Gramnegativní tyčinky PDF

Čeleď Enterobacteriaceae Gramnegativní fermentující tyčinky  Čeleď Enterobacteriaceae Gramnegativní fermentující tyčinky Nejdůležitější zástupci Escherichia coli běžná součást normální střevní mikroflóry průjmy  kmeny...

Čeleď Enterobacteriaceae Gramnegativní fermentující tyčinky  Čeleď Enterobacteriaceae Gramnegativní fermentující tyčinky Nejdůležitější zástupci Escherichia coli běžná součást normální střevní mikroflóry průjmy  kmeny EPEC, EIEC, ETEC… mimostřevní infekce, zejména močové Salmonella enterica antropopatogenní  tyfus, paratyfus zooantropopatogenní  průjmy Shigella spp. bacilární úplavice Klebsiella spp. méně častý střevní komenzál močové infekce, infekce dýchacích cest, sepse Proteus spp. méně častý střevní komenzál močové infekce  Čeleď Enterobacteriaceae Interpretace nálezu v dutině ústní Transientní mikroflóra, často souvislost s potravou Hospitalizovaní a imunokompromitovaní pacienti častější kolonizace dutiny ústní  např. po léčbě antibiotiky možnost patogenního uplatnění  Čeleď Enterobacteriaceae Gramnegativní fermentující tyčinky Mikroskopie G‐ rovné tyčinky, občas polymorfní Fyziologie fakultativně anaerobní nesporulující poměrně odolné – druhové rozdíly biochemicky značně aktivní fermentují glukosu, netvoří oxidasu, tvoří katalasu a redukují dusičnany na dusitany kultivace na krevním agaru (rod Proteus Raussův fenomén), Endově půdě, DC agaru Identifikace Endova půda  utilizace laktosy biochemické testy sérotypizace  zpětná aglutinace (antigeny O, H, K) E.coli ‐ Endova půda, zlatavý lesk, červené okolí (laktóza +) E.coli ‐ DC agar Proteus (KA) ‐ Raussův fenomén ‐ růst ve vlnách Proteus – Endova půda  DC agar H2S + ENDO laktóza – * (Salmonella)  DC agar H2S ‐ ENDO laktóza – *(Shigella)  Čeleď Enterobacteriaceae Diferenciální diagnostika biochemickými testy Glukosa Laktosa Manitol Ureasa Pohyb ONPG Citrát KNO3 Indol Plyn DAF H2S Rod Escherichia ++ + + + - - - + - + + Salmonella ++ - + - - + + + - + - Shigella +- - ± ± - - - - - + ± Klebsiella ++ + + ± + + - - - + + Proteus ++ - - ± + ± ± + + + -  Nefermentující bakterie Obecné vlastnosti nesourodá skupina rodů G‐ tyčinek základní společná vlastnost  neschopnost fermentovat glukosu  řada z nich ji však asimiluje častý výskyt v prostředí (půda, voda, rostliny, živočichové) rezistence k podmínkám zevního prostředí  původci nemocničních nákaz nižší patogenita  infikuje oslabené jedince častá multirezistence k antibiotikům  Nefermentující bakterie Nejvýznamnější druhy Pseudomonas aeruginosa významný nemocniční patogen (kontaminace cévek, venózních katetrů, ETK, infuzních roztoků …) infekce ran a popálenin, sepse, osteomyelitidy, infekce oka… multirezistence k ATB ( piperacilin/tazobaktam, cefalosporiny III. a IV. generace…) Acinetobacter baumanii imunokompromitovaní pacienti multirezistentní nemocniční kmeny Burkholderia cepacia cystická fibróza zhoršení průběhu; cévní implantáty sepse Skupina HACEK (Hemophilus, Actinobacillus, Cardiobacterium, Eikenella, Kingella) možná etiologická agens závažných infekcí (sepse, endokarditidy, abscesy plic a mozku…)  Nefermentující bakterie Interpretace nálezu v dutině ústní Imunokompetentní osoby příležitostná sporadická a přechodná kolonizace sliznic  možnost šíření nákazy v nemocničním prostředí Eikenella corrodens spoluúčast na vzniku gingivitidy, periapikálních a periodontálních abscesů Hospitalizovaní imunokompromitovaní pacienti kolonizace dutiny ústní po léčbě širokospektrými antibiotiky možná spoluúčast na infekčních komplikacích  Nefermentující bakterie Charakteristika Morfologie G‐ štíhlé tyčinky, příp. kokobacily, někdy opouzdřené Fyziologie identifikace obligátně aerobní (příp. mikroaerofilní), nesporulující široké teplotní rozmezí většinou kultivačně nenáročné  masopeptonový agar, krevní agar, Endova půda produkce pigmentů (Pseudomonas aeruginosa pyocyanin, fluorescein) glukosu oxidují (test podle Hugha a Leifsona), tvoří katalasu, často i oxidasu biochemicky aktivní  identifikační soupravy (NEFERMtest 24) Pseudomonas aeruginosa Pseudomonas aeruginosa na KA  Numerická identifikace bakterií Využití počítačů Komerční soupravy široké spektrum biochemických testů  obtížná orientace v identifikačních tabulkách Numerická identifikace Oktalové kódování (O‐profil)  trojice testů každé trojici přidělovány hodnoty 1,2,4 v případě pozitivity, 0 v případě negativity profil tvoří součet hodnot každé trojice Dekadické kódování (D‐profil)  řadě testů jsou postupně přidělovány dvojnásobné hodnoty (1,2,4,8,16…) v případě pozitivity, 0 v případě negativity  profil tvoří celkový součet hodnot Porovnávání profilů s identifikačním registrem bakteriálních druhů (manuál nebo software) procentuální míra shody s biochemickými profily jednotlivých druhů  pravděpodobnost identifikace (výborná, dobrá, nízké rozlišení…) automatizace formou počítačových programů (APILAB, ERIC…)  Možné falešné výsledky  nutno posuzovat v kontextu ostatních vlastností kultury