Skripta FIV Komplet Zpracované PDF

1. Účetnictví jako systém, způsob podvojného účtování a vykazování Způsoby evidence podnikatelské činnosti Koloběh prací v účetním období ZPŮSOBY EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ZÁKLADNÍ PODSTATA ÚČETNICTVÍ Účetnictví = nástroj podávání info o hospodaření podniku, tzn. o výkonnosti po...

1. Účetnictví jako systém, způsob podvojného účtování a vykazování Způsoby evidence podnikatelské činnosti Koloběh prací v účetním období ZPŮSOBY EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ZÁKLADNÍ PODSTATA ÚČETNICTVÍ Účetnictví = nástroj podávání info o hospodaření podniku, tzn. o výkonnosti podniku a o fin. situaci pod- niku – o majetku, zdrojích jeho krytí. Účetní rámce jsou charakterizovány především: - Účetními pravidly a principy - Účetními metodami - Oceňovacími základnami - Vzhledem a vypovídací schopností účetních výkazů KOLOBĚH PRACÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ - Sestavení počáteční rozvahy a otevření rozvahových účtů (je povinností otevřít všechny rozvahové účty → POZ bude vyrovnán, neustálá platnost MD=DAL) - Metodika účetnictví – základní pravidla - Bilanční rovnost: A=P → každý majetek má svůj zdroj financování - Základní metodické pravidlo MD = DAL (základní princip zachycení účetních transakcí) Zákl. princip zachycení úč. transakcí – každý úč. má své PS a KS, přírůstky na straně, kde se nachází v rozvaze (A – MD, P – DAL) - Z důvodu zachování bilanční rovnosti, musí být každá transakce zachycena na dvou účtech - každá transakce musí být zachycena na jednom účtu na straně MD, na druhém na straně DAL - Výsledek hospodaření – pasivní účet, je součástí vlastního kapitálu → Náklady VH snižují – proto se účtují na MD → Výnosy VH zvyšují – proto se účtují na straně DAL - Konec účetního období – uzavření účtů - Výsled. Úč. (obraty) se převedou na Úč. zisku a ztrát - rozdíly (V-N) představí VH za dané úč. ob. - VH (pasivní účet) se převede na konečný účet rozvažný - Rozvahové účty (konečné stavy) se také převedou na konečný účet rozvažný Při uzavření a převedení všech účtů (výsledkové i rozvahové) musí dojít k:Účet zisků a ztrát = KUR - Účet zisků a ztrát je podkladem pro Výkaz zisku a ztráty - Konečný účet rozvažný je podkladem pro sestavení Rozvahy 2. Regulace a harmonizace finančního účetnictví, aplikace IAS/IFRS v ČR vývoj regulace účetnictví v ČR do současnosti významné světové účetní systémy (IAS/IFRS) vliv významných světových účetních systémů na výkaznictví podniků v ČR význam harmonizace, časová osa harmonizace fin. účetnictví v NZ organizacích, přibližování úč. výkaznictví těchto subjektů úč. podnikatelů REGULACE FINAČNÍHO ÚČETNICTVÍ Pravidla pro běžné účetnictví a účetní závěrku: Zabezpečení různých potřeb různých skupin – externí a interní uživatelé Regulace účetnictví: a) právním předpisem - podoba právního předpisu je vymahatelná, má sankční ustanovení, - předkládá vláda a schvalují zákonodárné orgány - předmět – běžné účetnictví i závěrka - platnost je vázána na územně – správní celky b) Standardem - zvykové právo – ze zkušeností poskytovatelů a uživatelů informací → nevymahatelné - tvorba, obsah a aktualizace jsou řízeny a prováděny zástupci profesních skupin - pružnější reakce na změny v požadavcích na strukturu a obsah poskytovaných informací - předmět – především účetní závěrka - platnost neomezena na správní celky Standardy - národní – konkrétní postupy běžného účetnictví a výkaznictví, průběžná aktualizace - nadnárodní – obsahová harmonizace, účetní závěrka, průběžná aktualizace HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ = odstraňování rozdílů mezi různými způsoby regulace - cílem je poskytování srovnatelných informací - různý územní rozsah (regiony, seskupení, celosvětově) - odstraňování bariér pohybu kapitálu - globalizace IAS/IFRS → International Accounting Standards/ International Financial Reporting Standards - počátek tvorby v r. 1974 → snaha o vnik celosvětově uznávaných pravidel účetnictví, resp. Účetního výkaznictví - Americké všeobecně uznávané účetní standardy - Fundamentální postuláty (základní principy) - Vyhlášky (účetní standardy) - Nevýhoda těchto systémů jsou oddělené daně DIREKTIVY EU= směrnice - Základ právního systému a harmonizace EU - Začleněné do národních úprav členských zemí Cíl: harmonizovat účetnictví EU – pro nastolení ekonomické spolupráce → vznik kodexu účetní legislativy: Direktiva č. 4 – o účetní závěrce Direktiva č. 7 – o konsolidaci Direktiva č. 8. – o auditu - Vznik 70 – 80 léta, od té doby nebyly novelizovány ZAČLENĚNÍ IFRS DO ČESKÝCH ÚČETNÍCH PRÁVNÍCH NOREM § 19a § 23a - Zákon o účetnictví - Zákon o účetnictví Použití mezin. účetních standardů v konsolidaci PROCES KONVERGENCE - Sjednocování účetních systémů tak, aby celosvětově existoval jen jeden účetní systém, nebo aby všechny účetní systémy byly založeny na stejných principech 3. Oceňování aktiv a závazků VÝZNAM OCEŇOVÁNÍ - Správné ocenění majetku a závazků je jedním ze základních předpokladů správně vedeného účetnictví - Na zvoleném způsobu oceňování závisí jak peněžní vyjádření jednotlivých položek aktiv a pasiv, tak bilanční suma, velikost vlastního kapitálu, velikost VH a výše ukazatelů FA - Možné ovlivnění daňového základu Legislativní vymezení oceňování - Právní úprava způsobů ocenění je uvedena v §24 a §25 zákona o účetnictví OCEŇOVACÍ ZÁKADNY DLE ČÚL - Historické náklady - nejpoužívanější - výhody: ocenění je objektivně určené, je nezávisle ověřitelné, snadno průkazné, - nevýhody: zkreslení výše majetkových položek v účetnictví ocenění aktiv → v částce peněz vynaložených v době pořízení ocenění pasiv → v částce přijatého prospěchu získaného za povinnost závazek uhradit a) externí pořízení: PC= CP + vedlejší N b) interní pořízení (vlastní N): ve skutečné výši, ve výši vnitropodnikové ceny stanovené na základě kalkulace vlastních N (u hromadné výroby) - Běžná cena - V ČR označována jako reprodukční pořizovací cena - výhody: vychází ze současných tržních podmínek, nikoliv z minulých jako historické N - aktiva se ocení v částce peněž, jež by bylo nutno vynaložit v případě, že by stejná (či obdobná) položka aktiv byla pořízena v současnosti (v době, kdy se o ní účtuje) - závazky se vedou v částce peněz potřebných v současnosti k jejich úhradě - používá se v případech darovaní, nalezení při inventuře, převzetí předmětu po ukončení leasingu atd. - Realizovatelná/vypořádací hodnota - aktiva jsou oceňována v penězích, které by bylo možno v současnosti získat jejich řádným prodejem za standardních podmínek, - U závazků hovoříme o vypořádací hodnotě → závazky se oceňují hodnotou jejich úhrady - Čistá realizovatelná hodnota = realizovatelná hodnota – přímé N spojené s prodejem aktiv (musí se požít např. k rozvahovému dni u zásob) - Současná (diskontovaná) hodnota – bude se vyskytovat až v novém zákonu o účetnictví - nejvhodnější oceňovací základna pro oceňování dlouhodobých pohledávek a dlouhodobých závazků - aktiva jsou oceňována a vykazována v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních příjmů, které daná položka aktiv v budoucnu podle očekávání přinese - závazky se vedou