Pět dilemat společenské vědy

Pět dilemat společenské vědy (Pavel Barša)

• Metodologické dilema řeší, zda má věda přistupovat ke společnosti stejně jako k přírodě.
• Sociální skutečnost, dle W. Dilthey, je lidský duch, který se nesetkává s jinou hmotou, ale sám se sebou.
• Konstruktivismus se zaměřuje na porozumění představám, které spoluvytvářejí realitu, místo pouhého vysvětlování reality.
• Fenomenologie zkoumá, jak lidé konstituují realitu ve svém vědomí.
• Poststrukturalismus zkoumá, jak lidé konstituují realitu ve svých diskurzech.
• Naturalistické pojetí chápe představy, řeč a ideje jako prostředky k uchopení reality.
• Diskutuje se o rozdílu mezi rozumějícím a vysvětlujícím (přírodovědným) přístupem.
• Rozlišuje se, zda sociální realita je objektivní, nebo zda je možné k ní přistupovat jako k přírodním vědám (naturalismus).

Jednání vs. struktura

• Metodologický individualismus (Weber) vidí společenské jevy formované jednotlivými aktéry; liberalismus zdůrazňuje roli státních i nestátních aktérů v mezinárodních vztazích.
• Metodologický holismus (Durkheim) chápe společenské jevy formované strukturálními podmínkami; například marxismus a realismus vidí ekonomické a společenské struktury ovlivňující chování aktérů.

Vysvětlení vs. porozumění

• Vysvětlení (realismus, liberalismus) usiluje o odhalení obecných zákonitostí a příčin společenských jevů, používá kvantitativní metody.
• Porozumění (konstruktivismus, postmodernismus) se zaměřuje na interpretaci a porozumění významům a motivacím, používá kvalitativní metody.

Historismus vs. objektivismus

• Historismus chápe poznání jako relativní a kontextuální; postmodernismus zdůrazňuje, že poznání je ukotveno v konkrétním kulturním/historickém kontextu.
• Objektivismus usiluje o nadčasové poznání nezávislé na době; realismus a liberalismus.

Pragmatismus vs. scientismus

• Pragmatismus orientuje vědu prakticky na řešení konkrétních problémů (marxismus).
• Scientismus usiluje o neutrální, objektivní poznání (realismus, liberalismus).

Nezávislost vs. spolehlivost

• Nezávislost znamená autonomii vědy bez vlivu doby.
• Spolehlivost zdůrazňuje odpovědnost bádání vůči společnosti a uznává, že je ovlivňována vnějšími faktory.

Theory and Reality: An Introduction to the Philosophy of Science (P. G. Smith) - kapitola 4-Popper: Conjecture and Refutation

Problém indukce a kritika verifikace

• Popper odmítá induktivismus (myšlenku postupného potvrzování hypotéz).
• Kritizuje logický pozitivismus a verifikacionismus (smysluplnost teorie jen při empirickém ověření).

Falsifikacionismus jako řešení

• Popper navrhuje falsifikaci: teorie se testují a vyvracejí, né potvrzují.
• Teorie musí být formulovány tak, aby je bylo možné vyvrátit (testovatelné).
• Hypotéza je vědecká, pokud lze specifikovat empirický test, který ji může falzifikovat.

Věda versus nevěda

• Věda vytváří domněnky (conjectures) a podrobuje je testům, které je mohou vyvrátit (refutation).
• Pseudověda je příliš pružná a vyhýbá se falzifikaci, což ji činí nevědeckou (psychoanalýza, marxismus).

Příklad Einsteinovy teorie

• Popper ji považoval za dobrý příklad vědecké teorie, jelikož předpověděla konkrétní experimentální výsledky, které mohly být testovány a potenciálně ji vyvrátit (ohyb světla hvězd v gravitačním poli Slunce).

Kritika Poppera

• Vědci často neopouštějí teorie ihned po falzifikaci, ale snaží se je upravit nebo vysvětlit anomálie (Kuhn).
• Vědecká praxe je složitější a falsifikace nefunguje vždy přímočaře.
• Žádné množství pozorování nemůže definitivně potvrdit teorii, ale jedno jediné proti-příkladné pozorování ji může vyvrátit.
• Příklad: Pozorování tisíců bílých labutí nepotvrdí, že „všechny labutě jsou bílé“, ale nalezení jedné černé labutě tuto hypotézu vyvrací.
• Pseudovědy (astrologie, marxismus, psychoanalýza) dokážou svá tvrzení přizpůsobit jakýmkoli důkazům.
• Thomas Kuhn tvrdí, že věda funguje v rámci paradigmat, která se mění v revolučních skocích.
• Imre Lakatos zavedl pojem vědeckých výzkumných programů s „tvrdým jádrem“, které není snadno falzifikováno.
• Myšlenka falzifikace zůstává klíčovým znakem vědy.

