PMSD

Koncert velmocí, který panoval od roku 1815, byl v roce 1830 nahrazen soupeřením mezi dvěma bloky: Trojdohodou (Velká Británie, Francie a Rusko) a Trojspolkem (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).

Velká Británie, jakožto námořní velmoc, se snažila udržet rovnováhu sil na kontinentu. Podporovala Francii, která byla pro Brity potenciálním námořním soupeřem a kontrolovala rozpínavé Německo.

Rusko se zaměřovalo na Balkán a podporovalo Srbsko jako svého posledního spojence v regionu. Vzhledem k obrovskému počtu vojáků, které Rusko disponovalo, i když bylo zaostalé, jeho intervence v Rakousko-srbském konfliktu byla pro Evropu velkým hrozívem.

Francie se snažila kontrolovat rozpínavé Německo, které si z hlediska pozemní síly nebyla jistá, jestli si dokáže s Německem poradit. Francie se snažila posílit svou obranyschopnost stavbou Maginotovy linie, která se stala symbolem znepokojení z německé síly.

Německo se soustředilo na logistiku a rychlé přesuny sil z východu na západ, aby mohlo efektivně reagovat na případný útok z obou front. Investovalo do moderní vojenské výbavy a připravovalo se na válku na dvou frontách. Tento plán, nazývaný Schieffenův plán, byl později mírně pozměněn s prioritou zničení Francie.

Organizace založená po 1. světové válce s cílem udržovat mír, podporovat spolupráci mezi národy a chránit lidská práva.

Američtí republikáni, kteří v roce 1919 odmítli podpořit Společnost národů a neratifikovali Versailleskou smlouvu. To znemožnilo garantovanou podporu ze strany USA v případě německé agrese.

Hlavní orgán Společnosti národů, složený z 5 velmocí se stálým členstvím (VB, FR, USA, Itálie, Japonsko) a 4 (později 9) nestálých členů volených na 2 roky.

Mírová smlouva s Rakouskem po 1. světové válce, která vedla k rozpadu Rakousko-Uherské říše a vzniku nových států.

Mírová smlouva s Maďarskem po 1. světové válce, která vedla k ztrátě značné části území a populaci Maďarska.

Mírová smlouva s bývalou Osmanskou říší po 1. světové válce, která vedla k rozdělení říše na menší státy.

Mírová smlouva s Tureckem, která nahradila Sévreskou smlouvu a potvrdila existenci Turecké republiky.

Poválečný systém mírových smluv, který se vyznačoval nestabilitou a nerovnováhou, s problémy s národnostními menšinami a nejasnými hranicemi, což vedlo k dalšímu napětí v Evropě.

První kancléř Rakouska po 1. světové válce, který byl po 2. světové válce i prezidentem Rakouské republiky.

Neoficiální vojenská aliance mezi ČSR, Jugoslávií a Rumunskem, která sloužila jako ochrana proti maďarským a německým nárokům na území ČSR

Hlavní cíl maďarské politiky po 1. světové válce, který se snažil zvrátit výsledky mírových smluv a obnovit ztracené území a populaci.

Bolševický režim v Rusku po říjnové revoluci, který se opřel o rudý teror a zestátnění výrobních prostředků, čímž vedl k hladomoru a ekonomickému úpadku.

Intervence Dohodových mocností v Rusku v roce 1917, která měla zabránit padnutí válečného materiálu do rukou Němců, ale skončila neúspěchem a stažením jednotek.

Členové Čsl. legie rozmístění na Transsibiřské magistrále v Rusku v roce 1920 s úkolem zabránit dalšímu vlivu bolševiků.

Vlády nových států, často po první světové válce, tiskly nadměrné množství bankovek v snaze financovat válkou zničené ekonomiky. To vedlo k prudkému znehodnocování měny a extrémní inflaci. Lidé ztratili úspory a mnozí přišli o práci, což vedlo k sociálním nepokojům.

Znehodnocení měny je proces, kdy se hodnota měny v čase snižuje. To znamená, že za stejnou sumu peněz je možné koupit méně zboží a služeb než dříve.

Nezaměstnanost je stav, kdy je člověk schopen a ochoten pracovat, ale nenajde si práci. Vysoká nezaměstnanost je důsledkem ekonomické stagnace a krizí.

Německá republika vznikla po pádu německé monarchie v roce 1918. Byla založena na principu lidové suverenity, kde byla moc svěřena voleným zástupcům lidu. Důležitými aspekty německé republiky byly zejména teorie lidové suverenity a silná pozice prezidenta s rozsáhlými pravomocemi.

Spartakovci byli komunistická skupina, která usilovala o revoluční změnu v Německu po roce 1918. Jejich hlavními představiteli byli Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová. Po neúspěšném povstání v Berlíně byli Liebknecht a Luxemburgová zavražděni.

Freikorpsy byly pravicové polovojenské organizace, které se shromáždily po první světové válce v Německu. Mnoho z nich bylo nespokojených s výsledky války a s novou republikou. Podporovaly jak republikány, tak i monarchost. Freikerpsy se podepřely i na povstání spartakovců.

