Czech Lectures on Economics PDF

přednášky Course Mikroekonomie Confidence Not Confident Last Edited @October 24, 2024 4:27 PM 1. PŘEDNÁŠKA VZÁCNÉ ZDROJE omezené + potřebné VOLNÉ ZDROJE užitečné al...

přednášky Course Mikroekonomie Confidence Not Confident Last Edited @October 24, 2024 4:27 PM 1. PŘEDNÁŠKA VZÁCNÉ ZDROJE omezené + potřebné VOLNÉ ZDROJE užitečné ale neomezené → ekonomie studuje jak společnost zdroje využívá EKONOMIE = věda o lidském jednání = společenská věda = zkoumá jak lidé nakládají se svými neomezenými potřebami a omezenými zdroji = rozdělování zdrojů mezi potřeby (ted a potom) VÝROBA STATKŮ přeměna zdrojů - VSTUPŮ na ekonomické statky - VÝSTUPY EKONOMICKÝ STATEK = cokoliv, co slouží k uspokojování lidksých potřeb přednášky 1  VÝROBNÍ FAKTORY = jdou do vstupu - práce, půda, kapitál placené: za práci - mzda půda - pozemková renta kapitál - zisky / úroky EFEKTIVNOST VÝROBY = výstupy / vstupy zákon klesajících výnosů - při přidávání o jednotku vstupů se výnos začne zvyšovat méně a méně mezní produkt - kolik vyrobí dodatečný dělník - to postupně klesá výnosy z rozsahu = jak efektivně lze zvýšit výrobu tím, že se zvětší vstupy klesající rostoucí konstatntí ZÁKLADNÍ PRINCIPY EKONOMIE JAK SE LIDÉ ROZHODUJÍ? 1. lidé volí mezi alternativami - trade offs a. studium vs sport 2. cena se rovná tomu, čeho se musíme vzdát pro její získání a. vš vs práce 3. racionální lidé myslí v mezních veličinách a. mezní změny jsou malými dodaečnými přizůsobováními - dodatečné věci b. dodatečné 2 roky studia přednášky 2  c. mezní benefity x mezní náklad d. ceny letenek 4. lidé reagují na pobídky a. změny v nákladech nebo přínosech motivují lidi ke změně chování b. bezpečností pásy v autě → lidé jezdili rychleji / nebezpečně c. Peltzmanův efekt 5. obchodováním si mohou polepšit obě strany 6. trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity a. trhy alokují zdroje způsobem, který je pro společnost ekonomicky nejvýhodnější b. neviditelná ruka trhu c. trh a tržní mechanismus i. dělba práce - rozdělení procesu do fází ii. specializace - produkce toho v čem jsme efektivní iii. peníze iv. trh = místo / mechanismus, kde se setkává nabízející a poptávající v. funkce trhu: alkoce zdrojů, stanovení ceny, informace* 7. vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu a. selhání trhu → regulace státem b. regulace monopolů TRH TYPY TRHŮ* místní x národní x světový dílčí (jeden druh zboží) x agregátní (trh veškerého zboží) přednášky 3  trh výrobních faktorů (práce, půdy, peněz) x trh peněz x trh produktů trh práce - nabízející = jednotlivci, poptávající = firmy (zaměstnavatelé) TRŽNÍ SUBJEKTY* domácnosti - spotřebitelé firmy - výroba za účelem prodeje stát - regulace, daně zahraničí ZÁKLADNÍ ELEMENTY TRHU nabídka = supply = S poptávka = demand = D cena = price = P množství = quantity = Q tržní struktura: konkurence trhu NABÍDKA individuální nabídka = nabídka jednoho výrobce tržní nabídka = nabídka jednoho výrobku různými výrobci, součet individuálních nabídek všech prodejců zboží (součet křivek) - horizontální sčítání přednášky 4  při ceně 2 je na trhu 7 kusů 2 proměnné: cena - nezávislá proměnná množství - závislá proměnná → čím vyšší cena → tím větší množství chce nabízející prodávat nabízené množství = množství zboží ochotné prodat nabídka = celá roustoucí křivka posun po křivce jaký objem chceme prodávat za nějakou cenu - změna v ceně (v množství) posun křivky změna nabídky kvůli poklesu (zvýšení) množství: změna v nákladech, neúroda - způsobene necenovým faktorem → sníží se nabídka - křivka se posune zvýšení nabídka → křivka doprava přednášky 5  POPTÁVKA kupující poptávající zboží