Otázky z Mezinárodního obchodu PDF

Otázky objevující se u zkoušky – Mezinárodní obchod (odpovědi vypracovány podle internetu) 1) Kapitálově a nekapitálově náročný vstup na zahraniční trhy Nekapitálově náročný vstup na trh je pro firmy, které nechtějí v zahraničí investovat, ale usilují o prod...

Otázky objevující se u zkoušky – Mezinárodní obchod (odpovědi vypracovány podle internetu) 1) Kapitálově a nekapitálově náročný vstup na zahraniční trhy Nekapitálově náročný vstup na trh je pro firmy, které nechtějí v zahraničí investovat, ale usilují o prodej jejich produkce na zahraničních trzích, aniž by musely produkci vyvážet (formy kapitálově nenáročného vstupu – licence, franchising, smlouvy o řízení, zušlechťovací operace, výrobní kooperace – rozdělení výrobního programu mezi výrobce z různých zemí, i když tito výrobci na sobě nejsou jinak závislí), charakteristické pro menší firmy - kapitálové vstupy na zahraniční trhy – jsou nejvyšším stupněm internacionalizace firemních aktivit, charakteristické pro velké firmy; nejčastěji mají formu přímých nebo portfoliových investic 2) Crawling peg - Režim fixních směnných kurzů, které stanovuje centrální banka, avšak banka kurz průběžně mění v závislosti např. na vývoji inflace nebo jiných makroekonomických ukazatelů 3) Co je to absolutní a komparativní výhoda - absolutní výhoda – jeden stát se specializuje na výrobu něčeho, v čem je lepší než ostatní (odvíjí se i od vybavenosti různými zdroji – podle toho se zaměřuje např. na pracovně náročné nebo kapitálově náročné odvětví); - komparativní výhoda – stát se specializuje na činnost odvětví, ve kterém se mu daří více než v jiných odvětvích 4) Vyjmenovat 3 nástroje zásahů do mezinárodního obchodu (clo, kvóta atd.) a stručně popsat 1. Autonomní (nezávislé, jednostranné) nástroje – zpravidla ze strany státu: a) Tarifní nástroje obchodní politiky – clo – - podle způsobu výběru – valorické (určité procento celní hodnoty zboží), specifické (pevná částka za fyzickou jednotku), diferencované, smíšené - podle pohybu zboží – dovozní, vývozní, transmisní - podle účelu – fiskální (dodatečný příjem pro státní pokladnu), ochranné (ochrana domácí výroby), prohibitivní (znemožnění dovozu určitého zboží), skleníkové, výchovné (ochrana nově vznikajícího nebo restrukturalizovaného 1  odvětví), odvetné, retorzní (odvetné opatření), negociační, bojové (k vynucení ústupku druhé strany), diferenční (zvýhodnění nebo znevýhodnění dopravy v určitém směru), kontingentní (na určité zboží nebo určitý čas, je nižší než běžné clo), preferenční (v souladu s preferenční smlouvou) b) Netarifní nástroje - dovozní nebo vývozní kvóty (na množství podle objemu nebo naturálních jednotek, které se může dovážet nebo vyvážet), - dovozní přirážka (v procentech, při dovozu jakéhokoli zboží), - dovozní depozitum (částka placená při dovozu v bezúročné stanovené výši na určitou dobu), - minimální cena (zboží se nesmí dovážet za nižší cenu, než je cena minimální), - vyrovnávací clo (jako kompenzace za subvenci na dané zboží v zemi vývozu), - antidumpingové clo (dávka z dovozu dumpingových výrobků – tzn. poplatek za zboží, které je dováženo za nižší cenu, než je obvyklá cena ve státě, do kterého je zboží dovezeno) 2. Smluvní nástroje obchodní politiky Jednání na základě mezinárodních smluv, podle kterých země realizuje určitý obchodní systém, včetně opatření, které může země přijmout v případě ochrany domácího trhu nebo sankcí vyplývajících z nedodržování dohodnutého obchodního systému - bilaterální, trilaterální smlouvy, preferenční dohody, dohody o vytvoření zóny volného obchodu, dohody o vytvoření celní unie, WTO - (více rozebráno v jiných materiálech) 5) Efekt domácího trhu Jedná se o efekt, při němž vznikají rostoucí výnosy z rozsahu, jelikož každá země se specializuje na výrobu v určitém odvětví, zejména na odvětví náročné na výrobní faktor, který je schopna pořídit za minimální náklady; produkci jiných odvětví pak kupuje od jiných zemí, které se specializují na tato odvětví; jedná se o nadproporční vztah mezi produkcí a spotřebou; efekt domácího trhu snižují dopravní náklady 6) Infant industry nerozvinuté odvětví; týká se nově vzniklých (mladých) odvětví na domácím trhu, která jsou chráněna např. dovozním clem, dovozními kvótami a podobně; jedná se o dočasný protekcionismus; přesvědčení, že pokud jsou některá průmyslová odvětví v dané zemi teprve v počáteční fázi vývoje, země není schopna čelit zahraniční konkurenci a dochází k poškození domácí ekonomiky; zavádění nových technologií totiž zpravidla znamená vyšší produkční náklady; restrikce ze strany státu – dovozní clo, dovozní kvóta nebo produkční dotace (aplikace výrobkové dotace způsobí 2  pouze ztrátu v produkční efektivnosti, zatímco dovozní clo má za následek navíc také sníženou spotřební efektivnost) Obrázek: Q3 – Q1….dovážené množství (domácí poptávka totiž převyšuje domácí nabídku); s vyšší cenou za zboží (vyšší prodejní cena u zahraniční nabídky, protože mají vyšší náklady kvůli clu) se snižuje poptávka a pro dovoz je tak menší prostor, domácí spotřebitel nakupuje levnější domácí zboží a pro zahraniční už nezbývá na trhu místo 7) Komerční riziko + zajištění Vzniká v důsledku nesplnění závazku smluvním partnerem v mezinárodním obchodě; jedná se o neplnění kupní smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím