Dopady 2. světové války

Následky druhé světové války a sovětizace Evropy

• Rozdělení Evropy vedlo ke vzniku Východního a Západního bloku a začala studená válka.
• Byl založen OSN, jehož cílem bylo zabránit dalším globálním konfliktům.
• Během Norimberských procesů byli odsouzeni nacističtí zločinci.
• Dekolonizace, oslabení evropských mocností vedlo k rozpadu koloniálních impérií, jako například Indie a Alžírsko.
• Byly založeny NATO a Varšavská smlouva, vojenské bloky, které definovaly studenou válku.
• Byla zničena infrastruktura; řada měst byla v troskách a ekonomika byla v krizi.
• Marshallův plán - USA podpořila obnovu Západní Evropy, což vedlo k ekonomickému růstu.
• Znárodňování Východní Evropy - ekonomika byla v sovětské sféře centrálně plánovaná.
• Nastala demografická krize - obrovské ztráty na životech, mnoho sirotků a vdov.
• Migrace a vyhánění, např. odsuny Němců z Polska, Československa a dalších zemí.
• Ženská emancipace - mnoho žen začalo pracovat, což podpořilo boj za práva žen.
• Byly zahájeny počátky Evropské Unie pro nakopnutí evropské integrace.
• Kultura - reflexe a trauma z války (Život je krásný, Velký Gatsby, Schindlerův seznam, Deník Anny Frankové); poválečný existencionalismus (absurdita života, vina a svoboda).
• Ztráta opory o tradiční hodnoty

Sovětizace Evropy

• Sovětizace se týkala států, které se po válce dostaly pod vliv SSSR, jako například Polska, Československa, Maďarska, Rumunska, Bulharska a východního Německa.
• Byly zavedeny jednopartijní režimy, komunistické strany se dostávaly k moci a eliminovaly opozici.
• Bylo zavedeno potlačování opozice, politické procesy, věznění odpůrců (Slánský proces v ČSR, gulagy).
• Byla zavedena cenzura a propaganda, státní kontrola médií, školství a kultury.
• Byla zavedena kolektivizace zemědělství, soukromé hospodaření bylo likvidováno, což vedlo k hladomorům a odporu.
• Těžký průmysl na úkor spotřebního - ekonomika byla orientována na výrobu zbraní a těžkého průmyslu, běžné zboží bylo nedostatkové.
• Závislost na SSSR - ekonomiky satelitních států byly podřízené Moskvě.
• Represe a strach - tajné policie (StB, Stasi, KGB) sledovaly obyvatelstvo.
• Byla zavedena omezená osobní svoboda - kontrola pohybu, zákaz vycestování na Západ.
• Byly sice nastoleny sociální jistoty, ale nízká životní úroveň - zdravotní péče a vzdělání byly zdarma, ale kvalita života byla horší než na Západě.
• Bylo rozvinuto propaganda - sovětské umění bylo zaměřené na dělnické třídy, Stalina, úspěchy SSSR a komunismu.
• Byl zaveden zákaz západní kultury včetně cenzury a potlačení náboženství.
• Rozvíjela se undergroundová kultura proti komunismu a orientovaná na západ; brutalismus a paneláky.

Počátek studené války

• Trvala od roku 1945 do 1991 a byla charakterizována jako konflikt mezi SSSR + satelity a USA + NATO + Spojenci.
• Byl to konflikt mocenský, politický, diplomatický, ekonomický, ideologický a propagandistický (kultura, sport).
• Existovaly kořeny a příčiny - rozšiřování vlivu SSSR a USA, logický rozkol nesourodých spojenců protihitlerovské koalice a konflikt mezi komunismem a demokracií.
• Jaderná hrozba vyvolávala strach z vzájemného zničení, což vedlo k šachu.
• Specifika 3. světa zahrnovala "zástupné konflikty," jako například převraty v Jižní Americe, korejská válka, válka ve Vietnamu a válka v Afghánistánu.
• Trumanova doktrína byla politika, rétorika a diplomacie spojená s vojenskou a ekonomickou pomocí státům, které čelili hrozné komunistické expanzi, zejména Řecku a Turecku.
• Marshallův plán byl americký program pro hospodářskou pomoc Evropě po druhé světové válce s cílem obnovit hospodářství, stabilizovat politickou situaci a zamezit šíření komunismu v západní Evropě.

