Mezinárodní bezpečnost: Organizace a cíle

Postavení armády v politickém systému Československa do roku 1989

• Před rokem 1918: vznik Československých legií, omezená volební práva pro vojáky, spolupráce s Francií.
• 1920: zaveden branný zákon.
• 1927: depolitizace armády (vojáci nemohli volit, ale mohli být voleni).
• 1935: všeobecná branná povinnost (24 měsíců služby).
• 1938: částečná a všeobecná mobilizace.
• 1939: Protektorát Čechy a Morava.
• 1945: vznik ČSR, košický vládní program posunul politiku k SSSR, přidělil volební práva, provedl čistky v armádě.
• 1948: komunistický převrat, armáda se stala politickým nástrojem.
• 1955: Varšavská smlouva.
• 1968: Pražské jaro, následovala normalizace, kariérismus a čistky.
• 1989: Sametová revoluce.

Ozbrojené síly v politickém systému ČSFR a ČR po roce 1989

• Demokratická kontrola, profesionalizace armády a vstup do NATO ovlivnily postavení armády ve společnosti.
• Armáda je součástí výkonné moci, řízena Ministerstvem obrany, Generální štáb zajišťuje velení.
• Armáda realizuje úkoly stanovené vládou/parlamentem a zákony.

Vojenská doktrína

• Základní dokument schvalovaný parlamentem, na kterém se podílí všechny složky státní moci.
• Definuje rizika, základní úkoly a úkoly v rámci aliance.

Vojenská politika

• Rozpracovává a realizuje úkoly vyplývající z vojenské doktríny.
• Bezpečnostní strategie a Obranná strategie se promítají do KVAČR.

Ozbrojené síly za ČSFR a ČR

• Po roce 1989: zrušení povinné vojenské služby a přechod na profesionální armádu.
• 1990: vznik ČSFR, byla zvolena demokratická kontrola ozbrojených sil (zákaz vměšování do politiky).
• 1993: vznik ČR, AČR: profesionalizace armády, zapojení do mezinárodních operací.

Vstup do NATO

• 1999: přizpůsobení standardům NATO, modernizace, změna doktríny a přijetí obranné strategie.

Kontrola OS v demokratickém a totalitním režimu

• Totalitní režim: armáda jako nástroj politické moci, stranická příslušnost podmínkou kariérního růstu.
• Demokratický režim: armáda pod civilní kontrolou, vojáci nezasahují do politiky, armáda řízena zákony.
  • Parlamentní kontrola, výkonná moc, veřejná kontrola.

OSN v systému světové kolektivní bezpečnosti

• Založena v roce 1945 v San Francisku, přijata Charta OSN.
• Cíle: zachování míru, bezpečnosti, mezinárodní spolupráce, rozvoj přátelských vztahů, humanitárních, sociálních a ekonomických otázek.
• Orgány: Valné shromáždění (193 států), Rada bezpečnosti, Ekonomická a sociální rada a Mezinárodní soudní dvůr.
• Mírové operace: pod velením generálního tajemníka OSN, vysílány se souhlasem stran konfliktu, síla použita pouze v sebeobraně.
• Cíle operací: politické (dodržování zákonů, obnova vlády), vojenské (monitoring příměří, kontrola sil), humanitární.

NATO v systému kolektivní bezpečnosti

• Podepsání Washingtonské smlouvy 4.4.1949.
• Má 31 členů.
• Sloučení sil všech členských států, NATO nemá vlastní síly.
• Politická a vojenská struktura, ohrožení jednoho člena je bráno jako ohrožení všech.
• Strategické koncepty:
  • 1945: odstrašení počtem vojáků nebo jadernými zbraněmi.
  • 1952: posílení role konvenčních sil.
  • Meče a štítu 1957: americké letectvo + evropské pozemní síly.
  • Pružná reakce 1968: snížení důležitosti jaderného arzenálu.
  • Politika uvolnění napětí 1970: snížení hrozby použití jaderných zbraní.
  • Strategická koncepce 1991: výhradně obranný účel, základem je kolektivní obrana.

