Manažerské rozhodování - Notes PDF

Ing. Michal Kuběnka, Ph.D., FMNR KH čtvrtek 12:00-14:00h, EA 08035, [email protected]...

Ing. Michal Kuběnka, Ph.D., FMNR KH čtvrtek 12:00-14:00h, EA 08035, [email protected] Podmínky pro získání zápočtu: a) Docházka (min. 3x můžete chybět, tj. docházka cca 75 %), více viz vyhláška Manažerské rozhodování FES_VYH_2023-018 b) Plnění zadaných úkolů na seminářích c) Seminární práce + prezentace (ve dvojicích či ve trojicích - více na semináři) 2024/2025 Podmínky absolvování: Zkouška je písemná s podmínkou předchozího získání zápočtu. Týden Datum Téma Pozor: 10. 26. 11. 2024 x Pracovní cesta (přednáška nebude, semináře upřesním) 1 2 Zdroje: Přednáška 1 FÁBRY, J.: Matematické modelování, 2009 FOTR, J., ŠVECOVÁ. L.: Manažerské rozhodování, 2010. DONELLY, J. H., GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M. Management. Praha: Grada, 2008, ISBN 80-7169-422-3 Úvod do problematiky rozhodování ROUDNÝ, R., VÍŠEK, O.: Základy manažerského rozhodování, 2009. Ing. Michal Kuběnka, Ph.D. „Rozhodování je proces výběru varianty z množiny variant podle Kancelář: EA 08035 stanoveného kritéria za účelem dosažení stanovených cílů.“ Je zakázáno šířit tyto materiály volně na internetu či jiným způsobem. Tento učební text je určen pouze studentům Fakulty ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice. 3 4  1.1 Základní vlastnosti rozhodování 1.1 Základní vlastnosti rozhodování Patří mezi manažerské funkce průběžné (analýza činností, Rozhodování představuje jednu z nejvýznamnějších aktivit, kterou komunikace, ROZHODOVÁNÍ) prostupující funkce sekvenční, jež jsou manažeři realizují, je jádrem řízení. realizované v časovém sledu). Rozhodování je významný faktor prosperity. Maticové zobrazení sekvenčních a průběžných manažerských funkcí Rozhodování je vlastně o tom, jak využívat zdroje (lidské, finanční, Průběžné manažerské materiální, informační, časové). Rozhodování se opírá o logiku, vědecké přístupy a určitý podíl intuice. zdroj: upraveno dle Vodáček, Vodáčková, Moderní management v teorii a praxi 2006 5 6 1.2 Ovlivňující faktory v rozhodovacím procesu 1.3 Funkce manažera (utvářející jeho profil) regulační: usměrnění činnosti, korekce nežádoucích odchylek; a) rozhodovací problémy (výroba, trh, zaměstnanci, investice atd.) strategická: tvůrčí fantazie, rozvoj podniku, metody; b) podmínky pro rozhodování (dostupné info, finance, čas, dopad atd.) odborná: jednání s lidmi, organizační předpoklady, pružnost; c) osobnost manažera (rozhodovací styly souvisí s manažerskými styly řízení – diktátor / demokrat / liberál / participativní) konzultační: rady spolupracovníkům při projednávání problémů; komunikační: diferencované získávání a předávání informací, neustálý kontakt, využívání duševního potenciálu zaměstnanců; Je to výsledkem toho, zda je více či méně (viz „www.16 personalities.com/cs“): disciplinární: uvážlivě odměny a tresty, opatření proti nedbalosti; Mysl: extravertní vs. introvertní reprezentační: image podniku, zjev, vystupování, projev Energie: smyslový vs. intuitivní výchovná: zdvořilost, takt, tolerance, umění vytknout chybu, spravedlnost, Povaha: myšlení vs. cítění trpělivost, osobní příklad; Taktika: plánování vs. hledání Někdy manažer některé funkce opomíjí a jiné přehání: Sisyfos, cestovatel, mrtvý Nebo v ČR známější členění: cholerik, melancholik, sangvinik, flegmatik.. brouk, byrokrat, hnidopich, rozsévač, panikář. 