individuální x tržní INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA = množství zboží nebo služby poptávané konkrétním jednotlivcem při dané ceně TRŽNÍ POPTÁVKA = poptávka nás všech po jednom statku klesající křivka poptávka = celá klesající křivka poptávané zboží = bod na křivce Q při dané P nižsí cena → chceme toho víc, vyšší cena → tím méně se poptává posun křivky změna v důchodu spotřebitele, změna v cenách substitutů (statky sloužící ke stejnému účelu- houska a rohlík) nebo komplemetnů (statky užívající se dohromady - nafta a auto), změna v preferencích spotřebitele přednášky 6  spotřebitel je bohatší - chce toho koupit víc - při stejné ceně toho chce koupit víc posun po křivce když se změní cena, poptávající změní množství poptávaného zboží 2. PŘEDNÁŠKA POSUNY INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKOVÉ KŘIVKY přednášky 7  *bereme kávu jako normální statek a. je bohatší → dovolí si koupit více při stejné ceně → zvýšení poptávky b. čaj je dražší → lidé chtějí více kávy místo toho → zvýšení poptávky c. abychom si udělali kávu - vyjde nás to dráž → sníží se poptávka TRŽNÍ POPTÁVKA horizontální součet přednášky 8  EKVILIBRIUM - ROVNOVÁHA TRU nabízené množství se rovná poptávanému průsečik S a D P* = rovnovážná cena Q* = rovnovážné množství NEROVNOVÁHA do rovnovážného stavu se dá dostat jedině změnou ceny - postupná změna NADBYTEK nabízené Q > popotávané Q NEDOSTATEK poptávané Q > nabízené Q přednášky 9  ZÁKON NABÍDKY A POPTÁVKY Cena jakéhokoli statku se přizpůsobuje tak, aby uvedla nabízené množství a poptávané množství tohoto statku do rovnováhy. EXISTENCE KONKURENCE POPTÁVAJÍCÍ I PRODÁVAJÍCÍ KONKURENCE konkureknční trh = mnoho kupujících a prodávajících, žádný jednotlivý subjtekt nemůže ovlivnit cenu dokonale konkurenční trh = žádný jednotlivec nemá dostatečnou sílu, aby sám o sobě ovlivnil tržní cenu, protože existuje mnoho účastníků nedokonalá konkurence: monopol oligopol - 2-4 prodejci ANALÝZA ZMĚNY TRHU: 1. posun které křivky, možné i obou 2. snížení / zvýšení přednášky 10  3. nakreslení z nějaké výchozí situace → vidíme změnu P* a Q* POZITIVNÍ EKONOMIE snaží se vysvětlovat svět jaký je používá pozitivní výroky míra nezaměstanosti je, roční inflace byla NORMATIVNÍ EKONOMIE jaký by svět měl být - hodnotí (politická) normatiní výroky - doporučují měla by se zvýšit minimální mzda přednášky 11  domácnosti - vlastníci výrobních faktorů ELASTICITA ZMĚNY V DŮCHODU SPOTŘEBITELE zvýšení důchodu → zvýšení poptávky po normálních statcích → snížení poptávky podřadných statků (instantní nudle) - možný nákup lepších alternativ ZMĚNA CENY KOMPLEMENTU zvýšení ceny jednoho statku → zvýšení ceny komplemetnárního statku ZMĚNA CENY V SUBSTITUTECH zvýšení ceny substitutu → zvýšení poptávky přednášky 12  ELASTICITA = míra toho, s jakou citlivostí kupujícíc a prodávající reagují na změny tržních podmínek pomáhá nám pochopit, jak změny cen, důchodů atd. ovlivňují poptávane a nabízené množství citlivost na cenu A) CENOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY - PED měří, jak moc poptávané množství zboží reaguje na změnu ceny tohoto statku změní se cena statku - jak moc to ovlivní poptávané množství co se stane a o kolik edp = % změna poptávaného množství / % změna ceny ovlivnění: dostupnost blízkých substitutů - velmi silná reakce nezbytné vs luxusní statky - luxusní rychle přestane kupovat definice trhu časový horizont PED je negativní pokud cena vzroste, množství klesne a naopak |PED| > 1 → spotřebitelé jsou citliví → poptávka je ELASTICKÁ přednášky 13  METODA STŘEDNÍHO BODU bez ohledu na směr - zvýšení - snížení ceny → stejný výsledek ROZMANITOST POPTÁVKOVÝCH