4.5. Technologie....................................................................................................................................... 19 6.2.5. Katalytické krakování v reaktoru se sesuvným ložem.............................................................................. 21 6.2.5.1. Surovina............................................................................................................................................ 21 6.2.5.2. Katalyzátor........................................................................................................................................ 21 6.2.5.3. Technologie....................................................................................................................................... 21 TR-06 3/49  6.2.5.4. Produkty............................................................................................................................................ 23 6.2.6. Fluidní katalytické krakování (Fluid Catalytic Cracking, FCC).................................................................. 24 6.2.6.1. Suroviny............................................................................................................................................ 25 6.2.6.2. Hydrogenace suroviny pro FCC......................................................................................................... 27 6.2.6.3. Katalyzátory....................................................................................................................................... 29 6.2.6.4. Reakční podmínky............................................................................................................................. 29 6.2.7. Fluidní katalytické krakování těžších ropných surovin (Resid FCC - RFCC)............................................ 32 6.2.8. FCC v rafinérii Kralupy n. Vlt................................................................................................................... 33 6.3. Hluboké katalytické krakování....................................................................................................................... 40 6.3.1. Všeobecná charakteristika...................................................................................................................... 40 6.3.2. Technologie............................................................................................................................................ 40 6.3.3. Produkty.................................................................................................................................................. 40 6.3.4. Licensoři.................................................................................................................................................. 42 6.4. Izolace propylenu z FCC plynů..................................................................................................................... 43 6.5. Obrázky........................................................................................................................................................ 45 6.6. Tabulky......................................................................................................................................................... 46 6.7. Rejstřík......................................................................................................................................................... 47 6.8. Zkratky.......................................................................................................................................................... 48 6.9. Odkazy......................................................................................................................................................... 49 TR-06 4/49 ZK 6-1: Vysvětlete chemizmus katalytického krakování. Jakým hlavním reakcím podléhají při katalytickém krakování alkany, alkeny, cykloalkany, aromáty a heterosloučeniny? 