nebo neplnění služeb, které realizaci kupní smlouvy doprovázejí; hrozí tak neuskutečnění obchodní operace nebo její neočekávané výsledky; rizika – odstoupení jedné ze stran od smlouvy - zajištění: prodávající se zajistí akontací v kupní smlouvě, kupující bankovní zárukou; neplnění nebo vadné plnění kupní smlouvy – poškozuje kupujícího (prevencí je výběr vhodného dodavatele, bankovní záruka, kontrolní osvědčení, sjednání zádržného); nepřevzetí zboží kupujícím, platební nevůle, platební neschopnost (poškozuje prodávajícího, prevence – zajistit vhodné platební podmínky nebo využít pojištění, pojištění rizika platební neschopnosti se spoluúčastí pojištěného) 8) Brettonwoodský měnový systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů, založen na fixním (pevném) směnném kurzu; členské země musely dodržovat fluktuaci kurzu své měny vůči americkému dolaru v rozmezí+-1 %. Systém byl zaveden v roce 1945 (dohodnut 1944) a trval do roku 1971, poté došlo k jeho rozpadu; jednalo se o reakci na Zlatý standard, od kterého bylo upuštěno už během 1. světové války; v Brettonwoodském systému byla hodnota dolaru vázána na zlato a ostatní měny byly vázány na dolar; USA musely garantovat směnitelnost dolaru centrálními bankami za zlato; později vznikl Mezinárodní měnový fond, který na tento systém dohlížel; zlato bylo postupně z USA odčerpáváno, proto došlo k úpravě a následně se s tímto zlatem muselo obchodovat odděleně oproti jiným trhům se zlatem; po zrušení 3 - Brettonwoodského systému došlo k vysoké pohyblivosti devizových kurzů a cena zlata se několikanásobně zvýšila; kurzy měn byly ovšem znovu zafixované vůči dolaru, ale dolar nedokázali dlouhodobě udržet nadhodnocen vlivem stále se zvyšující inflace, proto se nakonec systém zhroutil 9) Smoot-Hawley celní sazebník, co způsobil Byla uvalena cla na více než 20 000 druhů výrobků dovážených do USA; ostatní země zareagovaly podobným způsobem, a tak došlo ke značnému snížení celkového objemu mezinárodního obchodu, produkce, zaměstnanosti, i cenové hladiny; došlo proto k prohloubení hospodářské recese ve 30. letech 20. století 10) Rozdíl mezi přímou a portfoliovou zahraniční investicí - přímá zahraniční investice = založení, rozšíření nebo udržení trvalého ekonomického vztahu mezi investorem jedné země a podnikem se sídlem v jiné zemi; formy přímých zahraničních investic – kapitálové vklady (hmotné a nehmotné investice), vnitrofiremní půjčky, reinvestovaný zisk; zpravidla probíhají mezi vyspělými zeměmi a mají formu fúze, akvizice, investice na zelené louce, strategické aliance nebo společného podnikání - portfoliová investice – má formu investice do akcií nebo jiných cenných papírů 11) Politické argumenty pro zasahování do mezinárodního obchodu - např. podpora nových odvětví na domácím trhu, podpora domácích výrobců, podpora zaměstnanosti, kvality výrobků,… 12) Jaké jsou výsledky dumpingu, co způsobuje Dumping = prodej zboží v zahraničí za nižší cenu než na domácím trhu, zpravidla jde o prodej za cenu nižší, než jsou náklady na výrobu; nebo prodej v zahraničí za cenu nižší, než je cena obvyklá v zemi dovozu; jde o situaci, kdy je v určité zemi nadvýroba, stát potlačuje konkurenci a domácí nabídka převyšuje domácí poptávku – firmy jsou tak nuceny vyvážet do zahraničí za nižší ceny, důsledkem toho však někdy zvyšují ceny na domácím trhu; někdy však dochází i k situacím, že vysoce ziskové firmy si mohou dovolit dlouhodobě dovážet do zahraničí svou produkci pod cenou, čímž zlikvidují konkurenci na zahraničním trhu a samy na zahraničním trhu získají výsadní postavení, což může vést ke vzniku monopolu 4 13) Nakreslit náklady mrtvé váhy Jedná se o objem produkce, který není vyprodukován z důvodu existence nedokonalé konkurence na trhu; zmenšení přebytku spotřebitele i výrobce závisí na elasticitě poptávky po produktu Obrázek: ZMV…ztráta mrtvé váhy; po zavedení daně státu se zvýšila cena výrobku pro kupující, ale prodávající má nižší zisk, protože od jeho prodejní ceny musíme odečíst i daň, kterou musel zaplatit; ve výsledku firma nabízí menší objem produkce za vyšší cenu, ale nemá z toho vyšší zisk a také nedokáže uspokojit poptávku; to stejné pak platí pro agregátní nabídku a agregátní poptávku 14) Heckscher–Ohlin teorém Vysvětluje roli vybavenosti výrobními faktory v mezinárodním obchodě; vychází z toho, že rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory jsou jediným zdrojem mezinárodního obchodu; souvisí s komparativní výhodou, která závisí na vybavenosti země určitými výrobními faktory a také schopnosti tyto faktory umět využít, např. pomocí různých technologií; vlastníci hojného výrobního faktoru v dané zemi potom mezinárodním obchodem získávají a vlastníci vzácného výrobního faktoru ztrácejí, neboť nemají šanci dobře prodat svou produkci na zahraničních trzích, které jsou schopny si tuto produkci vyrobit samy za nižší náklady a prodat za nižší cenu 15) Parita kupní síly vyjadřuje hodnotu jednotky určité měny vyjádřenou v jednotkách výchozí národní měny; jedná se tedy o počet jednotek domácí měny, za který lze pořídit stejný objem produkce na domácím trhu jako za jednotku jiné měny na konkrétním zahraničním trhu; 5  absolutní verze PPP – vychází ze zákona jediné ceny a vysvětluje výši měnových kurzů, přičemž kurz dvou měn má takovou hodnotu, která se rovná poměru cenových hladin v daných