Hledání definice zahraniční politiky, analýza zahraniční politiky

Hledání definice zahraniční politiky, analýza zahraniční politiky a její vývoj Zahraniční politika (KAP/ZAPO) Jiří Zákravský [email protected]  Co je to zahraniční politika? „Zahraniční politikou státu rozumíme jeho chování s oh...

Hledání definice zahraniční politiky, analýza zahraniční politiky a její vývoj Zahraniční politika (KAP/ZAPO) Jiří Zákravský [email protected]  Co je to zahraniční politika? „Zahraniční politikou státu rozumíme jeho chování s ohledem na prostředí vně jeho teritorium“ (Wright 1930: 910). „Zahraniční politika je aktivita státu, jejímž prostřednictvím naplňuje své záměry a zájmy v mezinárodním prostředí“ (Petrič 2013: 1). „Strategie či přístup zvolený vládou státu, aby dosáhla svých cílů ve vztazích s vnějšími subjekty“(Hudson 2016: 14). „Vládní aktivita prováděná prostřednictvím vztahů mezi státem a jinými aktéry, obzvláště jinými státy, v mezinárodním systému“ (White 1989: 1). „Vnější chování států“ (Rosenau 1971: 95 cit. dle Beach 2012: 2).  Co je to zahraniční politika? „Zahraniční politikou státu rozumíme jeho chování s ohledem na prostředí vně jeho teritorium“ (Wright 1930: 910). „Zahraniční politika je aktivita státu, jejímž prostřednictvím naplňuje své záměry a zájmy v mezinárodním prostředí“ (Petrič 2013: 1). „Strategie či přístup zvolený vládou státu, aby dosáhla svých cílů ve vztazích s vnějšími subjekty“(Hudson 2016: 14). „Vládní aktivita prováděná prostřednictvím vztahů mezi státem a jinými aktéry, obzvláště jinými státy, v mezinárodním systému“ (White 1989: 1 cit. dle Beach 2012: 2). „Vnější chování států“ (Rosenau 1971: 95 cit. dle Beach 2012: 2). Zahraniční politika = aktivita vlastní (pouze) státům?  Co je to zahraniční politika? „Suma vnějších vztahů vykonávaná nezávislým aktérem (obvykle státem) v mezinárodních vztazích“ (Hill 2003: 3). „Zahraniční politika jsou širší trendy chování a konkrétní aktivity vykonané státem nebo jiným kolektivním aktérem, které směřují k jiným kolektivním aktérům v rámci mezinárodního systému. Zahraničněpolitické aktivity mohou být vykonány za užití řady různých nástrojů jako přijímaní deklarací, přednes proslovů, vyjednávání smluv, poskytování ekonomické podpory jiným státům, zapojování do diplomatických Tyto definiceaktivit jako summitů a použití tak zahrnují vojenské síly“ (Beach 2012: 3). unii, Kosovo, Evropskou Ontario, Mezinárodní olympijský výbor, Hizballáh apod.  Problémy spojené s definicí zahraniční politiky  = můžeme v kontextu zahraniční politiky hovořit pouze o aktivitě států? = co znamená „zahraniční“ aspekt v zahraniční politice? = jak definovat „politické“ v zahraniční politice?  Co je to analýza zahraniční politiky? (Beach 2012: 3–5) = analýza zahraniční politiky se zaměřuje na zkoumání a vysvětlení určujících faktorů (determinantů) zahraniční politiky jednotlivých států (nebo kolektivních aktérů), které jsou nahlíženy jakožto obecné trendy = analýza zahraniční politiky zkoumá otázky, které jsou spojeny s 1) vlivem mezinárodního systému na zahraniční politiku, 2) vlivem domácích faktorů na zahraniční politiku, jako jsou např. veřejné mínění či domácí instituce, 3) a způsobem, jak různé rozhodovací procesy ovlivňují zahraniční politi- ku, respektive její výstupy a konkrétní kroky Analýza zahraniční politiky jako podobor mezinárodních vztahů (Beach 2012: 4) Mezinárodní systém Domácí Výstupy zdroje Rozhodovací zahraniční zahranič proces politiky ní politiky Stát či jiný kolektivní aktér  Vývoj zkoumání zahraniční politiky = zahraniční politika byla ještě v 19. století vnímána jako vyšší a důležitější forma politiky = Stanley Hoffmann (1995) uvažuje v tomto období o zahraniční politice jako o „královském sportu“ – postupem času totiž docházelo k liberalizaci a demokratizaci, ale zahraniční