Ekonomie - Zkrácený Zápis (3000 slov) PDF

Ekonomie - Zkrácený Zápis (3000 slov) ===================================== Základní pojmy Ekonomie: Společenská věda zkoumající teorie a principy fungování hospodářství. Ekonomika: Praktická hospodářská realita. Matematická větev: Zkoumá ekonomické jevy pomocí matematických důkazů a vzorců. Společ...

Ekonomie - Zkrácený Zápis (3000 slov) ===================================== Základní pojmy Ekonomie: Společenská věda zkoumající teorie a principy fungování hospodářství. Ekonomika: Praktická hospodářská realita. Matematická větev: Zkoumá ekonomické jevy pomocí matematických důkazů a vzorců. Společenská větev: Zaměřuje se na chování lidí a výrobu, často bez matematických zápisů. Dělení Pozitivní ekonomie -- ekonomická realita taková jaká je, popisuje realitu, proč je inflace u nás taková ale jinde jiná Normativní ekonomie -- hodnotí realitu, spíše kriticky, tak jak by situace měla být aby byla ideální, dává doporučení, např.: ČNB stanovila 2% inflace Mikroekonomie -- zabývá se menšími subjekty (jednotlivci, domácnost, firmy, trh práce), stav a vývoj jednotlivých trhů Makroekonomie -- základ hospodářské politiky, ekonomika jako celek, musí fungovat vazba s mikroekonomií, koriguje ji vláda, ČNB.., např.: inflace v ekonomice, nezaměstnanost Mezinárodní ekonomie - vstupy -- statky nebo služby, které firmy používají ve výroby, např.: mouka → rohlík - výstupy -- statky a služby, které jsou spotřebovány nebo použity pro další výrobu, např.: bagr Statky - něco co potřebujeme nebo chceme - 2 základní vlastnosti (užitečnost a dostupnost) - vzácný statek -- předmět užitečný, ale není ho mnoho, musíme za něj zaplatit - volný statek -- předmět užitečný a je ho dostatek, nemusíme za něj platit, vzduch Výroba Statky: Vzácné statky: Užitečné, ale omezené (např. voda) Volné statky: Užitečné a dostupné (např. vzduch). Výroba: Proces přeměny zdrojů na statky. Vstupy: Materiály nebo služby potřebné k výrobě (např. mouka → rohlík). Výstupy: Hotové statky nebo nástroje pro další výrobu (např. bagr). Faktory výroby: Půda (land, 𝐴) Primární faktor, zahrnuje přírodní zdroje. Výsledkem je pozemková renta. Práce (labor,) Lidská činnost, výsledkem je mzda, která má motivační charakter. Kapitál (capital), Sekundární faktor, statky vyrobené k produkci dalších statků. Výsledkem je zisk nebo úrok Technologie: Součást kapitálu, zahrnuje patenty, stroje a inovace, které zvyšují efektivitu výroby. Trh Místo, kde se střetává nabídka a poptávka. Zajišťuje optimální alokaci zdrojů. Směnná hodnota: Kvantitativní poměr, v jakém se směňuje zboží. Cena: Směnná hodnota vyjádřená v penězích. Zboží zahrnuje výrobky a služby určené ke směně. Co? -- co budu vyrábět, řeší konkurence na straně poptávky Jak? -- jakým způsobem ji budu vyrábět, řeší konkurenci na straně nabídky, cena, kvalita Pro koho? -- kdo je cílová skupina , určují důchody, které se formují na trhu ( mzdy, renty,..) - Dokonalé trh: Teoreticky dokáže odpovědět na všechny otázky, ale v praxi neexistuje. - Státní zásahy: Nutné kvůli nedokonalostem trhu Sociálně orientovaná ekonomika -- Svědsko -- vysoké daně, silné zásahy Tržní (čistá) ekonomika -- minimální zásahy vyspělé země by měly mít určitý kompromis Typy trhu dle předmětu koupe a prodeje Trh statků a služeb Trh výrobních faktoru Trh peněz Typy trhů z územního hlediska Místní - místní obchody, TESCO v PV Národní - trh v rámci státu, vznik součtem místních trhů, všechny TESCA v ČR Mezinárodní - každý výrobek vstupuje