Untitled Quiz

Funkce tělních tekutin

• Tělní tekutiny plní řadu funkcí, včetně transportu látek a regulací různých procesů v organismu.
• Difúze je důležitým procesem pro výměnu látek v těle, hraje roli v menším povrchu orgánů.
• Minimální difuzní vzdálenost ovlivňuje rozsah a efektivitu výměny.
• Maximální povrch pro výměnu látek je klíčový pro efektivní difúzi.
• Maximální gradient napomáhá účinnosti difúzního procesu.

Typy tělních tekutin

• Hydrolymfa je tekutina ve volně otevřeném střevě, která plní i některé transportní funkce, ale neobsahuje bílkoviny.
• Hemolymfa/coelomová tekutina je tekutina v otevřených soustavách bezobratlých, kde se objevují dýchací barviva pokud není tracheální soustava.
• Hemolymfa/coelomová tekutina zahrnuje hemocyty/coelomocyty, a hraje klíčovou roli v srážení a melanizaci, (fenoloxidázová kaskáda).

Složení a funkce krve

• Krev je složitá suspenze buněčných elementů - erytrocytů (červených krvinek), leukocytů (bílých krvinek) a trombocytů (krevních destiček) v krevní plazmě.
• Krev v uzavřených cévních soustavách zajišťuje transport dýchacích plynů živin, odpadních látek a hormonů.
• Krev udržuje stálost vnitřního prostředí a reguluje osmotický tlak.
• Krev plní imunitní funkce a podílí se na termoregulaci.
• Hemolymfa v některých bezobratlých plní i hydrostatickou funkci.
• Krev je vazká červená tekutina s pH = 7,4 v uzavřeném cévním oběhu a obsahu 8% hmotnosti s odlišnou hodnotou u žen a mužů.

Množství krve

• Normální objem krve se nazývá normovolémie, nižší hypovolémie, vyšší hypervolémie.
• Ztráta do 10% objemu krve se u zdravého člověka kompenzuje, ale ztráta nad 750 ml(asi 15%) může vyvolat zdravotní problémy a vyžaduje okamžitou péči.
• Denní obnova krve je zhruba 50 ml krve a celková obnova za rok u člověka je 3-3,5 krát objem krve.

Funkce krve

• Krev dodává kyslík do tkání a odvádí oxid uhličitý zpět.
• Krev transporuje živiny a odvádí zplodiny látkové přeměny.
• Krev přepravuje hormony a další látky k cílovým orgánům.
• Krev se podílí na termoregulaci.
• Krev plní imunitní funkce a odstraňuje mrtvé nebo cizorodé elementy.
• U některých bezobratlých plní krev i hydrostatickou funkci.

Složení krve

• Krevní plazma představuje zhruba 55% objemu krve a obsahuje vodu, ionty a organické látky.
• Erytrocyty tvoří zhruba 44% objemu krve a jsou důležité pro transport kyslíku.
• Leukocyty a trombocyty jsou menší části objemu a hrají roli v imunitních reakcích, a srážení krve.
• Koncentrace bílkovin v plazmě zahrnuje albuminy, globuliny a fibrinogen.

Sedimentace

• Sedimentace je diagnostická metoda, která měří rychlost usazení krvinek v krvi.
• Hodnoty u zdravých žen a mužů se liší a vychýlení od referenčního rozmezí naznačuje zánět.

Bílkoviny a organické látky v krevní plazmě

• Albumin, globuliny (např. imunoglobuliny) a fibrinogen jsou hlavními složkami bílkovin v krevní plazmě.
• Elektroforeze zobrazuje rozdělení hlavních frakcí v krevní plazmě, a umožňuje měřit koncentraci jednotlivých frakcí bílkovin.
• Krevní plazma obsahuje i řadu dalších organických látek, jako jsou glukóza, lipidy, močovina a kyselina močová.

Obsah iontů v tělních tekutinách

• Hodnoty iontů v krevní plazmě, intersticiální tekutině a intracelulární tekutině se liší, a slouží k regulaci osmotického tlaku a k různým biochemickým procesům.