7 8  1.4 Psychologické léčky v rozhodování e) Léčka dramatických událostí Jsou to systematické chyby, kterých se dopouštějí manažeři při rozhodování. Jsou to nevědomé, resp. podvědomé tendence v rozhodování: Týká se odhadu nejistých událostí. Spočívá ve vlivu nedávných zážitků a vzpomínek (často i dramatických a traumatických) na lidský úsudek. a) Léčka zakotvení e) Léčka rychlého řešení Člověk dává nepřiměřenou váhu první informaci. Počáteční dojem, odhad nebo Lidé mají sklon akceptovat první alternativu, která vypadá, jakože by mohla údaj silně ovlivňuje následující úsudky, neboť se stává určitým východiskem – fungovat „kotvou“. Typicky tzv. „první dojem“ b) Léčka „status quo“ Rozhodovatelé mají sklon zachovat status quo. Se změnou/volbou je spojena zodpovědnost, riziko neúspěchu a kritika. „Kdo nic nedělá, nic nezkazí…“ Dále např.: c) Léčka utopených nákladů Spočívá ve volbě rozhodnutí, která ospravedlňují minulá rozhodnutí, která se Skupinové myšlení - je vzájemný tlak držet názory držené skupinou. ukázala nesprávná. Vynaložení času a nákladů v minulosti se stávají utopenými Hraní role - je tendence vyhovovat očekávání druhých lidí o rozhodování. náklady. Často je příčinou neochota připustit minulé chyby. d) Léčka vyhledávání potvrzujících informací Tendence účelově vyhledávat informace potvrzující náš současný postoj (rozhodnutí) a odmítat informace, které tvrdí opak, resp. jsou v rozporu s naším postojem. 9 10 1.5 Inspirace v procedurální stránce rozhodování 1.5 Inspirace v procedurální stránce rozhodování Rozlišujeme meritorní a procedurální stránku rozhodování: 1) Meritorní stránka rozhodování (věcná, obsahová) – v tom se rozhodovací procesy liší (rozh. o ceně, investicích, výběru zaměstnance, atd.) 2) Procedurální stránka rozhodování (formálně-logická) – to, v čem jsou rozh. procesy stejné (společné vlastnosti), a tím se zabývá teorie rozhodování = hledání rámcového postupu => tam se lze inspirovat a) Normativní teorie – návody jak řešit problémy (standardy, algoritmy, doporučení). b) Deskriptivní teorie rozhodování – rozbor již proběhlých rozhodovacích procesů. 11 12  1.6 Klasifikace rozhodovacích problémů a procesů Z hlediska složitosti a možnosti algoritmizace rozeznáváme: 1.7 Základní oblasti teorie rozhodování a) Dobře strukturované problémy, b) Špatně strukturované problémy a) Vícekriteriální rozhodování – rozhodování na základě dvou či více kritérií (bez nebo s nutností stanovovat váhy) b) Jednokriteriální rozhodování – při stanovení vah kritérií, při stanovení kriteriálních hodnot při kvalitativním hodnocení, v jednokriteriálních rozhodovacích úlohách za jistoty, rizika, nejistoty. c) Teorie her – zabývá se tzv. konfliktními situacemi, které vznikají mezi dvěma či více rozhodovateli, kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů. d) Analýza obalu dat (DEA modely) - slouží k porovnávání efektivity Zdroj: Fotr, Švecová, 2010 produkčních jednotek na základě velikosti jejich vstupů (zdroje) a výstupy Zdroj: Donnelly a kol., 2008 (efekty), přičemž není nutné jejich finanční vyjádření. Pro uvažovaný větší počet vstupů (>1) a výstupů (>1) lze propočet efektivity upravit