Poptávka a Nabídka

Poptávka

• Poptávka je definována jako množství zboží nebo služeb, které spotřebitelé chtějí zakoupit za určitou cenu a v určitém časovém období.
• Existuje individuální poptávka (jednoho spotřebitele), tržní poptávka (všech spotřebitelů) a agregátní poptávka (po všech statcích a službách).

Nabídka

• Nabídka představuje množství zboží nebo služeb, které výrobci chtějí prodat za určitou cenu a v určitém časovém období.
• Nabídka se dělí na individuální (od jednoho výrobce), tržní (od všech výrobců) a agregátní (všech statků a služeb od všech).

Faktory ovlivňující poptávku a nabídku

• Cena daného statku
• Ceny ostatních statků
• Příjem spotřebitele
• Preference
• Očekávání spotřebitelů

Tržní cena

• Tržní cena je cena, při které se poptávka a nabídka setkávají a dosahují rovnováhy.

Cenová elasticita poptávky

• Cenová elasticita poptávky vyjadřuje citlivost poptávky na změny ceny zboží či služby.

Důchodová elasticita poptávky

• Důchodová elasticita poptávky vyjadřuje citlivost poptávky na změny příjmů spotřebitelů.

Křížová elasticita poptávky

• Křížová elasticita poptávky vyjadřuje citlivost poptávky po jednom zboží na změny ceny jiného zboží.

Užitek

• Užitek je subjektivní pocit uspokojení, který spotřebitel získává ze spotřeby statku nebo služby. Cílem spotřebitele je maximalizovat tento užitek.

Optimum spotřebitele při měřitelnosti užitku

• Kardinalistická teorie užitku předpokládá, že užitek je měřitelný.

Celkový užitek

• Celkový užitek představuje uspokojení plynoucí ze spotřeby určitého statku nebo služby a závisí na množství spotřebovaného zboží.

Mezní užitek

• Mezní užitek je užitek, který spotřebitel získá s dodatečnou jednotkou. Zachycuje změnu celkového užitku v závislosti na dodatečné jednotce.

Zákon klesajícího mezního užitku

• Každá další jednotka spotřebovaného statku přináší menší užitek než předchozí jednotka.

Přebytek spotřebitele

• Představuje užitek, který spotřebitel získá, aniž by za něj platil.

Optimum spotřebitele při neměřitelnosti užitku

• Založeno na ordinalistické teorii užitku, která chápe užitek jako subjektivní pocit a nezaměřuje se na jeho měření.
• Optimální situace nastává, když se mezní míra substituce ve směně rovná mezní míře substituce ve spotřebě.

Indiferenční analýza

• Indiferenční analýza zkoumá kombinace dvou statků nebo služeb, které se spotřebitel ochoten nahradit, aniž by se změnil celkový užitek.

Indiferenční mapa

• Soubor všech indiferenčních křivek.

Mezní míra substituce ve spotřebě

• Vyjadřuje sklon indiferenční křivky a schopnost nahradit jeden statek druhým.

Linie rozpočtu

• Zachycuje kombinaci dvou statků nebo služeb, které si spotřebitel může maximálně dovolit při daných cenách a daném důchodu.

Mezní míra substituce ve směně

• Udává sklon linie rozpočtu a nahrazování jednoho statku druhým při daných cenách, aniž by se změnil důchod.

Produkční funkce

• Ukazuje maximální objem produkce, který je možné vyrobit při daných vstupech a technologii.
• V krátkém období je kapitál fixní, práce variabilní a technologie neměnná.
• Analýza výroby zahrnuje celkový fyzický produkt, mezní fyzický produkt a průměrný fyzický produkt.

Nákladová funkce

• Ukazuje náklady na výrobní faktory (práci, kapitál) využívané při výrobě.
• V krátkém období jsou náklady na kapitál fixní a náklady na práci variabilní.

Fixní náklady

• Nezávislé na objemu produkce a podnik je musí platit i bez produkce.

Variabilní náklady

• Závislé na objemu produkce a zahrnují celkové krátkodobé náklady, průměrné krátkodobé celkové náklady, mezní náklady, průměrné variabilní a průměrné fixní náklady.

Účetní (explicitní) náklady

• Náklady reálně vynaložené a evidované v účetnictví.

