Untitled Quiz

• KSČ (Komunistická strana Československa) působila v letech 1921–1938 v období první republiky.

Kořeny a předpoklady komunismu v ČSR

• Kořeny komunismu v Československu měly v mnoha ohledech podobnosti s nástupem italského fašismu.
• Důležitými faktory byly otřes způsobený první světovou válkou (1914–1918), radikalizace nižších sociálních vrstev a deziluze intelektuálů.
• Vzor bolševické revoluce v Rusku (1917) a víra v brzké rozšíření komunismu v Evropě.
• Komunistická internacionála (KI) byla založena v roce 1919 a koordinovala komunistické hnutí.
• Kompromitace sociální demokracie, parlamentarismu a kapitalismu, urbanizace a početná dělnická základna v ČSR.
• Ateizace české společnosti a tradiční liberalismus a levicová orientace české inteligence.

Vznik KSČ

• KSČ vznikla 30. října – 2. listopadu 1921 na slučovacím sjezdu v Praze.
• Mezi zakládající subjekty patřila levicová křídla sociální demokracie (čeští – Bohumil Šmeral, Josef Skalák, Antonín Zápotocký, slovenští – Marek Čulen, němečtí – Karel Kreibich, židovské, maďarské, polské, rusínské skupiny), zbolševizovaní legionáři v Rusku (Československá komunistická strana v Rusku založená v květnu 1918, Alois Muna, Jaroslav Hašek), Realistický klub (Zdeněk Nejedlý) a anarchokomunisté (časopis Červen, Svaz komunistických skupin).

Průvodní jevy a radikalizace dělnictva (1919–1920)

• Snaha rozšířit komunistickou revoluci ze Sovětského Ruska do ČSR.
• Vznikla Slovenská republika rad pod vedením maďarských komunistů v červnu 1919 trvala tři týdny.
• Československá armáda bojovala proti Maďarské republice rad.
• Železničáři, kteří sympatizovali s ruskými bolševiky, blokovali dodávky zbraní do Polska během rusko-polské války.
• Vnitrostranická krize sociální demokracie a pád rudo-zelené koaliční vlády otevřely prostor pro vznik první úřednické vlády a tzv. Pětky.
• Ze sociální demokracie odešla třetina poslanců a senátorů.
• V Praze se konaly pouliční bitky o Lidový dům, sídlo sociální demokracie.
• Krajní levice vyhlásila generální stávku a pokusila se o revoluční puč, který byl potlačen armádou (13 mrtvých).

Komunistická internacionála (KI)

• Byla založena v Moskvě roku 1919.
• Jejím cílem bylo řídit a koordinovat komunistické hnutí směrem k celosvětové revoluci.
• Před stalinskými čistkami v roce 1928 měla mimo SSSR přes půl milionu členů.
• Byla rozpuštěna v roce 1943 jako vstřícný krok Stalina vůči Západu a nahrazena Kominformou.
• Rozhodnutí kongresů KI byla závazná pro všechny členské strany (podmínka přijetí č. 16).
• Komunisté v zemích, kde působí legálně, musí provádět čistky (podmínka přijetí č. 13).
• Sovětský zástupce KI na sjezdu KSČ v roce 1923 označil Československo za nástroj v rukou francouzských bankéřů.

„Otcové zakladatelé“

• Bohumil Šmeral (1880–1941): právník, novinář a poslanec, zastánce austromarxismu.
• Alois Muna (1886-1939): sociálnědemokratický funkcionář z Kladenska, dezertoval na ruské frontě a spoluzakládal československou komunistickou stranu v Rusku.
• Stanislav Kostka Neumann (1875–1947): básník a novinář, přivedl anarchokomunisty do KSČ, roku 1929 stranu opustil.
• Zdeněk Nejedlý (1878–1962): literární historik a publicista, řídil levičácké časopisy, po válce zastával četné stranické a státnické funkce.

Komunistický tisk

• Rozsáhlý počet periodik pro různé čtenářské skupiny
• Velký počet oddaných a talentovaných přispěvovatelů (Vančura, Nezval, Teige aj.)
• Mezi nejznámější tiskoviny patřily Rudé právo, Pravda (Plzeň), Rovnost (Brno), dále slovenské periodika Pravda, Hlas ľudu, časopisy Komunistka, Pravda mládeže, Kohoutek a Komunistická revue.

Komunistické organizace a spolky

• Silné propojení stran s různými satelitními organizacemi, které měly za úkol sdružovat, disciplinovat a spolupracovat na internacionální úrovni pod záštitou Kominterny.
• Ústředí průmyslových svazů založeno v roce 1930 v čele s Antonínem Zápotockým.
• Komunistická studentská frakce (Kostufra) sdružovala výrazné komunistické politiky a intelektuály, jako Ivan Sekanina, Eduard Goldstücker, Kurt Konrad a Záviš Kalandra.
• Federace dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ) pořádala Spartakiády.
• Společnost pro hospodářské a kulturní sblížení se sovětským Ruskem vedl Zdeněk Nejedlý.
• Dělnická pomoc poskytovala charitativní a podpůrné služby.
• Komunisté se angažovali v podpoře německých antifašistů, španělských republikánů a Svazu proletářských bezvěrců.
• KSČ měla Mladé průkopníky, což byla dětská organizace a Komunistický svaz mládeže (Komsomol), v jehož čele stáli Jan Šverma, Bruno Köhler, Jan Zika, Otto Synek a Augustin.
• S KSČ byla provázána řada uměleckých organizací a časopisů, jako Levá fronta, Proletkult, Devětsil, DAV, U Blok a Literární skupina.