v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních výdajů, které budou požadovány k úhradě dluhů. - současná hodnota (PV) = 𝛴 [ 𝑃 ∶ (1 + 𝑖)𝑛] P- jedlotlivé splátky, očekávaný příjem, i – úroková míra, n – počet diskontovaných splátek - Jmenovitá hodnota - pohledávky a závazky se v ČR oceňují vždy jmenovitou hodnotou, tedy cenou jejich protihodnoty - 1Kč - Kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena - Reálná hodnota - RH aktiva nebo závazku je částka, za niž by mohlo být aktivum směněno nebo za niž by mohl být vyrovnán závazek za obvyklých podmínek mezi znalými a ochotnými partnery - V ČR - § 27 ZoÚč  a) tržní hodnota aktiva, příp. odvozená z TH jednotlivých složek aktiv a pasiv b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty, c) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce d) ocenění podle zvláštních právních předpisů - výhody: odráží skutečnou hodnotu položky, nikoli stav trhu v minulosti - nevýhody: subjektivně určitelná, manipulovatelná, obtížná na kontrolu - Ekvivalence - znam. ocenit maj. účast výší účasti na VK spol., v níž je registrován podíl (buď rozh. nebo pods.) - pro přecenění syntetických účtů 061, 062 - přecenění probíhá rozvahově (414) OKAMŽIK OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ A) Okamžik vzniku aktiv/závazků (výchozí rozpoznání) - Naprostá většina aktiv a závazků se při prvotním rozpoznání oceňuje na bázi historických nákladů (výjimkou jsou dary, inventarizační přebytky, předměty kulturní hodnoty atd.) B) Okamžik konce rozvahového dne - Je možné přecenění na alternativní oceňovací základny - V ČR lze ocenění u pravit u: Zásob – na hodnotu nižší z pořizovacích N a prodejní ceny → čistou realizační cenu 061, 062 – ekvivalence na reálnou hodnotu pouze tyto položky : § 27 ZoÚč – cenné papíry s výjimkou CP držených do splatnosti, dluhopisů neurčených k obchodování, deriváty, finanční umístění a technické rezervy, majetek a závazky pokud to ukládá zvláštní zákon, část majetku a závazků zajištěná deriváty, pohledávky k obchodování, závazky vrátit zcizené CP Většina dlouhodobého majetku – formou odpisů, formou opravných položek OCEŇOVÁNÍ VS UCHOVÁNÍ KAPITÁLU PODNIKU - Úzce souvisí s oceňováním aktiv a dluhů - Přírůstek kapitálu v daném roce je reálným přírůstkem kapitálu pouze v případě, že je stabilní kupní cena peněz, nebo je neměnná cenová hladina položek aktiv 4. Rozvaha a problematika vykazování rozvahových položek ROZVAHA - Soupis majetku a zdrojů financování - Statement of fiancial position - Horizontální (aktiva a pasiva jsou vedle sebe), v ČR může být i vertikální - Členěna dle likvidnosti – od nejhůře likv. položek HORIZONTÁLNÍ FORMÁTY ROZVAHY - Trojí možné vyhotovení a) Ve zkráceném rozsahu – základní verze - pouze položky označené písmeny - Mikro účetní jednotka bez auditu - v aktivech i v pasivech: A, B, C, D Aktiva celkem = Rozvaha – netto Roční úhrn čistého obratu = Výkaz zisku a ztráty – součet všech Výnosů – turn over Průměrný počet zaměstnanců → zjistíme na statistickém úřadě b) Rozvaha ve zkráceném rozsahu rozšířená verze - pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi (s výjimkou položek Dlouhodobé pohledávky a krátkodobé pohledávky) - malá účetní jednotka – neauditovaná c) Plná verze rozvahy - účetní jednotky, které mají povinnost mít ÚZ ověřenou auditorem - položky v trojím číslování (C.I.1.) Sloupce rozvahy Aktiva – brutto, korekce, netto, netto minulé období Pasiva – běžné období, minulé období Oprávky k DNM - trvalé snížení hodnoty DNM- 551/07x - vykazují se v rozvaze ve sloupci korekce Dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný - 031 – pozemky - 032 – umělecká díla a sbírky - nejsou účtovány odpisy, mohou však být účtovány opravné položky Záloha vs závdavek - závadavek má oproti záloze funkci zajišťovací a sankční - poruší-li tedy smlouvu ten, kdo závdavek dal, může si druhá strana závdavek ponechat. Poruší-li však smlouvu naopak ten, kdo závdavek přijal, je povinen vrátit dvojnásobně tolik ODEPISOVÁNÍ MAJETKU - Účetní odpisy se řídí Zákonem o účetnictví - Vyjadřují skutečné opotřebení majetku Časové odpisy - lineární – převažují - nelineární (SYD, DDB) – pochází z mezinárodních účetních standardů Výkonové a Smíšené ODHADY V ODEPISOVÁNÍ MAJETKU Odhad doby životnosti - odhad doby životnosti činí kompetentní osoba v okamžiku zařazení majetku do používání → doba je de- klarována od výrobce, nebo je s ní zkušenost z minulých let - doba životnosti je přezkoumávána na konci každého účetního období v rámci procesu inventarizace → můžeme životnost prodloužit/zkrátit, pokud se majetek málo/hodně používá Odhad odepsatelné hodnoty - brutto hodnota ≠ odpisová základna - nutno odečíst zbytkovou hodnotu aktiva – pokud se jedná o významnou hodnotu - zbytková hodnota – hodnota majetku, která nesouvisí s primární funkcí majetku a bude uplatněna až déle (cena za materiál ze kterého je majetek vyroben – železo) 5. Specifika účtování jednotlivých typů společností VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST - Založena alespoň dvěma osobami (FO, PO) - Mají postavení samostatně výdělečných osob - nepobírají mzdu - ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem - Není vyžadován základní kapitál - evidence na účtech 413 (ostatní kapitálové fondy) a 365 (závazky ke společníkům) - Společnost na konci účetního období převede zisk/ztrátu na společníky → končí s nulovým VH - VH před zdaněním si společníci dělí rovným dílem/dle společenské smlouvy - daní si jej dle svého charakteru (FO – daň z příjmů FO 15 %, PO – daň z příjmů 19% PO) - mohou podíly na zisku čerpat zálohově KOMANDITNÍ SPOLEČNOST - Alespoň jeden společník musí být FO – komplementář - ručí neomezeně celým svým majetkem - statutární orgán společnosti - Alespoň jeden má povahu právnické osoby (komanditista) - vkladová povinnost - ručí do výše svého nesplaceného vkladu - Zisk se mezi dva druhy společníků dělí rovným dílem/dle společenské smlouvy - Způsob danění - každý komplementář sám sebe – daňové přiznání → společnost to neřeší, on se řeší sám -část připadající na komanditisty FO + následně srážková daň → podléhá dvojím zdaněním SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM - Minimálně jeden zakladatel FO/PO, základní kapitál – 1Kč/1společník - Společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů  - VH podléhá DzPPO, po zdanění jej lze vyplatit společníkům formou podílů na zisku - V případě odchodu společníka je mu vyplácen tzv. vypořádací podíl - u FO podléhá srážkové dani AKCIOVÁ SPOLEČNOST - ZK 2 000 000 / 80 000 eur - VH podléhá DzPPO - Akcionářům mohou být vypláceny podíly na zisku – 431/364 - v případě individuálních akcionářů (FO) – výplata podléhá srážkové dani - v případě PO – výplata podléhá srážkové dani s výjimkou výplatě mateřské obchodní společnosti LIKVIDACE SPOLEČNOSTI - Likvidace – zápis do obchodního rejstříku, společnost dále nepodniká - sestavuje se mimořádná závěrka - případný likvidační zůstatek – zhodnocení vkladu do základního kapitálu je před výplatou společníkům zdaněno 15% - Konkurz – společnost pokračuje ve své činnosti, může být zachráněna 6. Oceňování, účtování a vykazování dlouhodobého