Ekonomické (implicitní) náklady

• Náklady, které nebyly skutečně vynaloženy, ale představují náklady obětované příležitosti.

Dlouhé období

• Všechny výrobní faktory jsou variabilní, fixní náklady neexistují.

Izokvanta

• Křivka, která znázorňuje různé kombinace kapitálu a práce, přiNichž má firma stejnou úroveň produkce.

Izokosta

• Přímka, která zachycuje kombinace kapitálu a práce, které může firma pořídit při určitých celkových nákladech.

Produkční funkce (dlouhé období)

• Vztah mezi množství vstupů a výstupů, které firma může vyprodukovat.

Nákladová funkce (dlouhé období)

• Ukazuje, jak se náklady na výrobu mění v závislosti na množství produkce a na volbě optimální kombinace faktorů.

Firemní příjmy

• Peněžní částky získané firmou z prodeje výrobků nebo poskytování služeb.

Celkový příjem (TR)

• Příjem z celkového množství produkce (TR = P * Q).

Průměrný příjem (AR)

• Příjem na jednotku produkce (AR = TR / Q).

Mezní příjem (MR)

• Příjem z dodatečné jednotky produkce (MR = ΔTR / ΔQ).

Účetní zisk

• Příjmy minus účetní náklady (skutečně vynaložené a zaznamenané).

Ekonomický zisk

• Příjmy minus účetní náklady minus oportunitní náklady.

Dokonalá konkurence

• Trh s mnoha malými výrobci a spotřebiteli, homogenními produkty, dokonalou informovaností a volným vstupem/výstupem. Firmy přejímají cenu z trhu.

Firemní optimum (dokonalá konkurence)

• Cílem je maximalizovat zisk. Zisk je maximální tam, kde křivka celkových příjmů (TR) je nad křivkou celkových krátkodobých nákladů (STC). Optimální rozsah produkce je určen zlatým pravidlem: MR = MC.

Krátké období (dokonalá konkurence)

• Firma nemá kontrolu nad cenou, rozhoduje o množství výroby na základě rovnosti marginálního nákladu a tržní ceny. Ukončí výrobu, pokud cena produkce klesne pod minimum průměrných variabilních nákladů. Může být v zisku, ztrátě nebo mít nulový ekonomický zisk.

Dlouhé období (dokonalá konkurence)

• Firma upravuje vstupy, včetně výrobní kapacity, a vstupuje/opouští trh dle ziskovosti. Dosahuje nulového ekonomického zisku.

Nedokonalá konkurence

• Omezený počet výrobců/spotřebitelů, kteří mají vliv na tržní cenu, ovlivňuje cenu alespoň jeden prodávající.

Formy nedokonalé konkurence

• Monopol (jeden výrobce, patenty, zásah vlády, vlastnictví zdroje), Oligopol (několik firem, bariéry vstupu, kartel, dominantní firma), Monopolistická konkurence (noví výrobci, dělí se poptávka).

Firemní rozhodování (nedokonalá konkurence)

• Firma má kontrolu nad cenou a ovlivňuje tržní podmínky.

Trh výrobních faktorů

• Obchoduje se zde s výrobními faktory (práce, půda, kapitál). Práci a půdu představují primární výrobní faktory, kapitál sekundární. Poptávku reprezentují firmy, nabídku domácnosti.
• Optimální velikost VF nastává, když se mezní produkt VF rovná jeho ceně, což zajišťuje ziskovost.

Poptávka a nabídka VF

• Křivka poptávky po VF je klesající, křivka nabídky je rostoucí.

Cena VF

• Odměna domácnostem za poskytnutí VF. Dělí se na transferový výdělek a ekonomickou rentu. Práce = mzdová sazba, půda = pozemková renta, kapitál = zaplacení nájmu a úroků.

Transferový výdělek

• Část odměny potřebná k udržení VF v daném využití, náklad obětované příležitosti (výdělek v nejlepší alternativě).

Ekonomická renta

• Není nutná k udržení VF v daném využití, část výdělku, která přesahuje transferový výdělek.

Trh práce

• Setkání poptávky firem po pracovní síle a nabídky práce domácností.

Individuální nabídka (trh práce)

• Kolik hodin práce je domácnost ochotna poskytnout za určitou mzdu.

Firemní poptávka (trh práce)

• Do