na světový trh, součet národních trhů, všechny TESCA Typy trhů z hlediska věcného, množství zboží Dílčí -- trh, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží Agregátní - trh veškerého zboží Tržní subjekty Domácnost -- Fyzické osoby, které nakupují statky a služby a prodávají výrobní faktory. Podniky a firmy -- Právnické osoby, které prodávají statky a služby a nakupují výrobní faktory s cílem zisku. Stát -- Ovlivňuje trh regulací, legislativou, a podporuje pozitivní vlivy. Nabídka - množství zboží, které výrobci prodávají za určitou cenu - nabídka -- je křivka - nabízení množství -- je pouze bod na křivce - musíme odlišovat pojmy posun po křivce (změna nabízeného množství vlivem změny ceny) a posun křivky (změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy, např. technologie, epidemie) Celková nabídka (AS) -- Souhrn všech zamýšlených prodejů (makro). Individuální nabídka -- nabídka jednoho výrobce Tržní (dílčí) nabídka (MS) -- Nabídka jednoho druhu zboží od různých výrobců. - ovlivněna různými faktory Výrobní náklady - ↑ nákladů ↓S Změna ceny -- posun po křivce Technologie - ↑ technologické úrovně ↑ S Podmínky výroby: Úrodný rok ↑ S, neúrodný ↓ S. Organizace trhu ↑ daní ↓ S (např. cigarety) Posun doprava = nárůst Zákon rostoucí nabídky Vyšší cena motivuje výrobce k větší produkci a rozšiřuje výrobu. Zákon klesajících výnosů S vyšším množstvím vstupů roste výstup pomaleji. Poptávka - je to množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit Celková poptávka (AD) -- Souhrn všech zamýšlených koupí na trhu (makro). Individuální poptávka -- poptávka jediného kupujícího Dílčí poptávka (MD) -- poptávka po jednom výrobku - ekonomická teorie = efektivní koupěschopná poptávka (zboží, které si můžeme dovolit) - faktory ovlivňující poptávku Změna úrovně mezd -- ↑ mezd ↑ poptávky Změna cen výrobků -- posun po křivce Změna cen substitutů - ↑ posun křivky ↑, ↓ posun křivky ↓ Změna cen komplementů -- naopak jak ceny substitutů Změny populace - ↑ počet kupujících ↑ Změna v preferencích lidí (móda, zájmy, potřeby) Zákon klesající poptávky Vyšší cena → nižší poptávka. Nižší cena → více kupujících. Cena Cena: Směnná hodnota vyjádřená v penězích. Rovnovážná cena: Cena, při které se nabídka rovná poptávce. Rovnovážné množství: Množství, které se prodá při rovnosti nabídky a poptávky. Bod rovnováhy: Ideální stav spokojenosti kupujících i prodávajících (vzácný). Tržní cena: Aktuální cena na trhu podle vztahu nabídky a poptávky. Konkurence - Střet zájmů tržních subjektů, neodmyslitelná součást funkčního trhu Typy konkurence: Mezi nabídkou a poptávkou: Výrobci chtějí co největší zisk, spotřebitelé chtějí nakoupit co nejlevněji. Na straně poptávky: Spotřebitelé soutěží o zboží, někdy dochází k vykoupení a nedostatku. Na straně nabídky: Výrobci soutěží o zisk: S \> D: Boj o přežití (prodávat co nejlevněji). S \< D: Využití růstu cen. Dělení podle metody konkurenčního boje Cenová konkurence: Snižování cen výrobků. Necenová konkurence: Kvalita, reklama, výhody, slevy. Dělení podle trhu Dokonalá konkurence -- Rovné podmínky, volný vstup na trh, žádný výrobce neovlivňuje cenu (spíše teoretická). Nedokonalá konkurence Monopol -- Jediný výrobce, určuje cenu (např. ČD). Oligopol -- Malý počet firem, některé mají významný podíl (volný vstup). Monopolistická konkurence -- Více menších firem, cenové rozdíly malé (např. supermarkety). Teorie racionální volby Lidé jsou racionální, sledují svůj vlastní zájem a volí, co jim přináší největší užitek s