EU v systému kolektivní bezpečnosti

• Ekonomické a politické uskupení 27 států.
• Cílem je propojení ekonomik, aby se zabránilo dalšímu konfliktu.
• Zakládající státy: Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Německo, Lucembursko.
• ČR je členem od roku 2004.
• 1993: Maastrichtská smlouva.
• Lisabonská smlouva: podepsána 2007, v platnost vstoupila 2009. ·Sídlo: Brusel.
• Orgány: Evropský parlament, Evropská rada, Rada EU, Evropská komise, Soudní dvůr EU.
• Pilíře doktríny: morální, právní, osvícené sobectví.

Bezpečnostní strategie ČR 2023 a Obranná strategie ČR 2023

• Dokumenty charakterizují pojetí světové či regionální kolektivní bezpečnosti.
• Cíle:
  • obrana státu před vnějšími hrozbami.
  • vnitřní bezpečnost.
  • krizový management.
  • kybernetická bezpečnost.
• Zájmy: politická stabilita, ekonomická prosperita, ochrana územní celistvosti a demokracie.
• Strategické dokumenty:
  • Vnitřní bezpečnostní strategie – prevence rizik.
  • Vnější politika ČR – mezinárodní spolupráce a ochrana zájmů ČR.
  • Národní bezpečnostní strategie – identifikace hrozeb a rizik.
  • Koncepce kybernetické bezpečnosti.
• Základní složky: ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a záchranné služby.
• Hrozba: událost, která narušuje bezpečnost.
• Riziko: pravděpodobnost vzniku hrozby.
• Ústavní zákon č. 110/1998 o bezpečnosti ČR upravuje svrchovanost a územní celistvost.

Zákon 222/1999 o zajišťování obrany ČR

• Stanovuje povinnosti pro státní orgány.

Zákon 219/1999 o ozbrojených silách ČR

• Upravuje úkoly ozbrojených sil.
• Severoatlantická smlouva (1949): základ aliance, článek 51 Charty OSN (právo na samostatný stát).
• Základní poslání NATO: ochrana svobody a bezpečnosti členů.

Ozbrojené síly v politických systémech států NATO

USA

• Prezident je volen na 4 roky, jmenuje ministry, kontroluje ho Kongres a Úřad pro kontrolu a rozpočet.
• Dvoukomorový Kongres: dolní komora volena každé 2 roky, horní každé 3 roky.
• Soudní moc nezávislá, soudci zasahují do politických problémů.
• Místní vlády: mají rozsáhlé kompetence, v čele guvernér, volební právo od 21 let.
• Armáda: plně profesionální s moderními systémy, velitel je prezident, národní garda.

Velká Británie

• Pět složek moci: panovník, premiér, kabinet, vláda, státní správa.
• Premiér má reálnou moc, vláda se skládá z 20 ministrů a premiéra.
• Dvoukomorový parlament: horní komora lordů, dolní komora reprezentantů.
• Soudní moc: neexistuje ústava, soudce jmenuje doživotně panovník.
• Samospráva: hrabství, okresy, osady, volební právo od 18 let.
• Armáda: plně profesionální s systémy, premiér má pravomoci vůči armádě.

Francie

• Moc rozdělena mezi prezidenta, premiéra a vládu.
• Prezident volen přímo na 5 let, není odpovědný žádnému systému.
• Dvoukomorový parlament: horní komora senát (9 let), dolní komora národní shromáždění (5 let).
• Soudní moc: 3 soudní soustavy, ústavní rada = ústavní soud.
• samosprávy: 95 departmentů do 22 regionů, 18let.
• Armáda: plně profesionální, nástroj prosazování zájmů v zahraničí, cizinecké legie.

