OTÁZKY - Nauka o podniku PDF

OTÁZKY – NAUKA O PODNIKU 1. Co zahrnují pasiva podniku? Jaké jsou jejich hlavní kategorie? Uveďte příklady. Pasiva podniku představují všechny závazky, které podnik má vůči třetím stranám, a ukazují, jakým způsobem jsou financována jeho aktiva. Pasiva se dělí na dvě hlavní kategorie: vlastní k...

OTÁZKY – NAUKA O PODNIKU 1. Co zahrnují pasiva podniku? Jaké jsou jejich hlavní kategorie? Uveďte příklady. Pasiva podniku představují všechny závazky, které podnik má vůči třetím stranám, a ukazují, jakým způsobem jsou financována jeho aktiva. Pasiva se dělí na dvě hlavní kategorie: vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál: Tento kapitál pochází od vlastníků podniku a odráží hodnotu, kterou vlastníci vložili do podniku. Vlastní kapitál zůstává v podniku a není povinností k vrácení. Vlastní kapitál – příklady: o základní kapitál (peněžité i nepeněžité vklady společníků do společnosti), o kapitálové fondy, o fondy ze zisku, o nerozdělený výsledek hospodaření z minulých let, o výsledek hospodaření běžného účetního období. Cizí kapitál: Tento kapitál představuje závazky podniku vůči externím subjektům (například bankám, dodavatelům nebo jiným věřitelům), které je podnik povinen splatit. Cizí kapitál může být krátkodobý (do 1 roku) nebo dlouhodobý (delší než 1 rok). Cizí kapitál – příklady: o Kapitálové fondy o Závazky vůči dodavatelům o Závazky vůči našim zaměstnancům o Závazky ze zdravotního a sociální poj. o Daňové závazky, přijaté zálohy od odběratelů, krátkodobé bankovní úvěry, … o Dlouhodobý cizí kapitál (např. úvěry, půjčky) o Podnikové dluhopisy, dlouhodobé bankovní úvěry, leasingové závazky, … o Rezervy (např. rezervy na důchody, daňové závazky) Tato struktura pasiv ukazuje, jak podnik financuje svá aktiva, přičemž vlastní kapitál zůstává v podniku jako jeho trvalý základ a cizí kapitál musí být v budoucnu splacen. 2. Co zahrnují aktiva podniku? Jaké jsou jejich hlavní kategorie? Uveďte příklady. Aktiva podniku představují veškerý majetek, který podnik vlastní a využívá k dosažení svých ekonomických cílů, jako je tvorba zisku. Aktiva se dělí na dvě hlavní kategorie: dlouhodobá majetek a oběžný majetek. Dlouhodobý majetek - majetek, který podnik používá po dobu delší než jeden rok. Slouží pro dlouhodobé využití při podnikání Dlouhodobý hmotný majetek (budovy, pozemky, stroje, zařízení, dopravní prostředky) Dlouhodobý nehmotný majetek (softwarové licence, patenty, ochranné známky, goodwill.) Dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobé cenné papíry, podíly v jiných firmách, dlouhodobé půjčky) Oběžný majetek - majetek s krátkou dobou obratu (obvykle do jednoho roku) Zásoby: o Materiál (suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky) o Zboží o výrobky Pohledávky: (faktury k inkasu od odběratelů, krátkodobé půjčky) o Za odběrateli o Ostatní pohledávky Krátkodobý finanční majetek: o Pokladna a ceniny o Bankovní účty o Krátkodobé cenné papíry (cenné papíry držené k prodeji, krátkodobé termínované vklady)  3. Jaké fáze zahrnuje životní cyklus podniku? Popište je. Vznik/založení – v čem bude podnikat/co bude vyrábět? o Vyhledávání kapitálu (vlastního nebo cizího) o Analýza trhu a definování strategie o Formální založení podniku (registrace, právní formy) Růst – jak objemu zboží, investic, tak prodejů na trhu. o Zvyšování objemu výroby, prodeje a zákaznické základny. o Rozšiřování trhu a nábor nových zaměstnanců Stabilizace – podnik má optimální velikost, dostatek zákazníků a tvoří zisk. Krize – řešení příčiny, tvorba protiopatření, ideálně přijít s inovací. Zánik – pokud opatření nebyly účinné: o Dobrovolný o Zrušení OK* bez likvidace (fúze, rozdělení podniku, změna právní formy aj.) o Zrušení OK* s likvidací (zákonem řízený postup mimosoudního vyrovnání majetkových vztahů, např. majetek se použije na pokrytí závazků). 