Pravěké umění a umění Egypta

Pravěké umění a umění Egypta

• Pravěk se dělí na dobu kamennou (paleolit, mezolit, neolit), dobu bronzovou a dobu železnou
• Paleolit je nejdelší a nejstarší období lidské historie, kdy lidé žili jako kočovní lovci a sběrači přizpůsobeni ledové době
• První umělecké projevy souvisely s uspokojením základních potřeb, jako je zajištění potravy a pokračování rodu a měly magický a kultovní význam spojený s náboženskými představami a vírou v posmrtný život

Architektura v pravěku

• Obydlí se přizpůsobovala přírodním podmínkám a dostupným materiálům
• Centrem sídlišť byla ohniska obložená kameny pro vaření, výrobu nástrojů a zpracování potravy

Typy obydlí a stavební materiály

• Dřevo bylo hlavním stavebním materiálem
• Proutí, kůra a listy sloužily k pokrytí přístřešků
• Kámen a hlína se používaly pro trvanlivější stavby
• Kosti velkých zvířat, zejména mamutí kosti, sloužily jako nosné konstrukce
• Kůže sloužila k zakrytí lehkých přístřešků a stanů
• Přístřešky opřené o skálu využívaly přírodní krytí skalou
• Stanové konstrukce byly lehké a snadno přenosné
• Polozemnice byly částečně zahloubené a poskytovaly dobrou izolaci
• Kopulové stavby měly pevné konstrukce z ohnutých větví nebo kostí

Významná naleziště

• Dolní Věstonice (ČR) jsou obydlí ve tvaru polozemnic a jsou jedním z nejstarších důkazů výroby keramiky
• Kosťonki a Mežyriči (Rusko, Ukrajina) jsou další významná naleziště

Sochařství v pravěku

• Sochy byly vyráběny ze dřeva, nerostů, kostí, paroží, klů a keramiky, ve francouzských jeskyních se dochovaly i nevypálené hliněné objekty
• Náměty zahrnovaly Venuše (ženské figurky spojené s kultem plodnosti), mužské postavy (velmi vzácné) a lovnou zvěř (realisticky i stylizovaně zobrazovaná zvířata)
• Výtvarné zpracování zahrnovalo přenosné amulety, reliéfní plastiky i trojrozměrné sochy
• Stylizace se lišila podle námětu, některé postavy byly realistické, jiné zjednodušené

Známé Venuše

• Lespuque (Francie): Venuše z mamutoviny, 14,7 cm
• Willendorf (Rakousko): Kamenná Venuše, 11 cm
• Dolní Věstonice (ČR): Keramická Venuše, 11,5 cm
• Další díla zahrnují figurku muže z mamutoviny (vytvořena jako loutka, Brno), zvířata a reliéfy (Venuše s rohem)

Malba v pravěku

• Patří mezi nejstarší lidské projevy, doklady pocházejí z doby přibližně 40 000 let př. Kr
• Rané formy malby zahrnovaly ryté linie, negativní otisky rukou a kresby na skalách
• Nejstarší známé malby pocházejí z oblasti mezi Francií a Španělskem (Frankokantaberský okruh)
• V České republice nebyly dosud nalezeny žádné doklady skalní malby

Použité materiály pro malbu

• Pigmenty: Přírodní hlinky v odstínech od žluté po černou, bílá barva se objevovala méně často
• Pojiva: Různé přírodní látky např. mléko, vejce, krev, klíh, pryskyřice nebo rostlinné šťávy

Náměty maleb

• Zvířata: Lovná zvěř jako bizoni, mamuti, koně, sobi a medvědi, zřídka ptáci a ryby
• Lidské postavy: Vzácně a obvykle v primitivní formě, výjimkou maskované postavy nebo karikatury celých postav

Příklady významných lokalit pro malbu

• Altamira (Španělsko): První objevená jeskyně s malbami, zejména bizoni
• Lascaux (Francie): Rozsáhlý podzemní labyrint s malbami zvířat a vyobrazením zápasu dvou kouzelníků

Mezolit

• Přechodné období mezi starší a mladší dobou kamennou, kde se nic významného nestalo

Neolit

• Období zásadních klimatických změn (tání ledovců, oteplování, zvýšení srážek, rozšíření vegetace) vedly k osídlování nových oblastí, přechodu k usedlému životu a vzniku prvních měst (Neolitická revoluce)

Změny v uměleckém projevu v neolitu

• Místo rozměrných jeskynních maleb začaly vznikat menší výjevy na skalních převisech nebo na stěnách prvních obydlí, svatyní a hrobek
• Sochařská díla a malby byly také součástí výzdoby keramiky a oděvů

