Ekonomie VSECHNY ZAPISY PRO KVIZ PDF

**Základní pojmy** \- **ekonomie** -- společensko-vědní disciplína, věda, teorie\ - **ekonomika** -- hospodářská realita, praxe\ - **matematická větev** -- zisk, prosazuje, že kritériem pravdivosti je možnost matematického důkazu a lze zapsat do vzorce\ - **společenská větev** -- nejde zapsat do vz...

**Základní pojmy** \- **ekonomie** -- společensko-vědní disciplína, věda, teorie\ - **ekonomika** -- hospodářská realita, praxe\ - **matematická větev** -- zisk, prosazuje, že kritériem pravdivosti je možnost matematického důkazu a lze zapsat do vzorce\ - **společenská větev** -- nejde zapsat do vzorce, odmítá matematiku, řeší chování lidí, výroba\ - v 18. Století se začíná používat matematika Dělení - **Pozitivní ekonomie** -- ekonomická realita taková jaká je, popisuje realitu, proč je inflace u nás taková ale jinde jiná - **Normativní ekonomie** -- hodnotí realitu, spíše kriticky, tak jak by situace měla být aby byla ideální, dává doporučení, např.: ČNB stanovila 2% inflace - **Mikroekonomie** -- zabývá se menšími subjekty (jednotlivci, domácnost, firmy, trh práce), stav a vývoj jednotlivých trhů - **Makroekonomie** -- základ hospodářské politiky, ekonomika jako celek, musí fungovat vazba s mikroekonomií, koriguje ji vláda, ČNB.., např.: inflace v ekonomice, nezaměstnanost - **Mezinárodní ekonomie** \- **vstupy** -- statky nebo služby, které firmy používají ve výroby, např.: mouka → rohlík\ - **výstupy** -- statky a služby, které jsou spotřebovány nebo použity pro další výrobu, např.: bagr Statky\ - něco co potřebujeme nebo chceme\ - 2 základní vlastnosti (užitečnost a dostupnost)\ - **vzácný statek** -- předmět užitečný, ale není ho mnoho, musíme za něj zaplatit\ - **volný statek** -- předmět užitečný a je ho dostatek, nemusíme za něj platit, vzduch Výroba\ - proces přeměny zdrojů na statky\ - uspokojuje naše potřeby\ - většinu statků je nutné vyrobit ze zdrojů, které jsou často samostatně neužitečné\ **- faktory výroby** - **Půda (land-A)** -- produkt přírody, ale není volný statek, součást přírodních zdrojů, výsledkem je pozemková renta, primární faktor - **Práce (labor-L)** -- lidská činnost, výsledkem použití práce je mzdová sazba (mzda-mají motivační charakter), primární faktor - **Kapitál (Capital-K)** -- statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků, není vyroben pro bezprostřední spotřebu, výsledkem je zisk nebo úrok, sekundární faktor - [Technologie] -- spadá pod kapitál, myšlenka, nápad, patent, dokonalejší stroje, podporuje rozvoj práce \- místo, kde dochází k střetávání nabídky a poptávky\ - jde o optimální alokaci (přerozdělení)\ - kvantitativní poměr, ve kterém se zboží (statky, služby) směňuje, se nazývá směnná hodnota\ - směnná hodnota vyjádřená v penězích se nazývá cena\ - **zboží** - výrobky a služby, které byly vyrobeny pro směnu\ - musí zde působit tržní subjekty, které poptávku a nabídku vytváří\ - má přesně vymezené funkce -- optimální přerozdělení zdrojů\ - základní **ekonomické otázky** - **Co?** -- co budu vyrábět, řeší konkurence na straně poptávky - **Jak?** -- jakým způsobem ji budu vyrábět, řeší konkurenci na straně nabídky, cena, kvalita - **Pro koho?** -- kdo je cílová skupina , určují důchody, které se formují na trhu ( mzdy, renty,..) \- dokonalé konkurenční trh by dokázal na tyto otázky odpovědět sám (bez dalších vlivů a zásahů), ale dokonalý trh neexistuje\ - nedokonalosti tržního mechanizmu si vynucují dodatečné zásahy státu do ekonomiky - **Sociálně orientovaná tržní ekonomika** -- Švédsko, významné státní zásahy do tržního mechanizmu v zájmu udržení ekonomické stability a sociálního smíru, velké daně - **Tržní (čistá) ekonomika** -- USA, prosazuje žádné nebo minimální zásahy Typy trhu dle předmětu koupe a prodeje - **Trh statků a služeb** - **Trh výrobních faktoru** - **Trh peněz** Typy trhů z územního hlediska - **Místní -** místní obchody, TESCO v PV - **Národní -** trh v rámci státu, vznik součtem místních trhů, všechny TESCA v ČR - **Mezinárodní -** každý výrobek vstupuje na světový trh, součet národních trhů, všechny TESCA Typy trhů z hlediska věcného, množství zboží - **Dílčí** -- trh, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží - **Agregátní** - trh veškerého zboží Tržní subjekty - **Domácnost** -- jsou to fyzické osoby, které přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb, na trh služeb a statků jsou kupující na trhu výrobních faktorů prodávající - **Podniky a firmy** -- jsou to právnické osoby, které přicházejí na trh za účelem dosažení zisku, na trhu služeb vystupují jako prodávající a na trhu výrobních faktorů jako kupující - **Stát** -- vstupuje na trh za účelem jeho ovlivňování (regulace) a vydává legislativu, omezovat negativní a stimulovat pozitivní vlivy Nabídka \- množství zboží, které výrobci prodávají za určitou cenu \- **nabídka** -- je křivka \- **nabízení množství** -- je pouze bod na křivce \- musíme odlišovat pojmy **posun po křivce** (změna nabízeného množství vlivem změny ceny) a **posun křivky** (změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy, např. technologie, epidemie) - **Celková nabídka (AS)** -- souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými výrobci jdou na trh, je dána objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí výrobci výrobky prodat, **makro** - **Individuální nabídka** -- nabídka jednoho výrobce - **Tržní (dílčí) nabídka (MS)** -- rozumíme nabídku jediného výrobku od různých výrobců \- ovlivněna různými faktory - **Výrobní náklady** - ↑ nákladů ↓S - **Změna ceny --** posun po křivce - **Technologie** - ↑ technologické úrovně ↑ S - **Změna výrobních podmínek** (úrodný a neúrodný rok, \...) - **Organizace trhu** (státní regulace -- dovozní přirážky, daně) -↑ daní ↓ S → cigarety **Zákon rostoucí nabídky** Růst cen motivuje výrobce k vyšší produkci, přiláká nové výrobce a umožňuje rozšíření výroby díky vyšším příjmům na pokrytí dodatečných nákladů.