4. Jaké jsou hlavní typy zásob v podniku dle funkčních složek? Jmenujte všech 6, blíže specifikujte a uveďte příklady. ČLENĚNÍ ZÁSOB DLE FUNKCE: Běžná zásoba: k zajištění předpokládané spotřeby v období mezi 2 dodávkami. o Suroviny ve výrobě (např. mouka v pekárně). o Materiál pro opravy (např. náhradní díly v automobilce) Pojistná zásoba: k pokrytí případných odchylek v dodávkách nebo ve spotřebě. o Rezerva surovin pro případ poruchy u dodavatele. o Přebytečné zboží v maloobchodě pro nárazové nákupy. Technická zásoba: je-li potřeba materiál před výdejem do spotřeby upravit, její výše vyplývá z výrobní technologie. o Materiál připravený pro montážní linku. o Polotovary během výroby (např. díly v automobilce) Sezónní (příležitostná) zásoba: vyrovnává předpokládané výkyvy v dodávkách nebo ve spotřebě. o Zásoby plodin (např. obilí sklizené na podzim). o Zimní oblečení v obchodě před zimní sezónou. Spekulativní zásoba: k dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem. o Nakoupené ropné produkty při očekávaném zvýšení ceny. o Hromadění stavebního materiálu před nárůstem poptávky. Havarijní zásoba: zajišťuje přežití podniku při nepředvídaných událostech. o Náhradní palivo pro případ výpadku dodávek energií. o Náhradní díly pro klíčové stroje, které nelze rychle získat. 5. Jaký je rozdíl mezi přímými a nepřímými náklady? Jak je lze tyto náklady stanovit? Uveďte příklady. Kalkulační členění nákladů je na: Přímé náklady – lze přesně určit, kolik bylo vynaloženo na konkrétní výrobek nebo službu (např. náklady na suroviny, materiál, mzdy, palivo, …) o Jak je lze stanovit? - Tyto náklady se obvykle měří na základě skutečné spotřeby materiálu, práce nebo jiných zdrojů. Nepřímé náklady - nelze je přímo přiřadit na konkrétní výrobek a rozdělují se mezi více výrobků nebo činností (např. náklady spojené s reklamou a distribucí, které nelze přesně přiřadit k jednomu konkrétnímu výrobku, například reklamní kampaně pro celou firmu.) o Jak je lze stanovit? - Tyto náklady se alokují (rozpočítávají) na jednotlivé produkty nebo zakázky pomocí zvolených klíčů, např. na základě objemu výroby nebo pracovních hodin. 6. Co znamená pojem „variabilní náklady“? Jak se liší od fixních nákladů? Uveďte příklady.  Variabilní náklady - jejich výše je závislá na objemu produkce o Čím více produktů v pekárně vyrobíme, tím budeme mít větší náklady na produkci (mouka, energie,...) Fixní náklady - jejich výše není závislá na objemu produkce. o Pekárna bude platit ten samý nájem ať už vyrobí chlebů 10 nebo 1.000 ks 7. Jak se vypočítá bod zvratu a jaký má význam pro řízení podniku? Bod zvratu - Takový objem produkce (Qbz), kdy je výše tržeb (T) ve stejné výši jako celkové náklady (N). Tím pádem je výsledek hospodaření (VH) nulový. Význam bodu zvratu: o Finanční plánování: Umožňuje podnikatelům určit, kolik musí prodat, aby pokryli své náklady. o Stanovení cenové politiky: Pomáhá analyzovat, zda je stanovená cena produktů dostatečná na pokrytí nákladů. o Hodnocení rizika: Ukazuje citlivost zisku na změny ve výrobě nebo