Světové hospodářství a průmysl

Průmysl a světové hospodářství

• Světové hospodářství je propojení národních ekonomik skrze mezinárodní integraci, vytvářející světový trh.
• Bohatý sever (USA, Kanada, Evropa, Rusko, Japonsko) obývá 38 % souše, tvoří 22 % lidstva a kontroluje 85 % průmyslu.
• Jádrové oblasti bohatého severu jsou ekonomicky nejvyspělejší, zatímco periférie jsou částečně integrovány do systému.
• Chudý jih, tvořený zeměmi třetího světa, obývá 62 % souše, žije zde 78 % lidstva, ale kontroluje pouze 15 % průmyslu.
• Mezi rozvíjející se ekonomiky jihu patří "draci" a "tygři" jako Taiwan, Singapur, Thajsko, Malajsie, Jižní Korea a Hongkong.
• HDP (hrubý domácí produkt) je hodnota toho, co stát vyprodukuje na svém území za jeden rok.
• HNP (hrubý národní produkt) je hodnota toho, co národní kapitál vyprodukuje doma i v zahraničí během jednoho roku.

Typy ekonomik a charakteristika průmyslu

• Agrární ekonomika byla dominantní před průmyslovou revolucí, s minimální rolí trhu a samozásobitelským charakterem.
• Industriální ekonomika klade hlavní důraz na průmysl a stavebnictví.
• Postindustriální ekonomika se zaměřuje na nevýrobní sféru, jako jsou služby, vzdělání a věda.
• Průmysl produkuje 70 % materiální výroby, zaměstnává kolem 25 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a ovlivňuje (zhoršuje) životní prostředí.
• Geografie průmyslu studuje jeho rozmístění a územní strukturu.

Historie průmyslu

• Průmyslová revoluce začala v Anglii koncem 18. století v textilním průmyslu.
• Industrializace vedla ke zmenšení manuální práce; zpočátku pracovalo hodně dětí.
• Do začátku 20. století byla Anglie plně industrializovaná, zatímco Rusko zaostávalo.
• Vznikaly průmyslové aglomerace, např. Liverpool, Porúří, Ostravsko; továrny znečišťovaly ovzduší.
• Konec zakázkové výroby, rozvoj dopravy (první železnice v Anglii – George Stephenson).
• V 19. století dochází k urbanizaci a prodlužuje se věk dožití.
• Konec 19. století přináší druhou průmyslovou revoluci s montážními linkami.
• Ve 20. století Henry Ford zavádí pásovou výrobu.
• Robotizace a automatizace (třetí průmyslová revoluce) probíhaly v 60./70. letech 20. století.
• Japonsko se stalo známé pro levné a kvalitní zboží "Made in Japan".
• Současnost je ve znamení čtvrté průmyslové revoluce – digitalizace a umělá inteligence.
• Struktura průmyslu se rozvíjí od průmyslového závodu přes komplex až po rozsáhlé oblasti.
• Mezi významné průmyslové oblasti patří severovýchod USA, západní Evropa, Japonsko, Čína, asijští tygři a Rusko.

Lokalizační faktory a těžební průmysl

• Mezi přírodní lokalizační faktory patří zdroje surovin, paliva, voda, klimatické podmínky a morfologie terénu.
• Socioekonomické lokalizační faktory zahrnují trh, pracovní sílu, dopravu a vědu.
• Těžební průmysl (těžký průmysl) zahrnuje těžbu paliv (černé a hnědé uhlí, uran, ropa, zemní plyn).
• Těží se rovněž železné rudy (barevné kovy jako měď, zinek, olovo, cín, ušlechtilé kovy jako mangan, wolfram, nikl, lehké kovy jako bauxit a vzácné kovy jako zlato, stříbro, platina).
• Dále se těží chemické suroviny (soli, síra, fosfáty).
• Mezi hlavní producenty ropy patří USA, SAE, Perský záliv, Rusko, Egypt, Alžírsko, Venezuela a Čína.
• Těžba ropy probíhá i pomocí ropných plošin na šelfech moří.
• OPEC je organizace zemí vyvážejících ropu.
• Z ropy se vyrábí benzín, nafta, topné oleje, mazadla, plasty, umělá vlákna, hnojiva, kosmetika a léčiva.
• Plyn se těží v USA, Rusku, Íránu, Kanadě, Nizozemsku a Norsku.
• Lithium se těží v Austrálii, Chile, Argentině a Číně.
• Kobalt se těží v Rusku, Číně, Austrálii a Kongu.
• Coltan se těží v Kongu.
• Černé uhlí se těží v Číně, USA, Rusku, JAR, Austrálii a Indii, a to hlubinným způsobem.
• V ČR se černé uhlí těžilo v Ostravsku.
• Hnědé uhlí se těží v Číně, Rusku, Polsku, Německu a Austrálii povrchovou těžbou, která devastuje krajinu (např. v severozápadních Čechách).
• Uran se těží v Kanadě, JAR, Rusku, Austrálii a Francii.
• Vyspělé státy uran těží i zpracovávají, chudé státy (např. Nigerie) ho pouze těží.
• Rudné suroviny (stříbro, zlato, železo, bauxit) se těží v Brazílii, Austrálii, Číně a Rusku. Nerudné suroviny zahrnují:
  • Síru (vedlejší produkt při odsiřování ropy a plynu).
  • Soli (pro chemický průmysl).
  • Fosfáty (pro hnojiva).
  • Kaolin (pro keramiku, porcelán a papír).
  • Jíly (pro sklářství).
  • Písky (pro sklářství a stavebnictví).
  • Žulu a vápenec (pro stavebnictví).