zemích relativní verze PPP – vysvětluje změnu měnového kurzu vlivem změny cenových hladin v jednotlivých zemích 16) Floating Režim volně pohyblivého měnového kurzu; centrální banka neprovádí intervence a nesnaží se udržet kurz měny vůči jiným měnám na určité úrovni; opakem je režim fixních měnových kurzů; dirty floating je potom případ, kdy má centrální banka právo zasáhnout, ale moc daného práva nevyužívá 17) Komisionáři a mandatáři týká se mandátní a komisionářské smlouvy, komisionář jedná vlastním jménem, ale na účet komitenta, mandatář jedná jménem mandanta a na účet mandanta; oba mají za úkol za úplatu zařídit nějakou obchodní záležitost; mandatář plní za mandanta právní úkony pouze na základě písemné plné moci; komisionář je zavázán z právních úkonů ke třetím stranám, nikoli komitent, s třetí osobou uzavírá smlouvu komisionář na účet komitenta 18) Zákon jedné ceny Zákon jedné ceny říká, že ceny jednoho statku, který je k dispozici na různých místech, se po započtení transakčních nákladů budou mít tendenci vyrovnávat. Při neexistenci transakčních nákladů tedy musí být ceny identických statků v různých zemí stejné. 19) Vyjmenujte protekcionistické teorie MO. Jaké bylo jejich doporučení pro omezení negativních vlivů vyplývajících ze zapojení do MO? - Protekcionistické teorie mají tendenci k omezování mezinárodně obchodních aktivit. Jsou rozděleny do dvou etap, a to Etapa do 2. světové války (Teorie stadiálního vývoje a Teorie ubývajícího významu MO) a Etapa po 2. světové válce (Teorie zbídačujícího růstu a Teorie periferní ekonomiky) - Stadiální vývoj = autorem F. List, vývoj ekonomiky rozdělil v čase na 5 vývojových stádií. Země by se měla otevřít zahraničnímu obchodu až v posledním stádiu, kdy se daná země stane konkurenceschopnou. Zaostalá země nikdy nevybuduje domácí průmysl, dokud nebude dočasně chráněn před konkurencí z vyspělých zemí. - Teorie ubývajícího významu MO = autorem W. Sombart, který tvrdil, že slabé ekonomiky potřebují pomoc, spolupráce s jinými ekonomikami, zatímco ty silné jsou soběstačné a nezávislé na jiných ekonomikách. Realizace MO aktivit je znakem slabosti. 6 - Druhá etapa začala po 2. světové válce, kdy došlo k definitivnímu rozpadu koloniálního systému. - Zbídačující růst = autorem J. Bhagwati, který popisuje rozvojové země Afriky. Rozvojová země, která se otevře mezinárodnímu obchodu, může dopadnout hůře, než kdyby zůstala ekonomicky uzavřená. - Periferní ekonomika = Autor R. Prebish, asymetrický vztah mezi koloniemi a metropolemi, kdy výhodu má metropole. Periferie – kolonie, jako rozvojová země, není schopna vytvořit zdroje pro nastartování ekonomického růstu. Bez pomoci zůstane jen periferií, kdy později už by nepomohla ani pomoc z metropole. 20) Jaký je rozdíl mezi principem dovozního cla a kvótou? Proč vyvážející země preferuje nastavení dovozní kvóty v dovážející zemi? Vyjádřete graficky správně zvolenou dovozní kvótu a špatně zvolenou dovoní kvótu.  Princip dovozního CLA – Dovozní clo je nepřímá daň uvalená na dovoz zboží do země. Jsou 3 základní funkce, a to, fiskální (příjem do státního rozpočtu), ochranná (chrání domácí výrobce) a cenotvorná (kdy výše cla napomáhá utvářet rovnovážnou cenu v daném státě)  Dovozní kvóta je přímá restrikce množství dováženého statku, principem fungování je tedy primárně omezit množství dováženého zboží. Vyvážející země preferují dovozní kvóty, jelikož stejně jak cla, navyšují hodnotu statku v zemi, kam se dané zboží dováží.  Pokud má být kvóta účinná, musí být její rozsah menší než poptávka po dovozech při světové ceně. Tedy v intervalu S1 až D1.  Zahraniční výrobci mají zájem využít kvótu, je v případě, že je na dovozním trhu cena statku vyšší, než je cena světová. Při nižších cenách nemají výrobci zájem kvótu využít. Neúčinná kvóta viz křivka S-q2. 7  21) Popište způsoby začlenění mezinárodního práva do národního v rámci kontinentálního systému. Dále jmenujte prameny mezinárodního práva včetně konkrétních příkladů. - Národy mohou mezinárodní právo veřejně přijmout různými způsoby: - Anglosaský systém – Přímá aplikace - Kontinentální systém – Nutnost formálního kroku ▪ Transformace – doslovný překlad do národního práva (soukromoprávní uživatel si nevšimne změny) ▪ Adaptace – stávající zákon se přizpůsobí tak, aby neodporoval (také je obtížné rozpoznat změnu) ▪ Inkorporace – začlenění do národního právního řádu. - Mezi prameny mezinárodního práva veřejného řadíme: - Základní: ▪ Mezinárodní smlouva ▪ Mezinárodní obyčej Nejstarší, původní pramen Neexistuje v psané podobě Dva znaky: Dlouhotrvající praxe států a přesvědčení subjektů o právní závaznosti - Podpůrné: ▪ Principy MPV, obecné právní zásady ▪ Názory znalců, právní teorie 22) Unifikace v železniční dopravě  Teprve ke konci 90. let minulého století bylo za účasti všech zainteresovaných mezinárodních organizací (OSŽD, OTIF) a pod koordinací Mezinárodního železničního přepravního výboru (CIT) dosaženo unifikace, a to vytvořením nového společného nákladního listu CIM/SMGS. Tento nový nákladní list, který je syntézou nákladních listů CIM a SMGS, nabyl účinnosti 1. září 2006. Od této doby jej jednotlivé železnice, respektive odesílatelé, mohou používat.  