na: a) jsou jednoduché, snadno lze převést vstupní informace na výstupní, áž é ý tzn. do podoby rozhodnutí. Obvykle se řeší na operativní úrovni, 𝑒𝑓𝑒𝑘𝑡𝑖𝑣𝑖𝑡𝑎 = áž é s rutinním postupem řešení. b) opak 13 14 1.8 Rozhodovací problémy (RP) 1.7 Základní oblasti teorie rozhodování Rozhodovací problémy řeší způsob, jak dosáhnout CÍL: Možnost a) Problém (aktuální/reálný) - „něco je špatně“ a já hledám nejlepší variantu řešení e) Teorie společenského výběru - týká se skupinového rozhodování, Možnost b) Zlepšení (přání/ plán) - něco nějak funguje a já hledám ve kterém dochází k agregaci různých individuálních preferencí více možnost, jak to vylepšit (procesy či investice) jednotlivců do jediné preference skupinové. Možnost c) Problém výběru – běžné provozní rozhodování o výběru zaměstnanců, dodavatelů, nákupu strojů apod. f) Modely týmového expertního výběru – cílem je kompromisní Možnost d) Opatrnost (problém potenciální) – nalezení ochrany proti rozhodnutí skupiny expertů (oproti politickým volbám malý počet možným rizikům. rozhodovatelů, kterým je úzký tým expertů). Obecně: RP jsou negativní diference mezi žádoucím stavem a stavem g) Modely vyjednávání – jsou rozšířením vícekriteriálního skutečným. rozhodování na více rozhodovatelů, kde je jedinec často ochoten svému protivníkovi ustoupit v jednom kritériu, pokud je jeho ztráta Žádoucí stav tedy může být splněný cíl v podobě vyřešení problému, vykompenzována v jiném kritériu. splnění plánu (normy, standardu), ziskové investice, zajištění ochrany proti rizikům. 15 16  1.9 Struktura rozhodovacích procesů – 5 / 6 / 8 etap => Co je lepší? 1.9 Struktura rozhodovacích procesů – 5 / 6 / 8 etap Ukázka 5 etap (GOFER): V osmdesátých letech (1980) psycholog Leon Mann a kolegové vyvinuli systém rozhodování: 1.Ujištění se o cíli. Ukázka 8 etap: 2.Generování možností. 1. Identifikace rozhodovacích problémů (RP) - identifikace skutečností 3.Hledání fakt. vyžadujících řešení (např. rostoucí počet reklamací) 4.Zvážení důsledků. 2. Analýza a formulace rozhodovacích problémů – zahrnuje hlubší poznání 5.Zhodnocení a implementace. RP: okolnosti, příčiny vzniku, cíle řešení 3. Stanovení kritérií hodnocení variant Ukázka 6 etap (DECIDE): V roce 2008 Kristina Guo publikovala model DECIDE pro rozhodování, který má šest částí: 4. Tvorba variant řešení 5. Stanovení důsledků variant 1. Definice problému. 2.Vypsání seznamu všech kritérií (omezení). 6. Hodnocení důsledků, výběr varianty 3.Zvážení či sesbírání všech alternativ. 7. Realizace zvolené varianty 4.Výběr nejlepší alternativy. 8. Kontrola výsledků 5.Vývoj a implementace akčního plánu. 6.Vyhodnocení a sledování hodnocení a zvážení zpětné vazby, je-li to potřeba. 17 18 Při stanovení cílů je nutné dodržet pravidlo SMART: 1.10 Prvky rozhodovacího procesu Specific – konkrétnost Mezi ně patří: Measurable – měřitelnost 1) Cíl rozhodování Achievable/Acceptable – dosažitelnost/přijatelnost 2) Kritéria hodnocení Relevant/Realistic – relevantnost (posouzena aspirační úroveň) 3) Subjekt a objekt rozhodování Time-bound/ Time specific / Trackable – časové ohraničení / termín dosažení 4) Varianty rozhodování a jejich důsledky 5) Stavy světa Příklad hodnocení cíle dle SMART (výrobní vs. marketingový ředitel): 1) Cíl rozhodování (výrobní ředitel navrhuje a