6.1. Chemizmus katalytického krakování Katalytické krakování (štěpení) je iontovou reakcí, při níž se za teplot kolem 420-600 °C účinkem kyselých katalyzátorů z uhlovodíků tvoří karbeniové ionty (karbokationty) Katalytické krakování jako celek probíhá jako nerozvětvená řetězová reakce Iniciace CH3–CH=CH–R1 + HX → CH3–(+)CH–CH2-R1 + (-)X HX = Brönstedova kyselina R2H + Y → (+)R2 + (-)HY Y = Lewisova kyselina Brönstedovy kyseliny (HX) jsou sloučeniny, které mohou ze své molekuly odštěpovat proton, zásady jsou schopny proton naopak přijímat Lewisovy kyseliny (Y) jsou sloučeniny, které při reakci přijímají elektronový pár, zásady jsou schopny elektronový pár naopak poskytovat Stabilita karbokationtů klesá v řadě: terciární > sekundární > primární reakce-iontová, iont-karbeniový, karbokationtů, reakce-řetězová, reakce nerozvětvená, iniciace, kyselina-Brönstedova, kyselina-Lewisova, iniciace, karbokationy-stabilita TR-06 5/49 Štěpení probíhá podle -pravidla (+) (+) R3 CH2 CH2 CH2 C CH3 R3 CH2 CH2 + CH2 C CH3 CH3 CH3 Izomerace - lineární pro karbokationt, skeletální pro methylovou skupinu (+) (+) (+) R3 CH2 CH2 R4 CH2 CH2 CH CH3 R4 CH2 C CH3 CH3 Propagace (+) (+) R4 CH2 C CH3 + R H 5 R4 CH2 CH CH3 + R 5 CH3 CH3 Terminace (+) (-) R6 CH2 C CH3 + X R6 CH2 C CH2 + HX CH3 CH3 štěpení podle -pravidla, izomerace, propagace, terminace TR-06 6/49 6.1.1. Štěpení alkanů (parafinů) Alkany se štěpí za vzniku níževroucích alkanů a alkenů. Probíhá skeletální izomerace. R1 ( CH2 )5 CH3 R1 CH CH2 + CH3 CH CH3 CH3 6.1.2. Štěpení a vedlejší reakce alkenů (olefinů) Alkeny se štěpí za vzniku níževroucích alkenů, alkanů a alkadienů R2 CH CH CH2 CH2 CH2 CH3 R2 C CH2 + CH2 CH CH3 CH3 R2 CH CH CH2 CH2 CH2 CH3 CH2 CH CH CH2 + R2 CH CH3 Ve srovnání s termickým krakováním jsou vznikající sloučeniny více rozvětvené štěpení alkanů, štěpení alkenů TR-06 7/49 Vedlejší reakce alkenů Cyklizace alkenů na cykloalkany, které dehydrogenací mohou tvořit aromáty R3 R3 - 3 H2 R3 CH CH CH2 CH2 CH2 CH3 Transfer vodíku z cykloalkanů na alkeny za vzniku alkanů a aromátů R R + 3 CH3 C CH2 + 3 CH3 CH CH3 CH3 CH3 R1 R1 Kondenzace alkenů za vzniku výšemolekulárních produktů a koksu CH CH2 1 2 - 2 H2 + R CH CH R koks 2 R R1 Polymerace alkenů cyklizace alkenů,. transfer vodíku, kondenzace alkenů TR-06 8/49 6.1.3. Reakce cykloalkanů Dealkylace za vzniku cykloalkanu a alkenu CH2 CH2 CH2 R R C CH2 + CH3 Štěpí se v alkylsubstituentu za vzniku alkenu a cykloalkanu s kratším alkylsubstituentem, nebo alkanu a cykloalkanu s kratším alkenickým substituentem CH2 CH2 CH2 R CH3 + R CH CH2 CH2 CH2 CH2 R CH CH2 + CH3 R Cykloalkanový kruh se může otevřít za vzniku alkenických substituentů, nebo se dehydrogenuje na aromáty CH2 CH2 CH CH2 R3 R3 + 3 H2 dealkylace cykloalkanů, štěpení v alkylsubstituentu, otevření cykloalkanového kruhu TR-06 9/49 6.1.4. Reakce aromátů Dealkylace za vzniku aromátu a alkenu CH2 CH2 CH2 CH2 R R CH CH CH2 + CH3 Štěpí se v alkylsubstituentu za vzniku alkenu a aromátu s kratším alkylsubstituentem, nebo alkanu a aromátu s kratším alkenickým substituentem CH2 CH2 CH2 CH2 R CH2 CH3 + R CH CH2 CH2 CH2 CH2 CH2 R CH CH2 + R CH2 CH3 Kondenzační reakce vytvářejí výšemolekulární produkty a koks. Benzenové jádro se neštěpí! - 3 H2 3 koks dealkylace aromátů, reakce-kondenzační TR-06 10/49 6.1.5. Reakce heterosloučenin Sirné látky se redistribují – z části se štěpí za vzniku sulfanu, z části přechází do všech štěpných produktů a z části do vznikajícího koksu. Existují aditiva, která umožňují hydrogenovat thiofeny v surovině a hydrogenované thiofeny se pak snadněji rozkládají. Tím lze ovlivnit tuto redistribuci, tj. poměr síry v plynech, produktech a v koksu. Tab. 6-1: Příklad distribuce síry v produktech katalytického krakování (vztaženo na obsah síry v surovině) Produkt Síra (%) Plyny 46 Benzin 4 Plynový olej 21 Těžký plynový olej 17 Koks 11 Dusíkaté látky