Lidské chování, morálka a ctnost

• Pro posouzení lidského chování se vyžaduje svobodná volba.
• Člověk, který se nemůže svobodně rozhodovat, nemůže být souzen za své činy.
• Svobodný člověk jedná na základě vlastního rozhodnutí, není ovládán vnějšími vlivy a nese odpovědnost za své činy.

Morální normy a hodnoty

• Morálka se opírá o normy, které vedou člověka k dobrému jednání.
• Za morálně dobrý čin lze považovat úmysl nebo výsledek.
• Socializace, výchova, rodina, škola, média, náboženství a filozofie hrají roli při vštěpování mravních norem.
• Heteronomní morálka je odvozena od zákonů, pravidel a předpisů.
• Autonomní morálka vychází z odpovědnosti jednotlivce.

Mravnost

• Mravnost je jednání odpovídající zvyklostem okolí.
• Je založena spíše na povinnosti jednat určitým způsobem než na svědomí.
• Mravní zvyklosti se předávají výchovou a socializací.
• Nerespektování mravních zvyklostí vede k sociální deviaci a nonkonformnímu chování.

Cnost

• Cnost je vypěstovaný sklon k dobrému jednání.
• Cnostný člověk rád koná dobro a nevzpouzí se povinnosti.
• Opakem cnosti je neřest.
• Etické cnosti se získávají návykem a formují rozumem.
• Rozumové cnosti zahrnují teoretické znalosti a praktické cnosti se týkají činností, umění a dovedností.

Hedonismus

• Za morálně dobré je považováno jednání, které přináší slast, protože je v souladu s lidskou podstatou.
• V současnosti je hedonismus spojen s materiální spokojeností, konzumerismem, adrenalinovými zážitky a kultem těla.

Utilitarismus

• Usiluje o největší štěstí pro co největší počet lidí.
• Upřednostňuje to, co přináší radost, spokojenost a štěstí lidskému životu.

Libertarianismus

• Směr blízký volnomyšlenkářství, svobodě názorů a mravů.
• Popírá platnost uznávaných norem.

Immanuel Kant a kategorický imperativ

• Jednej podle principu, který bys chtěl, aby se stal obecným zákonem (např. nelži, nekraď, nepodváděj).