minimálním úsilím - Adam Smith (1723-1790) od té doby mluvíme o ekonomii jako vědě - Gary Becker (1992) Nobelova cena za ekonomii v oblasti TRV -- aplikace na rodinu, zločiny a lidský kapitál Teorie spotřebitele - spotřebitel spotřebovává → volí kombinaci statků a služeb, která mu při dané úrovní důchodu přinese největší možný užitek - dvě otázky Spotřební koš: Kombinace a statků x a y. Rozpočtové omezení: Omezené finanční prostředky spotřebitele Množina příležitostí: Soubor spotřebních košů dostupných při daném rozpočtu. Hranice rozpočtu (BL): Linie vyjadřující, co si spotřebitel může dovolit - BL je negativně skloněná přímka, klesající zleva doprava Sklon vyjadřuje, jak je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek druhým při zachování rozpočtového omezení. Určujeme jako podíl ceny statku x na ceně statku y (- ) Spotřebitelská preference -- teorie užitečnosti Preference a užitečnost: Spotřebitel preferuje statek xxx před statkem yyy, pokud mu xxx přináší větší užitek. Měření užitečnosti: Kardinalistická verze: Užitky lze měřit v jednotkách (utily). Ordinalistická verze: Užitky nelze měřit, pouze seřadit podle preferencí. Kardinalistická verze celkový užitek (TU) = užitek z celkové spotřeby mezní užitek (MU) = změna spotřeby statku → změna celkové užitečnosti MU = Zákon klesajícího mezního užitku = užitek klesá, jak roste stupeň nasycení, 2 piva a je mi fajn, 4 piva mi začíná být blbě Ordinalistická verze tento přístup tvrdí, že užitek nelze měřit, pouze seřadit Základem je indiferenční analýza, nebo-li teorie chování spotřebitele Indiferenční křivka (IC): Zobrazuje všechny kombinace statků, které přinášejí stejný užitek. Mezní míra substituce (MRS): Určuje ochotu spotřebitele nahradit jeden statek druhým při zachování stejného užitku. Indiferenční mapa -- každá vyšší křivka zobrazuje vyšší užitečnost spotřebitele Prohnutí křivek je závislé na míře substituce Optimum spotřebitele Definice: Kombinace rozpočtového omezení (linie příjmu, BLBLBL) a preferencí (nejvyšší možná indiferenční křivka, ICICIC). Grafické vyjádření: B (optimum): Nejvyšší indiferenční křivka, která se dotýká BLBLBL zespodu. Kombinace, kterou si spotřebitel může dovolit. D (nedostupné): Vyšší indiferenční křivka s větší užitečností, ale mimo rozpočtové možnosti spotřebitele. Zákon vyrovnaných mezních užitků (druhý Gossenův zákon): Spotřebitel maximalizuje svůj celkový užitek, pokud se mezní užitky (MU) ze spotřeby všech statků rovnají. Příklad: Pokud utratíme poslední korunu za statek XXX a statek YYY, přinášejí nám stejné uspokojení. Typy křivek: Vnitřní křivka: Různé preference a důchody ovlivňují optimální spotřební kombinaci. Hraniční křivka: Situace, kdy je spotřeba limitována. Formování a elasticita poptávky Formování poptávky Definice: Individuální poptávka určuje množství statku, které spotřebitel chce při dané ceně. Předpoklad: Nemění se cena statku yyy ani důchod, pouze cena statku xxx. Vliv ceny na poptávku: Pokles ceny xxx: Linie rozpočtu (BLBLBL) se stává plošší, mění se rovnovážné koše. Cenová spotřební křivka (PCC): Spojuje rovnovážné koše při změnách ceny xxx. Tvar PCC Pozitivní sklon: Pokles ceny xxx → zvýšení poptávky po xxx i yyy. Negativní sklon: Pokles ceny xxx → zvýšení poptávky po xxx, ale pokles po yyy. Zpětně zakřivený tvar (Giffenův statek): Pokles ceny xxx → snížení poptávky po xxx a zvýšení po yyy. Změna ceny -- posun po křivce Změna důchodu -- posun celé křivky poptávky Elasticita poptávky - Citlivost poptávaného množství