Hutnický, strojírenský a chemický průmysl

• Hutnický průmysl (těžký průmysl) zpracovává vytěžené rudy a vyrábí kovové materiály.
  • Černá metalurgie se zaměřuje na hutnictví železa.
  • Barevná metalurgie se zaměřuje na hutnictví neželezných kovů.
• Hutnický průmysl je energeticky náročný a lokalizován v místech s levnou elektřinou a vodou (Norsko, Švýcarsko, Perský záliv).
• Strojírenský průmysl (těžký průmysl) je nejvýznamnější.
  • Všeobecné strojírenství vyrábí obráběcí stroje, zařízení továren a zemědělské stroje.
  • Dopravní strojírenství vyrábí:
    • automobily (Čína, Japonsko, Německo): Volvo (Švédsko), Lada (Rusko), Fiat, Lamborghini, Ferrari, Maserati, Alfa Romeo (Itálie), Daewoo (Jižní Korea), Seat (Španělsko), BMW, Audi, Opel, VW (Německo), Renault (Francie), Toyota, Honda (Japonsko), Ford (USA).
    • vlaky: Šinkansen (Japonsko), Maglev (Rusko), TGV (Francie), Pendolino (Itálie).
    • letadla: Boeing (USA), Airbus (Francie).
• Elektronický a elektrotechnický průmysl (lehký průmysl) se nejrychleji rozvíjí:
  • USA (Silicon Valley): mikročipy, počítače, Apple, Google, Microsoft.
  • Japonsko (Kjúšú): roboti.
  • Hongkong.
  • Jižní Korea: Samsung, LG.
  • Nizozemsko: Philips.
  • Švýcarsko: hodinky Swatch, Quartz.
  • Německo: ledničky, mixéry.
• Zbrojní průmysl.
• Chemický je dynamický, náročný na energie, vodu, suroviny, dopravu, a zhoršuje životní prostředí:
  • Anorganická chemie: kyseliny, hnojiva, pohonné hmoty, oleje, mazadla.
  • Organická chemie: plasty, umělá vlákna, léčiva, kosmetika.
• Průmysl stavebních hmot zabezpečuje materiály pro stavebnictví: kámen, písek, štěrk (výroba cihel, cementu, panely) poblíž ložisek.
• Spotřební průmysl (lehký průmysl):
  • Dřevozpracující: řezivo, nábytek, papír (Rusko, Kanada, Finsko, Švédsko).
  • Sklářský (Německo, Belgie, Česko).
  • Porcelán (Čína, Německo, Česko).
  • Obuv (Čína, Indie, Itálie).
  • Textilní a potravinářský průmysl.