obhajuje, marketingový ředitel kritizuje) Specific – zvýšení produkce o 20 %, aby byla výrobní kapacita naplněna a Cíl jediný nebo větší počet cílů, resp. dílčí cíle, kde mohou být vazby: snížily se variabilní náklady = SMART ANO a) neutralita Measurable – ano, lze kvantifikovat = SMART ANO b) komplementarita Achievable/Acceptable – máme stroje, skladovací prostor, uchazeče pro c) konflikt (spokojenost zákazníků – díky nižší ceně a vyšší kvalitě (ta stojí více)) pracovní pozice = SMART ANO Relevant/Realistic – produkt je zastaralý, zákazníci odcházejí, poptávka klesá = Forma vyjádření cílů: a) kvantitativní (objektivní, resp. měřitelné => jednodušší pro hodnocení) SMART NE b) kvalitativní Time-bound/ Time specific / Trackable – časový horizont 1 rok = SMART ANO 19 20  2) Kritéria hodnocení - odvozují se od stanovených cílů. Typy: a) výnosová, resp. maximalizační, 4) Varianty rozhodování a jejich důsledky b) nákladová, resp. minimalizační, U kvantitativních kritérií jsou důsledky popsány obvykle jako c) konkrétní hodnoty. kvantitativní hodnoty, u kvalitativních jsou důsledky popsány slovním popisem a měřítka hodnocení musíme vytvořit sami.. (často je stupeň dosažení cíle posuzován několika kritérií, např. modernizace výroby) 5) Stavy světa 3a) Subjekt rozhodování - je to jedinec (individuální rozhodování, např. jednatel) Jsou to scénáře/rizikové situace, resp. vzájemně se vylučující situace, nebo skupina osob (orgán – kolektivní rozhodování, např. valná hromada). které mohou po realizaci varianty nastat. 3b) Objekt rozhodování - o čem nebo o kom rozhodujeme Rizikový faktor Stavy světa Rizikový faktor Např. výhodnost investice do nové výrobní linky je Pokles ceny P1C1 P1C2 P1C3 Malá poptávka závislá na budoucí C1 P1 poptávce a ceně: Stagnace ceny P2C1 P2C2 P2C3 Střední poptávka C2 P2 Vzrůst ceny P3C1 P3C2 P3C3 Vysoká poptávka C3 P3 21 22 1.12 Rozhodování za jistoty, rizika, nejistoty - příklad 1.11 Odlišnosti rozhodování za jistoty, rizika, nejistoty (zdroj: Fotr, Švecová, 2010, upraveno) Z hlediska znalosti důsledků jednotlivých rozhodnutí rozlišujeme: Firma rozhoduje o velikosti výrobní jednotky (V1-malá, V2-střední, V3-velká) na výrobu nového produktu pro potenciální trhy (S1-ČR, S2-ČR+EU, S3-ČR+EU+USA). a) rozhodování za jistoty – jistota, že nastane stav, který předpokládáme (téměř) se 100% jistotou. Tab. XY – Hodnoty zisku variant produkce V1 až V3 v závislosti na obsazení trhů S1 až S3 Varianta Stav světa b) rozhodování při nejistotě – neznáme pravděpodobnosti, že nastane ten či onen velikosti S1 S2 S3 důsledek při vybrané volbě rozhodnutí. Předpokládá existenci určitého počtu V1 10 10 10 náhodných stavů, jejichž výskyt nejsme schopni určit ani odhadnout (sázka na koně V2 0 3 30 V3 -20 10 70 bez znalosti jeho historie). c) rozhodování při riziku – známe pravděpodobnosti stavů, které nastanou v a) Tab. XY zobrazuje rozhodovací proces za nejistoty, pokud neznáme pravděpodobnosti důsledku našeho rozhodnutí. Rozhodování při riziku vychází ze znalosti jednotlivých stavů světa. pravděpodobnostního rozdělení výskytu jednotlivých stavů. b) Tab. XY zobrazuje rozhodování za rizika v případě, že známe pravděpodobnosti stavů světa (např. pomocí výsledků marketingových výzkumů byly odhadnuty pravděpodobnosti stavů světa S1, S2 a S3 jako 0,3, 0,5 a 0,2). c) Tab. XY zobrazuje rozhodovací proces za jistoty, pokud bychom znali s jistotou určitý stav světa (např. Biden zavedl clo, což vylučuje export do USA, ale pomocí dlouhodobých smluv se podařilo zabezpečit prodej v ČR + export do EU, což zaručuje stav světa S2). 