Obecná mykologie - Zařazení a morfologie hub

Obecná mykologie - Zařazení a morfologie hub

• Houby jsou samostatná říše, dříve řazené k výtrusným stélkatým rostlinám.
• Houby jsou eukaryotické organismy, obsahují organely jako mitochondrie, Golgiho aparát a endoplasmatické retikulum.
• Základní složkou buněčné stěny hub je chitin
• Morfologicky se houby dělí na dva typy: vláknité a kvasinkovité.
• Vláknité houby tvoří protáhlé buňky zvané hyfy, které dohromady vytvářejí mycelium.
• Hyfy jsou u vláknitých hub oddělené septy.
• Kvasinky mají oválné až kulovité buňky a mohou tvořit pseudohyfy a pseudomycelium.
• Houby mohou měnit svou morfologickou formu v závislosti na vnějších podmínkách, jako je teplota.
• Tyto procesy jsou označovány jako dimorfismus.

Obecná mykologie - Mikroskopická morfologie hub

• Slides showing images of true mycelium and pseudomycelium.

Obecná mykologie - Fyziologie hub

• Houby jsou heterotrofní organismy, to znamená, že si sami nevyrábějí potravu.
• Houby mohou mít různé vztahy s makroorganismy: komenzální, symbiotické a parazitické.
• Metabolity hub, takzvané mykotoxiny, mohou způsobit poškození orgánů jako jater, ledvin a CNS, a vyvolávat alergie a mutace.
• Mezi významné houbové metabolity patří aflatoxiny, produkované houbou Aspergillus flavus. Konkrétně metabolit 2,3-epoxid je spojován s jaterními karcinomy a cholangiomy.

Obecná mykologie - Rozmnožování

• Houby se rozmnožují pomocí spor, které se dělí na pohlavní spory a nepohlavní spory.
• Pohlavní spory vznikají jako výsledek sexuální reprodukce.
• Typy pohlavních spor: askospory, bazidiospory a zygospory.
• Askospory vznikají uvnitř vakovitého útvaru zvaného ascus.
• Bazidiospory vznikají na povrchu bazidií.
• Zygospory vznikají v místě spojení dvou hyf.
• Nepohlavní spory (konidie) mohou být jednobuněčné (mikrokonidie) nebo vícebuněčné (makrokonidie). Propagace probíhá exogenně nebo endogenně.
• Thallospóry a chlamydospóry slouží k přežití za nepříznivých podmínek.

Obecná mykologie - Patogenita hub

• Houby mohou infikovat makroorganizmy a způsobovat mykózy.
• Houby mohou být oportunní patogeny, což znamená, že infikují pouze jedince s oslabeným imunitním systémem.
• Mykózy se dělí na povrchové, kožní, slizniční, hluboké, orgánové a generalizované.
• Mezi houbové choroby patří mykotoxikózy, mykoalergózy a mycetismy.
• Mykotoxikózy jsou stavy vyvolané houbovými toxiny.
• Mykoalergózy jsou alergické reakce na houby nebo jejich metabolity.
• Mycetismy jsou mechanická poškození tkání makroorganismu způsobená houbovým vláknitým mycelium.

Obecná mykologie - Diagnostika houbových infekcí

• Diagnóza houbových infekcí vyžaduje vyšetření různých materiálů, které závisí na ložisku infekce (povrch vs. hluboké tkáně)

• Mikroskopické vyšetření používá metody jako louhový preparát s alkalickými roztoky, které odkrývají buněčné struktury, a fluorescenční metody pro identifikaci chitinu.

• Barvení dle Grama – kvasinky

• Barvení dle Giemsy – Histoplasma capsulatum

• Barvení dle Burriho – Cryptococcus neoformans

• Další diagnostické metody zahrnují analýzu nukleových kyselin

  • gen pro ribosomální RNA (18S podjednotka)

  • mitochondriální DNA

  • geny pro tvorbu enzymů (chitin syntasa, SAP…)- PCR, NASBA

• detekce antigenů buněčné membrány

  • mannan (ELISA) -kvasinky

  • galaktomannan (ELISA) - aspergily

  • (13)‐β‐D‐glukan  více druhů mikroskopických hub

• Kultivace je důležitou součástí diagnostiky, přičemž se kultivují houby na speciálních kultivačních půdách za specifických teplot a podmínek.

• Identifikace vláknitých hub zahrnuje popis kolonií, hodnocení sklíčkové kultury, identifikaci spór a hyf a realizaci biochemických testů.