se redistribují – z částí štěpí za vzniku amoniaku, z části přechází do štěpných produktů a z velké části do krakových zbytků a koksových úsad. Bazické dusíkaté sloučeniny reagují s kyselými centry katalyzátoru, a tím snižují aktivitu katalyzátoru. Kyslíkaté látky se jednak štěpí, hlavně za vzniku fenolů, jednak kondenzují za vzniku vysokomolekulárních polárních látek, které snadno tvoří koksové úsady Kovy se usazují na katalyzátoru, protože se při oxidativní regeneraci katalyzátoru neodstraňují, postupně se jejich množství na katalyzátoru zvětšuje, a tím se zmenšuje aktivita katalyzátoru TR-06 11/49 Samotné vakuové zbytky (VZ) nelze obvykle štěpit pomocí katalytického krakování, protože tvoří příliš velké množství koksu, a obsahují příliš velké množství kovů Tab. 6-2: Příklad složení vakuového destilátu a vakuového zbytku (% hm.) Vakuový Nasycené Mono- Obsah Obsah destilát Diaromáty Pryskyřice Asfalteny sloučeniny aromáty síry dusíku (druh ropy) SVD* (REB) 37 31 10 22 0,0 2,4 0,33 VZ (REB) 6 5 5 70 14 3,1 0,70 * SVD – Široký vakuový destilát vroucí cca 370-550 °C, VZ – vakuový zbytek, obsahuje 210 mg·kg-1 V a 70 mg·kg-1 Ni TR-06 12/49 Štěpení pryskyřic CH3 CH2 CH2 CH3 CH2 CH2 CH2 CH CH2 CH2 CH3 CH2 CH CH2 CH2 CH2 2 CH2 CH2 CH CH2 CH2 CH2 CH2 CH2 CH3 N CH2 CH2 CH2 CH3 S CH2 CH2 CH2 CH2 C O CH2 CH2 CH2 CH2 CH2 CH3 Obr. 6-1: Příklad hypotetické struktury molekuly pryskyřice (viz též obr. 3-20) (C67H97SNO, Mr = 963, CA = 21, CN = 6, CP = 39) CA ­ počet atomů uhlíku vázaných v aromatických kruzích, CN ­ počet atomů uhlíku vázaných v cykloalkanických kruzích, CP ­ počet atomů uhlíku vázaných v alkylových (parafinických) substituentech, Mr ­ relativní průměrná molekulová hmotnost Alkylové substituenty se štěpí Cykloalkanické kruhy se částečně štěpí, částečně dehydrogenují na aromáty Polyaromatický systém se neštěpí, z části tvoří vysokovroucí frakce, z části kondenzuje s dalšími polyaromáty a vytvářejí koks Štěpné produkty tvoří plyny, benzin a střední destiláty Konec ZK 6-1: Vysvětlete chemizmus katalytického krakování. Jakým hlavním reakcím podléhají při katalytickém krakování alkany, alkeny, cykloalkany, aromáty a heterosloučeniny? TR-06 13/49 ZK 6-2: Jak se provádí katalytické krakování v reaktorech s pevným ložem a sesuvným ložem (popis procesů)? Jaké jsou suroviny, používané katalyzátory, reakční podmínky a produkty (výtěžky, vlastnosti) těchto procesů? 6.2. Katalytické krakování 6.2.1. Všeobecná charakteristika, vývoj Odehrál se před nebo v průběhu 2. svět války, s cílem zvýšit výtěžek benzínu a jeho oktanové číslo Byl zaměřen na typ reaktoru, druh katalyzátoru, způsob regenerace katalyzátoru a tepelnou integraci procesu Základní technologické milníky Katalytické krakování v reaktorech s pevným ložem. Od roku 1936, Houdry Catalytic Cracking Katalytické krakování v reaktorech se sesuvným ložem. Od roku 1941, Thermafor Catalytic Cracking Fluidní katalytické krakování (FCC). Od roku 1942, Standard Oil (New Jersey) Tab. 6-3: Počty procesů katalytického krakování v EU Proces Počet jednotek Fluidní katalytické krakování 58 Jiný 3 FCC je dominantním procesem katalytického krakování. Ostatní procesy katalytického krakování v podstatě dožívají, nové se nestaví. krakování-katalytické, reaktor s pevným ložem katalyzátoru, reaktor se sesuvným ložem katalyzátoru, reaktor s fluidním ložem katalyzátoru TR-06 14/49  Obr. 6-2: Kapacita katalytického krakování jako % kapacity atmosférické destilace 6.2.2. Suroviny Hlavní - Vakuové destiláty, b.v. 360 - 550 °C Další - Atmosférický těžký plynový olej TR-06 15/49 6.2.3. Katalyzátory Hlinitokřemičitany (alumosilikáty) - Přírodní, např. bentonit - Syntetické amorfní. Syntetické jsou více homogenní. - Syntetické krystalické (zeolity) Používají se hlavně syntetické krystalické hlinitokřemičitany nebo jejich směsi se syntetickými amorfními Alumosilikáty M2/nO·Al2O3·x SiO2·y H2O kde M je kationt (Li, Na, K, Mg, atd.), n je