Použití společného nákladního listu CIM/SMGS přináší tři hlavní výhody: 8  o Snižuje náklady přepravců za nový podej (cca 40 EUR/NL) o Zrychluje přepravu (cca 40 min/NL) o Zkvalitňuje přepravní proces zabráněním vzniku chyb při přepisu NL (těmto chybám se při velkých objemech dat objektivně nedá při přepisu NL vyhnout). 23) Rozdíl mezi doložkou nejvyšších výhod a národní doložkou. Kde se nejčastěji tyto nástroje vyžívají. Režim nejvyšších výhod: - Stát se zavazuje přiznat osobám z druhého státu stejné zacházení, jaké přiznal nebo v budoucnu přizná subjektům náležejícím ke kterémukoliv státu třetímu. Národní režim: - Stát nakládá s osobami z jiného státu stejně jako s vlastními, nesmí klesnout pod minimální standard spravedlnosti, postavení před soudy, podmínky pobytu, provozování výdělečné činnosti. 24) Na jaké zboží lze vztáhnout úmluvu OSN o mezinárodní koupi zboží. Je to nějak omezeno i z hlediska subjektů CISG upravuje obsah mezinárodní kupní smlouvy a kontraktační proces. Stanovuje povinnosti kupujícího, prodávajícího a nároky jedné či druhé strany v případě porušení povinností ze strany kupujícího nebo prodávajícího. CISG je založena principu bezformálnosti a většina jejích ustanovení má dispozitivní charakter, tj. lze se od nich odchýlit Úmluva se nepoužije na koupi zboží pro osobní spotřebu; při dražbách; při výkonu rozhodnutí nebo podle rozhodnutí soudu; cenných papírů nebo peněz; lodí, člunů, vznášedel nebo letadel; elektrické energie. Netýká se smluv o vykonávání prací nebo poskytování služeb. - Úmluva se vztahuje i na smlouvy o dodávce zboží s výjimkou případu, kdy objednatel dodává podstatnou část věcí k výrobě. - od 1988, v ČR od 1993 - aplikace – předpoklady (čeho se týká): neexistence vyloučení CISG kupní smlouva rámcové smlouvy smíšené smlouvy - strany mohou v rámci kupní smlouvy vyloučit použití Úmluvy, stát svým rozhodnutím nemůže - určitost: personální – koho se týká obsahová – čeho se týká (nemusí být, pokud se strany dobře znají) 9 25) Pomocí neoklasického přístupu ukažte, proč je výhodné zapojení do MO. Nakreslete situaci před a po. Mějme pomyslnou zemi A, která je schopná vyrobit zboží X v množství X a zboží Y v množství YA. Dále mějme zemi B, která je schopná vyrobit zboží X v množství X a zboží Y v množství YB. Zakresleme tyto země do jednoho grafu tak, že se ani jedna z těchto zemí nezapojuje do mezinárodního obchodu. Nyní si zvolme, že se země zapojí do mezinárodního obchodu. Zobrazme situaci z pohledu země B. Tato země B začne vyvážet zboží X v množství XB. Naším cílem je zobrazit, jaké množství produktu Y země B bude mít k dispozici při výrobě bez zapojení do MO a po zapojení do MO. 10  Do grafu jsme zapojili také IC, tedy indiferenční křivky – vyjadřují spotřební preference a poptávku obyvatel dané země. Bod E0 zobrazuje autarkní přístup – země se nezapojuje do MO a vše vyrábí sama. Můžeme vidět, že země B s tímto přístupem produkuje množství YBE0 produktu Y. Naproti tomu bod E1 zobrazuje, jak se situace země B změní po zapojení do MO – země B při vývozu produktu Y ze země A získá produktu Y množství YBE1. Tím můžeme vidět, že zapojení do MO se zemi B vyplatí. 26) Co jsou to kolizní normy, využití, význam. Kolizní norma (na jejíž aplikaci je založená kolizní metoda) je v oblasti mezinárodního práva zvláštní případ právní normy, jejímž prostřednictvím stát ve svém právním řádu upravuje problematiku soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Kolizní norma chápe s výjimkou výhrady veřejného pořádku vlastní i cizí právní řád jako rovné a řeší střety (kolize) právních řádů dotčených států tím, že umožňuje určit, kterým právním řádem se konkrétní právní vztah s mezinárodním prvkem řídí. Jde o tzv. rozhodný právní řád (lex causae). Kolizní norma je tedy základní prvek mezinárodního práva soukromého, který určuje, který právní řád, která jeho věcná norma, se na daný právní vztah použije. Oproti přímé normě a na ní založené přímé metodě kolizní norma neupravuje přímo práva a povinnosti účastníků, ale podle nastavených kritérií (tzv. hraničních určovatelů či hraničních ukazatelů) určí rozhodný právní řád; upravuje tedy vztahy nepřímo prostřednictvím nalezení hmotněprávních norem určitého právního řádu. 27) Licence – co to je, jak fungují, u jakých komodit se využívají, jak souvisejí s autolimitačními dohodami Jedná se o úřední povolení pro provádění obchodního styku se zahraničím – upravuje licenční zákon Získává se v licenčním řízení u Licenční správy ČR (nezávislý orgán, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu) - typy licencí: - podle druhu pohybu zboží: ▪ vývozní – jsou potřeba k provedení vývozu zboží (např. u neobnovitelných zdrojů – uhlí, dřevo) ▪ dovozní – povolení k dovozu daného zboží (uhlí, zlato, stříbro, textil) ▪ tranzitní – u zboží, jehož pohyb se sleduje (zbraně, drogy, léčiva) - podle účelu vydání: ▪ automatická – vydání automaticky; ke sledování pohybu zboží ▪ neautomatická – ke sledování plnění kvót ▪ o bezpečnostní – na nebezpečný materiál 11 - Autolimitační dohody vyvolávají potřebu udělování vývozních licencí. 