tržbách. o Strategické rozhodování: Slouží jako základní údaj při plánování investic nebo rozšiřování výroby. Jak se vypočítá? VH = 0 0 = (p * Qbz) – (v * Qbz + FN) nebo Qbz = F / (p – v) 8. K čemu se v praxi využívají kalkulace? Popište všeobecný kalkulační vzorec. Kalkulace - Propočet nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu případně na činnost nebo operaci (kalkulační jednici). Využití: přiřazení nákladů na kalkulační jednici, kalkulace slouží k určení nákladů na výrobu, poskytování služeb nebo jiné činnosti. V praxi mají následující klíčové funkce: Stanovení ceny Plánování a rozpočtování Kontrola a analýza nákladů Hodnocení efektivity Rozhodování o investicích Vzorec: Přímý materiál, přímé mzdy, ost. přímé náklady, výrobní (provozní) režie, vlastní náklady výroby, správní režie a zásobovací režie, vlastní náklady výkonu, odbytová režie, úplné vlastní náklady výkonu, zisk (ztráta), cena výkonu 9. Jaké známe metody kalkulací? Vyberte z nich dvě a blíže je popište. Jednoduchá kalkulace je jednoduchá metoda, která se používá pro výpočty jednotkových nákladů při výrobě velkého množství stejného produktu. o je používána pro výpočet nákladů v případě, kdy je výroba homogenní, tedy vyrábí se jeden typ výrobku nebo služba v nepřetržité výrobě Postup: 1. Sečtou se všechny náklady, které jsou spojené s výrobou (materiálové, mzdové, režijní náklady).  2. Tyto celkové náklady se podělí počtem vyrobených jednotek. Přirážková kalkulace je vhodná pro stanovení ceny na základě celkových nákladů a požadovaného zisku. o je metoda, při které se stanovení ceny na výrobek nebo službu vychází z celkových nákladů (přímých a nepřímých) a k těmto nákladům se připočítá určité procento (přirážka) jako zisková marže. Postup: 1. Nejprve se spočítají celkové náklady na výrobu (materiál, mzdy, režijní náklady). 2. Poté se stanoví přirážka (např. 30 % na pokrytí zisku). 3. Celkové náklady se násobí touto přirážkou. 10. Jak byste definovali pojem podnikatel a jaké známe formy podnikání? Podnikatel – je člověk, který využívá příležitosti k podnikání, má nápad, podnikatelské zdroje, které je schopen účelně kombinovat, a je ochoten nést plnou odpovědnost a přiměřené riziko podnikání. Formy podnikání: o osoba samostatně výsledečně činná (OSVČ) o společnost s ručením omezeným (s.r.o.) o akciová společnost (a.s.) o veřejná obchodní společnosti (v.o.s.) 11. Co je cílem řízení zásob a jaké metody pro řízení zásob známe? Jmenujte alespoň dvě a blíže je popište. Cíl: je zajistit optimální množství zásob pro plynulost výroby a prodeje, minimalizovat náklady na skladování a zbytečné přebytky, a zároveň efektivně využívat kapitál podniku Metody řízení zásob: 1. Metoda minimálních a maximálních zásob o Popis: Určuje minimální a maximální úroveň zásob, aby se zajistila plynulost výroby a zabránilo přebytkům. o Výhody: Optimalizace množství zásob, prevence výpadků. o Nevýhody: Složitost při určování správných limitů. 2. Just-in-Time (JIT) o Popis: Zásoby jsou dodávány přesně v okamžiku potřeby, čímž se minimalizují náklady na skladování. o Výhody: Snížení nákladů na skladování. o Nevýhody: Vysoké nároky na koordinaci a spolehlivost dodávek. 