23 24  1.12 Rozhodování za jistoty, rizika, nejistoty - příklad (zdroj: Fotr, Švecová, 2010, upraveno) 1.13 Proměnné nominální, ordinální, kardinální b) Tab. XY po úpravě na „rozhodování za rizika“ a) Nominální neměřitelné, ale sledovatelné charakteristiky Varianta velikosti Stav světa S1 (ČR) = 0,3 (30 %) S2 (ČR+EU) = 0,5 (50 %) S3 (ČR+EU+USA) = 0,2 (20 %) obvykle diskrétní, nabývají jen určitého konečného počtu možných hodnot V1 (malá) 10 10 10 V2 (střední) 0 30 30 Jsou slovní, označována také jako „kategoriální“, tudíž nabývají nečíselných V3 (velká) -20 10 70 hodnot, nelze je uspořádat dle velikosti, ani hierarchicky, c) Tab. XY po úpravě na „rozhodování za jistoty“ Konečný počet možností Příklad barva, krevní skupina, bydliště, typ střední školy, rodinný stav Varianta velikosti Stav světa Z nichž dichotomické jsou ty, kde jsou jen 2 možnosti volby (pohlaví: S2 (ČR+EU) = 1 (100 %) muž/žena, kuřák: ano/ne), V1 (malá) 10 V2 (střední) 30 Možné matematické operace: stejné (=) / jiné (≠) V3 (velká) 10 Použitelné statistiky: lze hodnotit pouze jejich četnost ve statistickém Pozn.: rozhodnutí ale obvykle není tak jednoduché jako v tomto případě, kde figuruje souboru (frekvenci), použitelnou mírou polohy je modus. pouze jedno kritérium (viz dále „vícekriteriální rozhodování za jistoty“) 25 26 1.13 Proměnné nominální, ordinální, kardinální 1.13 Proměnné nominální, ordinální, kardinální b) Ordinální Jsou kvalitativní b) Ordinální proměnné v praxi => převod na kardinální proměnnou Obvykle diskrétní, nabývají jen určitého konečného počtu možných hodnot Ordinální = „pořadové“, tzn. lze provést uspořádání a u každé dvojice hodnot lze snadno Při snaze využít proměnnou (nejen) při multikriteriálním hodnocení jsou určit, která hodnota je větší a která menší, resp. lepší či horší často statistická pravidla porušována => slovním proměnným se přiřadí Jsou to tedy takové proměnné, které můžeme podle nějakého klíče seřadit. body => ale u bodů již lze stanovit vzájemnou vzdálenost (což může, ale Jde o nejrůznější škály (přirozené, Likertova, bodové): nemusí odpovídat skutečnosti) příklad dosažené vzdělání (základní < střední < vysokoškolské) příklad design (určitě líbí > spíše líbí > nevím > spíše nelíbí > určitě nelíbí) => variace Likertovi škály Vzdělání Body (škála 1 až 3) Body (škála 1 až 9) schopnost komunikace zaměstnance v AJ (neumí < spíše neumí < domluví se < Základní škola 1 bod 3 body komunikuje dobře < umí perfektně) => variace Likertovi škály Není zaručena konstantní velikost intervalu jednotek, Střední škola 2 body 6 bodů Ordinální data neumožňují posoudit „vzdálenost“ jednotlivých kategorií nebo hodnot (je Vyšší odborná škola 3 body 9 bodů větší rozdíl mezi ZŠ vs. SŠ nebo SŠ vs. VŠ? Je Porsche pětkrát hezčí než Trabant?) Možné matematické operace: větší (>) / menší ( třeba laťku snížit tak, aby alespoň jedna varianta zůstala + další …………………. …………………….. ………………………. 