Smyslové orgány a mechanoreceptory

Struktura v organismu, která zachycuje podněty z vnějšího i vnitřního prostředí a přenáší je do nervového systému.

Receptory reagující na mechanické podněty, jako je tlak, zvuk a bolest.

Receptory, které detekují podněty z vnějšího prostředí.

Receptory detekující podněty z vnitřního prostředí, jako je teplota a tlak uvnitř těla.

Soustava receptorů sloužících k vnímání dotyku, tlaku a bolesti.

Sít kanálků v kůži ryb, propojená s vnějším prostředím, která umožňuje orientaci v kalné vodě a tmě.

Detekuje polohu těla a gravitační vlivy (zrychlení).

Uzavřený váček se smyslovými brvami a pohyblivými tělísky, které reagují na změnu polohy.

Část polohového orgánu, která vnímá polohu těla a orgánů.

Část polohového orgánu, která vnímá pohyby.

Tenká vrstva tkáně u některých živočichů žijících ve tmě, která funguje jako odrazové zrcátko a umožňuje lepší vidění v šeru.

Kostní výstupek v lebce ryb propojený s vnitřním uchem, který zesiluje zvukové vlny a umožňuje lepší sluch.

Smyslové orgány u žraloků a rejnoků, které detekují slabé elektrické pole generované pohyby kořisti.

Sít senzorických kanálků v kůži ryb, která umožňuje vnímat změny tlaku vody a detekovat pohyby v okolním prostředí.

Ryby nemají víčka a zaostřují na blízko, zatímco suchozemští živočichové mají víčka a zaostřují na různé vzdálenosti. Ryby nemají slzné žlázy.

Orgán na patře, který umožňuje vnímat pach látek rozpuštěných ve slinách.

Buňky, které zachycují světelné (elektromagnetické) vlnění.

Zajišťují zrakové buňky bez pigmentu, které vnímají pouze intenzitu světla.

Pozorování směru dopadajících paprsků, umožňuje ochrana z jedné strany pigmentem.

Vidění s rozlišováním obrysů a struktur pozorovaného objektu.

Na sítnici se vytváří převrácený obraz pozorovaného objektu.

Tvořeno mnoha facetovými oky (ommatidie), každým se zobrazuje část objektu; dohromady mozaikový přímý obraz.

Posun čočky (nižší obratlovci) nebo změna tvaru čočky (vyšší obratlovci).

Zajišťují čípky(černobílé tyčinky).

Světločivná skvrna, reaguje na světlo.

Koordinační systém pohybu brv.

Výběžky na okrajích zvonu medúz, obsahující smyslové orgány (i nervové buňky).

Nejméně složitý typ oka, vnímá pouze světlo a stín.

Strukturka v buňkách, která pomáhá živočichům vnímat gravitační sílu a udržovat rovnováhu. Může být tvořena jedním větším tělískem nebo více drobnými zrnky, tzv. statokoniemi.

Nejvýznamnější sluchové orgány u hmyzu. Jsou tvořeny blanou napnutou v chitinovém rámečku, rezonančním váčkem a smyslovými buňkami.

Vlastní sluchový orgán u obratlovců. Uvnitř obsahuje sluchové buňky Cortiho orgánu. Je umístěno v pouzdře lebeční.

Součástí sluchového orgánu u obratlovců. Tvořené bubínkem a středoušními kůstkami. První se objevuje u obojživelníků.

Součást sluchového orgánu u obratlovců, skládající se ze zvukové, zvukovodu a boltce. Dochoval se až u savců.

Chladová čidla u obratlovců. Jsou citlivá na nízké teploty.

Tepelná čidla u obratlovců. Citlivá na vysoké teploty.

Druh savce s velmi jemným čichem, jako jsou psovité šelmy.

Druh savce s o mnoho slabším čichem, jako je člověk.

Oči obojživelníků jsou komorové , zaostřené na dálku, s třemi víčky - horním, dolním a mžurkou.

Obojživelníci mají vnitřní i střední ucho, v němž se nachází kůstka kolumela.

Plazi mají komorové oči s třemi víčky, a to horním, dolním a mžurkou. U hadů jsou víčka srostlá a průhledná, u ještěrek a slepýšů nesrostlá, mrkají.

Plazi mají termoreceptory, které vnímají rozdíly teplot. Například chřestýš má na hlavě hmatová tělíska citlivá na teplo.

Ptáci mají komorové oči s třemi víčky, slznými žlázami a barvové vidění (tyčinky a čípky).

Vnitřní ucho u savců obsahuje labyrint se třemi chodbami, zakončený hlemýžděm.

Čich je u savců nejvíce vyvinutý (kromě kytovců), slouží k orientaci v prostředí, vyhledávání potravy a partnera. U některých savců je zachován Jacobsonův orgán.