politika zůstávala stále v rukách „privilegovaných“  Vývoj zkoumání zahraniční politiky = analýza zahraniční politiky se tak rodí až po druhé světové válce = nejprve byla řešena témata spojená s rozhodovacím procesem, respektive s vytvářením samotné zahraniční politiky, což je spojeno s díly Richarda C. Snydera, Harolda a Margaret Sproutových či s úvahami o komparativní zahraniční politice Jamese Rosenaua = od konce 70. do poloviny 80. let zaznamenala analýza zahraniční politiky útlum a populárnějšími se staly jiné podobory mezinárodních vztahů = významná změna nastala po 11. září 2001, kdy se začíná objevovat nový důraz např. na zahraniční politiku USA, studium nestátních aktérů a jejich zahraničněpolitických aktivit atd.  Co můžeme analyzovat v kontextu zahraniční politiky? (Beach 2012: 13) Rozhodovací Co státy* chtějí proces Co státy* dělají Tvorba preferencí Pochopení situace Samotné výstupy na základě faktorů a následně zahraniční politiky ze systémové i vytváření vnitrostátní úrovně rozhodnutí Přednášky č. 7, 8, 9, Přednášky č. 3, 4 a 5 Přednáška č. 6 10, 11 * Nebo jiní kolektivní aktéři.   Co bychom měli vědět?  = vysvětlit, co je to zahraniční politika (nikoliv však doslovným zapamatováním definice, ale vysvětlit vlastními slovy) = rozpoznat problémy spojené s určitými definicemi (viz např. téma, zda je pouze stát aktérem, který „má“ zahraniční politiku) = vysvětlit, co je to analýza zahraniční politiky a na co se tento podobor mezinárodních vztahů zaměřuje (= co tento podobor zkoumá) + tušit, co nás čeká v dalších týdnech  Seznam zdrojů Beach, Derek (2012). Analyzing Foreign Policy. Palgrave Macmillan: New York. Cornago, Noé (2018). Paradiplomacy and Protodiplomacy. In: Martel, Gordon ed. Encyclopedia of Diplomacy. Wiley-Blackwell: Oxford [in-print]. Hill, Christopher (2003). The Changing Politics of Foreign Policy. Palgrave Macmillan: Basingstoke. Hoffmann, Staley (1995 ). An American Social Science: International Relations. In: Der Derian, James ed. International Theory. Critical Investigations. New York University Press: New York, s. 212–241. Hudson, Valerie M. (2016). The history and evolution of foreign policy analysis. In: Smith, Steve – Dunne, Tim – Hadfield, Amelia eds. Foreign Policy: Theories, Actors, Cases. Oxford University Press: Oxford, s. 13–34. Lecours, André (2002). Paradiplomacy: Reflections on the Foreign Policy and International Relations of Regions. International Negotiation 7 (1), s. 91–114.  Seznam zdrojů Melissen, Jan ed. (2005). The New Public Diplomacy. Soft Power in International Relations. Palgrave Macmillan: Basingstoke. Morin, Jean-Frédéric – Paquin, Jonathan (2018). Foreign Policy Analysis. A Toolbox. Palgrave Macmillan: Basingstoke. Murray, Stuart (2012). The Two Halves of Sports Diplomacy. Diplomacy & Statecraft 23 (3), s. 576–592. Petrič, Ernest (2013). Foreign Policy: From Conception to Diplomatic Practice. Martinus Nijhoff Publishers: Leiden. Risse-Kappen, Thomas (1991). Public Opinion, Domestic Structure, and Foreign Policy in Liberal Democracies. World Politics 43 (4), s. 479–512. Wright, Quincy (1930). Foreign Policy. American Journal of Sociology 35 (6), s. 910–922. Seznam internetových adres, z nichž byly použity obrázky (vše ověřeno k 17. 8. 2021) http://revistafal.com/la-geoestrategia-de-una-posible-independencia-catalana. https://cs.wikipedia.org/wiki/Facepalm#/media/ File:Paris_Tuileries_Garden_Facepalm_statue.jpg. https://gizmodo.com/the-number-of-stars-on-the-eu-flag-means-absolutely-not-1782306382. https://www.olympic.org/the-ioc. https://www.slideshare.net/abadeel/foreign-policy-and-level-of-analysis-problem. https://www.timesofisrael.com/hezbollah-to-move-into-south-syria-just-across-israel-border. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A TĚŠÍM SE NA VAŠE OTÁZKY!