Karel Teige a Vítězslav Nezval

• Karel Teige (1900–1951) byl kritik, teoretik umění, publicista, překladatel a spoluzakladatel Devětsilu, průkopník proletářského umění, poetismu a surrealismu.
• V době stalinských čistek byl s KSČ v rozporu a roku 1938 Nezval rozpustil surrealistickou skupinu.
• Vítězslav Nezval (1900–1958) byl spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu a vůdčí osobnost surrealismu, později hlásná trouba režimu.

Sociální skladba členské základny KSČ

• Členskou základnu tvořili zejména dělníci, ženy v domácnosti, řemeslníci, zemědělci a vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Vnitrostranický vývoj 1923–1929

• Období politické a ekonomické stabilizace (zlatá 20. léta), vystřízlivění z víry v brzkou revoluci a polemické střety o podřízenost KI, bolševizaci a centralizaci.
• Došlo ke sloučení se zbytkem anarchistů kolem Bohumila Vrbenského a k odtržení stoupenců Josefa Bubníka.
• Ve volbách v roce 1925 získala KSČ přes 13 % hlasů a byla druhou nejsilnější stranou.

Program KSČ

• KSČ prohlašovala, že jejích cílů lze dosáhnout pouze násilným svržením kapitalistické společnosti a nastolením diktatury proletariátu.

1929 – konečná bolševizace KSČ

• KSČ zaujímala za vedení B. Jílka realističtější postoj k ČSR a zachovávala si jistou míru autonomie vůči KI.
• Na základě nové strategie „třída proti třídě“ vyzval Stalin skupinu kolem Klementa Gottwalda k převzetí moci ve straně.
• Karlínští kluci vedení Gottwaldem vytlačili na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 „sociáldemokratické reformisty a pravicové úchylky“ a podřídili se Moskvě.
• Gottwald zastával konfrontační linii, viděl, že vývoj státu pod vedením Masaryka směřuje k fašismu
• KSČ ve druhé polovině 20. let pod vedením B. Jílka zaujímala realističtější a smířlivější postoj k čs. státu a zachovávala si i jistou míru autonomie vůči KI.
• Klement Gottwald: (1896–1953) se stal poslancem v roce 1929, měnil rétoriku dle direktiv KI a po Mnichovu odešel do SSSR.

Klement Gottwald (1896–1953)

• Narodil se jako nemanželské dítě v Dědicích na jižní Moravě.
• Roku 1921 vstoupil do KSČ a stal se redaktorem Pravdy chudoby.
• Od roku 1926 byl členem vedení strany a se skupinou věrných stoupenců KI převzal vedení KSČ.
• Od roku 1946 byl předsedou vlády a od roku 1948 prezidentem ČSR.
• Zemřel v roce 1953 krátce po návratu z pohřbu J. V. Stalina.

Parlamentí projev Klementa Gottwalda

• Proslov se konal 21. prosince 1929.
• Vyjadřoval nenávist vůči kapitalistickému Československu a buržoazii, obhajoval Sovětský svaz a komunistickou ideologii.

Důsledky bolševizace po roce 1929

• Členstvo strany se snížilo na 25 000 členů.
• Skupina 12 poslanců a 14 senátorů založila vlastní parlamentní klub.
• Komunistické odbory se rozdělily.
• Strana ztratila 200 000 hlasů ve volbách.
• Sedm spisovatelů protestovalo proti Gottwaldovu vedení.

Politika KSČ v době nástupu nacismu v Německu

• Strana těží z hospodářské krize.
• KSČ se považovala za nepřítele sociální demokracie.
• V roce 1933 byl Josef Guttman vyloučen ze strany za kritiku politiky.

„Státotvorná KSČ“ (1935)

• Strana přiznává špatnou strategii vůči nacismu a sociální demokracii.
• Navrhují lidové fronty.
• Gottwald prchá do Moskvy av roce 1935 zde získává KSČ 10%.

Komunistické hnutí a moskevské procesy

• Stalin pod záminkou boje proti „trockistům, revizionistům a pravicovým úchylkářům“ odstavuje své oponenty ze strany a popravuje 80 – 90% armádních představitelů.
• Kléj Davidovič Trockij je Stalinův konkurent.

Záviš Kalandra (1902–1950)

• Historik, estetik a publicista, angažoval se v komunistických organizacích a tisku.
• Vydával publikace, v nichž kritizoval moskevské procesy a navazoval kontakt se IV. Internacionálou.
• Po osvobození se věnoval publicistice, napsal dílo „České pohanství“.
• V roce 1950 byl odsouzen a popraven v procesu s Miladou Horákovou.

KSČ a zánik ČSR

• V posledních svobodných volbách v roce 1938 posílily separatistické strany.
• KSČ deklaruje podporu E.Benešovi.
• Po Mnichovu je činnost KSČ zakázána a její vedení odchází do exilu.
• Milena Jesenská kritizuje vedení Kominterny.