12. Co je to nákladová funkce, k čemu se využívá a jaké metody stanovení nákladové funkce známe? Definice: nákladová funkce vyjadřuje vztah mezi celkovými náklady (TC) a množstvím vyrobených jednotek (Q). Zobrazuje, jak se mění náklady v závislosti na změnách objemu produkce. Tato funkce je klíčová pro pochopení toho, jak se mění náklady podniku s různými úrovněmi výroby. Využití: o Jaké náklady jsou spojeny s různými objemy výroby. o K určení optimální výrobní kapacity. o K rozhodování o cenové politice a množství produkce. o K hodnocení efektivnosti výroby. Metody stanovení nákladové funkce 1. Metoda lineární regrese o Popis: Tato metoda vychází z historických dat o nákladech a objemu výroby. Pomocí statistických nástrojů se hledá lineární vztah mezi náklady a množstvím vyrobených jednotek. o Použití: Vhodná pro firmy s konstantními náklady, kde je vztah mezi výrobou a náklady přímý. 2. Metoda analýzy nákladových složek o Popis: Tato metoda rozděluje náklady na fixní (nezávislé na objemu výroby) a variabilní (které rostou s objemem výroby). Na základě těchto složek se sestavuje nákladová funkce. o Použití: Vhodná pro firmy, které mají jak fixní, tak variabilní náklady. 13. Jak byste charakterizovali prodejní činnost podniku? Jaké aktivity jsou součástí prodejní činnosti podniku? Blíže popište. Definice: prodejní činnost podniku je komplexní soubor aktivit zaměřených na uspokojování potřeb zákazníků a dosažení obchodních cílů. Klíčové aktivity zahrnují průzkum trhu, marketing, osobní prodej, distribuci, zákaznický servis a vyjednávání. Všechny tyto činnosti jsou navzájem propojené a slouží k zajištění spokojenosti zákazníků a maximalizaci zisku podniku. Aktivity součástí prodejní činnosti podniku: 1. Průzkum trhu o Popis: Provádí se analýza trhu a zákaznických potřeb, aby se zjistilo, co zákazníci chtějí a jaké jsou aktuální trendy. Na základě toho podnik přizpůsobuje svou nabídku. o Aktivity: Sběr dat o zákaznících, analýza konkurence, identifikace cílové skupiny. 2. Marketing a propagace o Popis: Marketingové aktivity jsou zaměřeny na informování zákazníků o produktech, budování povědomí o značce a stimulaci poptávky. o Aktivity: Reklama, online marketing, sociální sítě, e-mailové kampaně, promo akce, slevy. 3. Osobní prodej o Popis: Jedná se o přímý kontakt mezi prodejcem a zákazníkem. Cílem je přesvědčit zákazníka ke koupi a poskytnout mu podrobnosti o produktu. o Aktivity: Prodejní prezentace, komunikace se zákazníky, poradenské služby. 4. Distribuce a logistika o Popis: Zajištění, že produkty budou k dispozici zákazníkovi včas a v požadované kvalitě. To zahrnuje distribuci, skladování a dopravu. o Aktivity: Skladování, zásobování, plánování tras prodeje a expedice, výběr distribučních kanálů. 5. Zákaznický servis o Popis: Po prodeji je důležité zajistit, aby zákazník byl spokojený a v případě potřeby obdržel podporu. o Aktivity: Podpora a poradenství po prodeji, řešení reklamací a problémů, udržování vztahů se zákazníky. 6. Vyjednávání a uzavírání obchodů o Popis: Proces, kdy prodejce jedná se zákazníkem o podmínkách prodeje a dohodne cenu, termíny dodání a další detaily. o Aktivity: Sjednávání cen, obchodních podmínek, podpis smluv. 14. Jak se tvoří organizační struktura podniku a jaké organizační struktury znáte? Blíže je popište. Definice: organizační struktura podniku se vytváří na základě potřeb firmy, její velikosti, typu činnosti a strategických cílů. Tvoří se tak, aby byla zajištěna efektivní koordinace činností, komunikace mezi jednotlivými odděleními a efektivní řízení lidských zdrojů. o Cíl: zajistit efektivní řízení a koordinaci činností v podniku. o Mezi hlavní typy organizačních struktur patří funkcionální, divizionální, maticová, týmová a