na změnu ceny, ceny jiného statku, nebo důchodu. - máme tři druhy Cenová elasticita Definice: Reakce poptávky na změnu ceny vlastního statku. Hodnota: Vždy záporná (negativní sklon křivky), interpretujeme absolutní hodnotu. Cenově elastická poptávka Epd \< 1 Malá změna ceny způsobí velkou změnu poptávky -- Luxus zboží Cenové neelastická poptávka Epd \> 1 -- Změna ceny má malý vliv na poptávku - cíga Jednotkově elastická poptávka Epd = 1 změna ceny vede k proporcionální změně nabídky Dokonalá Cenová elasticita = nekonečno (Epd=∞) I nepatrná změna ceny způsobí nekonečnou změnu poptávky. Dokonalá Cenová neelasticita (Epd=0) - Změna ceny nemá žádný vliv na poptávku. - Léky Křížová elasticita - citlivost poptávaného množství statku na změnu ceny jiného statku v daném spotřebním koši - procentní změna poptávaného množství statku x vyvolaná jednoprocentní změnou ceny statku y Statky jsou substituty Ecd \> 0 Zvýšení ceny jednoho statku zvyšuje poptávku po druhém (např. káva a čaj). Statky jsou komplementy Ecd \< 0 Zvýšení ceny jednoho statku snižuje poptávku po druhém (např. auto a benzín). Statky jsou nesouvisející komodity Ecd = 0 Cena jednoho statku neovlivňuje poptávku po druhém (např. mléko a televize). Důchodová elasticita Definice: Reakce poptávky po statku na změnu důchodu spotřebitele Vzorec: Procentní změna poptávky / Procentní změna důchodu. Normální statky Statky nezbytné -- Růst důchodu → mírný růst poptávky (např. potraviny). 0 \< Eid \< 1 Statky luxusní -- výrazný růst poptávky (např. šperky, dovolené). Eid \> 1 Výroba a volba technologie Existence firmy Existence firmy: Spotřebitelé: Formují poptávku po výrobcích a službách. Firma: Hlavní subjekt, který vytváří nabídku na trhu výrobků a služeb. Příčiny existence firmy: Výhody týmové práce. Snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů. Neoklasická teorie firmy: Zaměřuje se na chování firmy, rozhodování o objemu produkce, ceně a technologii. Omezení: Tržní: Výše poptávky po statku. Ekonomické: Náklady a konkurence. Technologické: Omezené technologické postupy a přírodní podmínky. Technologická omezení: Produkční množina: Kombinace vstupů a výstupů, které firma dokáže s danou technologií vyprodukovat. Produkční funkce: Vyjadřuje vztah mezi vstupy a výstupy AAA: půda, LLL: práce, KKK: kapitál, ttt: technologie. Výroba: Zjednodušená rovnice: Q=f(K,L)Q = f(K, L). Rozdělení podle období: Velmi krátké období: Fixní vstupy, minimální možnost přizpůsobení. Krátké období: Fixní kapitál, variabilní práce. Dlouhé období: Všechny vstupy variabilní. Produkční funkce: Celkový produkt (TP): Celkový objem výstupu při daných vstupech. Mezní produkt (MP): Dodatečný výstup při zvýšení vstupu o jednu jednotku. Průměrný produkt (AP): Produktivita jednoho vstupu (celkový produkt dělený množstvím vstupů). Vazba mezi TP, MP a AP: MP ovlivňuje sklon APAP dosahuje maxima, když MP=AP. Všechny výrobní faktory variabilní. Izokvanty (IQ): Kombinace dvou vstupů vedoucí ke stejnému objemu produkce (mapa izokvant). Technická substituce: Vstupy lze nahrazovat (práce vs. kapitál). MRTS: Poměr nahrazení jednoho vstupu druhým (MRTS=MPL/MPKMRTS = MP\_L / MP\_KMRTS=MPL​/MPK​). Při větší substituci MRTSMRTSMRTS roste, tvar izokvanty je zakřivený. Maximalizace zisku: Cíl: Maximální produkce při minimálních nákladech. Celkové náklady (TC): Graf: Izokosta (CL) -- přímka kombinací vstupů při daných nákladech. Izokosta (CL) -- přímka kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za celkové náklady