\ \ **Zákon klesajících výnosů** \- další a hlavní příčina rostoucí nabídky Poptávka \- je to množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit - **Celková poptávka (AD)** -- souhrn všech zamýšlených koupí na trhu je určeno objemem poptávaných výrobků a jejich cenami, **makro** - **Individuální poptávka** -- poptávka jediného kupujícího - **Dílčí poptávka (MD)** -- poptávka po jednom výrobku \- ekonomická teorie = **efektivní koupěschopná poptávka** (zboží, které si můžeme dovolit) \- faktory ovlivňující poptávku - **Změna úrovně mezd** -- ↑ mezd ↑ poptávky - **Změna cen výrobků** -- posun po křivce - **Změna cen substitutů -** ↑ posun křivky ↑, ↓ posun křivky ↓ - **Změna cen komplementů** -- naopak jak ceny substitutů - **Změny populace -** ↑ počet kupujících ↑ - **Změna v preferencích lidí** (móda, zájmy, potřeby) **Zákon klesající poptávky**\ - když cena vzroste, poptávka klesne\ - nižší cena = lidi co kupovali méně, koupí více\ - u některých druhů zboží, které nakupuje každý, přiláká snížení ceny další kupce Cena\ - směnná hodnota vyjádřena v penězích\ - **peníze** -- prostředek směny\ - **naturální směna (barterový obchod)** -- výměna statku za jiný\ - **rovnovážná cena** -- cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky\ - **rovnovážné množství** -- množství, se kterým se obchoduje v případě rovnosti D a S\ - **bod rovnováhy** - velmi vzácný, spokojenost kupujících i prodávajících\ - **tržní cena** -- cen, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky Výsledek obrázku pro bod rovnováhy Konkurence\ - střet zájmu subjektů trhu\ - neoddělitelnou součástí funkčního trhu - **Konkurence mezi nabídkou a poptávkou** -- výrobci chtějí prodat s co největším ziskem, spotřebitelé naopak co nejlevněji - **Konkurence na straně poptávky** -- spotřebitel chce nakoupit co nejvíc zboží za co nejlevněji i na úkor ostatních spotřebitelů, někdo vykoupí určitý výrobek a je nedostatek zboží - **Konkurence na straně nabídky** -- každý výrobce chce mít co největší zisk, S\>D boj o přežití, kdo prodělá nejméně, S\ -1** -- spotřebitel preferuje jednu značku, kuřáci - **Jednotkově elastická poptávka Epd = -1** **Křížová elasticita\ **- citlivost poptávaného množství statku na změnu ceny jiného statku v daném spotřebním koši\ Elasticita v oblouku [\$e\_{\\text{CD}} = \\frac{\\frac{Q\_{DX2} - Q\_{DX1}}{\\frac{Q\_{DX1} + Q\_{DX2}}{2}}}{\\frac{P\_{Y2} - P\_{Y1}}{\\frac{P\_{Y1} + P\_{Y2}}{2}}}\$]{.math.inline} Elasticita v bodě [\$e\_{\\text{CD}} = \\frac{\\% změnaQ\_{\\text{DX}}}{\\% změnaP\_{Y}}\$]{.math.inline}\ - procentní změna poptávaného množství statku x vyvolaná jednoprocentní změnou ceny statku y - **Statky jsou substituty Ecd \> 0** - **Statky jsou komplementy Ecd \< 0** - **Statky jsou nesouvisející komodity Ecd = 0** **Důchodová elasticita\ **- citlivost poptávaného množství statku na změnu důchodu spotřebitele \- procentní změna poptávaného množství statku vyvolaná jednoprocentní změnou důchodu - **Normální statky** - [Statky nezbytné] -- s růstem důchodu se poptávka zvyšuje v menší míře - 0 \< Eid \< 1 - [Statky luxusní] -- s růstem důchodu se poptávka zvyšuje ve větší míře - Eid \> 1 - **Pořádné statky** **\ ** Výroba a volba technologie -------------------------- Existence firmy =============== \- spotřebitelé na trhu výrobku a služeb formují poptávku na tomto trhu\ - subjekt, který vytváří hlavní část nabídky na trhu výrobku a služeb je firma\ **- příčiny existence** - Výhody týmové práce - Snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů \- transakční náklady -- autorem Ronald Harry Coase, který rozpracoval neoklasickou teorii firmy\ **\ Neoklasická teorie firmy**\ - analýza chování firmy na trhu s důrazem na rozhodování o objemu a ceně produkce a volbě technologie\ - různé **omezení** - **Tržní** -- výše poptávky po produkovaném statku - **Ekonomické** -- na straně nákladů (omezení z pohledu konkurence) - **Technologické** -- omezený počet technologických postupů a přírodní podmínky \- hlavním cíl je maximalizace zisku a to poprvé použil Antoine Augustin Cournot\ \ **Technologická omezení**\ - firma se v rámci výroby omezuje na takoví výrobní plány, které jsou technologicky realizovatelné → **produkční množina**\ - všechny dostupné kombinace vstupu a výstupu, které je daná firma schopna s danou technologií vyprodukovat → **produkční funkce → Q=F (A ,L ,K, t)** Výroba ====== \- původní rovnice je příliš složitá pro analýzu → zjednodušení Q= f (K, L)\ - rozlišujeme tak výrob u ve velmi krátkém období, krátkém období a v dlouhém období (Alfred Marshall)\ - **zachycení maximální produkce** - **Okamžitá -- krátkodobá produkční funkce** - **Celkový produkt (T)P**- celkový objem výstupu, která daná firma vyrobí při daném fixním (kapitál) a variabilním (práce) výrobním faktoru - TP = Q - **Mezní produkt (MP)**- dodatečná objem produkce, který firma získá v okamžiku, kdy si pronajme dodatečnou jednotku výrobního faktoru - [\$MP = \\ \\frac{\\mathrm{\\Delta}TP}{\\mathrm{\\Delta}L}\$]{.math.inline} - **Průměrný produkt (AP) --** další důležitá proměnná, **tzv. průměrný produkt**, produktivita daného VF - AP = [\$\\frac{\\text{TP}}{L}\$]{.math.inline} variabilní vstup práce - AP = [\$\\frac{\\text{TP}}{K}\$]{.math.inline} fixní vstup kapitálu - Mezi celkovým, mezním a průměrným produktem existuje vzájemná vazba - **Budoucí -- dlouhodobá produkční funkce** - V tomto období jsou všechny VF variabilní - Produkční funkce měří maximální objem produkce, které je firma schopna vyrobit s různými kombinacemi vstupů →grafické vyjádření **izokvanta (IQ)** - IQ reprezentuje určitou výši produkce a ukazuje všechny možné kombinace dvou vstupů, kterým lze dané produkce dosáhnout → **mapa izokvant** - **Technická substituce** -- firma vyrábí určitou produkci různými technikami (různé kombinace práce a kapitálu), pokud existuje jedna výrobní technika, výrobní faktory faktory jsou **komplementy (obvykle v krátkém období**) a v dlouhém období lze vždy nalézt kombinace vstupů a ty jsou **substituty** - Čím je firma větším, tím větší jsou možnosti substituce - Poměr, ve kterém probíhá vzájemné nahrazování výrobních faktorů → míra technické substituce - Poměr, ve kterém se nahrazuje jedna jednotka vstupu jiným vstupem tak aby se výroba nezměnila → **mezní míra technické substituce** - MRTS = [\$\\frac{\\mathrm{\\Delta}K}{\\ \\mathrm{\\Delta}\\ L\\ \\ }\$]{.math.inline} = [\$\\frac{\\text{MPl}}{\\text{MPk}}\$]{.math.inline} - MRTS dává přímce její charakteristický tvar, pokud stále více nahrazujeme jeden vstup druhým MRTS se zvyšuje - Hlavním cílem je maximalizace zisku → co největší objem produkce s co nejmenšími náklady - Celkové náklady firmy TC jsou závislé na objemu produkce