hmotného a nehm. majetku KRITÉRIA UZNÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU - Přináší dlouhodobě ekonomický prospěch - U některých položek je majetek od výše ocenění stanovené úč. jed. (80 000) - Kategorizace majetku B: stálá aktiva: DNM, DHM, DFM 01 – DLOHHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK - nehmotné výsledky vývoje – výsledky vývoje jsou úspěšně provedené práce, které nejsou předmě. tem průmyslových a jiných ocenitelných práv, - software, goodwill, - databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše stanovené úč. jed. DROBNÝ NEHMOTNÝ MAJETEK - nedosahuje výše ocenění stanovené úč. jed. (neplatí pro goodwill) - Účtování: a) jako DNM → ignorace nízké ceny b) přímo do N → 518 – ostatní služby 041 – NEDOKONČENÝ DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK - DNM po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání - Kalkulační účet, na kterém je sumarizována PC pořizovaného DNM - Pořizovací cena = cena pořízení + N spojené s pořízením DNM 02 – DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK – ODEPISOVANÝ - obsahuje: - Stavby, Hmotné movité věci a jejich soubory, - Pěstitelské celky trvalých porostů, - Dospělá zvířata a jejich skupiny, Jiný dlouhodobý hmotný majetek DROBNÝ HMOTNÝ MAJETEK - Nedosahuje výše ocenění stanoveného účetní jednotkou, jedná se o drobný hmotný majetek - Účtujeme: a) jako o zásobě → způsob A, způsob B b) jednorázově do N → účet 501 03 – DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK – NEODEPOSOVANÝ - 031 – pozemky - 032 – umělecká díla a sbírky - nejsou účtovány odpisy, mohou však být účtovány opravné položky 042 – NEDOKONČENÝ DLOHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK - Dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání - K rozvahovému dni může vykazovat konečný zůstatek  - DHM se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu) Záloha vs závdavek - závadavek má oproti záloze funkci zajišťovací a sankční - poruší-li tedy smlouvu ten, kdo závdavek dal, může si druhá strana závdavek ponechat. Poruší-li však smlouvu naopak ten, kdo závdavek přijal, je povinen vrátit dvojnásobně tolik ODEPISOVÁNÍ MAJETKU - Účetní odpisy se řídí Zákonem o účetnictví - Vyjadřují skutečné opotřebení majetku Časové odpisy - lineární – převažují - nelineární (SYD, DDB) – pochází z mezinárodních účetních standardů Výkonové Smíšené ODHADY V ODEPISOVÁNÍ MAJETKU Odhad doby životnosti - odhad doby životnosti činí kompetentní osoba v okamžiku zařazení majetku do používání → doba je de- klarována od výrobce, nebo je s ní zkušenost z minulých let - doba životnosti je přezkoumávána na konci každého účetního období v rámci procesu inventarizace → můžeme životnost prodloužit/zkrátit, pokud se majetek málo/hodně používá Odhad odepsatelné hodnoty - brutto hodnota ≠ odpisová základna - nutno odečíst zbytkovou hodnotu aktiva – pokud se jedná o významnou hodnotu - zbytková hodnota – hodnota majetku, která nesouvisí s primární funkcí majetku a bude uplatněna až déle (cena za materiál ze kterého je majetek vyroben – železo) TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ Definice ZoDP: „TH se rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekon- strukce a modernizace maj., pokud převýšily ve zdaň. odbd. u jednotlivé maj. v úhrnu částku 80 000 TH> 80 000,- (ÚJ o hodnotě nemůže rozhodnout, platí pro DHM i DNM) ZŮČTOVÁNÍ DOTACÍ DLE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČR A) Dotace na majetek – účtují se jako snížení hodnoty majetku B) Dotace na úhradu N – účtují se jako příslušející výnosy (provozní/finanční) Okamžik účtování o dotaci - poprvé tehdy kdy ÚJ ví s jistotou, že ji bude dotace poskytnuta - pro vykázání dotace není ani rozhodující okamžik, kdy byla finančně vypořádána - o dotaci by se mělo tedy účtovat v tom účetním období, kdy je její poskytnutí definitivní a nepochybné 7. Oceňování, účtování a vykazování cenných papírů a podílů CENNÉ PAPÍRY A PODÍLY a) Dluhové - dluhopisy (obligace) – je zde spojeno právo na splacení dlužné částky včetně úroku a povinnost emitenta toto právo uspokojit, potvrzují půjčení peněz - směnky – s pevným úrokem, s pohyblivým úrokem - písemný závazek zaplatit majiteli směnky ve stanovenou dobu peněžní částku uvedenou na směnce, je ihned obchodovatelná - účetní řešení dluhových CP u investora – fin.maj.→ prodej do 1r. 253, nad 1. r. 063 → držba do splatnosti do 1r. 256, nad 1.r. 065 u emitenta – závazek b) Majetkové - dělení: 1) záměr držet CP za účelem prodeje (do 1. r.) 251, 275 (opční listy) 2) záměr podílet se na řízení a spolurozhodování → rozhodující vliv 061, podstatný v. 062, menš. v. 063 - akcie - podílové listy c) Další členění v účetním výkaznictví kopíruje záměr jejich držby → převzato z IAS/IFRS OCEŇOVÁNÍ DLUHOVÝCH A MAJETKOVÝCH CP A PODÍLŮ Oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu: - pořizovací cena – N související s pořízením včetně přímých N souvisejících s pořízením (poplatky mak- léřům, poradcům, burzovní a jiné poplatky) - ke kumulaci CP a vedlejších pořizovacích n slouží účet 259 - reprodukční pořizovací cena – CP ve formě vkladů či darů, nově nalezené CP při inventarizaci Ocenění ke konci rozvahového dne - Reálná hodnota - CP držené za účelem obchodování: 253, 251, 257, 063 - § 27 zákona o účetnictví: a) tržní hodnota, popřípadě TH odvozená z TH jednotlivých složek aktiv a pasiv b) Hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik c) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce d) ocenění podle zvláštních právních předpisů - Ekvivalence - v hodnotě, která odpovídá k míře účasti úč. jed. na VK společnosti, v níž má majetkovou účast - 061, 062 - ocenění v naběhlé hodnotě - 256, ,065 - PC + naběhlý úrokový výnos KURZOVÉ ROZDÍLY U CENNÝCH PAPÍRŮ - Kurzové rozdíly u CP přeceňovaných k rozvahovému dni na RH = jsou součástí RH - Kurzové rozdíly u ostatních CP jsou vyčíslovány samostatně a zúčtovány přes 563 a 663 8. Leasingové financování majetku – oceňování, účtování a vykazování OPERATIVNÍ LEASING - Krátkodobější charakter - Finančně nákladnější – doplňkové služby (full servise, americký leasing…) - Majetek eviduje a odepisuje pronajímatel – a to i po skončení leasingového vztahu - Nájemce účtuje pouze o splátkách – charakter pronájmu FINANČNÍ LEASING - Přenos uživatelských práv a rizik na nájemce - Pronajímatel – majetek eviduje a odepisuje – jednotlivé splátky pohledávkou vůči nájemci - Nájemce – majetek pouze v podrozvahové evidenci – jednotlivé splátky závaz. vůči pronajímateli - Převod předmětu leasingu na konci leasingového vztahu na nájemce – nulová vs. Nenulová cena - Podmínky daňové uznatelnosti splátek – délka trvání, převod vlastnických práv, kupní cena - Zpětný leasing - Řádné splátky – měsíční vs. Roční, pravidelné vs. Nepravidelné - První mimořádná splátka – časově rozlišena (N a V příštích období) – postupné rozpouštění - Záloha – časově se nerozlišuje – snižuje závazek/pohledávku DAŇOVÁ UZNATELNOST LEASINGOVÝCH SPLÁTEK 9. Oceňování, účtování a vykazování zásob - 1. účtová třída - Materiál (suroviny, pomocné látky, náhradní díly, obaly), zboží, zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba, polotovary, výrobky), zvířata - Prvotní ocenění – dle způsobu pořízení - dodavatelský způsob → pořizovací cena - vlastní výroba → náklady vlastní výroby  - Ocenění při úbytku (vyskladnění) zásob - metoda FIFO - vážený aritmetický průměr - skutečná cena - Možnosti účtování - způsob A (průběžný) - způsob B (periodický) - Reklamace - uznaná reklamace – 315 - neuznaná reklamace - 548 10. Pohledávky a závazky v účetnictví - Zúčtovací vztahy – závazky a pohledávky nutno oddělovat a nekompenzovat ZÁVAZKY Krátkodobé - 32, 33, 34 - krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci – 23, 24 Dlouhodobé - 46, 47 Závazky ke společníkům – 36 POHLEDÁVKY Pohledávky časově nerozlišovány – 31 Pohledávky za společníky – 35 Pohledávky a závazky vůči zaměstnancům – 33 Zúčtování daní a dotací – 34 Jiné závazky a pohledávky – 37 Pohledávky a závazky, jejichž výše není přesně dokladovatelná – dohadné účty aktivní/pasivní – 38 OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM - OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (podle § 8 ZoR) – OP lze tvořit až do výše 100% neuhrazené pohledávky. Tvorba pouze v období, v němž byly přihlášeny u soudu. Vytvořené OP se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení. - OP k nepromlčeným pohledávkám – časové OP (podle § 8a ZoR) - nejčastější Tvorba v závislosti na době, která uplynula od konce doby splatnosti: < 18 měsíců, je možné tvořit opravnou položku do výše 50% neuhrazené hodnoty pohledávky < 30 měsíců, až do výše 100% neuhrazené hodnoty pohledávky - pozor na pohl. nabyté postoupením (nakoupené od jiného subjektu), zde platí přísnější pravidla - OP k pohledávkám do 30 tis. (podle § 8c ZoR) – více než 12 měsíců, lze k neuhrazené hodnotě této pohledávky vytvořit okamžitě 100 % opravnou položku. Účtování: tvorba OP 558, 559 / 391 zrušení 391 / 558, 559 11. VZZ, problematika vykazování výsledkových transakcí, přiřazování N a V - Ukazuje, jakého HV jeho podnik dosáhl za sledované a minulé období - Vztahuje se vždy k určitému časovému intervalu - VH běžného období po zdanění ve výsledovce = VH za běžné účetní období v rozvaze VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY - Vertikální výkaz - Vede k informování o přínosech a újmách - Písmena → nákladové položky - Římská čísla → výnosové položky Rozsah zveřejňování a) v plném rozsahu b) ve zkráceném rozsahu VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY – DRUHOVÝ VÝKAZ - Náklady v provozní činnosti jsou členěny dle základních druhů (služby, spotřeba materiálu a energie, mzdové náklady, úpravy hodno – odpisy, úpravy hodnot dočasné – opravné položky).. - Při sestavování tohoto výkazu lze účtovat přes účty Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace  VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY – ÚČELOVÝ - Provozní náklady jsou členěny dle účelu jejich vynaložení: Prodej – výroby/poskytovaných služeb/předprodávaného zboží správa (administrativa) odbyt - Při využití účelové výsledovky nelze v průběhu roku účtovat přes účty Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace - Zejména u dceřiných společností (matka = zvykové právo) 12. Přehled o peněžních tocích, zúčtování operací ovlivňujících peněžní tok POKLADNA - Účtujeme o pohybech dle PPD a VPD - Evidenci provádíme dle Pokladní knihy zajišťující neustálý přehled o zůstatku v pokladně - Při nesouladu mezi dvěma doklad – 261 Valutová pokladna – přepočet na Kč, vznik 563 nebo 663 - nutnost vedení analytických účtů k valutám - Inventarizační rozdíly 569, poté 668 - Omezení hotovostních platem na 270 000Kč CENINY - Účtováno prostřednictvím 213 → v rozvaze na konečné zůstatky na účtech 211 a 261 - Poštovní známky → služby - Kolky → poplatek - Stravenky → bývají účtovány 527 a 335 527 – část hrazená zaměstnavatelem až 70% (analytika – daňově uznatelná a neuznatelná část) 335 – zaměstnance hrazená část BANKOVNÍ ÚČTY - Bezhotovostní styk – na základě příkazu k úhradě (jednorázový, trvalý) - Dokladem je VzBÚ - Výnosové úroky 662 - Poplatky 568 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH - Finanční výkaz, který vyjadřuje pohyb (přírůstek či úbytek) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (vysoce likvidní CP) podniku za určité období - Ukazuje, která činnosti přinesla a která odčerpala peněžní prostředky společnosti - Lze vyčíst též z rozvahy - Metody pro stanovení peněžních toků: - přímá → sledují se přímo toky peněžních prostředků – příjmy a výdaje v provozní oblasti - nepřímá – uprava VH o nepeněžní operace (úprava rozdílu mezi V a N na rozdíl mezi příjmy a výdaji) P. → Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů – vyčteme v rozvaze A. → Provozní peněžní toky – generovány hlavní činností podniku – tržby za prodej výrobků… B → Investiční peněžní toky – spojené s DM (nákupem či prodejem), neprovozními půjčkami a úvěry C → Finanční peněžní toky – spojené se změna VK a dlouhodobých závazků, např. platby dividend, podílů společníků apod. D → Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků R. → konečný stav peněz a peněžních ekvivalentů NEPŘÍMÁ METODA – ÚPRAVA VH 13. Příloha v účetní závěrce – způsob sestavení, obsah Důležitá součást úč. závěrky, která doplňuje a vysvětluje info uvedené v úč. výkazech. Slouží k poskytování dalších info, které umožňují uživatelům úč. závěrky lépe pochopit hospodaření a fin. situaci účetní jednotky. 1. Způsob sestavení přílohy Právní rámec: Příloha je sestavována v souladu se zákonem o účetnictví (v ČR zákon č. 563/1991 Sb.), vyhláškou k zákonu o účetnictví a Českými účetními standardy (ČÚS). U některých subjektů se řídí také mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Struktura a forma: Příloha může být zpracována jako součást účetní závěrky (např. u běžných společností) nebo samo- statně (např. u konsolidované účetní závěrky). Její struktura musí odpovídat požadavkům na jas- nost, srozumitelnost a úplnost. Rozsah informací: Rozsah informací v příloze se odvíjí od velikosti účetní jednotky: o Mikro a malé účetní jednotky uvádějí méně podrobností. o Střední a velké účetní jednotky a spol., které podléhají auditu, uvádějí podrobnější info Periodicita: Příloha se sestavuje k datu účetní závěrky (obvykle k 31. prosinci) a stává se její nedílnou součástí. 2. Obsah přílohy v účetní závěrce A. Obecné informace o účetní jednotce Název, právní forma, sídlo a identifikační číslo, předmět podnikání či činnosti. Informace o změnách v účetní jednotce (např. změny ve vedení, vlastnické struktuře). Použitý právní rámec účetnictví (např. české předpisy nebo IFRS). B. Použité účetní metody a zásady Popis účet. metod (např. způsoby oceňování maj. a závazků, odpisové metody, přístupy k rezervám) Způsoby sestavení účetní závěrky (např. dodržování principu věrného a poctivého obrazu). Změny účetních metod a jejich vliv na účetnictví. C. Doplňující informace k rozvaze a výsledovce Komentář k významným položkám aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. Struktura a výše dlouhodobého a krátkodobého majetku. Přehled rezerv a opravných položek, Informace o přecenění majetku Komentáře k významným výnosům a nákladům. D. Informace o závazcích a rizicích Přehled krátkodobých a dlouhodobých závazků. Informace o úvěrech, zárukách a jiných podmíněných závazcích. Údaje o právních sporech nebo rizicích, která mohou ovlivnit budoucí hospodaření. E. Specifické informace dle zákona Informace o transakcích se spřízněnými osobami. Rozpis rozdělení výsledku hospodaření (např. podíly na zisku, příděly do fondů). Údaje o odměnách statutárních orgánů. Významné události po rozvahovém dni. F. Informace o konsolidované účetní závěrce (pokud relevantní) Identifikace konsolidačního celku a popis vztahů mezi mateřskou a dceřinými společnostmi. 