28) Heckscher-Ohlinův teorém – co to je a jak souvisí s vybaveností výrobními faktory, jeho výhody a nedostatky Předpoklady: - dokonalá konkurence - žádné překážky obchodu, pružné ceny - rozdílná výkonnost dvou výrobních faktorů – L, K - výroba jednoho druhu zboží je náročnější na L, výroba druhého druhu zboží je náročnější na K, nicméně v obou zemích se zboží vyrábí stejným způsobem a s konstantními výnosy z rozsahu - homogenní výrobní faktory, mobilní v rámci zemí, ne mezi zeměmi - identické preference Základní logika: - země se liší vybavenosti výrobních faktorů – L, K - výroba jednotlivých komodit je na výrobní faktory rozdílně náročná - země hojně vybavená kapitálem bude vyvážet zboží náročné na kapitál a dovážet zboží náročné na práci Teorémy Hechscher-Ohlinova modelu: Hechscher-Ohlinův teorém - vztah vybavenosti výrobními faktory a komoditní struktury obchodu Rybczenského teorém - reakce struktury produkce na přírůstek vybavenosti výrobními faktory Teorém vyrovnávání cen výrobních faktorů - pokud se při přechodu k volnému obchodu ustaví jednotné ceny zboží, vyrovnají se také ceny výrobních faktorů Stolper-Sammuelsonův teorém - zvýšení ceny zboží náročného na jeden z faktorů povede ke zvýšení reálných příjmů vlastníků tohoto faktoru a poklesu reálných příjmů vlastníků faktoru druhého Závěry Hechscher-Ohlinova modelu: - země se specializuje dle své vybavenosti výrobními faktory - při vyrovnávání cen výrobků dojde také k vyrovnání cen výrobních faktorů - obchod je výhodný, otevřená ekonomika je v optimu, vládní intervence nemůže vést k dalšímu zlepšení - i přes celkovou výhodnost mohou být dopadu na jednotlivé skupiny společnosti velmi diverzifikované (ale je tu možnost kompenzací) 12 29) Konosament – co to je a jak se liší od nákladního listu, kdo ho vydává, pro jaký druh dopravy je určen, co obsahuje, k čemu slouží, kolik má vyhotovení, jaké podmínky musí být splněny Konosament jinak náložný list (anglicky Bill Of Lading, B/L) je cenný papír a dopravní dokument, používaný při přepravě nákladu po moři. Pro majitele představuje přepravní doklad i dispoziční právo (právo disponovat s nákladem) ke zboží, které je v konosamentu uvedeno. Konosament vydává dopravce (nebo jím zmocněná osoba: agent nebo kapitán lodi), který dopravu po moři provádí. Údaje, které mají být obsahem konosamentu, je odesílatel povinen dopravci písemně sdělit. Konosament se vydává na jméno, na řad (dnes nejčastěji), popř. na doručitele (dnes výjimečně). Jeho držitel (u konosamentu na jméno označený majitel, u konosamentu na řad poslední v řadě držitelů uvedených v rubopise) je oprávněn požadovat, aby mu dopravce vydal náklad v přístavu určení. Námořní konosament (port to port) kryje pouze přepravu po moři, multimodální konosament (multimodal transport document) kryje přepravu po moři i dále, až do konečného místa určení (final destination). Naloďovací neboli palubní konosament (on board) osvědčuje nalodění zboží na palubu lodi, přejímací konosament (receipt for carriage) vystavuje dopravce po převzetí nákladu k přepravě, ale ještě před jeho naložením na loď. V praxi se obvykle používá naloďovací konosament. Plná sada konosamentu (full set) = 3 originály, každý originál i jednotlivě umožňuje disponovat se zbožím. 30) Globalizace – vysvětlit pojem a z čeho vznikla (internacionalizace a interdependence – popsat i tyto pojmy), kdy a kde se projevovala, její výhody a nevýhody Globalizace – propojení výroby a trhů různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností - soubor hlavně ekonomických procesů, které mají celosvětový dopad - proces vytváření 1 celku (růst závislosti) namísto samostatných národů - silný rozmach v 90. letech 20. století díky rozvoji telekomunikačních a informačních technologií a snížení nákladů na dopravu - úzce spojena s mezinárodním obchodem - Globální problémy: ▪ intersociální – vzniklé mezi ekonomickými, kulturními a politickými systémy (subjekty různých sociálních systémů – národů) 13  ▪ problém odstranění nebezpečí světové války ▪ problém světové zadluženosti ▪ problém překonání zaostalosti rozvojových zemí - Přírodně-sociální – vztahy světové populace a přírody ▪ problém globálního znečištění ▪ nadměrné využívání zdrojů (energií, surovin) ▪ demografické problémy - Antroposociální – největší skupina – všelidské, kulturní ▪ problém vzdělanosti ▪ problém dodržování lidských práv Internacionalizace - Internacionalizaci, která je v podstatě předstupeň a zásadní atribut globalizace, můžeme definovat jako „navazování a prohlubování ekonomických vztahů mezi subjekty různých států, a zemí jako subjektů navzájem na základě postupného odbourávání různých bariér“, jež se projevuje volným pohybem zboží, služeb, kapitálu, pracovníků, technologických poznatků a dalších informací přes hranice jednotlivých států a má dopad za oblast světového trhu. Interdependence – Interdependence je určitým podstupněm internacionalizace a jako internacionalizační dopad dochází ke vzájemné politické i hospodářské závislosti různých zemí „bez ohledu na vnitřní citlivost vůči dění v jiných státech“. Právě tento proces je hromadně označován jako interdependence států. 