a na cenách vstupů - Matematické vyjádření TC = pL \* L + pK \* K - Grafické vyjádření je TC **izokosta (CL)** - **Izokosta (CL)** -- přímka kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za celkové náklady - TC = w \* L + r \* K - Schopnost firmy nahrazovat ve výrobním procesu jeden výrobní faktor druhým tak aby nezměnila výši nákladů→ **sklon izokosty** - Sklon izokosty = [\$\\frac{w}{r}\$]{.math.inline} w=cena práce, r=cena kapitálu Optimum firmy ============= \- vyřešili jsme problém, jak firma určí nejefektivnější produkci, jak stanoví, že je produkce při dané výši nákladu dostupná\ - zbývá vyřešit jaký objem produkce bude nejméně nákladný → **nákladové optimum firmy** - **MRTS~LK~ =** [\$\\frac{\\mathbf{w}}{\\mathbf{r}}\$]{.math.inline}  **Stezka expanze firmy**\ - propojíme body optima a získáme dlouhodobou stezku expanze firmy LEP\ - LEP -- zachycuje všechny kombinace vstupů, které firmě umožní v dlouhém období minimalizovat náklady na různé objemy výstupu\ - LEP ukazuje, jak se změní objem výstupu, když firma změní pronajímané množství vstupů → vztah k výnosům z rozsahu - Rostoucí výnosy z rozsahu - Objem výstupu roste rychleji než množství vstupu - Konstantní výnosy z rozsahu - Objem roste stejnou rychlostí jako množství - Klesající výnosy z rozsahu - Objem roste pomaleji než množství **Efektivnost a všeobecná rovnováha** Model parciální a všeobecné rovnováhy \- v předchozích přednáškách analýza parciální rovnováha -- rovnováhy na oddělených trzích (metodologický přístup -- Marshall)\ - nyní všeobecná rovnováha ( M.E.L. Walras) -- analýza chování a vzájemných vazeb všech trhů\ - **předpoklady** - Cílem spotřebitele je maximalizace užitku, výrobce je maximalizace zisku - Všechny trhy jsou dokonale konkurenční - Ekonomika je barter-ekonomikou, kde jedno zboží je snadno směněno za jiné - Jedná se o uzavřenou ekonomika (bez zahraničního obchodu) **- model 2x2x2x2** - Existují pozdě dvě firmy, které vyrábějí spotřební statky (O a P) - Existují pouze dva druhy spotřebních statků (X a Y) a spotřebitelné za ně utrácejí celý svůj příjem - Existují pouze dva výrobní faktory (L a K) a tyto výrobní faktory vlastní spotřebitelé a jejich prodejem získávají příjem - Existují jen dva lidé (A a E), kteří tvoří společnost Efektivnost \- situace všeobecné rovnováhy předpokládá rovnovážný stav celého ekonomického systému, musí být tedy dosaženo - Rovnováhy ve spotřebě, respektive směně - Rovnováhy ve výrobě - Soulad mezi tím co se vyrábí a požadavky spotřeba současně \- ekonomická teorie v souvislosti s tím formuluje požadavek dosažení celkové efektivnosti prostřednictvím **PARETO EFEKTIVNÍ ALOKACE** - nelze přerozdělit statky/výrobní faktory, aniž by zvýšení užitečnosti/produkce nevedlo ke snížení užitečnosti, nebo produkce druhého spotřebitele/firmy **Efektivnost ve směně\ -** musí být nemožné přerozdělit zásobu vyrobeného zboží tak, aby bylo možné prospět jednomu spotřebiteli a současně nepoškodit druhého\ - rozdělení fixního množství vyrobených statků je efektivní, jestliže jeho přerozdělením nemůže být ani jednomu spotřebiteli polepšeno, aniž by současně nebyl poškozen někdo jiný\ - nezbytnou podmínkou je MRS mezi všemi dvojicemi statků musí být pro všechny spotřebitele stejná - MRS~A~ = MRS~E~ \- pro odvození efektivnosti ve směně musíme brát v povahu preference spotřebitelů, znázorníme je pomocí indiferenční map dvou spotřebitelů (A,E) pro dva druhy zboží (X,Y) \ \ - zjistíme tak že grafy na sebe překlopíme → **Krabicové schéma směny (Edgeworthův box diagram)** - Na předchozích grafech je vidět, že preference obou spotřebitelů nejsou stejné (IM rozdílný tvar) - Nyní otočíme mapu spotřebitele E o 180° - Spojením indiferenční mapy spotřebitele A s otočenou mapou spotřebitele E vznikne krabicoví schéma směny - Znázorňuju všechny možné způsoby rozdělení určitého množství dvou vyrobených statků mezi dva spotřebitele  - Každý bod schématu představuje rozdělení celkové nabídky obou statků mezi oba spotřebitele a současně úroveň užitku, který poskytuje oběma spotřebitelům odpovídající kombinace obou statků (znázorněno odpovídajícími indiferenčními křivkami) - Křivka **CC (contract curve) -- tzv. smluvní křivka spotřebitelů** je množina bodů (Paretova množina spotřebitelů), které představují efektivní alokaci dvou statků mezi dva spotřebitele **Efektivnost ve výrobě\ -** v ekonomice musí být využity všechny výrobní faktory v efektivní kombinaci\ - fixní množství zdrojů bude v ekonomice efektivně rozmístěno tehdy, jestliže nebude možné vyrobit více jednoho statku, aniž by bylo nutné omezit výrobu jiného statku\ - výroba se nachází na hranici výrobních možností, jestliže jsou zdroje rozmístěny tak, že není možní jejich přerozdělením vyrobit více statku X, aniž se omezí vyráběné množství statku Y Výsledek obrázku pro hranice výrobních možností \- **mezní míra transformace produktu (MRPT)** -- vyjadřuje míru, v níž výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého statku\ - se zvyšováním výroby jednoho statku se totiž musíme vzdát rostoucího množství druhého statku → proto je křivka **HRANICE VÝROBNÍCH MOŽNOSTÍ konkávní**. - [\$MRPT = \\ - \\frac{\\mathrm{\\Delta}Y}{\\mathrm{\\Delta}X\\ } = \\ \\frac{\\text{MPy}}{\\text{MPx}}\$]{.math.inline}  \- **alternativní náklady** -- za předpokladu fixních vstupů je pro výrobu většího množství jednoho zboží nutné omezit výrobu zboží jiného\ - **zákon rostoucích alternativních nákladů** -- s rostoucí výrobou určitého statku, rostou alternativní náklady dodatečně vyrobených jednotek tohoto statku, tato skutečnost je nejčastěji vysvětlovaná existencí specializovaných vstupů\ - **Krabicové schéma výroby** **Výrobně spotřební efektivnost\ -** efektivnost výrobního mixu (mix předchozích dvou efektivností)**\ -** musí být nemožné změnit vyráběnou kombinaci výrobků a služeb tak, že by se prospělo jednomu spotřebiteli, aniž by se současně poškodil kdokoli jiný\ - cílem uspokojit lidské potřeby, musí být dosaženy podmínky i pro efektivnost ve výrobě tak ve směně → i tak ale splnění obou podmínek není postačující podmínkou celkové efektivnosti -- je nutní sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi - **MRS = MRPT**  Všeobecná rovnováha Výsledek obrázku pro všeobecná rovnováha**\ **- složitou ekonomiku (za předpokladu dokonalé konkurence) vede do bodu