KŘIVEK (20) NEELASTICKÁ POPTÁVKA poptávané Q nereaguje silně na změny ceny strmá křivka ELASTICKÁ POPTÁVKA reaguje silně méně strmá DOKONALE NEELASTICKÁ je nám úplně jedno kolik to bude stát - koupíme je i tak edp = 0 DOKONALE ELASTICKÁ edp = inf nekonečně velká změna při změně ceny JEDNOTKOVĚ ELASTICKÁ edp = 1 poptávané množství se změní jako cena přednášky 14  CELKOVÝ PŘÍJEM (celkové výdaje) částka zaplacená kupujícíim a obdržená prodávajícícm při prodeji statku TR = P * Q neelaastická → celkové příjmy se zvýší elastická → celkové příjmy jsou menší B) DŮCHODOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY měří, jak moc poptávané množství reaguje na změnu důchodu spotřebitele E i = % změna poptávaného Q / % změna důchodu I spotřebitel bohatne → množství běžných statků roste, podřadných klesá přednášky 15  3. PŘEDNÁŠKA Vyšší důchod → podřadné statky méně poptávané, normální více CENOVÁ ELASTICITA NABÍDKY stejné jako poptávka Es = %změna nabízeného množství / %změna ceny s rostoucí cenou roste nabízené množství přednášky 16  APLIKACE ELASTICIT válka proti drogám x drogová prevence a vzdělávání neelastická poptávka Válka proti drogám - potlačování nabídky - snížení a za vyšší rovnovážnou cenu → zvýšení kriminality Prevence - snížené množství -ale za nižší rovnoovážnou cenu ROZHODOVÁNÍ SPOTŘEBITELE jakou volbu učiní spotřebitele ohledně nákupu statku omezenost zdrojů a neomezenost potřeb → TEORIE SPOTŘEBITELSKÉ VOLBY jak se spotřebitele rozhodují vzhledem k omezeným zdrojům křivka poptávky po určitém statku vyjadřuje ochotu spotřebitelů za daný statek zaplatit jaká rozhodnití spotřebitelů to ovlivňují LIDÉ VOLÍ MEZI ALTERNATIVAMI - koupím si jedno → nekoupím si druhé přednášky 17  rozpočtové omezení x preference spotřebitele ROZPOČTOVÉ OMEZENÍ chci více jednoho statku - druhého statku budu mít méně kombinace množeství statků za celý důchod = SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ LINIE ROZPOČTU = maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou statků (statek X a statek Y) pod křivkou přípustná množina spotřebitele - dostupné kombinac, nevyčerpá vše KOMBINACE STATKŮ = soubor tržníh příležistostí důchod I = Px * X + Py * Y - rovnice linie rozpočtu y = I/Py - (Px / Py)*x - poměr cen určuje sklon křivky cíl spotřebitele: MAXIMALIZACE UŽITKU (v připustné množině) UŽITEK = subjektivní pocit uspokojení 2 přístupy měřitelnosti: kardinalistický - lze vyčíslit ordinalistický - nelze vyčíslit, lze porovnávat přednášky 18  KARDINALISTICKÝ celkový užitek (TU) = úroveň uspokojení ze spotřeby všech jednotek daného statku - “ochota platit” součet mezních úžitků maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit mezní užitek (MU) = přírůstek celkového užitku z dodatečné jednotky statku (delta Q) MU = delta TU / delta Q = delta y / delta x peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za nákup dodatečné jednotky statku postupě se snižují závislý na: význam a intenzita potřeby, disponibilní množství platí zákon klesajících mezních užitků přednášky 19  OPTIMUM SPOTŘEBITELE užitek je nižší než jeho cena → spotřebitel kupovat nebude MU = P = mezní užitek = cena statku kolik kusů nakoupí s ohledem na mezní užitek kolikátou jednotku ještě nakoupí MU = sklon tečny v bodě (strmý - velký) ! potřebujeme více statků → kombinace OPTIMÁLNÍ KOMBINACE = spotřebitel si nemůže polepšit v rámci omezení a cen změnou podmínky rovnosti mezních užitků - poměr všech mezních užitků se musí rovnat - jinak má spotřebitel tendenci měnit změna ceny jednoho statku → zvýšení ceny → užitkový podíl se zmenšuje → bude kupovat méně jednotek statku (a naopak) → křivka poptávky = klesající