PMSD 32-40

Vzdělávání

• Od 18. století do 1820 se utvářela společnost založená na znalostech.
• 19. století znamenalo institucionalizaci a globalizaci vzdělání.
• Počátkem 19. století se vědec stal profesí.
• Díky vzdělanosti v 19. století se objevily otázky týkající se genderu.
  • První ženy studovaly.
  • Dílo Paní Bovaryová toto reflektuje.
• Armáda jako instituce naučila mnoho lidí číst a psát.
  • Učila i státní jazyk.
  • Poskytovala řidičská oprávnění.
• Rostoucí gramotnost vedla k standardizaci jazyků.

Jazyk

• Vzdělání způsobilo druhou vlnu procesů světových jazyků - dříve byly světové jazyky regionálně omezené.
  • Středověk - latina, makaronismy (kombinací latiny a místních jazyků).
  • Lingua franca ve střední Evropě do 19. století.
  • Perština v západní a střední Asii do 19. století - nově převážně arabština.
  • Portugalština v Latinské Americe díky koloniím.
  • Čínština a japonština nikdy neměly roli lingua franca.
  • Sedmileté války zajistily angličtině dominanci v Severní Americe.
  • Angličtina díky největší kolonizaci Velké Británie - polovina všech světových knih vydaná v angličtině.
• Konkurence univerzálních a regionálních jazyků.
• Pidžiny - kombinace dvou jazyků v jednom regionu.
• Latina a starořečtina v Evropě do poloviny 19. století na univerzitách.
  • Důvody historicko-kulturní, latiny blízkost jazykům Evropy.
• Mnoho jazyků zanikalo, některé se znovu objevily (např. gaelština) na konci 20. století.
• Většina evropských států má problémy s státním jazykem a vzrůstajícími menšinovými jazyky.
• Časté dialekty (např. ve Francii) - jazyky se standardizovaly v 19. století k překonání nedostatků vzájemného porozumění dialektů.

Rozvoj gramotnosti

• Velká Británie a Německo plná gramotnost do 1914.
• Francie a Nizozemsko 80 % gramotných do 1914.
• Itálie 60 % gramotných do 1914.
• Španělsko 50 % gramotných do 1914.
• Portugalsko 20 % gramotných do 1914.
• Východní Evropa okolo 20 % gramotných do 1914.
• Japonsko po reformě Meidži 90 % gramotných.
• Čína nižší gramotnost mezi většinou populace - reforma až na přelomu století, komunistická Čína od 1940 dovršila reformu.
• Základní znalosti etnografie a folkloru v důsledku gramotnosti.
  • Rozdíl mezi původními ústně tradovanými příběhy a folklórem
    • Původní příběhy často brutální, dobro ne vždy zvítězilo (varování).

Univerzity

• Ovlivňují hlavní rozvoj vědy.
• Tvoří elity národů (vhodné pro budování národa).
• Princip autonomie - samospráva univerzit umožňuje svobodné bádání.
• Pruská reforma vzdělání.
  • Vyvolána potřebou plné státní renovace.
  • Univerzity už nebyly pouze pro poslouchání a učení.
    • Zavedeny semináře pro diskusi.
    • Sféra výzkumu (bakalářské a diplomové práce).
• Vznik koedukovaných univerzit.
• Zahraničí (mimo Evropu):
  • Sydney 1858.
  • Tokio, Bejrút, Čína.
  • Hlavní vlna v dekolonizačním procesu.

Právní reformy

• Nahrazení staré vertikální společnosti společností demokratického typu.
• Lidé jako svobodní jedinci s rovností před zákonem - myšlenka svobodného silného jedince.
• Právní reformy otevírají "všechno pro všechny" - ale elity, nižší třídy a menšiny stále existují.

Kultura

• Komodifikace kultury a umění.
• Užité umění - propojení společnosti a praxe s uměleckými principy.
• Národní motivy v umění - umění slouží Nation-buildingu.
  • Falsa dokazující starobylý původ národa (např. keltománie, keltské letopisy).
• Fixace na antické vzory (vojevůdcové znázorňováni podle antických vzorů).
  • Falsa v antickém umění - italské dílny produkující antická falsa jako moderní "hit" .
• Před 1. světovou válkou se umění odchylovalo od reality - umění a realita nemají nic společného - expanze abstrakce.
• Od 60. let expanze asijského umění do Evropy.
  • (zejména japonské výtvarné umění: detail, ornamenty, vzory látek).
• Po 1. sv. válce africké umění.
• Po 1. sv. válce americká kultura (jazz).
• Synkreze v architektuře - napodobování evropských a neevropských vzorců.

Meziválečné období - Kulturně-sociální vývoj

• 1. světová válka oddělila radikálně nové období velkých změn.
  • Bolševismus usiloval o zásadní změnu vztahu člověka ke státu a k životu.
    • Dále protipól fašismus.
• Klíčovým fenoménem byly avantgardy meziválečného umění.
• Snaha o uvolňování atmosféry po 1. sv. válce skrze umění.

Umění - Důležité směry:

Dadaismus

• Mystifikace, spontánnost, náhodná hra se slovy.
• Svět je lež, pohrdání civilizace (sebevražda skrze válku).
• Snaha provokovat a šokovat.
• Centrum: Švýcarsko, kabaret Voltaire v Zurichu.
• Rumunští umělci Tristan Tzara a Marcel Janco.