všeobecné rovnováhy **cenový systém**\ - stejně jako rovnováhy na dílčích trzích, také všeobecné rovnováhy je dosahována prostřednictvím cenového systému a to přesto že se firmy pouze snaží maximalizovat své zisky a spotřebitelé maximalizují svůj užitek vzhledem ke svému příjmu\ - spotřebitel volí variantu, které odpovídá bodu, v němž linie příjmu tečuje jeho nejvyšší možnou IC, skon linie rozpočtu a IC se v tomto bodě shodují\ - sklon linie příjmu odráží relativní cenu obou produktů a sklon IC udává mezní míru substituce - **MRS =** [\$\\frac{\\mathbf{\\text{Px}}}{\\mathbf{\\text{Py}}}\$]{.math.inline} \- všeobecná rovnováha nastává v okamžiku, kdy se spotřebitelé i výrobci setkávají se stejnými cenami a přijímají je - **MRPT =** [\$\\frac{\\mathbf{\\text{Px}}}{\\mathbf{\\text{Py}}}\$]{.math.inline} **= MRS** Efektivnost a spravedlnost \- aby bylo možné zjistit, která situace je pro společnost výhodnější, je nutní provést srovnání mezi spotřebiteli\ - daná alokace může být označena za: - **Ekonomicky efektivní** -- když není možní přerozdělené, které by někomu nepolepšilo, aniž by poškodilo kohokoli jiného - **Spravedlivou** -- když je spojena se společensky žádoucím rozdělováním příjmů a bohatství \- společenský blahobyt je určován celou řadou faktorů, které určují uspokojení členů společnosti. Zahrnuje celkové množství výrobků a služeb\ - způsob, kterým jsou rozdělovány, dále zdraví společnosti, množství volného času...\ - pro dosažení jisté úrovně společenského blahobyt mý smysl akceptovat určitou neefektivnost **Příjmy, náklady a zisk firmy** \- cílem firmy je maximalizace zisku → zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy\ - v pojetí ekonomické teorie cháme zisk jinak než jak ho známe z praxe (účetnictví)\ **- rozlišujeme** - Zisk účetní - Zisk ekonomický - Zisk normální -- rozdíl mezi účetním a ekonomickým Zisk účetní\ - účetní zisk je zisk, který vyjadřuje rozdíl mezi celkovými příjmy (TR) a explicitními náklady (TCex)\ - **explicitní náklady** - skutečně vynaložené a účetně podchycené (nákup materiálu, mzdy pracovníků, benzín do služebních aut) - πa = TR -- TCex Zisk ekonomický\ - ekonomický zisk zahrnuje také další druh nákladu a to implicitní\ - **implicitní náklady** - náklady které se v účetnictví nezaznamenávají, protože nejsou fakticky zaplaceny (používání vlastní haly, nevyplacená mzda majiteli firmy) → náklady obětovaných příležitostí\ - explicitní a implicitní náklady tvoří CELKOVÉ EKONOMICKÉ NÁKLADY FIRMY - TVe = TCim + TCex \- ekonomický zisk - rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými ekonomickými náklady\ - zisk ekonomický je menší než zisk účetní\ - rozdíl - zisk normální Příjmy firmy **Celkové příjmy**\ - výnosy, které firma získá prodejem své vyrobené produkce\ - závisí na objemu produkce a ceně - [*TR* = *P* \* *Q*]{.math.inline} **Průměrné příjmy**\ - příjmy na jednotku produkce - [\$AR = \\ \\frac{\\text{TR}}{Q}\$]{.math.inline} **Mezní příjmy**\ - změna celkových příjmů vytvořená prodejem dodatečných jednotek výstupu - [\$MR = \\ \\frac{\\mathrm{\\Delta}TR}{\\mathrm{\\Delta}Q}\$]{.math.inline} Náklady firmy **- pro vyčíslení nákladů musíme znát** - Množství a kombinaci vstupů - Minimální výši nákladů **Celkové náklady** - **Fixní** -- nemění se s výší produkce (utopené náklady) - **Variabilní** -- výše je závislá na objemu produkce (dopnkové náklady) - TC = FC + VC **Průměrné náklady**\ - náklady na jednotku produkce **Mezní náklady**\ - náklady na dodatečný vstup Křivka nákladů a výnosy z rozsahu \- výnosy z rozsahu vyjadřují vztah mezi vstupy a výstupy → tvary křivek TC, AV a MC\ **Konstantní výnosy z rozsahu** Graf **Klesající výnosy z rozsahu** Graf **Rostoucí výnosy z rozsahu** Graf **Optimální produkce** Graf **Náklady firmy v krátkém období**\ - ve velmi krátkém období jsou náklady vždy fixní a proto je neanalyzujeme\ - období, kdy firma vykládá jak fixní, tak variabilní náklady → krátkodobé náklady STC - STC = FC + VC - FC = i \* K - VC = w \* L \- krátkodobé průmětné náklady SAC - SAC = [\$\\frac{\\text{STC}}{Q}\$]{.math.inline} \- SAC se stejně jako STC tvoří z fixních a variabilních nákladů → v tomto případě průměrných AFC a AVC - SAC = [\$\\frac{\\text{FC}}{Q}\$]{.math.inline} + [\$\\frac{\\text{AC}}{Q}\$]{.math.inline} \- **krátkodobé mezní náklady** -- změna krátkodobých mezní nákladu vyvolaná změnou produkce o jednotku\ - protože v krátkém období lze měnit jen variabilní náklady, mezní náklady jsou určovány jen změnou variabilní nákladů - SMC = [\$\\frac{\\mathrm{\\Delta}VC}{\\mathrm{\\Delta}Q}\$]{.math.inline}  **Náklady firmy v dlouhém období**\ - v dlouhém období neexistují fixní náklady → náklady na práci ai kapitál jsou variabilní - LTC = LVC **- dlouhodobé průměrné náklady** - LAC = [\$\\frac{\\text{LTC}}{Q}\$]{.math.inline} **- dlouhodobé mezní náklady** - LMC = [\$\\frac{\\mathrm{\\Delta}LTC}{\\mathrm{\\Delta}Q}\$]{.math.inline} Výsledek obrázku pro náklady firmy v dlouhém období Vzájemný vztah krátkodobých a dlouhodobých nákladu \- tvar dlouhodobých křivek vychází z tvarů křivek krátkodobých\ - firma v krátkém období nevyrábí na úrovni minimálních nákladů (z důvodu existence fixních nákladu) → produkce s vyššími celkovými náklady  Příjmy firmy a tržní struktura \- příjym firmy = suma peněžních prostředků získaných z prodeje její produkce tržby\ - maximalizace zisku lze dosáhnout též pomocí maximalizace příjmů\ - jejích vývoj eje ovlivněn typem tržní struktury v daném odvětví, respektive cenovou elasticitou poptávky po produkci firmy → **dokonalá a nedokonalá konkurence** **Dokonalá konkurence** \- velký počet kupujících a prodávajících na každém trhu\ - nikdo není natolik silní, aby ovlivnil cenu nebo výstup odvětví\ - všechny statku jsou homogenní\ - na žádném trhu neexistují bariéry pro vstup a výstup\ - všichni výrobci a spotřebitelé jsou dokonale informování o cenách a množstvích na trhu\ - firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizací užitku\ - v podstatě dokonalá konkurence neexistuje\ - firma je **tzv.: price taker** -- cena je dána objektivně trhem\ - tržní podíl každé z firem je pouze minimální\ - individuální poptávka firmy (poptávka po produkci jedné firmy) je nekonečně elastická\ - křivky průměrných a mezních příjmů jsou totožné a splývají s křivkou individuální poptávky Celkový příjem v podmínkách