Německo

• Prezident volen na 5 let (ceremoniální funkce), spolková vláda (v čele kancléř): reálná moc.
• Dvoukomorový parlament: Spolkový sněm a spolková rada, spolkové země mají své parlamenty
• Soudní moc: systém federálních zemí a spolkových zemí, Spolkový ústavní soud, spolkové dvory a spolkové Soudy
• Armáda: plně profesionální, sloučení armád SRN a NDR, může působit v zahraničí, domácí zbrojní průmysl.

Proces obranného plánování v NATO a v ČR

• Vznik NATO: 4.4.1949 (Washingtonská smlouva, 12 států).
• Vstup ČR: 12.3.1999.
• Napadení jednoho člena = napadení všech (čl. 5).
• Spolupráce s EU: zajištění bezpečnosti a stability.
• Bezpečnostní strategie ČR 2023:
  • Bezpečnost Evropy = bezpečnost sousedství.
  • Členství ČR v NATO a EU je prioritou.
• Obranná strategie ČR 2023:
  • Celovládní a celospolečenský charakter obrany a hlavní příspěvek do NATO je brigádní úkolové uskupeni.
• Plánování obrany státu:
  • Zákon 222/1999 o zajišťování obrany.
    • Operační plánování a obranné plánování.
    • NDPP (NATO defence planning process), souhrn činností, požadavků a stanovení cílů obrany státu.

Rozvoj pozemních a vzdušných sil AČR

• Pozemní síly ČR:
  • Zajišťují taktickou úroveň a plní úkoly v operacích, mají 13 000 vojáků.
  • Úkol: příprava sil k obraně ČR a mezinárodní závazkům.
  • Budou tvořeny mechanizovaným, výsadkovým, ženijním a chemickým vojskem, dělostřelectvem, zpravodajstvím a logistikou.
• Vzdušné síly:
  • Návaznost na obranné plánování NATO.
  • Prioritou je schopnost navázat a rozvíjet standardy.
  • Cíle: bránění vzdušného prostoru ČR, mezinárodní závazky, vrtulníkové, taktické a dopravní letectvo.
• KVAČR 2035 – stanovuje směr rozvoje AČR do roku 2035
• Vize budoucího válčení AČR po roce 2040: představa armády o způsobu vedení operací.
• Budoucí schopnosti armády: adaptabilita na nové technologie, multidoménové operace, rychlá reakce a mobilita a odolnost vůči hybridním hrozbám.

Charakteristika ozbrojených sil vybraných států

Polsko

• Vrchní velitel: prezident.
• Plně profesionální armáda.
• Personál: 190 000.
• Mise: Afganistán, Irák, Bosna a Hercegovina, Kosovo a QRF NATO.

Rakousko

• Vrchní velitel: prezident.
• Konzskripční armáda (17 let na 6 měsíců).
• Personál: 31 000.
• Mise (humanitární): Afganistán, Bosna a Hercegovina, Kosovo.

Slovensko

• Vrchní velitel: prezident.
• Plně profesionální armáda.
• Personál: 14 000.
• Mise: Afganistán, Bosna a Hercegovina, Kosovo.

Maďarsko

• Vrchní velitel: prezident.
• Plně profesionální armáda.
• Personál: 22 000.
• Mise: Afganistán, Mali, Lybie.

Bezpečnostní systém ČR: poslání a organizace

• Složení bezpečnostní rady:
  • Předseda vlády.
  • Další členové dle rozhodnutí vlády (např. ministr financí).
• Bezpečnostní rada (zřízena zákonem 110/1998 o bezpečnosti ČR) se podílí na tvorbě bezpečnostního systému a zabezpečuje koordinaci opatření.
• Výbory se zaměřují na: zahraniční politiku, obranu, civilní složku, zpravodajskou činnost a vnitřní bezpečnost.
• Vyhodnocuje rizika a předkládá vládě návrhy.
• Rada posuzuje vzniklou situaci při ohrožení nebo válečném stavu a koordinuje opatření.
• Výbor pro obranné plánování projednává záměry a aktivity pro zajištění obrany.