křivce mezního užitku body = optimální objem nakupovaných jednotek statku při jeho různých cenách - klesá mezní užitek s každou dodatečnou jednotkou - proto klesá poptávka 4. PŘEDNÁŠKA ORDINALISTICKÝ přednášky 20  schopen porovnávat dokaáže určit pořadí - sestavuje preferenční stupnici kombinací indiferencční analýza INDEFERNENČNÍ KŘIVKA IC klesající kombince, které mu dávají stejný užitek INDIFERENČNÍ MAPA čím blíže k počátku - tím menší užitek křivky se nikdy neprotínají, jsou vždy konvexní přednášky 21  ZÁKON SUBSTITUCE statek, který je vzácnějším má větší relativní hodnotu substituce jeden vzácný za méně normálních = posun po indeferenční křivce MEZNÍ MÍRA SUBSTITUCE - MRS jaká je naše ochota vyměňovat jednotky statku -delta y / delta x = MRS MUx / MUy = MRS přednášky 22  když je x vzácné - obětuje hodně y a naopak spotřebitelé preferují vyrovnanou spotřebu konvexní a klesající OPTIMUM SPOTŘEBITELE přednášky 23  v C: sklon BL = sklon ICOp optimum → Px/Py = MRS = MUx / MUy mění se cena statku x - posouvá se křivka → nové optimum → nová poptávková křivka proč spotřebitel při změne ceny statku kupuje více/méně : SUBSTITUČNí EFEKT SE substituce jednoho statku druhým z důvodu změny relativní ceny cena klesá → růst poptávaného množství méně statku y → více peněz na statek x Ů přednášky 24  DŮCHODOVÝ EFEKT spotřenitel toho kupuje víc, protže se stal relativně bohatší dovolí si koupit více statku x PRODUKČNÍ FUNKCE A NÁKLADY V KRÁTKÉM OBDOBÍ cíl firmy: MAXIMALIZACE ZISKU celkový příjem = částka, kterou obdží firma za prodej svých výrobků - P*Q celkové náklady = tržně oceněné vstupy, které firma používa při výrobě ZISK = celkové příjmy (TR) - celkové náklady (TC) náklady produkce (i náklady obětované příležitosti) explicitní - přímý výdaj peněz firmou implicitní - nevyvžadují žádný přímý výdaj - co bychom vydělali změnou ekonomický zisk = rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (imp + expl) jestli je naše podninkání nejlepší volba e.z. > 0 - není důvod měnit úřetní zisk = pouze explicitní náklady ekonomický < účetní PRODUKČNÍ FUNKCE vztah mezi vstupy a výstupy přednášky 25  firmy pronajímají výrobní faktory aby mohly vyrábět schopnost firem proměnovat vstupy na výstupy Q - funkce výrobních faktorů mezní produkt vstupu MPL = delta Q / deltaL - jednotka práce MPK = delta Q / delta K - jednotka kapitálu klesající mezní produkt - každá další jednotka má menší mezní produkt → snížení produkční funkce mezní produkt může být i záporný → produkční funkce začne klesat PRŮMĚRNÝ PRODUKT - APL celková produkce / počet jednotek (L) přednášky 26  5. PŘEDNÁŠKA APL = Q / L APK = Q / k kolik v průměru každý výrobní faktor vyrobí ZÁKON KLESAJÍCÍCÍCH MEZNÍCH VÝNOSŮ - moment kdy mezní produkt začne klesaat - každý další výrobní faktor je méně produktivní NÁKLADY celkové náklady = suma veškerých nákladů TC = FC + VC mezní náklady = přírůstek nákladů s dodatečnou jednotkou produkce MC = delta TC / delta Q klesají → rostou (→ zákon klesajících mezních výnosů - platíme za něj stejnou cenu ale vyrobí méně) přednášky 27  průměrné náklady AC = TC / Q nejprve klesají, poté rostou KRÁTKÉ OBODÍ - fixní náklady = nemění se s objemem vstupu např. nájemné DLOUHÉ OBODÍ - vše variabilní může dojít k velkým změnám přednášky 28  VC - nejdříve konkávně, poté konvexně PRŮMĚRNÉ NÁKLADY průměrné fixní AFC = FC/Q průměrné variabilní AVC = VC/Q průměrné celkové náklady = AC/Q AC = AFC + AVC Ů Ě Á Ý Ř přednášky 29  PRŮBĚH NÁKLADOVÝCH LŘIVEK AVC 1. konávní růst - každá jednotka je méně náročná než předchozí, celkové náklady rostou pomaleji než Q 2. konvexní růst - začínají růst MC < AC → AC klesají EKOMOMIE BLAHOBYTU