dokonalé konkurence Výsledek obrázku pro celkový příjem v podmínkách dokonalé konkurene Výstup firmy v SR \- firma volí takový výstup, při kterém maximalizuje zisk, čili tam, kde - Je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady - rovnost mezních příjmů a mezní nákladů \- křivka individuální nabídky (nabídka firmy) je tvořena rostoucí částí křivky SMC, zdola omezenou bodem minimum AVC\ - firma musí krátkodobě pokrýt alespoň variabilní náklady (mzdy, energie)\ - fixní náklady (odpisy) nemusí být krátkodobě pokryty → P ≤ AVC -- bod ukončení činnosti, firma bude minimalizovat ztrátu  Elasticita nabídky \- sklon křivky tržní nabídky ovlivňuje cenová elasticita nabídky - Míra citlivosti tržní nabídky na změnu ceny nabízeného produktu - Procentní změna nabízeného výstupu vyvolaná jednoprocentní změnou ceny toho výstupu - Cenově elastická nabídka (eps \> 1) - Jednotkově elastická nabídka (eps = 1) - Cenově neelastická nabídka (eps \< 1) Výstup firmy v LR \- v dlouhém období může firma měnit objem všech výrobních faktorů\ - optimální výstup tam kde P = MR= LMC\ - optimální výstup -- ovlivněn volným vstupme do odvětví a výstupem z odvětví\ - DK firma vykazuje dlouhodobě nulový ekonomický zisk → dlouhodobé optimum firmy - P = MR = SMC = LMC = SAC = LAC Výsledek obrázku pro výstup firmy v lr  Nabídka DK odvětví v LR \- křivka nabídky firmy v LR je totožná s rostoucí částí křivky LMC zdola omezenou minimem LAC\ **- LIS křivka (long industry supply)** -- dlouhodobá křivka a nabídky odvětví Výsledek obrázku pro lis křivka a konstantní ceny vstupů  Výsledek obrázku pro lis křivka a konstantní ceny vstupů Efektivnost DK **Výrobní efektivnost**\ - firma vyrábí daný výstup s minimálními LAC -- v krátkém období firma nemusí vyrábět s minimálními AC **Alokační efektivnost**\ - je vyráběn takový výstup, který si spotřebitelé nejvíc přejí -- realokací zdrojů nelze zvýšit výstup firmy ani užitek spotřebitele (neexistence nákladů mrtvé váhy) -- platí, pokud P = MC **Nedokonalá konkurence** \- má tři formy - **Monopol** - **Oligopol** - **Monopolní konkurence** \- trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu\ - hlavním rysem je, že firma vyrábí diferencovaný produkt (případně má výrazný podíl na daném trhu)\ - z toho vyplývá, že firma může ovlivnit tržní cenu -- míra ovlivnění záleží na konkrétní formě konkurence  \- příčiny vzniku nedokonalé konkurence - **Nákladové podmínky** - V podobě [tzv. úspor z rozsahu výroby], při výrobě velkého objemu se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků = průměrné náklady s růstem produkce klesají - **Bariéry konkurence** - [Právní restrikce] -- ochranná známka, patent, copyright - [Diferenciace produktu] -- každý výrobce přichází na trh s d produkcí, která se liší od produkce konkurence \- další faktory vedoucí k NK - Nedostatečná informovanost tržních subjektů - Vlastnictví důležitého VF v rukou jedné firmy - Zásahy státu do tržního mechanismu - Politické okolnosti (vznik OPEC) Rovnováha firmy v NK \- firma je v rovnováze, vyrábí-- li objem produkce, při němž maximalizuje svůj zisk\ - rovnovážný objem produkce odvozujeme ze vztahu **MR=MC**\ - náklady jsou ovlivněny výrobou a charakter konkurence je neovlivňuje\ - charakter příjmů je avšak charakterem konkurence ovlivněn zásadně\ - výrobci můžou ovlivnit ceny a víme, že s růstem objemu produkce tuto cenu snižují, pokles ceny bude teda mít vliv na příjmy firmy Výsledek obrázku pro příjmy v nedokonalé konkurenci **Celkový příjem** - TR = P\*Q - Mohou růst nebo klesat (závisí to na elasticitě poptávky po produkci firmy) - Poptávka je elastická -- cena klesá, přestože celkový příjem roste - Poptávka je neelastická -- snižuje-li firma cenu, její celkový příjem klesá **Mezní a průměrný příjem** - MR = [Sem zadejte rovnici.]{.math.inline} - AR = [Sem zadejte rovnici.]{.math.inline} - Dvě základní odlišnosti od DK → AR a MR mají zápornou směrnici a AR a MR nejsou totožné, MR klesá rychleji - Protože v NK poptávková křivka klesá, MR klesá s růstem výroby a musí být nižší než ceny, za které se prodává poslední jednotka → MR\ 0 -- elastická poptávka - MR = 0 -- jednotkově elastická - MR \< 0 -- neelastická poptávka Monopol \- protipólem dokonalé konkurence\ - předpoklady pro existenci monopolu - Existence jedné firmy na trhu - Diferenciace produktu - Bariéry vstupu \- protože je monopol jediný výrobce daného zboží, jeho produkce je produkce celého odvětví\ - individuální poptávka = tržní poptávka **Rovnováha monopolu**\ - na rozdíl od dokonalé konkurence individuální křivka klesá\ - křivka MP klesá rychleji než křivka poptávky - MR = MC - P \> MC \- monopol sám stanoví cenu své produkce, ale i monopol má svůj strop (ochota spotřebitele)  **Křivka nabídky v podmínkách monopolu**\ - neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím\ -firma v DK může nabízet různá množství při různých cenách\ - u monopolu firma může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách **Monopolní síla**\ - monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady\ - stupeň monopolní síly je možno vyjádřit pomocí **Lernerova indexu (L)** - **L =** [\$\\frac{\\mathbf{P - MC}}{\\mathbf{P}}\$]{.math.inline} \- pro vyjádření monopolní síly se používá - **Míra koncentrace** -- % podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví - **Zisk** -- diskutabilní kritérium **Neefektivnost monopolu**\ - monopolní síla, která vede k stanovování ceny nad úroveň mezních nákladů je z hlediska společnosti neefektivní (neefektivní výroba)\ - monopol není vedet tržním mechanismem (monopol stanovuje ceny -- ne trh) k optimálnímu využití společenských zdrojů Výsledek obrázku pro přebytek výrobce a spotřebitele **Regulace monopolu**\ - nejsou zde plně využity zdroje, které má společnost k dispozici a ty, které jsou využívány, jsou využívány málo efektivně\ - nejdůležitější usměrňovací nástroje - Antitrustové zákony -- zakazují určité chování firmy na trhu a omezuje ji - Daňová politika - Cenová regulace - Možnost převést monopol do státního vlastnictví -- ČD, Česká pošta  Monopson \- opak monopolu a představuje trh, na něm je jen jeden kupující\ - síla monopsonu je schopnost kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch\ - dovoluje kupujícím kupovat zboží na nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence\ - příkladem je armáda Oligopol \- tržní struktura, která c praxi převažuje\ - rysy oligopolu - **Existence několika firem v odvětví (**2 a více firem) - Zpravidla **diferencovaný produkt** - **Bariéry vstupu** znemožňují příchod nových firem \- chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí (každá firma vyrábí část odvětví)\ - existuje několik modelů oligopolů - **Smluvní oligopol** - Vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a že vzájemná cenová válka by je oslabila - Uzavřou tajnou dohodou a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy -- každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol - **\ ** - **Kartel** - Dohoda o výhodné spolupráci (OPEC, benzínové pumpy) - **Smluvní oligopol s dominantní firmou** - Vzniká tam, kde je pro silnou firmu, která dominuje trhu, výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům - V rámci větší části trhu se pak dominantní firma chová jako monopol - [Cenové vůdcovství] -- znamená, že menší firmy v odvětví respektují ceny dominantní firmy, pokud malé firmy zvýší cenu, ztratí zákazníky, pokud sníží, budou ve ztrátěVýsledek obrázku pro graf oligopolu Monopolistická konkurence \- monopolistická konkurence se nejvíce blíží dokonalé konkurence\ - základní předpoklady monopolistické konkurence - Velký počet firem - Diferencovaný produkt - Neexistují bariéry vstupu \- každá firma vyrábí natolik diferencovaná produkt, že si stanovuje vlastní cenu -- chová se jak monopol\ - firma má monopol nad svou produkcí -- sama si stanoví ceny\ - poptávková křivka po produkci firmy je vysoce elastická, protože další firmy nabízejí substituty\ - v krátkém období firma může realizovat monopolní zisk\ - v dlouhém období je ale tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku pohybu mezi odvětvími\ - monopolní zisk přiláká konkurenci a poptávka po produkci firmy klesne\ - nové firmy přicházejí do odvětví do doby, kdy není monopolní zisk nulový  Výsledek obrázku pro přehled jednotlivých tržních struktur **Trhy výrobních faktorů** Příjmové veličiny na trhu VF - **Příjem z mezního produktu VF (MRP~VF~)** - O kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy - **Průměrný příjem z produktu (ARP~VF)~** - Kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF - **MRP~VF~ i ARP~VF~ zpravidla nejprve rostou a potom klesají** - Nejprve dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka -- projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VG vyprodukuje méně než předcházející jednotka - začne platit zákon klesajících mezních výnosů  Nákladové veličiny na trhu VF - **MFC (Marginal Factor Costs)** -- mezní náklady na faktor - -- změna celkových nákladu způsobená zapojením dodatečné jednotky VF - **AFC (Average Factor Costs)** -- průměrné náklady na faktor - Náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) - **A -- půda** - **L -- práce** (počet jednotek práce) - **K -- kapitál (**počet jednotek kapitálu) - AFC~K~ = [\$\\frac{\\text{TC}}{\\text{K\\ }} = \\ \\frac{i\*K}{K} = i\$]{.math.inline} - AFC~L~ = [\$\\frac{\\text{TC}}{L} = \\ \\frac{w\*L}{L} = w\$]{.math.inline} Výsledek obrázku pro nákladové veličiny na trhu vf¨ **Trh půdy** **- pozemková renta** -- cena za pronájem půdy\ - určitý způsob využívání půdy přináší pozemkovou rentu tehdy, když je celková nabídka půdy fixní (dokonale neelastická) a neexistuje jiná možnost jejího použití - R je čistá ekonomická renta -- důchod placený za služby VF s fixní nabídkou (může to být i pracovní síla -- sportovci, výjimeční zpěváci) \- výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté půdy\ **- vznik pozemkové renty** - Pěstování určité plodiny - Těžba surovin - Stavební pozemek  **Trh práce** - **Dokonale konkurenční trh práce** - Velký počet firem poptávajících po práci - Cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní -- dána trhem - MFC~L~ = AFC~L~ = w - **Nedokonale konkurenční trh práce** - Mzdová nepružnost - Regulace mezd Poptávka po práci - **Změna ceny práce (mzdové sazby)** - Způsobuje posun po D~L~ (křivky poptávky po práci) - Pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá - **Ostatní faktory** - D po produkci vyráběné daným VF - Posun křivky - Technologie - Počet kooperujících vstupů Nabídka práce \- práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem\ - pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času - **Práce** -- pronajímaná za mzdu - **Volný čas** \- cílem spotřebitele je maximalizace užitku → jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci a volný čas\ - člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodit, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času\ - maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativních využití času shodný **Substituční a důchodový efekt** \- změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek - **Substituční efekt** - Při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času → zvyšování nabízeného množství práce - **Důchodový efekt** - Vyšší mzda zvyšuje reálný příjem → tendence mít více volného času → snižování nabízeného množství práce **Zpětně zakřivená křivka nabídky po práci** \- tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá Obsah obrázku snímek obrazovky, text, Písmo, diagram Popis byl vytvořen automaticky **Rovnováha na trhu práce** \- nabídka práce -- zaměstnanci\ - poptávka po práci -- zaměstnavatelé  **Monopson** \- na straně poptávky po práci\ - jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určit é kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti)\ - monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců\ - jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům\ - MC právě vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním práce roste\ - MFC~L~ \> L **Bilaterální monopol** \- monopol na straně nabídky i poptávky\ - zájmy obou stran jsou protichůdné\ - monopson \-- co nejmenší mzda, odborové svazy -- co nejvyšší mzda\ - výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu\ - mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami **Úloha odborů na trhu práce** \- cenová regulace na trhu práce\ **- cíle** - Garance minimální mzdy -- nástroj sociální politiky, stanovena pro každou práci jinak! - Zvýšení motivace k hledání práce - Zvýšení zaměstnanosti \- minimální mzda -- je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl -- trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat práci najdou\ - jeli stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí **Trh kapitálu** **- kapitál** -- úspory přeměněné na investice\ - druhotný výrobní faktor\ - tři formy - **Kapitálové statky** -- stavby, zařízení a zásoby - **Portfoliový kapitál** -- cenné papíry - **Peněžní kapitál úspory** **- cena kapitálu = úroková sazba**\ - tento zdroj prostředků nazýváme **obnovovací (restituční) investice (I~R~)** - jestli lze z částky, kterou jsme získali amortizací koupit nová kapitálový statek s vyšší produktivitou, potom mohou týt obnovovací investice současně i zdrojem rozšiřování výroby \- hlavní podmínkou rozšiřování výroby je rozšiřování výroby na základně zvětšování existující zásoby kapitálových statků, **tzv. čistých (netto) investic (I~N~)\ -** celkový vklad nových kapitálových statků do výroby, neboli **tzv. hrubé (brutto) investice (I~B~)** se tedy dělí na dvě složky → **obnovovací a čisté investice** - I~B~ = I~R~ + I~N~ \- kapitál je významným VF, ovlivňující růst celkové produktivity a společenského bohatství\ - kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou = opotřebovávají se, takže se jejich hodnota nepřenáší do nových výrobků najednou ale postupně formou odpisů neboli amortizace\ **- nabídka na trhu kapitálu** → tvoří úspory ekonomických subjektů\ - na trhu kapitálu dostávají úspory domácností (běžné i terminované vklady, pojistné, atd.) podobu kapitálu nabízeného podnikům\ - **poptávka po kapitálu** -- daná potřebou financovat nákup investičních statků - Formy získávaní prostředků -- výpůjčky u bank, příjem z prodeje vlastních cenných papírů \- střetává se nabídka úspor (domácnosti) s poptávkou po těchto úsporách (firmy)\ - domácnosti musí mít důvod k úsporám (preferují okamžitou spotřebu) - Odměnou za odloženou spotřebu je úrok - Domácnosti však nezajímá absolutní výše úroku z uspořené částky ale úroková míra **Nabídka na trhu kapitálu -- tvorba úspor** \- úroková míra (i~r~) -- poměr čistého úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla 1 rok) k této uspořené částce - **I~r~ = (** [\$\\frac{\\mathbf{\\mathrm{\\Delta}S}}{\\mathbf{\\text{So}}}\$]{.math.inline}**) \* 100** ΔS = úrok, S~0~ = úspora \- úroková míra se zpravidla vyjadřuje v procentech p.a. (za jeden rok)\ - při dané úrokové míře se budoucí hodnota (S~1~), dnešní částky (S~0~) po uplynutí jednoho roku - **S~1~ = (1 + i~r~) \* S~0~** \- obecně je možní budoucí hodnotu dnešní částky po uplynutí n let (Sn) -- za předpokladu, že se úroková míra nezmění -- vyjádřit následovně - **Sn = (1 + i~r~)^n^ \* S~0~** - Kde (1 + i)^n^ je **tzv. úročitel**, který nám říká, kolikrát se zvýší počáteční vklad z n let při dané úrokové míře \- současná hodnota S~0~ budoucích výnosů Sn (částky, kterou dostanu za n let) se potom bude při konstantní úrokové míře rovnat - **S~0~ =** [\$\\frac{\\mathbf{\\text{Sn}}}{{\\mathbf{(1 +}\\mathbf{i}\_{\\mathbf{r}}\\mathbf{)}}\^{\\mathbf{n}}}\$]{.math.inline} - Kde je (1+i~r~)^n^, **tzv. odúročitel neboli diskont**, který vyjadřuje, kolikrát nižší je současná hodnota částky Sn, kterou získáme na konci n-tého roku při konstantní úrokové míře i~r~ \- za předpokladu, že neexistuje riziko, rozhodující se domácnosti o úsporách při daných časových preferencích na základně úrokové míra\ - u krátkodobého hlediska je velikost úspor daná\ - z dlouhodobého hlediska vede růst úrokové míry k růstu úspor Výsledek obrázku pro nabídka na trhu kapitálu **Poptávka na trhu kapitálu** \- míra výnosu z kapitálu je v dokonale konkurenčních podmínkách bez rizika a nejistoty rovna tržní úrokové míře\ - bude-li úrok, tedy náklad spojený s pořízením další dodateční jednotky kapitálu nižší, než příjem z mezního produktu kapitálu, budou firmy nakupovat další jednotky kapitálu a rozšiřovat výrobu až do okamžiku, kdy se obě veličiny vyrovnají\ - poptávka po kapitálu je tedy určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry (s růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu a naopak)  Výsledek obrázku pro rovnovážná uroková míra **Rovnováha na trhu kapitálu** \- rovnovážná úroková míra vyrovnává úspory a investice\ - při dané technologii podněcuje takovou poptávku po kapitálu, která odpovídá zásobě kapitálu vytvářené v předcházejícím období z krátkodobého hlediska, respektive vyčerpá všechny úspory ke kterým tato úroková míra podnítila domácnosti v dlouhém období\ - přebytek úspor → pokles úrokové míry → pokles úspor a růst poptávky po kapitálu\ - nedostatek úspor → opačný efekt \- úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedu k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu\ - úroková míra tedy plní dvě významné funkce - Vede domácnost k tomu, aby obětovaly současnou spotřebu a zvyšovali zásobu kapitálu - Podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí **Výnosy z kapitálu** \- při rozhodování o tom, zda vůbec investovat, či kam nejlépe investovat firmy potřebují nějaké měřítko výnosu z kapitálu\ - mapa výnosů z kapitálu udává čistý výnos v peněženích jednotkách za 1 rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu (v % za 1 rok) **Tržní selhání** \- v reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. Příčin selhání trhu\ **- 4 skupiny** - **Monopolní síla** - **Externality** - **Veřejné statky** - **Nedokonalé informace** Monopolní síla \- výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při něm se mezní náklady = ceně produkce MCx = Px\ - monopolní výrobě volí objem MCx = MRx a současně Px \> MRx → PX\> MCx\ - na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny dokonale konkurenční výrobě - MRPT = [\$\\frac{\\text{MRx}}{\\text{Py}}\$]{.math.inline} \- poptávku s nabídkou sladuje pouze rovnost cen a mezních nákladu, není li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně Externality \- nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům\ - náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili\ - mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen\ **- 2 typy** - **Kladné** -- jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a nemusí hradit náklady sním spojené, např. soused koupí psa, díky kterému se cítím bezpečně - **Záporné** -- činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjekty, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu **Záporné externality ve výrobě** \- výroba statku sebou přináší záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady (SMC) zahrnují kromě vlastních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také náklady externí - SMC =MC + EMC **Kladné externality ve výrobě** \- firma vyvine progresivní technologii a z ní pramenící nové technologické postupy → využijí jiné subjekty, aniž by za tuto výhodu platily\ - soukromé náklady převyšují společenské náklady **Kladné externality ve spotřebě** \- neefektivnost na trzích s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činností **Záporné externality ve spotřebě** \- výsledkem činnosti je nezamýšlený záporný efekt\ - soukromý užitek převyšuje společenský užitek **Podpora a eliminace externalit** \- ovlivňují ekonomický život společnosti velkou měrou a v mnoha oblastech\ - největší problém přinášejí externality do oblasti ekologie (automobily, jaderné elektrárny)\ - jedním z množných řešení záporných externalit jsou tzv. ekologické daně (zrovj vládních příjmů)\ - kladné externality je možnost podporovat např. dotacemi Veřejné statky \- statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti - **Nerivalitní spotřeba -- nezmenšitelnost** - Spotřeba statku někým, nemá vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní - Když jdu večer pod veřejným osvětlením, je jedno jestli jdu sám nebo se skupinou - **Nevylučitelnost** - Není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku - Problém černého pasažéra (užitek zdarma) \- např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, povinné očkování\ - je poskytován v efektivním množství pouze tehdy, kdy MU = MC\ - veřejné statky a soukromý sektor → část nákladů na veřejné statky jsou hrazeny ze soukromých zdrojů, např. dary, podpora výzkumu léčby nemocí **Speciální statky** \- mají obě uvedené vlastnosti → **statky čisté**\ - např. veřejné školství\ - statky soukromé a veřejné jsou **statky smíšené** (nezmenšitelné, ale vylučitelné nebno statky nevylučitelné, avšak zmenšitelné)\ - např. zdravotnictví v nadstandartní formě (převoz helikoptérou -- mám dobré pojištění je to zdarma, nemám musím si ji zaplatit) Nedokonalé asymetrické informace \- situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá → informace je asymetrická\ - jedna ze stran je zvýhodněna\ - např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující\ **- vzniká v důsledku** - **Utajené činnosti** -- nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné - **Utajené informace** -- jedna strana trhu má více odborných znalostí **Morální hazard a nepříznivý výběr** \- vznikají na základně asymetričnosti informací\ **- dva typy** - **Morální hazard** - Informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných) - **Nepříznivý výběr** - Vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním - Problém Černého Petra (hlavně autobazary) Teorie veřejné volby \- vztah mezi preferencemi a volbami jednotlivých členů společenství a mezi kolektivní volbou učiněnou např. vládou\ - individuální preference se přeměňují v kolektivní rozhodnutí prostřednictvím volebního mechanismu na politickém trhu, prostřednictvím něj dávají občasné své hlasy politickým stranám, aby splnily jejich očekávání ohledně vývoje země **- stát má určité funkce** - Legislativní - Stabilizační - Alokační - Producent veřejných statků **- subjekty politického trhu** - Politici - Voliči (občané) - Zájmové skupiny (lobby) - Byrokracie \- mezi politiky a voliči existuje určitá konkurence\ - konkurence existuje i mezi politiky → volební boj (volební sliby) \- reakce na vývoj hospodářského cyklu - Střídání hospodářských politik v souvislosti s volebním cyklem → **politický cyklus** - **Downsonova hypotéza** - Politické strany formulují hospodářskou politiku proto, aby vyhrály volby a ne naopak (tedy vyhrát volby, aby se mohla hospodářská politika realizovat) \- základním problém politiku je sestavit správný volební program, tak aby vyhráli - **Princip minimální diferenciace** - Programy stran se budou navzájem podobat s minimálními rozdíly, výjimka extrémistické strany - **Teorém středního voliče** - Politické strany budou volit takový program, který je nejbližší středu (všichni k němu mají stejně daleko), pokud se posunou na kraj, osloví jednu skupinu více a další méně **Mechanismy veřejné volby** \- přeměna individuální volby v kolektivní rozhodování (kolektivní akce) -- představována preferencemi vyjádřená volebními hlasy\ - výběr rozhodnutí a realizace veřejné volby\ - ne každé rozhodnutí může být správné\ - rozdělení trhu na bez a se selháním **Hlasovací pravidla ve veřejné volbě** - **Jednohlasnost** - Všichni souhlasí -- konsenzus - Odstraní se škodlivé hlasování - Velice těžké - **Většinové hlasování** - Odstraní se škodlivé rozhodnutí, ale jedna skupina bude zvýhodněna - Prostá většina -- absolutní, více něž 50%, obvykle jen dvě varianty, tyranie většiny - Relativní většina -- mezi více variantami, jen nejvyšší % vítězí, vítěz bere vše - Plurální hlasování -- přidělování preferencí jednotlivým variantám **Arrowův teorém (Kenneth Arrow)** \- neexistuje takový volební systém, který by vedl ke kolektivnímu rozhodnutí za splnění podmínek - Byl by demokratický (nediktátorský) - Nezávisel by na množství a pořadí variant - Byl by založen na rozhodnutí jedince bez restrikce jeho preferovaného pořadí variant - Byl by založen na nezávislém a racionálním rozhodování každého jednotlivce - Byla by zachována Paretova optimalita **Dobývání renty a korupce** - **Dobývání renty** - Jednotlivci, lobby a firmy se snaží získat monopolní pozici v určité oblasti - Negativní dopad ne ekonomiku - **Korupce** - Souvisí s dobýváním renty, ale i s činností byrokracie - Poskytnutí nezasloužené výhody, ať už ve formě naturální (dovolená, protislužba) či peněžní - Nelze zamezit, jen omezit **Vládní selhání** \- hlavní důvody - Obtížnost předvídání důsledků státních zásahů - Obtížnost jasného vymezení cílů vládní politiky - Obtíže s implementací -- omezená možnost kontroly subjekt a organizací veřejného sektoru - Byrokracie jako vrstva profesionálů je drahá -- transakční náklady mohou převýšit přínos vládního zásahu - Politikové usilují o maximalizaci svého užitku -- to může být zdrojem poškozování společnosti -- uspokojování skupinových zájmů, lobby