31) Inflační a měnová doložka ke smlouvě v mezinárodním obchodě – vysvětlit pojmy, u každé uvést výhody a nevýhody Měnová doložka – Je-li ve smlouvě měnová doložka, tak dojde-li po uzavření smlouvy ke změně kurzů obou měn, je dlužník povinen zaplatit částku sníženou nebo zvýšenou tak, aby částka v placené měně zůstala nezměněná. Doložka je výhodná především pro prodávajícího, protože s touto doložkou nemá žádné starosti s pohybem kurzů. Nevýhodná je doložka spíše pro kupujícího, protože mu tím vzniká další povinnost, a to správně spočítat kupní cenu v konkrétní den, kdy probíhá platba. Inflační doložka – Vyskytuje se u nájmů nemovitostí. Vždy k 1. lednu kalendářního roku je pronajímatel oprávněn zvýšit nájemné z důvodu inflace, a to o tolik procent, kolik procent činila inflace v předcházejícím roce. Výhody a nevýhody jsem nemohl najít, takže si tam něco vycucáme z prdele kdyžtak 14 32) Nákladní listy – čím jsou vymezeny, co to je, jaké jsou dohody, které je upravují; co nákladní list musí obsahovat Je to doklad v režimu úmluvy CMR v suché dopravě o uzavření přepravní smlouvy, a také o převzetí zásilky dopravcem k přepravě. Úmluvou CMR však není stanovena povinnost odesílatele či dopravce nákladní list vystavit. Náležitosti nákladního listu: místo a datum vystavení, jméno a adresu odesílatele, jméno a adresu dopravce, místo převzetí zásilky a místo jejího určení (obec, ulice, číslo popisné), datum převzetí zásilky, jméno a adresu příjemce, obvyklé pojmenování povahy přepravované věci a druh obalu; u věcí nebezpečné povahy jejich obecně uznávané označení, počet kusů, jejich zvláštní značky a čísla, hrubou váhu zásilky nebo jiným způsobem vyjádřené množství zboží, náklady spojené s přepravou (dovozné, vedlejší poplatky, cla a ostatní výdaje), pokyny potřebné pro celní a jiná úřední jednání, údaj o tom, že přeprava i přes jakoukoliv opačnou doložku podléhá ustanovením Úmluvy CMR. 33) Vývoj mezinárodního obchodu mezi světovými válkami – popsat významné události + jak se z tohoto vývoje poučili po 2. Světové válce - relativně rychlá a úspěšná stabilizace SE, až do tzv. velké hospodářské krize (1929– 1933), která začala v USA po krachu na burze v NY - následovala průmyslová recese propojená s těžkou bankovní a agrární krizí - USA omezilo vývoz a zvýšilo ochranu domácího trhu → rozš ı́ření krize do dalších zemí – výsledkem byla celosvětová krize (pokles výroby, růst nezaměstnanosti, přebytek výrobních kapacit a tím i k poklesu cen) - - dosavadní struktura mezinárodních vztahů se definitivně rozpadla - - snížení schopnosti zemí ekonomicky řešit hospodářské problémy – odklon od liberalismu a znovu zavádění silných státních zásahů - - v roce 1944 vznikl Breton-woodský měnový systém založený na pevných kurzech a dolaru jako jediné světové měně směnitelné za zlato - - prohloubení i politických sporů mezi světovými mocnostmi → 2. světová válka - V předchozích obdobích SE fungovala jako jednotný tržní systém, tak po 2. WW se země rozdělili na dvě hospodářské soustavy – tržní (kapitalistickou) a netržní (centrálně plánovanou) a dále se vymezily tři velké skupiny zemí – vyspělé ekonomiky (vedlo USA a začalo posilovat Japonsko), rozvojové země (Afrika, Jižní Amerika), centrálně plánované ekonomiky (vedl Sovětský svaz) 15 34) Clo – definovat, co to je a k čemu slouží, funkce cla a jejich popis, jaké jsou formy výpočtu cla + u každé uvést výhody a nevýhody Je to poplatek vybíraný státem při přechodu zboží přes celní hranici. Slouží jako ochranářský prostředek, aby stát chránil svůj vnitřní trh před zbožím zvenčí, dále může sloužit jako prostředek ekonomické formy politického boje a také jako prostředek pro vybrání peněz do státní kasy. Funkce: - Fiskální – příjem do státního rozpočtu - Ochranná – ochrana domácích výrobců před konkurencí - Cenotvorná – výše cla zvyšuje prodejní cenu výrobku na daném trhu Formy výpočtu: - Valorické – stanoveno jako určité procento z celní hodnoty zboží (celní hodnotu zboží určuje celní zákon) - Specifické – pevná částka, kterou musí dovozce zaplatit za každou dovezenou jednotku zboží (např. 34 grošů za 100 kg hoven) - Kombinované – část zboží se proclivá dle valorické sazby, část dle množství stanovenou sazbou 35) Rybczynskeho teorém - Souvisí s Heckscher-Ohlinovou teorií - Je to faktor, jehož působení v čase vede ke specializaci obchodu podle H-O teorie - Podle Rybczynského teorému platí, že pokud se zvýší vybavenost země jedním z faktorů (např. kapitálem), výroba statku relativně náročnějšího na tento faktor se zvýší a současně se sníží výroba statku náročnějšího na faktor, jehož množství se nezměnilo (např. na práci). 36) Doložka nejvyšších dohod Doložka nejvyšších výhod může být obsažena v mezinárodní smlouvě, jde o ustanovení, kterým si smluvní strany dohodnou, že se na ně budou automaticky vztahovat veškeré výhody, které druhá smluvní strana poskytla nebo v budoucnu poskytne kterékoli třetí straně. Doložka nejvyšších výhod se uplatňuje zejména u smluv regulujících cizinecký režim 37) Utváření SE - ke konci 19. století již existovaly výrobně uzavřené a ekonomicky samostatné státní útvary - rozvinut kapitalistický (tržní) ekonomický systém a zároveň vrcholila koloniální dělba práce SE se tedy zformovala jako kapitalistická ekonomika, založená na nerovných vztazích a neekvivalentní směně mezi jednotlivými zeměmi 16 38) Vznik SE před 1. sv. válkou - silný rozvoj po celém světě – začaly se měnit pozice jednotlivých zemí ve světové ekonomice - nejvyspělejší ekonomikou se stalo USA (ne však co se týče MO) - rozvoj mimoevropských zemí (Japonsko) - prohloubení národních i mezinárodních problémů → 1. světová válka - 1. SV – omezení výroby, ztráty (lidské i ekonomické) – zejména v rámci Evropy zámořské země se naopak rozvíjely - USA po válce největším producentem, vývozcem a věřitelem 39) Meziválečná etapa - relativně rychlá a úspěšná stabilizace SE, až do tzv. velké hospodářské krize (1929– 1933), která začala