Energetický průmysl a obnovitelné zdroje

• Energetický průmysl obnovitelných zdrojů využívá samovolnou regeneraci a vyžaduje dlouhý horizont vyčerpání.
• Vodní energie: Norsko, Kanada, Švýcarsko, Čína (Tři soutěsky), Brazílie (Itaipú), nemá znečištění, je efektivní a nezávislá na podmínkách, ale způsobuje ekologické škody.
  • Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang jsou největší vodní elektrárnou (1/10 spotřeby el. energie Číny).
  • Itaipú je na hranici Brazílie a Paraguay, využívá řeku Paraná.
  • Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně.
  • Příbojové a přílivové elektrárny: záliv Fundy (Kanada), St. Malo (Francie).
• Větrná energie: Německo, USA, Dánsko, největší Čína, málo místa, nezávisí na palivu, narušuje krajinu, má hluk.
• Sluneční energie: Indie, Čína, Egypt, USA, Španělsko, efektivní pro vyhřívání a izolované oblasti, závislá na slunci a drahá.
• Geotermální energie: Island, Nový Zéland, Itálie, funkční v málo oblastech, s malým dopadem a nulovými provozními náklady.
• Spalování biomasy: významné do budoucna, přeměna suché (dřevo) i mokré biomasy a zpracování organického odpadu.
• Nákladné, znečišťuje ovzduší a někdy neefektivní.
• Energetický průmysl neobnovitelných zdrojů má nižší investiční náklady a vysokou efektivitu, ale hrozí vyčerpání.
  • Ropa: zásoby na 40 let.
  • Plyn: zásoby na 65 let.
  • Uhlí: zásoby na 200 let.
• Znečišťuje ovzduší, narušuje prostředí a vytváří jaderný odpad.
  • Tepelná energie z fosilních paliv (60 %) vytváří velké znečištění ovzduší.
    • Uhlí: Severní Amerika, Evropa, Rusko, Čína.
    • Ropa: Blízký východ, Latinská Amerika, Afrika.
    • Plyn: Blízký východ, Rusko, Afrika, Jižní Asie.
    • Elektrárny: Dětmarovice, Počerady, Tušimice.
  • Jaderná energie (17%) -radioaktivní odpad.
    • Uran: Francie, Belgie, Nemecko (pomalu rusi)
    • USA- pres polovinu svetovych elektraren
    • Temelín a Dukovany.
• Kjótský protokol je mezinárodní dohoda o snížení emisí skleníkových plynů.

Geografie zemědělství

• Zemědělství zahrnuje rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu, rybolov a lesnictví.
• Geografie zemědělství studuje rozmístění zemědělství, zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl.
• Využívají se tažná zvížata.
• Nejvýznamnější oblasti: Velká čínská nížina, Mezopotámie, Mississippská nížina, USA, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie.
• Rozmístění zemědělské výroby ovlivňují přírodní faktory: zemědělská půda (orná, pastviny, vinice, parky), lesy, georeliéf a podnebí. Tropické pásmo:
  • Ananas, avokádo, banány, datle, kokosové ořechy, mango,kávovník, papája, kiwi, kaki, granátová jablka, proso, batáty, rýže. Subtropické pásmo:
  • Citrusy, vinná réva, olivy, fíky, podzemnice olejná, bavlník,tabák, sója. Mírné pásmo: brambory, řepka, pšenice, jablka, řepa cukrovka, slunečnice, ječmen,žito.
• Společenské faktory: trh, pracovní síla, doprava.

Typy zemědělství

• Intenzivní zemědělství: velké hektarové výnosy plodin, vysoká dojivost skotu (Nizozemsko, Dánsko).
• Extenzivní zemědě lství: pěstování plodin na velkých plochách (Austrálie, Kanada, USA).
• Alpské zemědělství: kombinace obojího, v zimě v kravíně, v létě na kopci.
• Příměstské zemědělství: pěstování jahod (rychle se kazí), chov drůbeže u měst (spotřeba vajec).
• Monokulturní zemědělství: převažuje jedna plodina na celkových plochách (Ekvádor → pěstování banánů).
• Plantážnictví: intenzivní pěstování monokulturní plodin za účelem prodeje (Kolumbie → kávové plantáže).
• Terasovité zemědělství: budování teras na svazích hor (Čína → pěstování rýže).
• Žďárové zemědělství: kácení lesa, vypálení, možnost pěstování plodin 2–3 roky (Amazonie, Sumatra).
• Zelená revoluce: zavádění nových odrůd plodin → modifikace (Mexiko, Indie, Filipíny), 2. polovina 20. století, umělé zavlažování a moderní technika a chemie.