3. Specifické požadavky na obsah podle velikosti účetní jednotky Mikro účetní jednotky: Povinné pouze základní informace (např. použití metod, doplňující infor- mace k rozvaze a výsledovce). Malé účetní jednotky: Musí doplnit další info, jako např. strukturu rezerv nebo přehled závazků. Střední a velké účetní jednotky: Vyžaduje se detailní obsah, včetně analýzy rizik, výkazů o pe- něžních tocích a přehledů změn vlastního kapitálu 14. Vlastní kapitál, sestavení přehledu o změnách vlastního kapitálu VLASTNÍ KAPITÁL - Vlastní zdroje krytí aktiv, Kategorie A pasiv - 411 – ZK → obsahuje hodnotu peněžitých a nepeněžitých vkladů zapisovanou v obch. rejstříků, - trvalý zdroj financování - 419 – změny základního kapitálu → obsahuje zvýšení či snížení ZK společnosti do doby, než je uskutečněn zápis této změny v obchodním rejstříku - 412 – Ážio – kapitálový fond, který je tvořen z rozdílu mezi emisním kurzem akcií (prodejní cenou) a jejich jmenovitou hodnotou = Prodejní cena – jmenovitá cena KAPITÁLOVÉ FONDY - Označení těch složek VK, kterými se při jejich vytvoření nezvyšuje základní kapitál úč. jed. a nejsou tvořeny ze zisku úč. jed. PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLATNÍHO KAPITÁLU - Fin. výkaz, který uvádí info o počátečním stavu, změnách a konečném zůstatku jednotlivých složek VK – mezi dvěma rozvahovými dny - Počáteční a konečné stavy VK musí souhlasit s částkami v rozvaze - Významné částky změn je nutno okomentovat v příloze - Z výkazu by mělo být zřejmé, za jakého zdroje byly vyplaceny podíly na zisku (pokud byly) 15. Náklady a výnosy v účetnictví – členění, účtování, vliv na VH - Účtují se do období, s nímž časově a věcně souvisí - Evidují se narůstajícím způsobem – od nuly - Uplatňován princip brutto – zákaz vzájemné kompenzace Náklad – vynaložené prostředky za účelem dosažení výnosů v daném účetním období - konečné zůstatky se převádí na vrub příslušnému účtu ze skupiny 71 – účet zisků a ztrát Výnos – zvýšení ekonomického prospěchu – zvýšení aktiv, nebo snížení závazků KLASIFIKACE NÁKLADŮ/VÝNOSŮ - Provozní činnost V → tržby z prodeje výrobků a služeb, tržby za prodej zboží, ostatní provozní výnosy N → výkonová spotřeba, osobní náklady, úprava hodnot majetku (trvalé i dočasné), ostatní provozní náklady (daně, poplatky...) - Finanční činnost V – výnosy z dlouhodobého finančního majetku, V úroky a podobné výnosy N – náklady vynaložené na prodané podíly, N související s DFM, nákladové úroky a ostatní fin. N ZÁKLADNÍ CHAREKTERISTIKA NÁKLADŮ - Provozní náklady (50–55) - 50x spotřebované nákupy - účtujeme o spotřebě mat., energií, neskladovatelných dodávek či úbytku zb. za účelem prodeje - 51x služby - externí služby → opravy a udržování, cestovné, náklady na repre a ostatní služby (nájemné) - 52x osobní náklady - zahrnuje mzdové náklady ve výši hrubých mezd včetně příjmů společníků a členů družstva ze závislé činnosti, dále zákonné i dobrovolné sociální pojištění a další sociální náklady - 53x daně a poplatky - vyplívají z daňových zákonů - daň silniční, daň z nemovitých věcí, ostatní daně a poplatky (převod motor. Vozidel, spotřeba kolků, dálničních známek) - 54x jiné provozní náklady - zůstatková cena prodaného DNM a DHM - prodaný materiál, dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, odpis pohledávky, manka a škody - 547 – mimořádné provozní N (prodej závodu, živelné pohromy) - 55x odpisy, rezervy, opravné položky - odpisy DNM a DHM - tvorba a zúčtování rezerv, opravných položek DOHADNÉ POLOŽKY - Náklady a výnosy musí být časově umístěny do období, s nímž souvisí - Pokud nejsou doloženy dokladem a není tedy známá ani přesná částka, která bude uhrazena/přijata → částka je odhadována (přičemž vychází z obvyklých skutečností nebo dohod) - Vykazují se u pohledávek a závazků a) aktivní (pojišťovna nezlikvidovala pojistnou událost) b) pasivní (chybí faktura za spotřebovanou energii) ČASOVÉ ROZLIŠENÍ - Úč. vyžaduje, aby v každém úč. období byly jen N a V které s tímto obd. časově a věcně souvisejí - Má daňový dopad a) N příštích období 381 – uskutečněné výdaje běžného období, které se vztahují k výkonům, které budou přijaty až v následujícím účetním období (nájemné hrazené předem, předplatné) b) Příjmy příštích období 385– účetní jednotka do konce účetního období neinkasovala částku, která je však výnosem tohoto běžného období (nájemné hrazené později, přiznaná ale nevyplacená náhrada škody od pojišťovny) c) Výdaje příštích období 383 – náklady běžného období, které uhradíme až v období příštím (neobdržená faktura do konce období) d) V příštích obd. 384–v běžném obd. přijmeme platbu, která věcně a čas. patří do obd. následujícího Účty časového rozlišení – známe účel, období i přesnou částku dohadné účty – známe účel, období, ale ne přesnou částku 16. Uzávěrkové operace, vazba na podnikové kontrolní systémy PROCES ÚČETNÍ UZÁVĚRKY 1) Inventarizace majetku a závazků - je třeba porovnat, jestli účetní stav jednotlivých aktivních a pasivních účtů odpovídá skutečnosti a případně doúčtovat inventarizační rozdíly 2) Závěrkové operace u zásob - ten, kdo účtuje o zásobách, musí zkontrolovat konečný zůstatek na účtu 111 a 131, protože tyto účty musí mít k 31.12. nulový zůstatek 3) Účtování časového rozlišení - dále je třeba zkontrolovat, jestli byla dodržena účetní zásada, že N a V se musí účtovat do období, s nímž věcně a časově souvisí 4) Účtování dohadných položek - na účtech pohledávek a závazků, které souvisí s běžným účetním obdobím a ovlivňují N a  V běžného období, pouze ty u nichž máme doklad. Pokud ho nemáme, musíme účtovat o dohadných položkách. 5) Tvorba a zúčtování rezerv - prověřit si, jestli nejsme ve fázi tvorby nebo rozpouštění rezerv. Případně jestli byly splněny všechny podmínky pro daňovou uznatelnost rezerv. 6) Odpis pohledávek a opravné položky k pohledávkám - Zjistit, jestli máme nějaké nedobytné pohledávky nebo pohledávky po splatnosti – řídit se pravidly pro tvorbu opravných položek a odpisů pohledávek. 7) Kurzové rozdíly - Konečné zůstatky účtů, které jsou vedeny ve dvou měnách (zahraniční i česká), je potřeba přepočítat k 31.12. aktuálním kurzem ČNB k tomuto datu, pokud vykazují zůstatky. Vzniknou kurzové rozdíly, které zaúčtujeme jako kurzovou ztrátu nebo kurzový zisk. 8) Rozdělení hospodářského výsledku ve schvalovacím řízení - Účet 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení musí mít konečný zůstatek k 31.12. nulový. To znamená, že budeme muset zaúčtovat přerozdělení hospodářského výsledku dle rozhodnutí valné hromady společníků. 