Starověk adevelopment písma

Study Notes

Rozvoj civilizations v povodí velkých řek (Egypt, Mezopotámie, Indie) a v přímoří (Řecko, Řím) od 4.tisíciletí př.n.l. do 6. až 7. století
Vznik písma a prvních knihoven

Forma komunikace a uspořádání znaků k vyjádření lidského významu
Obraz vývoje člověka a lidské společnosti
Předchůdci písma: skalní kresby (umělecké projevy s určitým sdělením)
Vývoj písma: obrázkové písmo (piktogramy), pojmové (ideogramy), slabičné (sylabografické), hláskové (fonografické) písmo

Patří k nejstarším vyspělým kulturám (rozvoj díky úrodné deltě řeky Nilu)
Písmo: hieroglyfy – ryty do kamene, malované na kamenné/dřevěné desky pokryté jemnou vrstvou štuku, na textil (plátno mumií)
Hieroglyfy spojovány s magickou božskou silou
Z počátku 700 → 5000 znaků
Hieratické písmo – zjednodušení hieroglyfů, běžné písmo (obchodní dokumenty), démotické písmo – vyvinuté z hieratického, sloužilo prostému lidu
Psací materiál: objev papyru, psaní štětcem nebo zašpičatělým rákosem, uchovávání ve vápencových pouzdrech
Rosettská deska: nápis ve 3 různých písmech (hieroglyf, démotické, řecká alfabeta), pomohla k rozluštění hieroglyfů

Dochované literární památky – nejstarší literatura světa, vliv na pozdější cizí literatury (Starý zákon)
Nejrozšířenější žánr: Knihy mrtvých – sbírky zaříkadel a úvah o posmrtném životě
Amarnské tabulky – dopisy zasílané Amenhotepovi III. ve formě hliněných tabulek v babylonsko-asyrském jazyce

Knihovny součástí chrámů
Dům svitků – nález v Edfú, místnost se seznamem knih vytesaným hieroglyfy do stěny
V takových místnostech: knihy a příruček pro běžnou chrámovou potřebu a každodenní rituály
„Domy života“ – učenci s písaři zde opisovali vědecká a náboženská díla

Jedna z nejstarších civilizací v úrodném území mezi řekami Eufrat a Tigris
Obyvatelstvo (Sumerové) rozděleno do kast: úředníci královského dvora a kněží, obchodníci, zemědělci
Písmo: hliněné tabulky (vypalovali je nebo sušili na slunci), klínové písmo
Rozluštění klínového písma – Angličan Henry Rawlinson a Bedřich Hrozný

Palácové knihovny v Nippuru – několik desítek tisíc hliněných tabulek
Aššurbanipalova knihovna v Ninive – překlady starých sumerských textů do asyrštiny, odborná díla, legendy (Epos o Gilgamešovi)
Zachovalý stav – podává obraz o knihovnách své doby, náznaky organizace fondu, katalog – seznamy jednotlivých textů