Architektura v neolitu

• Začala se rozvíjet monumentální architektura spojená s tvorbou větších uměleckých děl (malby, sochy)

Náměty a motivy v neolitu

• Místo lovné zvěře se častěji objevují lidské postavy, které vyjadřují různé děje nebo akce
• Zobrazení zvířat, zejména domácích, začíná převažovat, býk je v mnoha pravěkých a starověkých kulturách symbolem uctívání
• Žena jako bohyně plodnosti se stává významným námětem

Písmo v neolitu

• Vzniklo z abstraktních stylizovaných znaků, prvním typem písma byly piktogramy

Obytná architektura

• Catal Hüyük (Turecko): jedno z nejstarších známých sídlišť (8. tisíciletí př. Kr.), město s více než 100 odkrytými stavbami, domy bez ulic přístupné střechami po žebřících, pohřbívalo se pod podlahy domů a svatyní, doloženo uctívání býka a ženských bohyň, vznikají zde první monumentální malby a sochařství

Dalši lokace

• Jericho (Palestina) je jedním z nejstarších známých lidských sídlišť, osídleno už od doby ledové (neolitické osídlení od 9. tisíciletí př. Kr.), sídliště bylo opevněno kamennými hradbami s věží, obytné stavby postaveny z kamene a cihel (některé částečně zahloubené do země), domy byly vyzdobeny malbami, pohřby pod podlahy, lebky zemřelých byly upravovány sádrovými maskami

Kultovní stavby a megality

• Megalitické stavby ("kámen velkých rozměrů") byly používány pro kultovní obřady, svatyně nebo hrobky
  • Menhir: Osamocený kámen (např. ve Francii)
  • Dolmen: Mohylové hrobky
  • Hypogeum: Podzemní hrobka
  • Kromlech: Kamenné stavby v kruhovém útvaru
  • Henge: Kamenné stavby v kruhovém útvaru s příkopem nebo valem (např. Stonehenge)
  • Rondel: Dřevěné stavby v kruhovém útvaru s příkopem nebo valem

Sochařství

• Sochaři v pravěku používali různé materiály: dřevo, nerosty, keramiku, kosti a slonovinu
• Sochařské figurky byly většinou malé a zobrazovaly lidské a zvířecí postavy
• Vzniklo také monumentální sochařství, které bylo spojeno s rozvojem pevné monumentální architektury
• Sochy býka se objevovaly v mnoha podobách, což souviselo s jeho uctíváním
• Tvarování postav se často stylizovalo a zjednodušovalo až do abstraktních forem
• Některá díla byla doplněna rytinami, přičemž nejoblíbenějšími motivy byly spirály a křivky
• V Çatal Hüyük (Turecko) byla nalezena socha sedící bohyně

Malířsví

• Lidské postavy jsou častěji zobrazovány; domácí zvířata se objevují častěji než divoká zvěř
• Malby se soustředily na vyjádření děje nebo akce
• Zachovaly se pouze fragmenty a torza maleb, což svědčí o jejich ztrátě během času
• Stejně jako v sochařství se i v malbě opakoval motiv kultu býka

Doba kovová

• Dělí se na dobu měděnou, bronzovou a železnou
• Nejstarší používané kovy byly měď a zlato, které se nacházely v přírodě v čistém stavu a daly se zpracovávat za studena
• Později se rozvíjela metalurgie (tepelné zpracování kovů), což vedlo k vytvoření nových společenských vrstev (vládci obklopení bojovníky ovládali surovinové zdroje)
• Došlo k přechodu z matriarchátu na patriarchát (muži začali mít větší roli v každodenním životě i v náboženství)
• Většina zachovaných předmětů pochází z uměleckého řemesla (keramika, zbraně, šperky)

Architektura v době kovové

• Megalitické stavby jako Stonehenge byly nadále používány nebo přestavovány
• Kovové nástroje umožnily lepší opracování dřeva a vznik roubené architektury (srub), což vedlo k pevnějším a lépe izolovaným stavbám
• Egejská oblast: Nejvyspělejší evropská kamenná architektura vznikla v Egejské oblasti a na okolních ostrovech (kamenná města, chrámy, opevnění s věžemi)

Sochařsví v době kovové

• Začali se používat: bronz, sklo, drahé kovy, keramika, dřevo, slonovina a nerosty
• Nové techniky jako odlévání do vícedílných forem a ztracený vosk umožnily vytvořit složitější a duté předměty
• Používala se technika tauzování (kombinace různých materiálů, např. měď, stříbro a zlato)
• V Mykénách se nacházely dýky zdobené zlatem a stříbrem
• Kykladské idoly jsou typické sochy z Kykladských ostrovů