Surrealismus

• Automatické psaní, halucinace.
• Zbavení morálky a všednosti, aby se překonala realismus.
• Salvador Dalí.
• Léčebná metoda psychoanalýza - propojení s uměním.
  • Freud - nevědomí, sexuální pudy.

Ruská avantgarda

• Fascinace bolševickým experimentem - přijetí revolučního násilí a teroru.

Futurismus

• Odvržení včerejška (tradice).
• Idealizovaná budoucnost a technologie.
• Myšlenka: Technika vytvoří lepší společnost i člověka.
• Básník Tommaso Marinetti.

Pokrok:

Automobilismus

• Rozvoj, změny krajiny (prašné cesty na silnice), úmrtnost.
• Ve Velké Británii na konci 20. let automobil v každé 5. rodině.

Letecká doprava

• Problémy s vodíkem (Hindenburg).
• Rozšiřování sítě leteckých linek (nejrychleji Německo).
• Svět se zmenšuje.

Rádio

• První pravidelné rozhlasové zpravodajství 1922 v Londýně.
• Svět se zmenšuje (hudba, literatura, hry, přenosy).

Elektřina

• Rozvoj sítí (plyn, voda, elektřina).
• Snadnější využití domácích spotřebičů.
• Smazání rozdílů mezi dnem a nocí.

Vzdělání

• Jižní Evropa a Balkán zaostávají, jinde pokrok.

Medicína

• Nové léky, terapie, postupy, snižování novorozenecké úmrtnosti.
  • Inzulín (1922).
  • Hemodialýza (1924).
  • Očkovací látka proti tuberkulóze (1927).
  • Penicilin (1928) - pozdější rozšíření použití.
  • Sulfonamidy.
• Preventivní léky (proti nemocem štítné žlázy a křivici).
• Zavedení velkých nemocnic.
• Důraz na hygienu a zdravou životosprávu (sport).
• Zvýšení průměrné délky života o 10 let.

Zábava:

Sport

• Oblíbenost boxu, cyklistiky, hokeje, curlingu.
• Olympijské hry (1924 první zimní olympiáda).
• V diktátorských režimech sport demonstroval nadřazenost národa/rasy.

Film

• Hollywood, německé, sovětské filmy - médium moderního umění.
• Zvukové filmy (30. léta).
• Brit Charlie Chaplin.

Hudba a tanec

• Jazz (Louis Armstrong).
• Emancipace černošského obyvatelstva.
• Josephine Baker.

Drogy

• Kokain nejběžnější.
• LSD a heroin hlavně po 2. světové válce.

Postavení žen

• Ženy převzaly mnohé mužské úkoly za války.
• Cíl: Volební právo (USA, ČSR 1918 - různé země v 20. letech, 1928 - 1970, 1976).
• Častější rozvody.

Světová hospodářská krize

• Americký vliv na evropské dění.
  • Odmítnutí americké účasti v 1. světové válce.
  • Evropané mají uhradit válku, dluhy, reparace.
• Finanční proud přes Atlantik.
  • Německo si půjčovalo na reparace, VB a Francie na splacení dluhů.
• Od 1929 přehřátá ekonomika. Kupní síla klesá.
• Investice do spekulativního obchodování na burze.
• Krize nejprve v stavebnictví.
• Daňové úlevy a snížení daní.
• Krach na NY burze (říjen 1929).
  • Prudký pokles akcií.
  • 1933 akcie na 25% původní hodnoty.
• Agrární krize (industrializace a zemědělství).
• Americká krize v Evropě.
• Vládní reakce (protecionismus, devalvace).
• Hoovrův plán - neúspěšný.
• New Deal od Roosevelta - sociální krize, posílení odborů.
  • Zrušování některých opatření Nejvyšším soudem.
• New Deal narušil Laissez faire, počátek státního intervencionalismu.

Krize v ČSR

• Snaha zemědělců zvýšit produkci.
• Nezaměstnanost.
• Zhroucení lehkého spotřebního průmyslu (např. pohraničí).
• Státní protekcionismus.
• Vyvrcholení v letech 1932/33 (do 1935).

Krize v Německu

• Locarnská konference (1925).
• Bezpečnostní záruky německých hranic.
• Dohodové armády se stahovaly z Porýní.
• Kancléř Brüning (1930-1932).
• 6 miliónů nezaměstnaných.
• Popularizace extremistickými stranami (komunisté, NSDAP).
• Získávání vlivu hitlerovských stran.
• Hitlerova propaganda.
• Hitlerův puč (1923).
• Mein Kampf (1925).
• Vítězství NSDAP (1932).
• Hitler kancléř (1933).

Nacismus - Získání moci

• Filozof Heidegger.
• Nacismus z fašismu.
• Kontrola lidského života.
• Rasismus.
• Požár říšského sněmu (únor 1933).
  • Záminka k odstranění opozice.
• Volební vítězství NSDAP (březen 1933).
• Zmocňovací zákon.
• Centralizace státní správy.
• Rozpuštění jiných stran, NSDAP jako jediné strany.
• Noc dlouhých nožů (červen 1934).
  • Hitlerovo odstranění konkurence (sa).
• První koncentrační tábor (Dachau, březen 1933).
• Nazvaná Třetí říše, první s.r.r.