sklon izokosty-Určuje, jak může firma nahrazovat jeden výrobní faktor druhým, aniž by změnila celkové náklady. Optimum firmy - zbývá vyřešit jaký objem produkce bude nejméně nákladný → nákladové optimum firmy Stezka expanze firmy Dlouhodobá stezka expanze firmy (LEP): LEP: Spojuje body optima a zobrazuje kombinace vstupů, které minimalizují náklady na různé objemy výstupu v dlouhém období. Ukazuje, jak se mění objem výstupu při změně množství vstupů → vztah k výnosům z rozsahu. Výnosy z rozsahu: Rostoucí výnosy z rozsahu: Výstup roste rychleji než vstupy. Konstantní výnosy z rozsahu: Výstup roste stejným tempem jako vstupy. Klesající výnosy z rozsahu: Výstup roste pomaleji než vstupy. Efektivnost a všeobecná rovnováha Model všeobecné rovnováhy (M.E.L. Walras): Vlastnosti: Zkoumá chování a vazby všech trhů. Spotřebitel maximalizuje užitek, výrobce zisk. Dokonalá konkurence, barterová uzavřená ekonomika. Model 2x2x2x2: 2 firmy (O a P), 2 statky (X a Y), 2 výrobní faktory (L a K), 2 spotřebitelé (A a E). Efektivnost Podmínky všeobecné rovnováhy: Rovnováha ve spotřebě, výrobě, a souladu mezi výrobou a spotřebou. Dosažení Pareto efektivity: Nelze zlepšit situaci jednoho bez zhoršení druhého. Efektivnost ve směně Přerozdělení statků nemůže nikomu prospět, aniž by někoho jiného poškodilo. Podmínka: Mezní míra substituce (MRS) je stejná pro všechny: MRSA = MRSE Grafické znázornění: Edgeworthův box (krabicové schéma). - preference spotřebitelů, znázorníme je pomocí indiferenční map dvou spotřebitelů (A,E) pro dva druhy zboží (X,Y) - zjistíme tak že grafy na sebe překlopíme → Krabicové schéma směny (Edgeworthův box diagram) Efektivnost ve výrobě Fixní zdroje musí být využity tak, aby nebylo možné zvýšit výrobu jednoho statku bez omezení druhého. Podmínka: Výroba je na hranici výrobních možností (konkávní křivka). - mezní míra transformace produktu (MRPT) -- vyjadřuje míru, v níž výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého statku - nelze aby rostl další statek během toho co roste první Výrobně spotřební efektivnost - cílem uspokojit lidské potřeby, musí být dosaženy podmínky i pro efektivnost ve výrobě tak ve směně → i tak ale splnění obou podmínek není postačující podmínkou celkové efektivnosti -- je nutní sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi MRS = MRPT Všeobecná rovnováha Rovnováhu zajišťuje cenový systém (dokonalá konkurence). Spotřebitel volí bod, kde linie rozpočtu tečuje jeho indiferenční křivku: MRS = - všeobecná rovnováha nastává v okamžiku, kdy se spotřebitelé i výrobci setkávají se stejnými cenami a přijímají je MRPT = = MRS Efektivnost a spravedlnost Ekonomická efektivnost: Nelze zlepšit situaci jednoho bez zhoršení druhého. Spravedlnost: Společensky žádoucí rozdělení příjmů a bohatství. Společenský blahobyt zahrnuje: Výrobky, služby, zdraví, volný čas. Kompromis: Akceptace určité neefektivnosti může být smysluplná pro dosažení vyšší úrovně společenského blahobytu. Příjmy, náklady a zisk firmy - cílem firmy je maximalizace zisku → zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy - rozlišujeme Zisk účetní Zisk ekonomický Zisk normální -- rozdíl mezi účetním a ekonomickým Druhy zisku: Účetní zisk : Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a explicitními náklady Explicitní náklady: Skutečně vynaložené náklady (materiál, mzdy). Ekonomický zisk Rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a celkovými ekonomickými náklady Příjmy firmy Celkové příjmy - výnosy z prodeje Průměrné