9) Vyčíslení VH běžného účetního období - sestavte výkaz zisků a ztrát před zdaněním 10) Výpočet daně z příjmů v daňovém přiznání a zaúčtování daně - Následně vypočítejte daň z příjmů v daňovém přiznání a zaúčtujte ji jako 591/341 ještě k 31.12. daného účetního období. Daň se musí účtovat do období, ke kterému patří. 11) Uzavření účetnictví - posledním krokem je pak uzavření celého účetnictví přes závěrkové účty INVENTARIZACE - Ověřuje věcnou správnost, zda stav majetku a závazků vykázaný v účetnictví k určitému ni odpovídá skutečnosti - Inventarizaci zajišťuje inventarizační komise jmenována vedením podniku - Účetní jednotka si sama sestavuje vnitřní směrnice pro inventarizaci, která upravuje práci inventarizačních komisí - Inventura → slouží k zjištění skutečného stavu aktiv a pasiv k určitému časovému okamžiku - Inventurní soupis – zapisují se do něj údaje zjištěné fyzickou inventurou - majetek se uvádí ve hmotných jednotkách a v peněžním vyjádření, podepisují ho osoby, které inventuru prováděly, uschovává se po dobu pěti let po roce kterého se týká inventarizační zápis, představuje zakončení inventarizačních prací - u pokladní hotovosti je to zápis o pokladním skontu, obsahuje údaje o komisi, datum zahájení a ukončení inventarizace, podpis, ad. Jako přílohy jsou inventurní soupisy DRUHY INVENTARIZACÍ 1. řádná inventarizace - periodická – provádí se pravidelně k určitému dni (např. k datu účetní závěrky – 31.12.) - u všech druhů zásob v příslušném skladu najednou; - fyzickou inventuru je možné provést v průběhu 4 měsíců před nebo 2 měsíce po ukončení úč. obd. - průběžná – provádí se postupně během účetního období u jednotlivých položek zásob materiálu v rámci téhož skladu k různým dnům v rámci jednotlivých měsíců - nevyžaduje přerušení práce ve skladech 2. mimořádná inventarizace – provádí se v mimořádných případech (např. při organizačních změnách, po živelné pohromě, při změně odpovědného zaměstnance) podle rozsahu: - úplná – týká se všech složek majetku a závazků - dílčí – týká se jen některých složek majetku a závazků (inventar. pokladny) - lhůty inventarizací peněžní prostředky v hotovosti – nejméně 1× do roka hmotný majetek – lhůta může být delší než 1 rok, ale nesmí překročit 2 roky majetek a závazky – 1× za rok vedení účetní jednotky však může stanovit inventarizaci u některých složek materiálu častěji POSTUP INVENTARIZACE 1. inventura = zjišťování skutečného stavu; pro každou položku majetku a závazků se vyhotovuje inventurní soupis  - fyzická – provádí se u majetku hmotné povahy (materiál, peníze) přepočítáním, měřením, vážením - dokladová – zejména u pohledávek, závazků, BÚ; skutečný stav se ověřuje písemným potvrzením od dodavatelů nebo odběratelů, banka zasílá závěrečný výpis z BÚ 2. porovnání účetního stavu se stavem skutečným zjištěným inventurou – výsledkem je: - shoda – nejlepší; stavy se rovnají - přebytek – skutečný stav je větší než účetní - manko (schodek – v pokladně a u cenin) – účetní stav je větší než skutečný, - může být zaviněné, nezaviněné, do normy a nad normu - za manko se nepovazují přirozené úbytky zásob (vznikají např. rozprášením, vysycháním) – podnik si pro ně stanoví normy přirozených úbytků ve své vnitřní účetní směrnici 3. určení příčin inventarizačního rozdílu – např. přirozený úbytek, chybné účtování, početní chyby, rozkrádání aj 4. zjištění odpovědných osob za inventarizační rozdíl – např. skladník za manko materiálu, pokladník za schodek pokladní hotovosti, neznámý pachatel za odci- zené výrobky 5. stanovení způsobu vypořádání – např. předepsání manka skladníkovi nebo pokladníkovi - zahrnutí přebytku do mimořádných výnosů; - opravujeme vždy účetní stav, ne skutečnost; je třeba rozhodnout, zda nižší ocenění majetku má dočasný nebo trvalý charakter - po rozhodnutí se podá návrh na dočasné nebo trvalé snížení hodnoty příslušné složky majetku 6. posouzení ocenění majetku v úč. s jeho tržní cenou, aby byla respektována zásada opatrnosti → škoda nebo opravná položka 17. Účetní závěrka – řádná, mimořádná, mezitímní ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Složena z: - Rozvahy - Výkazu zisku a ztráty - Přílohy – přehledu o peněžních tocích - Přílohy – přehledu o změnách vlastního kapitálu Sestavuje se: - V plném rozsahu – velké a střední účetní jednotky vždy, malé a mikro s povinností auditu - Ve zkráceném rozsahu – malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu - zkrácený rozsah rozvahy, nikoliv výkazu zisku a ztráty Okamžik sestavení: - datum, kdy je úč. závěrka fakticky sestavena → jsou uzavřeny účetní knihy a vytištěny úč. výkazy - datum sestavení účetní závěrky je povinnou náležitostí účetní závěrky 18. Konsolidace a konvergence účetních dat = účetní závěrka majetkově propojené skupiny podniků - Cílem konsolidované účetní závěrky je podat akcionářům mateřského podniku a odborné veřejnosti komplexní informace o celkovém majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech za ekonomicko-hospodářské seskupení podniků, které jsou kapitálově propojeny. - Se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky - Tvoří ji: - Rozvaha - Výkaz zisku a ztráty - Příloha - Může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vl. kapitálu (není vyžadováno, ale jsou běžnou součástí individuálních ÚZ) - Konsolidující ÚJ – Mateřský podnik (Parent) – je podnik, který má jeden nebo více dceřiných podniků - Konsolidovaná ÚJ – Dceřiný podnik (Subsidiary) je podnik, který je ovládán (kontrolován) jiným podnikem (mateřským). - Skupina (Group) je mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky  - Přidružený podnik (Associate) – je podnik, v němž má konsolidující ÚJ podstatný vliv, a který není ani dceřiným ani společným podnikem investora - Společný podnik (Joint Venture) – je smluvní uspořádání, pomocí něhož dvě nebo více stran vykonávají hospodářskou činnost, která je předmětem společného ovládání. - Konsolidační celek – Konsolidující ÚJ + všechny konsolidované ÚJ (dceřiné ÚJ, přidružené ÚJ, Új pod společným vlivem). ZPŮSOBY KONSOLIDACCE a) Přímou konsolidací - Konsolidují se všechny ÚJ najednou – bez využití konsolidovaných úč. záv. sestavených za dílčí celky b)Po jednotlivých úrovních dílčích celků - Postupně se sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků. METODY KONSOLIDACE Plná konsolidace – pro konsolidani mateřského podniku s výkazy podniků dceřiných - součet jednotlivých položek výkazů - vylučují se vnitroskupinové transakce a vzájemné vztahy Poměrná konsolidace – se společných podnicích - spoluvlastník vykazuje ve své konsol. úč. záv. svou podílovou účast na spolu ovl. úč. jed. Ekvivalenční metoda – při konsolidaci přidružených podniků - specifická metoda oceňování CP s majetkovou účastí KONVERGENCE = slaďování účetních postupů a výkaznictví - Dochází pod tlakem globalizace - Celosvětově dochází ke slaďování úč. systémů za účelem věrného a pravdivého info stakeholderů 19. Transformace úč. dat na daň. základ, výpočet splatné a odložené daně z příjmů DAŇ Z PŘÍJMŮ SPLATNÁ - účtování – 591/341, vychází z účetního VH před zdaněním, výpočet daně z příjmů splatné ODLOŽENÁ DAŇ - pro podnik nepředstavuje žádný odklad závazku daně z příjmů - vzniká v