Doba železná - Keltové

• Keltské stavby byly převážně dřevěné a zděné, významné stavby (paláce, kultovní stavby) se stavěly z kamene, opevnění byla z kamene
• Vyráběli sochy převážně menších rozměrů z keramiky, nerostů, bronzu, olova a skla. Zobrazovali zvířata (koně, jeleni, kanci) a figurky jezdců
• Monumentální sochy jsou kamenné hlavy, pravděpodobně božstev (původně umístěny na dřevěných nebo kamenných podstavcích)

Charakteristika Egypta

• Datování: 3300 př. n. l. – 395 n. l.
• Patří mezi nejstarší zemědělské civilizace starověku
• Nil byl hlavní obchodní tepna a spojení se světem
• Osídlení soustředěno v okolí Nilu:
  • Pravý břeh = každodenní život
  • Levý břeh = pohřby, hrobky, pohřební obřady
• Výtvarné umění ovlivněno:
  • Náboženstvím
  • Představami o posmrtném životě
  • Pohřebními zvyky

Hlavní hradiště a centra

• Sakkara
• Gíza
• Abu Síru
• Karnak
• Luxor
• Údolí králů
• Údolí královen

Písmo

• Hieroglyfy – vyvinuly se do tří forem: hieroglyfické, hieratické a démotické

Pohřební rituály

• Víra v posmrtný život – zachování těla bylo klíčové
• Zemřelí byli převáženi na západní břeh Nilu (místo mrtvých)
• Probíhaly očistné obřady
• Bohatší byli balzamováni – zajištění věčného života
• Balzamovala se i zvířata (např. býci, kočky)

Architektůra v Egyptě

• Běžné budovy (i paláce): méně trvanlivé materiály (dřevo, sušené cihly, rákosové rohože), dochovalo se jich málo
• Monumentální stavby (chrámy, hrobky, opevnění): opracovaný kámen (dlouhá životnost)
• Architrávová konstrukce (vodorovné překlady na svislých sloupech)
• Pravoúhlé půdorysy

Náhrobní stavby

• Podzemní hrobky (např. Tutanchamonova hrobka)
• Mastaba je nízká obdélníková stavba nad hrobkou
• Pyramida:
  • Stupňovitá (Džoserova pyramida)
  • Lomená (pokus o hladkou pyramidu)
  • Klasická (Cheopsova pyramida v Gíze)
• Skalní hrobky – vytesané do skály

Chŕámy

• Určeny k pohřebním obřadům (Údolní, Zádušní) nebo zasvěcené bohům
• Přístupová cesta lemovaná sfingami
• Vstup: pylon (zkosená stavba s bránou), před ním sochy a obelisky
• Interiér: otevřené sloupové nádvoří (veřejné), dále přístupné jen kněžím
• Hlavní části: předsálí, hypostyl (vícelodní sloupový sál), svatyně, kaple
• Příklady: Karnak, Luxor, Abu Simbel

Obytné stavby

• Málo dochovaných památek (dřevo, sušené cihly, rákos)
• Sídliště vznikala poblíž pyramid nebo spontánně
• Půdorys: nepravidelný (organicky), plánovitý (pravidelné bloky)
• Domy přízemní nebo vícepodlažní, bohatší domy měly zahrady a vodní plochy

Sochařství

• Dřevo, slonovina, kámen, keramika, fajáns (glazovaná keramika), bronz (od 8. stol. př. n. l.)
• Inkrustace (vykládání materiály), plátování (zlatem)
• Použití skelné pasty ve šperkařství, sochařství
• Náměty: náboženství, kult mrtvých, výjevy z běžného života, lov, boj
• Reliéf: více v hrobkách, polychromie
  • Typy: vystupující (klasický), zapuštěný
• Hieratická perspektiva: figury z profilu; ramena a oči zepředu
• Sochy: monumentální (často ve dvojicích Rahotep a Nofreta)
• Příklady: Sfinga v Gíze, vesnický rychtář (dřevo)

Malířsví

• Techniky: tempera, polychromovaný reliéf
• Barvy: Symbolický význam (muži tmavší, bohové modří, červená = život)
• Náměty: Stejné jako v reliéfu
• Spojení s architekturou: Fresky, glazovaná keramika
• Příklady: Hudebnice, Vlys s husami, hrobka Pašedua, hrobka královny Nefertari