Krizové řízení: základní pojmy

• Hrozba: vnější činitel, který může poškodit hodnotu.
• Riziko: pravděpodobnost vzniku hrozby.
• Bezpečnost: stav, kdy jsou rizika minimalizována.
• Národní bezpečnost: objektu nehrozí závažné ohrožení.
• Krize: situace, která způsobuje odchylku od normálního stavu.
• Krizová situace: nepředvídatelný průběh událostí po narušení rovnováhy.
• Krizový management: postupy k řešení krizové situace.
• Krizové řízení: činnosti zaměřené na analýzu a vyhodnocení rizik.

Krizové stavy

• Stav nebezpečí: vyhlašuje hejtman, jsou-li ohroženy životy, majetek nebo životní prostředí (max 30 dní).
• Nouzový stav: vyhlašuje parlament, živelné pohromy, průmyslové havárie (30 dní na území státu).
• Stav ohrožení: vyhlašuje parlament na návrh vlády, ohrožení hranic, demokracie nebo svrchovanosti státu.
• Válečný stav: definuje Ústava 1/1993 Sb., rozhoduje parlament, je-li ČR napadena.

Pohotovostní bezpečnostní stavy

• Alfa: všeobecná výstraha.
• Bravo: existence zvýšené hrozby.
• Charlie: teroristická aktivita hrozí bezprostředně.
• Delta: došlo k útoku, nebo je provedení pravděpodobné.

Orgány krizového řízení

• Celostátní: vláda, ministerstva.
• S územní působivostí: orgány krajů nebo obcí.
• Vláda má rozhodující exekutivní prvek.

Operační příprava státního území

• V řízení a organizace obrany státu (Zákon 222/199Sb).
• Zahrnuje: výstavbu, přípravu a řízení OS, operační přípravu státního území a plánování
• Cíl: vytvořit nezbytné podmínky pro splnění úkolů OS v míru, stavu ohrožení nebo za válečného stavu.

Obranné infrastruktury

• Objekty k zajištění úkolů OS a potřeb obyvatel
• Soubor objektů pozemků a zařízení, zničení by omezilo plnění úkolů OS.
• Objekty: vojenské a nevojenské
• Vojenská infrastruktura
  • zajištění plnění úkolů OS a podporu operací na udržení míru NATO,EU, OSN
• Nevojenská infrastruktura
  • Slouží bezpečnostním složkám i spojeneckým OS (energetika, voda, atd.)

Integrovaný záchranný systém (IZS)

• Zákon 239/2000 Sb: Systém vazeb, pravidel k provedení záchranných a likvidačních prací
• Základní složky: Hasičský záchranný sbor, PČR, ZZS, jednotky požární ochrany
• Ostatní složky: ostatní záchranné sbory, městská policie, havarijní služby, neziskové organizace
  • Koordinován krizovými orgány krajů
  • Velí příslušník HZS

Aktivní zálohy ČR

• Zákon 585/2004 Sb a Směrnice NG zařazení do IZS
• Posiluje vztahy mezi civilisty a vojáky
• Podmínky vstupu do Alokace zdrojů (AZ)
  • Kurz základní přípravy a KVV
• Cíl: vybudovat kvalitní zálohy, v krizových situacích

Mobilizace a rozvinutí ozbrojených sil ČR

• Mobilizace: Činnost k uvedení OS do pohotovosti před válkou, doplnění útvarů a majetku
• Branec je osoba která se hlásí k odvodu ale nemusí nastoupit do vojenské služby
• Konkripce je registrace pro vyhledání osob pro OS
• Pokos, branná povinnost a mobilizační plánování
• Fáze mobilizace:
  • Mír -> branná povinnost, nábor, personál
  • Stav ohrožení -> všeobecná branná povinnost, zálohy, hospodářský trh
  • Válečný stav -> Hromadné doplňování OS, částečná a nebo všeobecná mobilizace

Prověřte si znalosti o OSN, NATO a EU. Otestujte si své porozumění cílům, strukturám a dopadům členství v těchto organizacích, stejně jako bezpečnostní politice České republiky. Zdokonalte si své znalosti o mezinárodní bezpečnosti.