Starověk adevelopment písma

Starověk

• Rozvoj civilizations v povodí velkých řek (Egypt, Mezopotámie, Indie) a v přímoří (Řecko, Řím) od 4.tisíciletí př.n.l. do 6. až 7. století
• Vznik písma a prvních knihoven

Písmo

• Forma komunikace a uspořádání znaků k vyjádření lidského významu
• Obraz vývoje člověka a lidské společnosti
• Předchůdci písma: skalní kresby (umělecké projevy s určitým sdělením)
• Vývoj písma: obrázkové písmo (piktogramy), pojmové (ideogramy), slabičné (sylabografické), hláskové (fonografické) písmo

Egypt

• Patří k nejstarším vyspělým kulturám (rozvoj díky úrodné deltě řeky Nilu)
• Písmo: hieroglyfy – ryty do kamene, malované na kamenné/dřevěné desky pokryté jemnou vrstvou štuku, na textil (plátno mumií)
• Hieroglyfy spojovány s magickou božskou silou
• Z počátku 700 → 5000 znaků
• Hieratické písmo – zjednodušení hieroglyfů, běžné písmo (obchodní dokumenty), démotické písmo – vyvinuté z hieratického, sloužilo prostému lidu
• Psací materiál: objev papyru, psaní štětcem nebo zašpičatělým rákosem, uchovávání ve vápencových pouzdrech
• Rosettská deska: nápis ve 3 různých písmech (hieroglyf, démotické, řecká alfabeta), pomohla k rozluštění hieroglyfů

Písemné památky

• Dochované literární památky – nejstarší literatura světa, vliv na pozdější cizí literatury (Starý zákon)
• Nejrozšířenější žánr: Knihy mrtvých – sbírky zaříkadel a úvah o posmrtném životě
• Amarnské tabulky – dopisy zasílané Amenhotepovi III. ve formě hliněných tabulek v babylonsko-asyrském jazyce

Knihovny

• Knihovny součástí chrámů
• Dům svitků – nález v Edfú, místnost se seznamem knih vytesaným hieroglyfy do stěny
• V takových místnostech: knihy a příruček pro běžnou chrámovou potřebu a každodenní rituály
• „Domy života“ – učenci s písaři zde opisovali vědecká a náboženská díla

Mezopotámie

• Jedna z nejstarších civilizací v úrodném území mezi řekami Eufrat a Tigris
• Obyvatelstvo (Sumerové) rozděleno do kast: úředníci královského dvora a kněží, obchodníci, zemědělci
• Písmo: hliněné tabulky (vypalovali je nebo sušili na slunci), klínové písmo
• Rozluštění klínového písma – Angličan Henry Rawlinson a Bedřich Hrozný

Knihovny v Mezopotámii

• Palácové knihovny v Nippuru – několik desítek tisíc hliněných tabulek
• Aššurbanipalova knihovna v Ninive – překlady starých sumerských textů do asyrštiny, odborná díla, legendy (Epos o Gilgamešovi)
• Zachovalý stav – podává obraz o knihovnách své doby, náznaky organizace fondu, katalog – seznamy jednotlivých textů