příjmy - příjmy na jednotku produkce Mezní příjmy - změna celkových příjmů vytvořená prodejem dodatečných jednotek výstupu Náklady firmy Celkové náklady Fixní -- nemění se s výší produkce FC Variabilní -- výše je závislá na objemu produkce (dopnkové náklady) TC = FC + VC Průměrné náklady - náklady na jednotku produkce Mezní náklady - náklady na dodatečný vstup Křivka nákladů a výnosy z rozsahu - výnosy z rozsahu vyjadřují vztah mezi vstupy a výstupy → tvary křivek TC, AV a MC Konstantní výnosy z rozsahu Optimální produkce Náklady firmy v krátkém období - FC v krátkém období ne analyzujeme - období, kdy firma vykládá jak fixní, tak variabilní náklady → krátkodobé náklady STC Dokonalá konkurence Velký počet kupujících a prodávajících, žádný nemůže ovlivnit cenu (firma je price taker). Statky jsou homogenní, bez bariér vstupu a výstupu na trh. Dokonalá informovanost všech účastníků. Firmy maximalizují zisk, spotřebitelé užitek. Individuální poptávka: Nekonečně elastická, křivky průměrných a mezních příjmů splývají s poptávkou. Poznámka: Dokonalá konkurence v praxi neexistuje. Celkový příjem v podmínkách dokonalé konkurence Výstup firmy v SR - firma = chce max zisk Je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady rovnost mezních příjmů a mezní nákladů → zlaté pravidlo maximalizace zisku MR=SMC !!! - křivka individuální nabídky (nabídka firmy) je tvořena rostoucí částí křivky SMC, zdola omezenou bodem minimum AVC - firma musí krátkodobě pokrýt alespoň variabilní náklady (mzdy, energie) - fixní náklady (odpisy) nemusí být krátkodobě pokryty - neexistují bariéry vstupu Elasticita nabídky Vyjadřuje citlivost nabídky na změnu ceny. Vzorec: Procentní změna nabízeného množství při jednoprocentní změně ceny. Cenově elastická nabídka (eps \> 1) Jednotkově elastická nabídka (eps = 1) Cenově neelastická nabídka (eps \< 1) Výstup firmy v LR - v dlouhém období může firma měnit objem všech výrobních faktorů Efektivnost DK Výrobní efektivnost - firma vyrábí daný výstup s minimálními LAC -- v krátkém období firma nemusí vyrábět s minimálními AC Alokační efektivnost - je vyráběn takový výstup, který si spotřebitelé nejvíc přejí -- realokací zdrojů nelze zvýšit výstup firmy ani užitek spotřebitele (neexistence nákladů mrtvé váhy) -- platí, pokud P = MC Nedokonalá konkurence Trh, kde alespoň jedna firma ovlivňuje cenu díky diferencovanému produktu nebo velkému tržnímu podílu. Formy NK: Monopol: Jediný výrobce ovlivňuje cenu. Oligopol: Malý počet firem s výrazným tržním vlivem. Monopolní konkurence: Mnoho firem s diferencovanými produkty. Nákladové podmínky: Úspory z rozsahu: Průměrné náklady klesají při vyšší produkci. Bariéry konkurence: Právní: Patenty, ochranné známky. Diferenciace produktu: Unikátní produkty odlišující se od konkurence. Další faktory: Nedostatečná informovanost. Vlastnictví klíčových výrobních faktorů jednou firmou. Státní zásahy nebo politické vlivy (např. OPEC). Rovnováha firmy v NK Firma je v rovnováze, když maximalizuje zisk (MR=MCMR = MCMR=MC). Náklady ovlivňuje výroba, nikoli charakter konkurence. Příjmy však charakter konkurence ovlivňuje výrazně. Výrobci ovlivňují ceny, které s růstem produkce klesají, což mění příjmy firmy. Celkový příjem TR = P\*Q Elastická poptávka: Cena klesá, TR roste. Neelastická poptávka: Cena klesá, TR klesá. Mezní a průměrný příjem Odlišnosti od DK: Křivky AR a MR mají zápornou směrnici. MR klesá rychleji než AR a je nižší než cena (MR\0: Elastická poptávka. MR=0: Jednotkově elastická. MR\