Úvod do kriminalistické taktiky

Základní podmínka pro použití kriminalisticko-taktických metod, která zajišťuje, že metody fungují s ohledem na vědecké poznatky a principy.

Zahrnuje respektování právních norem a základních zásad trestního řízení.

Metody musejí být ověřeny v praxi, aby se prokázala jejich efektivita a praktičnost.

Základní podmínka, která zohledňuje etické aspekty a minimalizuje negativní dopady na účastníky.

Podmnožina kriminalistické taktiky, která se zaměřuje na konkrétní kroky a strategie používané k dosažení vyšetřovacího cíle.

Předvedení skutečných objektů rekognice, jakožto součást identifikace.

Týká se předvádění objektů, které jsou relevantními modely identifikace, například fotografie.

Provádí se s živými osobami nebo s úseky z částí mrtvoly, s cílem identifikace.

Provádí se za účelem identifikace daného objektu, movitých a nemovitých věcí.

Týká se identifikačních znaků, které zahrnují specifické rysy organismu.

Týká se specifických vlastností, které jsou vnímány a rozpoznávány v kontextu fyzické prezentace.

Týká se demonstrace více objektů najednou, z nichž se má identifikovat ten správný.

Týká se demonstrace pouze jednoho objektu, s cílem identifikace osoby.

Tento způsob ohledání se provádí od středu místa činu směrem ven, buď ve směru, nebo proti směru hodinových ručiček.

Tento způsob ohledání je opakem excentrického. Provádí se ze vnějších okrajů místa činu směrem do středu.

Místo činu se ohledává postupně od předu až do zadu.

Tento způsob je podobný excentrickému a koncentrickému, ale místo kruhové dráhy se ohledání provádí po kruhovém obvodu.

Místo činu se rozdělí na menší jednotky (úseky) a ohledává se postupně po těchto úsecích.

Jedním z klíčových principů ohledání je uchování konečné struktury místa činu, aby nedošlo k deformaci důkazů.

Při ohledání je nutné provést kriminální i bezpečnostní opatření, například zamezit vstup nepovoleným osobám, ochranu stop a důkazů.

Před příjezdem na místo činu je potřeba rozhodnout o výjezdu, výběru techniky a specialistů, kteří se budou účastnit ohledání.

Pochopení osobnosti a charakteru vyslýchaného, aby se vybral správny přístup k němu během výslechu.

Hodnocení vlastních dovedností a schopností v kontextu vedení specifického výslechu.

Základní fáze plánování, která zahrnuje stanovení formy, cíle a předmětu výslechu a jeho zařazení do procesu vyšetřování.

Vypracování podrobného plánu výslechu a realizace nezbytných opatření. Zohledňuje složitost případu, výslechu a schopnosti vyslýchaného.

Vliv prostředí, v němž výslech probíhá, na průběh výslechu.

Proces budování důvěry a porozumění mezi vyslýchajícím a vyslýchaným. Je to klíčový prvek, který umožňuje získat pravdivou a úplnou výpověď.

Plán, který určuje a provádí zadržení osoby. Obsahuje i různé varianty a scénáře.

První fáze zadržení, kde se policista identifikuje, zjišťuje totožnost osoby a sděluje zadržení.

Fáze zadržení, kde se prohlídá osoba a místo zadržení. Zahrnuje kontrolu, zda osoba nemá u sebe zbraně, a zjišťuje se, zda se osoba nesnažila zbavit důkazů.

Přeprava zadržené osoby k příslušným orgánům.

Poslední fáze zadržení, která zahrnuje předání zadržené osoby nebo předmětu příslušným orgánům a zpracování oficiálního záznamu o zadržení.

Kriminalistická expertiza prováděná jedním znalcem. Nejčastější typ expertízy.

Kriminalistická expertiza prováděná dvěma znalci. Například prohlídka a pitva mrtvoly.

První expertíza provedená v téže věci.

Odborná činnost policie spočívající v prověřování objektů, míst a osob s cílem najít a zajistit důležité informace pro trestní řízení nebo pro plnění policejních úkolů.

Zajištění a nalezení osob, zvířat nebo věcí, které jsou důležité pro běh trestního řízení.

Výsledek prohlídky může být využit pro potvrzení stávajících verzí, nalezení nových důkazů nebo informace o nových, dosud neznámých skutečnostech v dané trestní události.

Osoby, její tělo, oblečení, zavazadla a osobní věci.

Byt, jiný prostor sloužící k bydlení a prostory k němu náležející (sklepy, garáže, půdy,…) a předměty, které se v nich nacházejí.

Prohlídka prostor, které neslouží k bydlení a ani nepatří k objektům sloužícím k bydlení (kanceláře, školy, restaurace,…) a předměty, které se v nich nacházejí.

Prohlídka, která se koná, když se objekt prohledává poprvé.

opakovaná prohlídka se provádí, pokud se při prvotní prohlídce nenašly důkazy, ale podezření na jejich existenci v objektu přetrvává.