v USA po krachu na burze v NY - následovala průmyslová recese propojená s těžkou bankovní a agrární krizí - USA omezilo vývoz a zvýšilo ochranu domácího trhu → rozšíření krize do dalších zemí – výsledkem byla celosvětová krize (pokles výroby, růst nezaměstnanosti, přebytek výrobních kapacit a tím i k poklesu cen) - dosavadní struktura mezinárodních vztahů se definitivně rozpadla - snížení schopnosti zemí ekonomicky řešit hospodářské problémy – odklon od liberalismu a znovu zavádění silných státních zásahů - v roce 1944 vznikl Breton-woodský měnový systém založený na pevných kurzech a dolaru jako jediné světové měně směnitelné za zlato - prohloubení i politických sporů mezi světovými mocnostmi → 2. světová válka 40) Bipolarita - zatímco v předchozích obdobích SE fungovala jako jednotný tržní systém, po válce se rozdělila na dvě velké hospodářské soustavy: tržní (kapitalistickou) netržní (centrálně plánovanou) - dále se vymezily tři velké skupiny zemí: vyspělé ekonomiky (vedlo USA, dále začalo posilňovat Japonsko) rozvojové země centrálně plánované ekonomiky (vedl Sovětský svaz) - mezi skupinami zemí se začala prohlubovat ekonomická i neekonomická diferenciace - 80. léta – ropná, surovinová, potravinová a měnová krize - v rámci měnové krize byla v roce 1971 zrušena směnitelnost dolaru za zlato a poté provedena devalvace USD rozšířeno fluktuační pásmo ostatních měn na ± 2,25 % (jakmile měna dosáhla hranice, byla uměle sražena/posilněna) – Evropský měnový systém I. 17  o Evropský měnový systém II. je dnes součástí konvergenčních kritérií pro vstup do EU (pevný kurz měny po minimálně 2 roky) - v centrálně plánovaných ekonomikách byly krize jiného charakteru – ekonomického a politického v roce 1989 došlo k rozkladu celého systému 41) Po rozpadu socialistické soustavy - 90. léta: rozpad socialistické soustavy a přeměna SE na jednotnou tržní ekonomiku internacionalizace (= individualismus) SE přerůstá v globalizaci prohloubení diferenciace mezi skupinami zemí (i mezi rozvojovými navzájem) – dříve rozdělení na východ a západ, teď na bohatý sever a chudý jih nutná širší mezinárodní spolupráce pro řešení globálních problémů stále častější a nákladnější finanční krize - rychlý rozvoj asijských států - současnost: internetová horečka, která vyvrcholila v roce 2001 (také označována jako internetová bublina, dot-com krize) – nadhodnocení akcií internetového obchodování a následná ztráta hodnoty (např. firmě Yahoo klesly akcie z ceny 200 dolarů na hodnotu 12 dolarů) o pouze část společností přežila celosvětová ekonomická krize v roce 2008 (Reagan zavedl reformy) – výrazné zpomalení rozvoje zemí (příčinou byla hlavně americká hypoteční krize a zvýšení cen ropy) dominantním sektorem (největší podíl na HDP) jsou služby Některé další pojmy smlouva o výhradním prodeji – zavazujeme se jako podnik výhradnímu prodejci, že budeme zboží dodávat pouze jemu výhoda – možnost prodeje v již vybudovaných distribučních cestách fúze (merger) = splynutí dvou a více obchodních společností, kdy tyto společnosti zanikají a vzniká nový právní subjekt, avšak bez likvidace aktiv a pasiv akvizice (takeover) = převzetí fungujícího podniku nebo jeho části (přátelské převzetí – synergický efekt, nepřátelské převzetí – likvidace konkurence) investice na zelené louce (greenfield investment) = nově založené podniky; zvyšují pracovní příležitosti (nová pracovní místa), přinášejí do dané země více kapitálu, moderní technologie společné podnikání (joint venture) = spojení dvou nebo více subjektů do společného vlastnictví, mají společný podnikatelský záměr, podílejí se na vytvořeném zisku, riziku 18 nebo ztrátě; společné podniky – smluvní (bez kapitálových vkladů), nebo založené na investicích Vyrovnávací mechanismy Slouží pro vyrovnání obchodní, případně celé platební bilance, pokud převažuje export nad importem nebo naopak; mohou být podpořeny státem nebo politikou centrální banky prostřednictvím nákupu nebo prodeje devizí, ale také potlačeny tarifními nebo netarifními nástroji státu, jako např. cla, dovozní kvóty atd. 3 ze 4 jmenovaných vyrovnávacích procesů však fungují samy vlivem interakcí na trhu, bez zásahů státu a dalších politických regulací. – cenový, důchodový, monetární vyrovnávací mechanismus – fungují společně a automaticky, platební bilance se vyrovnává tržními mechanismy; podmínkou jsou pevné, neodvolatelné kurzy – např. v Estonsku, Litvě, Argentině nebo Hongkongu v 90. letech, nyní také v měnových uniích Cenový – základem je kvantitativní teorie peněz = růst oběživa v zemi vede ke zvýšení cenové hladiny a naopak; Hume a Ricardo – aktivní obchodní bilance (Ex je větší než Im) znamená, že se sníží nabídka na domácím trhu a také je v domácí ekonomice větší objem peněz; v důsledku toho se zvýší domácí cenová hladina, přičemž dochází ke zvyšování importu a snižování exportu; problémem může být časové zpoždění reakcí cenové hladiny na změny peněžní zásoby na domácím trhu - u cenového VP tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty Důchodový – keynesiánci – s růstem reálného důchodu rostou i výdaje na import, export však na reálný důchod není citlivý; zde změna poptávky nevede k růstu cenové hladiny, ale k růstu reálného důchodu; čím je větší mezní sklon k importu (jak vzrostou výdaje na import, když reálný důchod vzroste o jednotku), tím jsou menší