-Kapitola 5: Kuhn and Normal Science

• Kuhn tvrdí, že vědecká práce probíhá uvnitř stabilních paradigmat, která se mění jen při vědeckých revolucích.
• Vědci se nesnaží neustále falsifikovat teorie, ale spíše pracují na řešení konkrétních problémů (na rozdíl od Poppera).

Normální věda jako práce v rámci paradigmatu

• Kuhn tvrdí, že většina vědecké práce probíhá v rámci „normální vědy“.
• Vědci nezkoušejí falzifikovat základní teorie, ale řeší konkrétní problémy v rámci existujícího paradigmatu.
• Paradigma zahrnuje teoretické předpoklady, metody výzkumu a přijímané standardy důkazů.

Vědecké revoluce a změna paradigmatu

• Pokud se objeví příliš velké anomálie, vědci nejprve zkoušejí najít způsoby, jak je vysvětlit.
• Anomálie mohou vést k vědecké revoluci a změně paradigmatu.
• Příklad: Přechod od Newtonovské mechaniky k Einsteinově teorii relativity.

Věda není kumulativní

• Vědecké revoluce nejsou lineární, nejde o pouhé hromadění znalostí.
• Nové paradigma často není kompatibilní se starým.

Kuhn versus Popper

• Popper: věda se posouvá neustálým testováním a falsifikací teorií.
• Kuhn: věda je konzervativnější, pracuje v rámci jednoho paradigmatu a změny jsou revoluční.
• Vědci často ignorují nebo reinterpretují nepříjemné důkazy, dokud nejsou změny nevyhnutelné.

Kritika Kuhna

• Jak přesně se rozhoduje o změně paradigmatu? (Někdy přetrvávají dvě paradigmata vedle sebe.)
• Je věda opravdu tak iracionální? (Mnozí vědci přecházejí k novému paradigmatu na základě důkazů.)

Explaining and Understanding International Relations Martin Hollis a Steve Smith

• Racionalismus (vysvětlování): vychází z empirického a pozitivistického přístupu inspirovaného přírodními vědami, usiluje o nalezení obecných zákonitostí a vzorců chování, zaměřuje se na kauzální vztahy (kvantitativní metody a empirické testování hypotéz).
• Reflektivismus (porozumění): čerpá z hermeneutiky a sociální teorie, zdůrazňuje interpretaci významů a norem, nehledá univerzální zákony, ale snaží se pochopit sociální kontext (jazyk, kultura a historické podmínky).

Úroveň analýzy v mezinárodní politice

• Úroveň jednotlivých aktérů (státy, lídři, instituce).

• Úroveň systému (strukturální síly, rovnováha moci).

• Rozlišuje se mezi agenturní (volní) a strukturální analýzou, tedy otázkou autonomie aktérů versus determinace širšími strukturami.

• Diskutuje se, zda lze mezinárodní vztahy studovat stejnými metodami jako přírodní vědy.

• Zda lze nalézt objektivní pravdu, nebo je poznání vždy ovlivněno interpretací.

• Diskutuje se, do jaké míry lze politiku vysvětlovat (kauzální vztahy) a do jaké míry jí rozumět (významy a normy).

• Žádný z přístupů není samostatně dostačující.

4. The Science in Social Science - Gary King, Robert Keohane a Sidney Verba

• Sociální vědy se neliší od přírodních věd a sdílejí stejnou logiku.
• Hlavním cílem je vytvářet systematické a replikovatelné poznání, identifikovat kauzální vztahy a vyvozovat závěry na základě důkazů.
• Sociální vědci se musí zaměřit na přesnost hypotéz, logickou konzistenci a empirickou ověřitelnost.
• Cíl výzkumu: Kauzální inference (identifikace příčinných vztahů).
• Kauzální inference čelí výzvám; je obtížné experimentálně izolovat vliv proměnných.
• Autoři rozlišují deskriptivní (správný popis reality) a kauzální inference (pochopení vztahů mezi příčinami a důsledky).
• Důležité je, aby i kvalitativní výzkum sledoval stejnou logiku jako kvantitativní a usiloval o generalizovatelné závěry.
• Odsuzují striktní oddělování kvantitativního a kvalitativního výzkumu.
• Kvantitativní výzkum využívá statistické metody, kvalitativní detailní analýzu menšího počtu případů.
• Hlavní rozdíl mezi nimi není v jejich vědeckosti, ale spíše v technických detailech.

Dobré výzkumné otázky

• Jasně formulované výzkumné otázky.

• Explicitní hypotézy, které jsou testovatelné a falzifikovatelné.

• Systém pro sběr a interpretaci důkazů.

• Transparentní a reprodukovatelné metody analýzy.

• Jeden z hlavních problémů je selekční bias (výběr případů, které mohou zkreslit závěry).

• Důležité je pečlivé výběr dat a zajištění toho, aby výzkumník neupadl do pasti konfirmačního zkreslení.