plasková struktura. o Proces tvorby zahrnuje: určení cílů a strategie, rozdělení činností, definice hierarchie, komunikační kanály Typy organizačních struktur: 1. Funkcionální struktura  o Popis: Rozdělení podniku do oddělení podle funkcí (např. finance, marketing, výroba). Každé oddělení je zodpovědné za určitou část činnosti. o Výhody: Jasná odpovědnost, specializace pracovníků. o Nevýhody: Může vést k izolaci oddělení a špatné komunikaci mezi nimi. 2. Divizionální struktura o Popis: Podnik je rozdělen na jednotlivé divize podle produktů, geografických oblastí nebo trhů. Každá divize má své vlastní oddělení (marketing, finance, výroba). o Výhody: Flexibilita, možnost zaměřit se na specifické trhy nebo produkty. o Nevýhody: Může docházet k duplikování činností mezi divizemi, což zvyšuje náklady. 3. Maticová struktura o Popis: Kombinuje funkcionální a divizionální strukturu. Zaměstnanci mají dva nadřízené: jednoho podle funkce a druhého podle projektu nebo divize. o Výhody: Zlepšení komunikace a koordinace mezi různými odděleními. o Nevýhody: Může vést k nejasnostem v odpovědnosti a konfliktům mezi manažery. 4. Týmová struktura o Popis: Podnik je organizován do týmů, které pracují na konkrétních projektech nebo úkolech. Týmy mohou být dočasné nebo trvalé. o Výhody: Flexibilita, zaměření na specifické cíle, rychlé rozhodování. o Nevýhody: Možná absence jasného vedení a koordinace, složitější řízení v případě většího počtu týmů. 5. Plasková (nebo plochá) struktura o Popis: Minimální počet hierarchických úrovní. Většina rozhodnutí je decentralizovaná a pracovníci mají větší autonomii. o Výhody: Rychlé rozhodování, zlepšení komunikace mezi pracovníky. o Nevýhody: Méně formální řízení může vést k nejasnostem v odpovědnosti. 15. Jmenujte alespoň 5 základních personálních činností a blíže je popište. Základní personální činnosti: 1. Nábor a výběr zaměstnanců o Popis: Proces hledání, přitahování a výběru vhodných kandidátů na pracovní pozice v podniku. Cílem je najít osoby s potřebnými kvalifikacemi a schopnostmi, které zapadnou do firemní kultury. o Aktivity: Inzerce pracovních pozic, pohovory, testování, výběr kandidátů, onboarding. 2. Školení a rozvoj o Popis: Zajištění profesního růstu zaměstnanců a jejich školení pro získání nových dovedností, které jsou pro podnik potřebné. Tento proces zvyšuje kompetence a motivaci pracovníků. o Aktivity: Interní a externí školení, rozvoj leadershipu, mentoring, e-learning, firemní kurzy. 3. Motivace a odměňování o Popis: Motivace zaměstnanců prostřednictvím různých odměn, ať už finančních (mzdy, bonusy) nebo nefinančních (benefity, pracovní podmínky). Cílem je zvýšit produktivitu a spokojenost zaměstnanců. o Aktivity: Stanovení mzdových a bonusových struktur, výběr a správa benefitů, hodnocení výkonu. 4. Pracovní vztahy a komunikace o Popis: Zajištění efektivní komunikace mezi zaměstnanci a vedením. Řešení problémů v pracovních vztazích, podpora týmové spolupráce a správa pracovních konfliktů. o Aktivity: Organizování pravidelných porad, řešení pracovních problémů, zajištění zpětné vazby, vytváření otevřené komunikační kultury. 5. Vedení personální evidence a administrativy o Popis: Správa a uchovávání všech důležitých informací o zaměstnancích, včetně pracovních smluv, docházky, zdravotního pojištění a dalších administrativních úkolů. o Aktivity: Evidence pracovních smluv, správa docházky, správa výkazů o pracovním poměru, příprava pracovních posudků.