Hlavní kationty

• Sodík (Na+) hraje klíčovou roli v osmotickém tlaku.
• Chlor (Cl-) jako anion je důležitý v osmotické rovnováze a v tvorbě žaludeční kyseliny.
• Důležité jsou i ionty draslíku (K+), vápníku (Ca2+), a hořčíku (Mg2+).

Železo

• Železo je důležité pro syntézu hemoglobinu a pro řadu dalších enzymatických procesů.

Erytrocyty

• Erytrocyty transportují kyslík po těle a odbourávají oxid uhličitý.
• Mají zralostní délku života okolo 120 dnů.
• Erytropoéza je proces tvorby erytrocytů v kostní dřeni. Proces se aktivuje s poklesem kyslíku v krvi.

Leukocyty

• Leukocyty zahrnují řadu typů buněk, které hrají klíčovou roli v imunitním systému.
• Granulocyty a agranulocyty mají různé funkce, kde granulocyty jsou schopné fagocytozy a agranulocyty ne.
• Lymfocyty jsou druhem agranulocytů a jsou nezbytné v imunitní reakci.

Trombocyty

• Trombocyty se aktivují a hrají roli v srážení krve, a v prevenci ztrát krve.

Hemopoéza

• Hemopoeza je krvetvorba, proces, kde se produkují i diferencují krevní buňky v kostní dřeni.
• Diferenciace z pluripotentních kmenových buněk vede k různým typům krevních buněk.

Krevní obraz

• Krevní obraz určuje počet a charakter krevních elementů a odchyluje se od normálu při onemocnění.
• Krevní obraz zahrnuje hodnoty pro erytrocyty, leukocyty, trombocyty a hemoglobin.

Krevní roztěr

• Krevní roztěr je diagnostická technika pro identifikaci krevních buněk.
• Pod mikroskopem se určuje počet elementů a různá onemocnění, pomocí rozmazání krve na sklíčku.

Patologie krevních elementů

• Závažné změny v počtu krevních elementů i množství hemoglobinu.
• Patologické stavy v krvetvorbě, zahrnující leukémie a anémie.
• Hemofilie způsobuje nedostatečné srážení krve a vyvolává nebezpečí krvácení.

Acidobazická rovnováha

• Krev udržuje stálost pH, v rozmezí od 7,38-7,42.
• Kolísání pH způsobuje zdravotní problémy, a mění se i reaktivita těla v závislosti na zátěži.

Srážení tělních tekutin

• Krevní srážení je komplexní biochemický proces, který zahrnuje srážení látek a buněk.
• Klíčovým procesem je aktivace řady faktorů, a výsledkem je stabilní sráženina.

Srážení krve

• Srážení krve je proces, kdy se krev mění z tekuté tekutiny na gelovou sráženu.
• Krevní srážení vede k zastavení krvácení.

Cíl srážení krve

• Cílem srážení krve je utvoření nerozpustné fibrinové síťoviny, která zachytí krevní buňky a zastaví krvácení.

Hemostáza

• Hemostáza je mechanizmus, který zastavuje krvácení.
• Komplexy s fibrinolytickým systém, plazmin, fibrin rozkládá fibrin, a s tím je dosažen cíl hemostázy.

Prokoagulační a Protikoagulační faktory

• Prokoagulační faktory podporují srážení, zatímco protikoagulační faktory srážení brání.
• Nezbytné pro regulaci a udržování homeostázy.

Transfúze krev/plazma

• Transfúze krve/plazmy zahrnuje přenos krve z dárce k příjemci.
• Tato procedura se používá v kritických situacích, při ztrátě krve, a při jiných potřebách.

Příklady otázek k závěrečné zkoušce

• Základní funkce krve, anorganické a organické složky krevní plazmy.
• Důležité látky pro krvetvorbu, rozklad stárých erytrocytů, funkce plazmatických bílkovin.
• Charakteristika a význam kmenových buněk a krvetvorby.
• Regulace pH v krvi, a hlavní pufrační systémy a důležité iontové složky.
• Proces hemokoagulace a protisrážlivá látky a podrobnosti o hemofilii.
• Úloha faktorů srážení a metody, jak srážení krve inhibovat (zastavit).
• Hlavní rozdíly v obsahu iontů v plazmě, intersticiální tekutině a cytoplazmě.