Kappův puč byl pokus o svržení demokratické vlády v Německu v roce 1920. Tohoto neúspěšného puče vedl Wolfgang Kapp, bývalý úředník pruského ministerstva, s cílem obnovit v Německu monarchii.

Komunistický stát s diktaturou proletariátu, který byl v roce 1919 vyhlášen v Maďarsku.

Komunistický stát s diktaturou proletariátu, který vznikl na Slovensku v roce 1919. Byl to satelitní stát Maďarské republiky rad s omezenou autonomií.

Bílý teror byl násilná vlna represí po pádu Maďarské republiky rad v roce 1919. Byl zodpovědný za smrt tisíců lidí, kteří byli obviněni z podpory komunismu. Byl veden admirálem Miklósem Horthym.

Miklós Horthy byl admirál, který se stal regentem Maďarského království v roce 1920. Během jeho vlády, která trvala do roku 1944, došlo k zavedení autoritativního režimu a k rozpoutání Bílého teroru.

V roce 1919 vznikly v Československu autonomní regiony pro německy mluvící obyvatelstvo. Byly to německy mluvící regiony, které se snažily o větší autonomii v rámci Československa.

Demonstrace v Sudetech v roce 1919, která vedla ke srážkám mezi německým obyvatelstvem a československými úřady. Demonstrace vyústila do tragédie, kdy bylo zabito 50 Němců.

Pařížská mírová konference byla shromáždění představitelů vítězných mocností první světové války v roce 1919. Hlavním cílem konference bylo vyjednat mírové smlouvy s poraženými státy a znovu uspořádat Evropu po válce.

Enkláva je území, které je zcela obklopeno územím jiného státu. Může se jednat o území s odlišnou kulturou, jazykem nebo politickým uspořádáním.

Německá strategie na počátku 1. světové války, která předpokládala rychlé vítězství útokem na Francii přes Belgii. Plán byl pojmenován po svém tvůrci, generálu Helmuthovi von Moltke Jr.

Obléhání pevnosti Přemyšl v Haliči v roce 1914 se stalo bojovým dějištěm východní fronty 1. světové války.

Vláda v čele s Nicholasem II. ztratila důvěru národa a v roce 1917 byla svržena v důsledku revoluce. Po ní následovala bolševická revoluce a v říjnu se k moci dostali bolševici vedeni Leninem.

Válka, která se vedla na moři za použití ponorek. Německo se k tomuto typu válčení uchýlilo v roce 1915 v naději, že tím blokuje dodávky surovin a zbraní pro Británii.

Změna v dějinách, která znamenala konec 19. století a začátek 20. století (1918-1989). 1. světová válka způsobila zlom v světovém politickém uspořádání a otevřela cestu radikálním změnám.

Předčasně ukončenou válkou, která vedla k prudkému poklesu globální ekonomiky a změnám v mezinárodních vztazích. Přinesla do světa bezprecedentní hrozby a zkušenosti s masovým vražděním

Bitva u Verdunu a bitva na Somně byly dvě brutální bitvy 1. světové války, které probíhaly v roce 1916. Byly charakterizovány masivními ztrátami na obou stranách bez jasného výsledu.

Zbraně schopné používat jedovaté plyny, které byly nasazeny v roce 1915 v bitvě u Ypru, která je známá spíše jako „První bitva u Ypru‟. Válka se stala ještě brutálnější.

Strategie, která spočívá v přepadení nepřítele za pomoci přestrojení a podvodu. Tato technika byla účinná především na východní frontě a inspirovala i Němce.

Prostředky, které umožňují rozšířenou produkci a distribuci zpráv, oslovující v téměř všechna vrstvy společnosti. Prostředky masmédií se v průběhu války rozšířily a staly se neodmyslitelnou součástí informování o dění v této dobu.

Ztráta důvěry ve vojenské, politické a sociální hodnoty. Válka způsobila psychologický otřes, který vedl k hladké ztrátě naděje a vize pro budoucnost.

Vznik nové ideologie a politického hnutí, které se vyvinulo v meziválečném období v reakci na krvavé zkušenosti 1. světové války. Ve svém původním významu nacionalismus zdůrazňoval národní hrdost, ale v nestabilním meziválečném období se tento proud spojil s poptávkou po silných a autoritativních vodcích.

Ztráta společenských a politických struktur a nástup chaosu v zahraniční politice. Válka způsobila rozklad ve světě a mít vliv na začátek 20. století.

Bída, která nastala po válce a zasáhla populace v Evropě. Vojáci se vrací do zdomácněné vlasti a objevují založenou zemi. Jejich návrat je dokonce brzděn ekonomikou a společností, které nejsou na tuto situaci připraveny.

Mírová dohoda uzavřená v Brestu Litevském mezi Německem a Ruskem v roce 1918. Tato dohoda zaznamenala odstoupení Ruska z 1. světové války a ztrátu významných území na prospěch Německa.

Pomoc a ochrana, kterou poskytují vlády svým občanům, kteří jsou při válce postiženi, jako například zranění vojáci a civilní oběti války.