Rostlinná a živočišná výroba

• Rostlinná výroba využívá plodiny jako potraviny, krmiva a suroviny pro průmysl.
• Světové obilnice: Severní Amerika (Kanada, USA), Jižní Amerika (Laplatská nížina), Austrálie (kolem řeky Murray), Čína, Evropa (Francie, Rakousko, Maďarsko, Ukrajina).
• Obilniny: pšenice (Čína, USA, Austrálie, Francie, Rusko, Argentina, Indie), kukuřice (USA, Čína, Brazílie, Mexiko, Austrálie, Latinská Amerika), rýže (monzunová Asie), žito (Rusko, Polsko, Kanada), oves a ječmen (Kanada, Rusko, Polsko), proso (Čína, Afrika).
• Olejniny: sója (USA, Brazílie, Argentina), slunečnice (Rusko, Ukrajina, JV Evropa), řepka olejná (Čína,Indie, Kanada), podzemnice olejná(Indie, Čína, USA), olivovník (Itálie, Španělsko, Řecko), palma olejná(Malajsie Indonésie Nigérie), kokosová palma(Oceánie Filipíny).
• Pochutiny: čaj (Čína, Indie, Srí Lanka, Keňa, Gruzie), káva (Brazílie, Kolumbie, Severní Amerika), kakao (kolem Guinejského zálivu).
• Ovoce: citrusy (Itálie, Španělsko, USA, Čína, Brazílie), banány (Brazílie, Ekvádor, Severní Amerika), vinná réva (Itálie, Francie, Španělsko), datle (palma datlová, oázy Afriky).
• Hlíznaté plodiny: brambory (Čína, Rusko, Polsko, Německo), batáty a maniok (Brazílie, Nigérie).
• Technické plodiny: cukrová třtina(Indie, Brazílie, Čína), cukrová řepa(Francie Rusko USA Čína), bavlník(Čína Indie USA Brazílie Egypt), přírodní kaučuk (Brazílie, Malajsie, Indonésie, Thajsko), tabák(Čína, USA, Indie).

Živočišná výroba

• Živočišná výroba zužitkovává zdroje z rostlinné výroby a přetváří je v živočišné produkty. Extenzivní výroba:
  • Kočovný chov: Afrika, Asie, rozložení podle pastvin a vodních zdrojů.
  • Polokočovný chov: Střední Asie a západ Číny.
  • Transhumance: Sezónní přesun dobytka mezi nížinami a horskými pastvinami(Jižní Evropa ,Alpsky chov.
  • Moderní extenzivní chov: USA, Austrálie → skot, ovce. Intenzivní výroba:
  • Výdojný chov alpského typu: Dobytek na alpských loukách(kvalitní pastva).
  • Intenzivní stalý chov:Doplňkové odvětvi rostlinné výroby(Střední a JV Evropa).
  • Moderní stájový chov:Vysoká produktivita(Severní Evropa,USA).

Chov domácích zvířat

• Chov Skotu-největší v Indii, Brazílii, Číně, USA, Rusku, Nový Zéland.
• Chov Prasat- největší chovy v Číně a USA.
• Chov Ovci- největší chov v Austrálii , Číně, Indi, Nový Zélandu.
• Chov Drůbeže-USA, Severní Americe a Evropě, brojleři → rychle vykrmená kuřata.
• Rybolov: lov a chov rybolovu.
• Aquakultura chov v klecích a sítích. - 80% ulovků slouží ke konzumaci a sladkovodní rybolov-> Norsko, Dánsko ,Island.
• Největší loviště-> Tichý oceán a Atlantský oceán.

Lesnictví

• Využití lesu- Těžba dřeva,vyroba a papiíru. Exportéri-> Kanada,USA a Rusko. Importéri ->Evropa a Japonsko.

Doprava

• Doprava je nejrychleji rozvíjející se odvětví hospodářství.

• Rozmisteni dopravy ovlivneno sosioekonomicky. Aktivní prepravní doprava- Preprava Nákladka výkladka. Dalkova doprava- Efektivní provoz a prerava na nejlepších komunikacích.

• Druhy podle podle prepravy a podle prostredi. Železnýcní doprava-.> Levná a nizkoemiční. Silniční doprava-> Rychlá a nejrozvijejející,nejnebezpecnějši a znečišt'ování ovzduši. Silnični sit tvori pozemni komunikaze ->dalnice a silnice.

• Vodni doprava-Rični,namorní a jezerí.

  • Riční->levna ,pomala a ekologicka.
  • Namorní>Ekologie neexistuje ,je to levne.

• Vzdušná doprava -> Rychlá a bezpečný transport pro lidi.

Potrubní doprava

• Vodovody,ropyvody ,plynovody a kanalizace Služby -činnost človeka. Dva druhy ->Vyrobní a nevýrobné.

Cestovní ruch

• Volnočasové aktivity
• Formy Rekreacni,hospodatský,sportovni a kulturní.