33 34 1.16 Metoda aspirační – vzorový příklad 1.16 Metoda aspirační – vzorový příklad Rozhodovací problém: VÝBĚR LEDNICE Rozhodovací problém: VÝBĚR LEDNICE Kriteriální matice: A B C D E F Kriteriální matice po vyškrtnutí nesplňujících variant: 1 14 490 253 166 35 114 10 A B C D E F 2 15 990 251 171 33 109 8 1 14 490 253 166 35 114 10 3 9 990 203 178 40 41 6 2 15 990 251 171 33 109 8 4 20 990 302 163 28 117 6 3 9 990 203 178 40 41 6 5 14 990 234 171 35 107 7 4 20 990 302 163 28 117 6 6 12 990 229 251 40 104 10 5 14 990 234 171 35 107 7 6 12 990 229 251 40 104 10 Zvolená aspirační úroveň 1: A B C D E F 1. „laťka“ 16 000 220 200 42 100 8 Situace se nám zpřehlednila (obzvlášť, kdybychom měli variant například 120, tak bychom uvítali, že nám zbylo např. jen např. 10 % z nich…) Typ Min Max Min Min Max Max Zvolená aspirační úroveň 2: A B C D E F 2. „laťka“ 15 000 220 200 42 100 8 1. laťka pro A vyřadila variantu 4 1. laťka pro D nevyřadila žádnou variantu Typ Min Max Min Min Max Max 1. laťka pro B vyřadila variantu 3 1. laťka pro E vyřadila již vyřazenou variantu 3 V tomto případě by zvítězila varianta 1. Ale aspiračních úrovní může být mnohem více. Cílem může být přímo nalezení nejlepší vyhovující, ale třeba pouze snížení počtu variant. Následně lze aplikovat pokročilejší 1. laťka pro C vyřadila variantu 6 1. laťka pro F vyřadila variantu 5 metody určení nejlepší varianty pro rozhodovatele. 35 36  1.18 Metoda lexikografická – vzorový příklad + diskuse o vhodnosti 1.17 Lexikografická metoda Rozhodovací problém: VÝBĚR LEDNICE - asi druhá nejjednodušší metoda VHV Vybrané varianty: Typ lednice Název lednice - oproti aspirační vyžaduje seřazení kritérií dle důležitosti 1 Samsung, typ XY - ale nepotřebuje znát váhy kritérií 2 BEKO, typ XY 3 AEG, typ XY - může pracovat se všemi typy proměnných (nom./ord./kard.), 4 Bosch, typ XY - může pracovat s maximalizačními i minimalizačními kritérii 5 LG, typ XY 6 WHIRLPOLL, typ XY - není třeba stanovovat parciální užitky + další ……………… - vždy vybere jednu variantu, kterou označí jako nejlepší Zvolená kritéria: Kód kritéria Kritérium Jednotky Typ kritéria Postup: 1. krok: seřazení kritérií dle důležitosti A Cena Kč minimalizační 2. výběr nejlepší varianty dle nejdůležitějšího kritéria (pokud je pouze jedna, B Objem lednice litry maximalizační končíme) C Spotřeba energie kW minimalizační D Hlučnost dB minimalizační 3. pokud dle nejdůležitějšího kritéria jsou 2 (či více) varianty s nejlepšími E Objem mrazáku litry maximalizační hodnotami, pak rozhodnu dle druhého nejdůležitějšího kritéria, která z F Hodnocení funkcí škála 1 až 10 bodů maximalizační nich je lepší.. atd. atd… + další …………………. …………………….. ………………………. 37 38 1.18 Metoda lexikografická – vzorový příklad + diskuse o vhodnosti Rozhodovací problém: VÝBĚR LEDNICE (převažující kardinální veličiny) Kriteriální matice: A B C D E F 1 14 - 15 tis. 253 166 30 114 10 2 15 - 16 tis. 251 171 33 109 8 3 9 - 10 tis. 203 178 40 41 6 KONEC 4 20 – 21 tis. 302 163 38 117 6 5 14 – 15 tis. 234 171 30 107 7 6 12 – 13 tis. 229 251 40 104 10 Zvolená pořadí důležitosti kritérií: D > A > B > C > E > F D A B C E F Pořadí 1 30 14 - 15 tis. 253 166 114 10 1. 2 33 15 - 16 tis. 251 171 109 8 3. 3 40 9 - 10 tis. 203 178 41 6 5. 4 38 20 – 21 tis. 302 163 117 6 4. 5 30 14 – 15 tis. 234 171 107 7 2. 6 40 12 – 13 tis. 229 251 104 10 6. Typ min min max min max max 39 40