náklady na vyrovnání Monetární – předpokládá také pevné kurzy, domácí a zahraniční aktiva jsou dokonalé substituty, ekonomika se dlouhodobě nachází na úrovni potenciálního produktu, zejména pro malé ekonomiky; řeší celou platební bilanci, ne jen tu obchodní; saldo obchodní bilance mění domácí peněžní zásobu a naopak; - Aktivní saldo nutí centrální banku nakupovat devizy, aby nedošlo ke zhodnocení kurzu domácí měny. Tím dochází k prodeji domácí měny, zvýšení domácí peněžní zásoby a k tlaku na zvýšení importu nebo na pokles exportu zboží a služeb. Výkonová bilance by měla obnovit svou rovnováhu. Pasivní saldo nutí centrální banku prodávat devizy, aby nedošlo k znehodnocení kurzu domácí měny. Tím dochází k nákupu domácí měny, ke snížení domácí peněžní zásoby a k tlaku na pokles importu nebo na růst exportu zboží a služeb. Výkonová bilance by měla obnovit svou rovnováhu. - 19 Kurzový – pohyblivé kurzy, prostřednictvím hospodářské politiky; deficit obchodní bilance vyvolá znehodnocení kurzu, protože se snižuje poptávka po korunách oproti nabídce, zvýší se následně export a sníží se import; kritici – devalvace může změnit pouze nominální kurz, nikoli reálný. Depreciace kurzu však může vést k odbourání celních bariér, které předtím zkreslovaly cenové relace a vedly k neefektivní alokaci zdrojů Nevýhody – časová zpoždění: Reakční doba – určitou dobu trvá, než se firmy a spotřebitelé (domácnosti) přizpůsobí realizovanému státnímu opatření. Např. spotřebitelé zareagují na snížení daní a zvýší své spotřební výdaje až po určitém čase. Funkce mezinárodního obchodu Transformační - MO transformuje (mění) strukturu domácí produkce, případně domácích zdrojů ve strukturu žádoucí v oblasti užití - např. vyvezeme jablka, dovezeme pomeranče transmisní - obchod s informacemi - v současné době nejdůležitější růstová - velmi důležitá u malých ekonomik (v ČR) - projevuje se v exportní výkonnosti a konkurenceschopnosti Zapojení země do mezinárodního obchodu podle neoklasické teorie - doplňující graf k teorii alternativních nákladů (N obětovaných příležitosti) - na zkoušce chtěl nakreslit graf situace před a po zapojení země do MO o tento soubor obsahuje pro pochopení celý postup výpočtu - rozlišuje se zapojení do MO při konstantních a rostoucích nákladech – na přednášce dělal podle konstantních, takže podle těch je to i tady - zdroj: https://docplayer.cz/4207063-2-neoklasicka-a-standardni-teorie- obchodu.html (kdo by chtěl, je tu vysvětlené i zapojení při rostoucích nákladech) Výpočet Obrázek 1 Produkce zemí A a B 20  Převod do tabulky: Tabulka 1 Produkce zemí A a B Produkt X Produkt Y Země A 6 ks 8 ks Země B 2 ks 4 ks Prvním krokem je výpočet nákladů obětované příležitosti: Tabulka 2 Alternativní N Produkt X Produkt Y Země A 8/6 Y 6/8 X Země B 2Y 1/2 X (Pro vysvětlení výpočtu – pro zemi B – pokud beru kusy jako měsíční produkty zemí A a B, lze si to převést tak, že země B vyrobí jeden kus produktu X za 2 týdny a jeden kus produktu Y za 1 týden. To tedy znamená, že pokud bude vyrábět kus produktu X, během doby jeho výroby by mohl vyrobit 2 kusy produktu Y. Naopak za dobu výroby jednoho kusu Y bychom mohli vyrobit půl kusu produktu X. Stejný postup platí i pro zemi X.) Dalším krokem je u obou zemí vypočítat jejich mezní náklady. Tím určíme, který výrobek bude vyvážet která země. 𝟕 Země A: − = − = = 𝟏𝟐 𝟏𝟖 Země B: 2 − = = 𝟏𝟐 Mezní náklady má největší země B, u ní tedy zvolíme pro vývoz ten méně nákladný produkt – produkt Y. Je to logické, kdybychom vybrali produkt X, bylo by to pro zemi B velmi nevýhodné. Tabulka 3 Přiřazení produktů k zemím podle mezních nákladů Produkt X Produkt Y Země A 8/6 Y 6/8 X Země B 2Y 1/2 X Teď už máme všechny informace pro vytvoření grafu, který ukáže výhodnost zapojení země do MO. Pro znázornění situace si zvolíme produkci např. 40 kg produktu X. Podle tabulky s alternativními náklady si dopočítáme hodnoty osy Y pro obě země. Země A v rámci výrobku Y vyrobí 6/8 X kusů, tj. 6/8 x 40 kg = 30 kg. To tedy znamená, že země A může vyrobit buď 40 kg produktu X nebo 30 kg produktu Y. Stejným způsobem dopočítáme množství produktu Y i pro zemi B  40 kg x 1/2. Země B tedy může vyrobit buď 40 kg produktu X nebo 20 kg produktu Y. Získané informace zaneseme do grafu: 21 Obrázek 2 Produkce země A a B Teď už přejdeme k finálnímu grafu, ve kterém zobrazíme, jaký vliv bude mít zapojení do MO. Jelikož vycházíme z produktu X, který vyváží země A, logicky zapojení do MO zobrazíme pro zemi B. Pro zobrazení zvolíme pro vývoz země B množství 15 kg produktu X. Naším cílem je zobrazit, jaké množství produktu Y země B bude mít k dispozici při výrobě bez zapojení do MO a po zapojení do MO. Obrázek 3 Vliv zapojení do MO v rámci země B IC…indiferenční křivky – vyjadřují spotřební preference a poptávku obyvatel dané země Bod E0 zobrazuje autarkní přístup – země se nezapojuje do MO a vše vyrábí sama. Můžeme vidět, že země B s tímto přístupem produkuje cca 13 kg produktu Y. Naproti tomu bod E1 zobrazuje, jak se situace země B změní po zapojení do MO – země B při vývozu produktu Y ze země A získá produktu Y cca 19 kg. Tím můžeme vidět, že zapojení do MO se zemi B vyplatí. 22 Pozn. – Na zkoušce chtěli graf před a po zapojení do MO. Nevím však, jestli by jim stačil jen ten poslední graf, asi bych tam namalovala i ten úplně první, který zobrazuje produkci obou zemí. 23