důsledku rozdílu mezi účetními a daňovými N, V - Trvalý charakter – N na repre, sociální N hrazené nad limit ZDP, dary, nesmluvní pokuty a penále - Dočasný charakter Dočasný charakter rozdílů u odložené daně - Účetní položka je daňově uznatelná, ale v období, ve kterém je účtována má jinou hodnotu, než kterou je možné vykázat. Podstatné na tomto principu je, že při zániku dané položky nedochází k žádným rozdílům, které jsou v předchozích obdobích vykazovány. - rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy - rozdíl mezi účetními a daňovými opravnými položkami - tvorba daňově neúčinných rezerv - přecenění aktiv při přeměnách a vkladech majetku - z dočasných rozdílů → odložená daň - odložený daňový závazek – daňově příznivé období – tvorba zdroje na budoucí období - odložená daňová pohledávka – v daň. Nepříznivém období – čerpání finančního zdroje Výpočet odložené daně - metoda závazková – rozdíly se násobí budoucí daňovou sazbou platnou v období, kdy se rozdíly obrátí - výsledkový přístup – daň se počítá z časových rozdílů N a V - rozvahový přístup – z rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou vykazovanou v rozvahu 20. Účetní data jako podklad pro finanční řízení a rozhodování - Data z finančního účetnictví musí podávat věrný a poctivý obraz skutečnosti OMEZENÍ - Položky majetku jsou uvedeny v historických cenách (pořizovaných cenách, vlastních nákladech) - Není rozlišován rozdíl mezi krátkodobými/dlouhodobými PO/ZÁ - Vliv inflace na položky R a VZZ není brán v potaz - V aktivech nejsou veškeré majetkové položky (chybí leasing, podrozvahová aktiva) - Některé majetkové položky nelze přiřadit k DM/OM - Náklady a výnosy jsou ve VZZ uváděny bez vlivu na významnost… - Omezení účetních dat nutné zohledňovat při finanční analýze HODNOCENÍ ÚČETNÍCH DAT - Dle právních předpisů, nutné dodržovat konzistenci účetních pravidel - pro srovnatelnost v čas. řadě - Zvažovat, dle jakého účetního rámce jsou data vykázána – rozdílné výsledky poměrových ukazatelů dle českého účetního rámce a IAS/IFRS – srovnatelnost mezi účetními jednotkami OKOLNOSTI LIMITUJÍCÍ VYPOVÍDAJÍCÍ SCHOPNOST ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Inflace – není splněn předpoklad stálé kupní síly, odpisy DM se odklánějí od reálné výše Změny v ekonomickém prostředí Změny v legislativě Sezónní a konjunkturální výkyvy Chybějící údaje Vlivy nepeněžních faktorů, které se v účetních výkazech nemohou objevit přímo Problém srovnatelnosti účetních výkazů – srovnatelnost v časové řadě, srovnatelnost s tuzemskými podniky, mezinárodní srovnatelnost 21. Audit a etika v účetnictví, kreativní účetnictví, forenzní audit FORENZNÍ AUDIT - šetření, které je provedené nezávislou osobou a které si klade za cíl odhalit účetní podvody, zpronevěry, nekalé praktiky a ostatní protiprávní formy jednání uvnitř účetní jednotky, stejně jako odhalovat na základě detailních analýz skutečné příčiny škodných událostí či jiných rizik, odhalovat viníky a navrhovat možnosti nápravy a eliminaci daných rizik. 22. Nové vývojové tendence v účetních systémech přednáška Konvergence = slaďování účetních postupů a výkaznictví - Ke konvergenci dochází pod tlakem globalizace, od 2. sv. války - v USA = US GAAP - v EU = nejprve evropské účetní Direktivy (4., 7., 8.,), poté ISA/IFRS - Proces konvergence také mezi ISA/IFRS a US GAAP = celosvětová harmonizace úč. systémů  Nové vývojové tendence - Celosvětově – slaďování účetních systémů za účelem věrného a pravdivého informování stakeholderů - V ČR nový Zákon o účetnictví – 1. 1. 2024 - funkční měna - prostředí pro nové řešení leasingu - další sladění účetnictví podnikatelů s ost. ÚJ 23. Fin. analýza, metody a techniky fin. analýzy a její význam pro podporu řízení Klíčový nástroj pro hodnocení fin. zdraví, výkonnosti a stability podniku. Pomáhá identifikovat silné a slabé stránky firmy a poskytuje podklady pro strategické a operativní rozhodování. 1. Význam finanční analýzy Finanční analýza má zásadní roli v podpoře řízení podniku, zejména v těchto oblastech: Hodnocení finančního zdraví: Sleduje likviditu, zadluženost, rentabilitu a aktivitu podniku. Podpora rozhodování: Poskytuje data pro rozhodování o investicích, financování a řízení nákladů. Identifikace rizik: Pomáhá odhalit potenciální finanční problémy (např. insolvence, nadměrná za- dluženost). Srovnání s konkurencí: Umožňuje benchmarking vůči odvětvovým standardům a konkurenci. Plánování a kontrola: Slouží jako podklad pro sestavování plánů a jejich následné vyhodnocování. 2. Metody finanční analýzy A. Horizontální analýza Sleduje vývoj jednotlivých položek účetních výkazů (např. rozvahy, výsledovky) v čase. Zaměřuje se na trendy a dynamiku růstu či poklesu (např. nárůst tržeb, vývoj zisku). Výpočet: Porovnání absolutních nebo procentuálních změn položek mezi obdobím tt a t−1t−1. B. Vertikální analýza Zaměřuje se na relativní složení účetních výkazů v rámci jednoho období. Položky jsou vyjádřeny jako procento z určité základní veličiny (např. celkových aktiv nebo tržeb). Výhodou je snadné porovnání mezi firmami různých velikostí. C. Poměrová analýza Nejčastěji používaná metoda, která pracuje s finančními ukazateli. Poměrové ukazatele jsou obvykle rozděleny do čtyř skupin: 1. Ukazatele likvidity: Měří schopnost podniku splácet své krátkodobé závazky. § Např. běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky. 2. Ukazatele zadluženosti: Vyjadřují podíl cizího kapitálu na financování podniku. § Např. celková zadluženost = cizí zdroje / celková aktiva. 3. Ukazatele aktivity: Sledují efektivnost využívání majetku. § Např. obrat zásob = tržby / průměrné zásoby. 4. Ukazatele rentability (profitability): Měří schopnost podniku generovat zisk. § Např. ROE (rentabilita vlastního kapitálu) = čistý zisk / vlastní kapitál. D. Analýza cash flow Sleduje toky peněžních prostředků ve třech oblastech: 1. Provozní činnost. 2. Investiční činnost. 3. Finanční činnost. Pomáhá hodnotit likviditu a schopnost generovat hotovost. E. Analýza bodu zvratu Identifikuje úroveň produkce nebo tržeb, při které jsou příjmy a náklady v rovnováze (nulový zisk). Bod zvratu = fixní náklady / (cena za jednotku – variabilní náklady na jednotku). F. Statistické a predikční metody Používají se pro odhady budoucího vývoje na základě historických dat (např. regresní analýza, tren- dové modely). Slouží k predikci tržeb, zisku nebo rizika bankrotu (např. Altmanův Z-skóre). 3. Techniky finanční analýzy Finanční analýza může být prováděna různými technikami, podle toho, jak hluboko se analýza zaměřuje: A. Kvantitativní techniky Zaměřují se na číselné vyjádření dat a výpočty (např. finanční ukazatele, analýza cash flow). Výsledky se často interpretují pomocí grafů nebo tabulek. B. Kvalitativní techniky Sledují faktory, které číselně nelze vyjádřit, např. kvalitu managementu, vztahy se zákazníky, po- stavení na trhu. C. Benchmarking Porovnávání finančních ukazatelů s odvětvovými průměry nebo s nejlepšími firmami v oboru. D. Scénářová analýza Modelování různých scénářů vývoje (optimistický, pesimistický, realistický) a jejich vlivu na fi- nanční výkonnost. 