mocenství kovu, x počet molů, y stupeň hydratace Katalyzátor FCC obsahuje obvykle 4 složky Zeolit – krystalické hlinitokřemičitany (15-50 %), mají malé póry Matrice – amorfní alumina, poskytuje velké póry Plnivo – kaolin1 Pojivo – silikagel Typické krakovací katalyzátory obsahují 10-25 % hm. Al2O3 hlinitokřemičitan-přírodní, hlinitokřemičitan-syntetický amorfni, hlinitokřemičitan-syntetický krystalický, bentonit, zeolit silikagel, kaolín, matrice, pojivo, plnivo 1 Kaolin je bílá nebo světle zbarvená nezpevněná hornina obsahující kaolinit (trojklonný vodnatý křemičitan hlinitý), zrnka křemene, živce a šupinky slíd. TR-06 16/49 (+) Výhody syntetických krystalických zeolitových katalyzátorů ve srovnání s amorfními Větší krakovací aktivita (nižší provozní teplota) Větší selektivita tvorby benzinu při dané konverzi suroviny Menší rychlost deaktivace koksovými úsadami Produkují stabilnější benziny s větším obsahem aromátů a alkanů a menším obsahem nestabilních alkenů – lepší termická stabilita benzínu (-) Nevýhody zeolitových katalyzátorů ve srovnání s amorfními Jsou dražší Mají menší odolnost vůči oděru aktivita-krakovací, selektivita , deaktivace katalyzátoru TR-06 17/49 Reakční podmínky Katalytické krakování je značně endotermní Teplota 420-600 °C Se vzrůstající teplotou: - Stoupá celková konverze krakované suroviny - Stoupá výtěžek topného plynu (C1 a C2 uhlovodíků) i bohatého plynu (C3 ­ C4 uhlovodíků) - Výtěžek benzinu obvykle dosahuje maxima při určité teplotě, nad touto teplotou dochází k překrakování, tj. k dalším štěpným reakcím, jimiž benzin přechází na plynné produkty - Roste také množství koksových úsad na katalyzátoru Tlak 0,2-0,3 MPa Z termodynamických důvodů (zvýšení počtu molů) je výhodné provádět krakování při nízkém tlaku. Vyšší tlak zase umožňuje zmenšit výrobní zařízení konverze suroviny, překrakování TR-06 18/49 6.2.4. Katalytické krakování v reaktorech s pevným ložem 6.2.4.1. Všeobecně Vyvinul Eugene Houdry, francouzský chemik žijící v USA První jednotka v Socony Vacuum, Paulsboro, 1936, přestavbou původního termálního kraku 6.2.4.2. Surovina Těžký atmosférický plynový olej 6.2.4.3. Katalyzátor Přírodní hlinitokřemičitany (bentonit), levné Probíhalo intenzivní hledání vhodného katalyzátoru, testovaly se stovky vzorků 6.2.4.4. Reakční podmínky Teplota 420-430 °C Desetiny MPa 6.2.4.5. Technologie Reaktor s pevným ložem katalyzátoru Regenerace katalyzátoru „in-situ“ regenerace katalyzátoru in situ TR-06 19/49  spaliny plynné produkty 2 2 2 3 benzin pára plynový olej surovina 1 těžký pára cirkulační olej vzduch 4 Obr. 6-3: Schéma katalytického krakování v reaktorech s pevným ložem (Houdry Catalytic Cracking) (1 ­ pec, 2 ­ reaktor, 3 ­ atmosférická destilace, 4 ­ kompresor) Krakování v několika reaktorech naplněných krakovacím katalyzátorem. Reaktory jsou střídavě ve fázi krakování a regenerace. K zakoksování katalyzátoru dochází za cca 10 minut, pak se katalyzátor stripováním vodní parou zbaví zbytků suroviny a produktů (cca 5 min.), regeneruje se horkým vzduchem (cca 5 min., spálí se usazený koks). Teplo vznikající při spálení koksu usazeného na katalyzátoru zahřeje katalyzátor, a tak se částečně využije při endotermním štěpení. Převážná část tepla ale odchází ve formě spalin, proto je termická účinnost procesu malá. Video ; https://www.e-education.psu.edu/fsc432/content/houdry-catalytic-cracking TR-06 20/49 6.2.5. Katalytické krakování v reaktoru se sesuvným ložem 6.2.5.1. Surovina Obecně těžší než v předcházející technologii Těžký atmosférický plynový olej Vakuové destiláty Recykl těžkého cirkulačního oleje 6.2.5.2. Katalyzátor Syntetické hlinitokřemičitany. 