03) FILOSOFIE KLASICKÉHO OBDOBÍ A HELÉNISMU

Klasické období řecké filosofie

• Trvalo zhruba od 5. do 4. století př. n. l.
• Považováno za vrcholné období řeckého myšlení
• Centrem filosofického myšlení se staly Athény, které se po řecko-perských válkách staly místem klidu a relativního blahobytu

Významné změny v klasickém období

• Rozvoj řečnictví („rétorika“) či umění vést spor („eristika“)
• Od přírodní filosofie se athénští myslitelé odklonili k novým tématům jako fungování světa a přírody („fýsis“), lidské společnosti („nomos“) či bytí jako takového

Významní myslitelé klasického období

• Sofisté a Sókratés, Platón a Aristotelés

O Aristotelovi

• Příčinou pohybu je podle Aristotela nejdokonalejší idea pohybu
• Tvrdil, že "podstata" věci se skládá z látky a formy
• Látka je zjednodušeně řečeno hmotným principem věci
• Etika je založena na dosahování slastného pocitu
• Pohyb představuje přechod od možnosti k uskutečnění

Sókratés

• Citát: " Tu jsem si tím znepřátelil i jeho i mnohé z přítomných; avšak od je uvažoval jsem sám u sebe, že proti tomuto člověku jsem já opravdu moudřejší; bezpochyby totiž ani jeden ani druhý z nás neví nic dokonalého, ale tento se při svém nevědění domnívá, že něco ví, kdežto já ani nevím, ani se nedomnívám, že vím; podobá se tedy, že jsem nad něho moudřejší aspoň o něco málo, právě o to, že co nevím, ani se nedomnívám, že vím."

Helénistická filosofie

• Typické spojování myšlenek různých filosofických směrů
• Stoická etika má za cíl dosažení blaženosti spočívající ve zbavení se strachu ze smrti
• Stoická etika považuje za moudrého člověka takového jedince, který se nenechá ovlivnit vášní
• Epikurejskou etiku můžeme označit za hédonistickou