4. Praktická aplikace finanční analýzy Pro management: Slouží jako nástroj pro identifikaci problémů a příležitostí. Pro investory: Poskytuje informace o výkonnosti a rizicích podniku. Pro věřitele: Pomáhá posoudit bonitu podniku. Pro státní orgány: Slouží k hodnocení finanční stability a plnění daňových povinností. 24. Účetnictví neziskových organizací Liší se od účetnictví ziskových subjektů, protože primárním cílem neziskových organizací není dosahování zisku, ale naplňování veřejně prospěšných nebo obecně prospěšných cílů. Toto specifikum ovlivňuje způ- sob vedení účetnictví, účtování o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku. 1. Charakteristika neziskových organizací Definice: Neziskové organizace jsou subjekty, jejichž hlavním účelem není podnikání, ale poskytování služeb veřejnosti nebo určitým skupinám obyvatel (např. charitativní organizace, nadace, občanská sdru- žení, církve, spolky, nemocnice, školy apod.). Právní rámec: Účetnictví neziskových organizací v ČR se řídí: o Zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) o Vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se stanoví účetní metody pro neziskové organizace. o Českými účetními standardy (ČÚS) č. 401–414 pro neziskové organizace. 2. Specifika účetnictví neziskových organizací A. Základní zásady 1. Oddělení hlavní a hospodářské činnosti: o Hlavní činnost: Činnosti naplňující cíle organizace (např. poskytování sociálních služeb, vzdělávání). Tyto činnosti nejsou prováděny za účelem dosažení zisku. o Hospodářská činnost: Vedlejší činnosti generující zisk, který je následně použit na finan- cování hlavní činnosti (např. pronájem prostor, prodej výrobků).  2. Princip neziskovosti: Generovaný zisk z vedlejší činnosti musí být použit výhradně na dosažení cílů organizace. 3. Fondové hospodaření: Neziskové organizace často tvoří fondy (např. fond investiční, sociální, rezervní), kam ukládají pře- bytky hospodaření. 4. Specifické zdroje financování: Neziskové organizace jsou financovány zejména z darů, dotací, členských příspěvků, grantů, a v menší míře z výnosů hospodářské činnosti. B. Účetní výkazy neziskových organizací Neziskové organizace sestavují následující účetní výkazy: 1. Rozvaha: Přehled o majetku a závazcích organizace. 2. Výkaz zisku a ztráty: Místo zisku a ztráty se zaměřuje na přehled o nákladech a výnosech, včetně rozdělení na hlavní a hospodářskou činnost. 3. Příloha k účetní závěrce: Doplňuje informace o účetních metodách, výsledcích hospodaření a dal- ších významných skutečnostech. 3. Způsoby účtování v neziskových organizacích A. Náklady a výnosy Náklady: o Náklady na hlavní činnost (např. materiál na charitativní akce, mzdy zaměstnanců, náklady na provoz). o Náklady na hospodářskou činnost (např. reklama, nákup zboží pro další prodej). Výnosy: o Výnosy z hlavní činnosti (např. členské příspěvky, dotace, granty). o Výnosy z hospodářské činnosti (např. tržby z prodeje služeb). B. Účtování dotací, grantů a darů Dotace a granty jsou účtovány jako výnosy v období, kdy jsou poskytnuty, a musí být vykázány odděleně. Dary mohou být účtovány v peněžní i nepeněžní podobě (např. darování materiálu, služeb). C. Tvorba a použití fondů Fondy jsou účtovány na účtech účtové skupiny 91 (např. fond rezervní, fond investiční). Příjmy fondů pocházejí ze zisku hospodářské činnosti nebo z darů. Fondy se používají k financování konkrétních projektů nebo investic. D. Majetek a jeho odpisy Neziskové organizace účtují o dlouhodobém majetku a provádějí jeho odpisy. Při pořízení majetku z dotace se majetek eviduje odděleně. 4. Význam účetnictví v neziskových organizacích Transparentnost: Účetnictví zajišťuje přehledné hospodaření s prostředky, které často pocházejí od veřejnosti nebo státních institucí. Legislativní požadavky: Splňuje zákonné povinnosti spojené s vedením účetnictví a zveřejňová- ním účetní závěrky. Kontrola a řízení: Umožňuje efektivní řízení a kontrolu finančních toků, zajišťuje udržitelnost čin- ností. Podpora získávání prostředků: Transparentní účetnictví buduje důvěru dárců a institucí poskytu- jících dotace. 25. Založení firmy z účetního a daňového hlediska Daňová evidence – upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”) - vedou ji osoby, které dosahují příjmů ze samostatné činnosti a nejsou účetními jednotkami Účetnictví – upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účet., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ”) - vedou jej účetní jednotky ÚČETNÍ JEDNOTKY - jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku (Zákon o obchodních korporacích) - PO, - zahraniční os. podnikající na území ČR nebo provozující jinou činnost podle zvl. práv. předpisů - jsou podnikateli a jejich obrat podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH”), včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich pod. čin. přesáhl za bezprostředně předcházející kal. rok částku 25 000 000 Kč, a to od 1. dne kal. roku - jsou podnikateli a jsou společ. sdruženými ve spol. podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, pokud alespoň 1 ze společ. sdružených v této spol. je úč. jed. podle zákona o účetnictví, - vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí – dobrovolně, - jim povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis KATEGORIE ÚČETNÍCH JEDNOTEK § 1b Zákona o účetnictví JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ - Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud a) není plátcem daně z přidané hodnoty, b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a d) je současně 1. spolkem nebo pobočným spolkem, 2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací, 3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů, 4. církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví, náboženskou společností, nebo 5. honebním společenstvem. - Úč. jed. může ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu. ÚČETNICTVÍ VE ZJEDNODUŠENÉM ROZSAHU § 9 ZoÚ - Vést úč. ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo b) je malou úč. jed. nebo mikro úč. jed. a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. - Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je a) spolkem nebo pobočným spolkem, b) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací, c) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů d) církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví, náboženskou společností, e) honebním společenstvem, f) obecně prospěšnou společností, g) nadačním fondem, i) společenstvím vlastníků jednotek, j) bytovým družstvem, nebo k) sociálním družstvem. ZJEDNODUŠENÝ ROZSAH ÚČETNICTVÍ § 13 a ZoÚ - Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, a) sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější, b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, c) nepoužijí ustanovení § 25 (oceňování majetku a závazků) odst. 3, s výjimkou odpisů, d) nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů, e) nepoužijí ustanovení § 27 týkající se přeceňování majetkových složek reálnou hodnotou, f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem. - Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2 (věrný a poctivý obraz skutečnosti)