přednášky 30  PŘEBYTEK SPOTŘEBITELE rozdíl mezu ochotou kupujícího zaplatit za zboží částkou, kterou ta něj kupujícíc skutečně zaplatí ochota je maximální částka, kteoruje kupujícíc ochoten za zboží zaplatit jak si kupující zboží cení jak velký je přebytek kupujících PŘEBYTEK VÝROBCE přednášky 31  = částka kterou obrží - náklady přínos pro prodávající EFEKTIVNOST TRJU = MAXIMALIZACE CELKOVÉHO PŘEBYTKU Č Í É Í přednášky 32  PRODUKČNÍ FUNKCE V DLOUHÉM OBDOBÍ měníme oba výrobní faktory efektivnější kombinace vstupů na osách jsou oba variabílní faktory IZOKVANTA kombinace výrobních faktorů (K a L), jejichž pomocí je možné vyorbit stejný objem produkce (maximálně dostupný objem produkceú mapa izokvant dále od počátku - větší objem produkce klesající konvexní - klesající MPL a MPK sklon izokvanty - MRTS přednášky 33  MEZNÍ MÍRA TECHNICKÉ SUBSTITUCE MRTS MRTS = -delta K / delta L = MPL / MPK poměr v němž je možné vzájemně nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnil objem produkce = sklon izokvant klesající s rostoucím objemem práce když přidáme jednotky L, o kolik ubereme jednotky K toho co máme málo nebudeme chtít obětovávat hodně přednášky 34  mění se objem obou výrobních faktorů tvoří tvar izokvant prukční funkce je dána výnosy z rozsahu dlouhé období (x zákon klesajících mezních výnosů) NÁKLADY PRÁCE odpracované hodiny → hodinová mzda (w) obvykle explicitní cena práce PL NÁKLADY KAPITÁLU kapitál (počet hodin provozu stroje) → hodinová zápůjční cena (v) pokud stroj firma vlastní → implicitní náklady (obětované náklady příležitosti) ceka kapitálu PK CELKOVÁ NÁKLADY TC TC = w*L + v*K přednášky 35  CELKOVÉ PŘÍJMY TR TR = P*q q = q(K,L) P = cena vyráběného produktu CENA PRODUKTU P A) cena je kostantou nezávislou na firmě dokonale konkrenční trh poptávka je dokonale elastická B) cena závisí na objemu produkce nedokonale konkurenční trh poptávka není dokonale elastická PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM = příjem na jednotku produkce AR = TR / Q = P*Q/Q = P → křivka je totožná s poptávkou křivkou MEZNÍ PŘÍJEM = změna celkového příjmu při změně produkce o jednotku MR = delta TR / delta Q o kolik mi vzroustou celkové příjmy když přidám o jednotku více přednášky 36  6. PŘEDNÁŠKA JEDNOTKOVÝ ZISK zisk na jednu jednotku pi / Q rozdíl mezi průměrnými přijmy a průměrnými náklady CELKOVÝ ZISK přednášky 37  ROVNOVÁHA FIRMY - MR = MC celková příjmy i celkové náklady se zvyšujícícm se Q ROSTOU 3 situace: MR > MC - TR vzroste více než TC → roste zisk → zisk lze zvýšit zvýšením výroby → objem produkce je nižší než optimální MR < MC - TC vzrostou více než TR → zisk klesá → zisk lze zvýšit snížením objemu výroby → objem produkce je vyšší než optimální MR = MC - změnou objemu produkce nelze zvýšit zisk → optimum NÁKLADY FIREM V DLOUHÉM OBDOBÍ VOLBA VSTUPŮ MINIMALIZUJÍCÍ NÁKLADY stanovená úroveň produkce - produkční cíl: objem produkce q1 → snaha snížení nákladů IZOKOSTA NÁKLADŮ přednášky 38  body představují kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům snaha vyrobit q1 za co nejnižší náklady hledáme nejnižsí cenu pro cíl objemu OPTIMUM FIRMY - průsečík izokvanty a izokosty - firmá nemá tendenci vyměňovat jednotky K za jednotky L přednášky 39  MP se musí rovnat MP o kolik se zvýší Q při řidání jedné jednotky vstupu MP = sklon tečny AC V DLOUHÉM OBODBÍ LAC - průměenénáklady v dlouhém období S, M, L podle velikosti firmy (podle množství Q) přednášky 40  červená křivka - obalová křivka postupně se zvyšuje počet Q → posouváme se po křivkách velikosti KŘIVKA CELKOVÝCH NÁKLADŮ V DO - TC podobný tvar jako TC v KO dána vývojem výnosu z rozsahu: přednášky 41 přednášky 42