6.2.5.3. Technologie Pohybující se lože katalyzátoru, gravitací, směrem dolů (sesuvné lože) Regenerace katalyzátoru „ex-situ“ Dosahuje lepší termické účinnosti (využití tepla ze spálení koksu) než u jednotek s pevným ložem katalyzátoru, protože lze využít teplo z regenerátoru regenerace katalyzátoru ex-situ TR-06 21/49  regenerovaný plynné katalyzátor 4 produkty surovina 2 7 benzin 1 pára plynový recykl těžkého olej oleje pára spaliny 3 těžký cirkulační olej vzduch 6 voda regenerovaný katalyzátor 5 Obr. 6-4: Schéma kat. krakování v reaktoru se sesuvným ložem (Thermafor Catalytic Cracking - TTC) (1 ­ pec, 2 ­ reaktor, 3 ­ regenerátor, 4 ­ horní zásobník katalyzátoru, 5 ­ dolní zásobník katalyzátoru, 6 ­ kompresor, 7 - destilační kolona) Katalyzátor se postupně posouvá z reaktoru do regenerátoru. Část tepla uvolněného při regeneraci katalyzátoru (vypalování koksu) se využívá k výrobě vodní páry. Horký zregenerovaný katalyzátor se odtahuje spodem regenerátoru do dolního zásobníku, ze kterého se pneumaticky vzduchem nebo spalinami dopravuje do horního zásobníku Video ; https://www.e-education.psu.edu/fsc432/content/thermafor-catalytic-cracking-tcc regenerátor TR-06 22/49 6.2.5.4. Produkty Výtěžky a vlastnosti viz FCC Konec ZK 6-2: Jak se provádí katalytické krakování v reaktorech s pevným a sesuvným ložem (popis procesů)? Jaké jsou suroviny, používané katalyzátory, reakční podmínky a produkty (výtěžky, vlastnosti) těchto procesů? TR-06 23/49 ZK 6-3: Jak se provádí fluidní katalytické krakování (popis procesu)? Jaké jsou suroviny a reakční podmínky tohoto procesu? Proč se někdy provádí a jaký vliv má hydrogenace suroviny na fluidní katalytické krakování? 6.2.6. Fluidní katalytické krakování (Fluid Catalytic Cracking, FCC) Všeobecná charakteristika Vyvinuto u Standard Oil (New Jersey) První jednotka 1942 Při krakování vakuových destilátů a mazutů z lehkých rop FCC prakticky úplně nahradilo termické krakování Světová kapacita FCC byla v roce 2012 cca 870 Mm3·rok-1, tj. cca 19 % hm. zpracovávané ropy Primárně je určeno pro zvýšení výroby automobilových benzinů Představuje významný zdroj lehkých nasycených (i-butan) a nenasycených uhlovodíků (propylen, buteny), ze kterých lze alkylací a polymerací vyrobit kvalitní benzinové frakce nebo polymery TR-06 24/49 6.2.6.1. Suroviny Široké portfolio surovin Z atmosférické destilace Těžký plynový olej Zbytky z atmosférické destilace lehkých rop (Azeri Light) Deasfaltizované atmosférické zbytky z ostatních rop Z vakuové destilace Primární vakuové destiláty (VD) – hlavní surovina Deasfaltizované vakuové zbytky, tj. zbavené asfaltenů a části pryskyřic kontaktem kapalným propanem nebo butanem, viz TR-11 Z hydrokraku Zbytek z mírného hydrokrakování (Mild Hydrocrackig, MHC) nebo hlubokéko hydrokrakování destilátů (Deep Hydrocracking, DHC), viz TR-07 Vakuové destiláty z hydrokrakování ropných zbytků (Residuum Hydrocracking, RHC), viz TR-07 Termické krakování Recyklační oleje z termického krakování – viz obr. 5.8 a 5.9 nebo vakuové destiláty z visbreakingu Výše uvedené suroviny se někdy před katalytickým krakováním hydrogenačně rafinují a dearomatizují ropa-Azeri Light, hydrokrakování-mírné, hydrokrakování-hluboké, hydrokrakování ropných zbytků, hydrokrakování destilátů, hydrocracking-mild, hydrocracking-deep, hydrocracking-residuum, TR-06 25/49 Limitujícím faktorem suroviny pro FCC je zejména Hodnota Conradsonova karbonizačního zbytku (CCR). Ukazuje na množství koksu, který vznikne a usadí se na katalyzátoru. Obsah síry, z hlediska kvality produktů a emisí ze spalování koksu Obsah dusíku, s ohledem na deaktivaci kyselých center katalyzátoru. Odstraní se při regeneraci katalyzátoru. Obsah kovů. - Kovy se při regeneraci katalyzátoru neodstraní. - Ni katalyzuje dehydrogenaci suroviny, která zvyšuje množství koksu. Požadavek CCR < 8 % hm, obsah kovů < 15 mg·kg-1!!! Samotné atmosférické zbytky z těžších rop a vakuové zbytky není proto možné na FCC zpracovávat! Tab. 6-4: Porovnání vlastností vysokovroucích frakcí z různých rop Druh ropy REB Azeri Light CCR Vanad a nikl CCR Vanad a nikl Frakce (% hm.) (mg·kg-1) (% hm.) (mg·kg-1) Atmosférický zbytek 370+ °C 7,6 100 2,8 7,2 Vakuový destilát 370-555 °C 0,35