Současné světové hospodářství

Tento přístup k analýze globálního hospodářství se zaměřuje na komplexnost vztahů a celostní pohled na dění v globálním měřítku. Zahrnuje vzájemné propojenost a ovlivňování ekonomických, politických a sociálních faktorů.

Tento přístup k světové ekonomice se zaměřuje na ukazatele vnějších ekonomických vztahů, jako je obrat a cenové indexy mezinárodního obchodu. Vychází z klasických, tradičních způsobů měření a srovnávání výkonnosti ekonomik.

Tento přístup k světové ekonomice zahrnuje klasické makroekonomické ukazatele, jako je HDP a jeho struktura, které slouží k měření a srovnávání výkonnosti ekonomik.

Tento index měří lidský rozvoj a kombinuje tři klíčové faktory: hrubý národní důchod na osobu, očekávanou délku života a úroveň vzdělání.

Typ ekonomického růstu, který se zaměřuje na růst vývozů, dovozů, přílivu kapitálu a imigraci pracovníků, čímž se rozšiřuje objem produkce.

Období od konce druhé světové války do počátku devadesátých let 20. století, které se vyznačovalo intenzivním rozvojem a integrací světové ekonomiky.

Protekcionismus je forma hospodářské politiky, která se snaží chránit domácí výrobce a trh před zahraniční konkurencí pomocí nástrojů jako jsou cla, kvóty a jiné překážky mezinárodního obchodu.

Koncept udržitelného růstu se zaměřuje na dosažení ekonomického růstu a rozvoje, který neruší environmentální a sociální stabilitu a umožňuje budoucím generacím žít v prosperitě.

Mezinárodní měnový systém, který umožňuje volné pohyby měnových kurzů a umožňuje zemím volit si vlastní měnové politiky, které nejlépe vyhovují jejich potřebám.

Mezinárodní měnový systém, ve kterém se hodnoty měn pevných kurzů váží k hodnotě drahého kovu, jako je zlato.

Mezinárodní měnový systém, který se v současnosti používá a je charakterizován volně plovoucími měnovými kurzy.

Mezinárodní měnový systém, ve kterém se hodnoty měn váží k hodnotě dvou drahých kovů, jako je zlato a stříbro.

Souhrnný termín pro soubor krátkodobých mezinárodních finančních transakcí souvisejících se spekulací a krátkodobým ziskem.

Investice do firem v zahraničí, které slouží k získání dlouhodobého vlastnictví kontrolních podílů v cizích firmách.

Druh podnikání, kdy zájmová skupina získává neférovou výhodu (např. v politice), čímž omezuje zdravou konkurenci a vytváření bohatství, a to bez produkce jakékoli další hodnoty.

Společnosti, které operují v různých zemích s komplexní strukturou. Mezi příklady patří Royal Dutch Shell, Accenture a Deloitte.

Spojování firem propojených v rámci výrobního cyklu. Například automobilka s továrnou na pneumatiky.

Spojování firem, jež vyrábějí podobné zboží/služby. Například dvě automobilky vyrábějící podobné vozy.

Hospodářské seskupení zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku.

Současná skupina států v eurozóně zahrnuje 20 členských států EU.

Nejnižší stupeň ekonomické integrace. Země snižují cla mezi sebou, ale zachovávají celní bariéry vůči ostatním.

Integrační seskupení „Nová NAFTA/NAFTA 2./USMCA“ je v současnosti zónou volného obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem.

Tento model popisuje globální ekonomiku, která je ovlivňována dominantním vlivem několika hlavních ekonomik, jako je USA, Čína a EU.

Země s rozvíjející se ekonomikou, která se snaží dosáhnout vyšší životní úrovně a ekonomické stability.

Skupina zemí, které jsou ekonomicky závislé na bohatších zemích a bojují s chudobou a nerovností.

Tato teorie popisuje nerovnost v globálním hospodářství, kde se bohaté země (jádro) obohacují na úkor chudších zemí (periférie).

Tento problém se týká nerovnosti v bohatství, přístupem ke zdravotnictví a vzdělání mezi zeměmi světa.

Proces oddělení ekonomického růstu od negativních dopadů na životní prostředí, který umožňuje růst bez poškozování přírody.

Proces odstraňování lesů a jejich přeměny na jiná využití, jako jsou pastviny a zemědělské oblasti.

Typ státu, který se snaží zajistit vysokou životní úroveň a sociální ochranu pro své občany, jako je například systém sociálního pojištění.

Rada bezpečnosti je klíčovým orgánem OSN, který se zabývá otázkami míru a bezpečnosti a má pravomoc schvalovat mezinárodní operace.

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) je smlouva v rámci WTO, která se zabývá ochranou vynálezů, značek, autorských práv a dalších forem duševního vlastnictví.

Japonsko, s jeho silným státním intervencionismem a kombinovaným tržním modelem, je typickým příkladem státu blahobytu, kde je vysoká úroveň sociálního zabezpečení a stát aktivně podporuje ekonomický rozvoj.

Světová obchodní organizace (WTO) má dva procedurální mechanismus - jednání o pravidlech o řízení sporů mezi státy a mechanismus přezkoumávání obchodní politiky. Tyto nástroje zajišťují spravedlivé a transparentní obchodní prostředí.

Strukturální zkratka transformace ekonomických struktur v určitých rychlo-ekonomikách se vyznačuje přechodem od zemědělství (ASI) přes průmysl (AIS) k terciárnímu sektoru (SIA).

Populační exploze se nachází mezi 2. a 3. fází demografického vývoje v ekonomikách. To je období rapidního růstu populace, které je spojeno s poklesem úmrtnosti a trvalým růstem populace.

V roce 2024 je překročeno 7 z 9 planetárních mezí podle studií Stockholm Resilience Centre. To znamená, že lidská činnost má negativní dopad na stabilitu Země.

Sekundární finanční trh je prostorem pro investování do již emitovaných cenných papírů a aktiv. Investoři zde obchodují mezi sebou, a to jak na domácím, tak mezinárodním trhu.

Sektor ekonomiky zahrnující vysokou specializaci a služby vyžadující kvalifikovanou pracovní sílu. Zaměřuje se na práci s informacemi, kapitálem, inovacemi a rozhodováním.

Mezinárodní organizace sjednocující státy a usilující o světový mír a bezpečnost, rozvoj a lidská práva.

Tři hlavní integrační skupiny v Evropě: Evropská unie (EU), Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) a Středoevropská obchodní smlouva (CEFTA).

Hlavní orgány OSN: Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Ekonomická a sociální rada (ECOSOC), Mezinárodní soudní dvůr, Poručená rada a Sekretariát OSN.

Vývoj světového obchodu od 50.let 20. století s důrazem na jeho komplexnost a vzájemné propojení s politickými, ekonomickými a sociálními faktory.

Hlavní orgány OSN: Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Ekonomická a sociální rada (ECOSOC), Mezinárodní soudní dvůr, Poručená rada a Sekretariát OSN.