Východní Německo a Berlínské Krize

• Důsledkem 2. světové války a počátkem studené války bylo rozdělení Německa na okupační zóny na základě rozhodnutí z Postupimi.
• V okupačních zónách západních velmocí byla snaha vytvořit demokratický politický systém, vznikly 4 politické strany: Křesťansko-demokratická (CDU), Liberální (Strana svobodných demokratů), Sociálně demokratické (SPD) a Komunistické (KPD).
• V roce 1947 došlo ke sjednocení britské a americké okupační zóny - vznik tzv. Bizonie.
• V dubnu 1948 se připojila francouzská okupační zóna, vznikla tzv. Trizonie.
• V sovětské okupační zóně měla rozhodující úlohu Jednotná socialistická strana Německa (SED) ovlivněna sovětskou politikou a byly viditelné zásahy do ekonomiky a společnosti.
• Omezován demokratický život.
• Provedena pozemková reforma, vlastnictví půdy bylo omezeno na 100 ha.
• Vznikl státní sektor v průmyslu (znárodnění továren).
• V roce 1947 došlo ke sporům ohledně přijetí Marshallova plánu, SSSR zakázal jeho přijetí.
• Reakcí západních mocností bylo provádění samostatné politiky ve svých okupačních zónách, která byla potvrzena zasedáním Rady ministrů zahraničních věcí v Londýně.

První Berlínská Krize

• Začala 24. června 1948 a trvala do 12. května 1949.
• Začala rozhodnutím o vytvoření německého státu ze 3 západních okupačních zón a provedením měnové reformy (i v západních sektorech Berlína).
• SSSR reagoval konfrontačními opatřeními - blokádou přístupových cest do západní části Berlína, přerušením dodávek zboží a energie obklíčenému městu.
• Uzavření přístupových cest do Berlína zahájilo závod s časem - zásoby pro více jak 2 miliony Berlínů trvaly max. na 5 týdnů a zásoby uhlí pro elektrárny max. 10 dní.
• Byla nutnost vybudovat další letiště ve francouzském sektoru Tegel.
• Britský ministr zahraničí Bevin a gen. Clay rozhodli o zřízení leteckého mostu = zásobování Berlína (26. června 1948).
• Americké letouny typu C-54 a britské Dakoty s frekvencí jeden stroj za minutu vzlétaly denně.
• Politická jednání o ukončení krize nevedla k žádnému řešení.
• V říjnu došlo k rozštěpení radnice a radní zvolení za „západní“ strany (CDU a SPD) přesunuti do Západní části Berlína, Ernst Reuter se stal starostou.

Důsledky berlínské blokády:

• V květnu 1949 sovětská okupační správa zrušila opatření (obnovování přístupových cest) a uvolnila situaci v Berlíně.
• Během blokády bylo přepraveno cca 2,5 mil. tun zboží a zahynulo 70 amerických a britských letců.
• Blokáda urychlila přípravy ke vzniku samostatného západoněmeckého státu.

Vyhlášení Spolkové republiky Německo

• 1. září 1948 v Bonnu sestaven prozatímní parlament v čele s Konrádem Adenauerem.
• Adenauer si stanovil cíl připravit ústavu.
• V květnu 1949 byla schválena ústava a v létě proběhly první volby do Spolkového sněmu.
• Vítězem voleb se stala CDU a prvním prezidentem Theodor Heuss.
• Adenauer byl 1. západoněmecký kancléř a začlenil SRN do NATO a EHS.

Vyhlášení Německé demokratické republiky (NDR)

• Vznikla 7. října 1949 na území sovětské okupační zóny.
• Prezidentem se stal Wilhelm Pieck (SED).
• SSSR vytvořil Sovětskou kontrolní komisi pro Německo a jeho armáda střežila vnitřní hranici.

Druhá Berlínská krize (1958-1961)

• Během tohoto odbobí uprchlo z NDR na Západ téměř 3 miliony lidí.
• V noci z 12. na 13. srpna 1961 dostalo 100 000 vojáků NDR rozkaz rozmístit se na hraniční čáře mezi Západním Berlínem a NDR.
• Během několika hodin bylo zablokováno 193 ulic a kolem celého Západního Berlína byl vybudován 164 km dlouhý plot z ostnatého drátu.
• Hlavní zeď se skládala z panelů vysokých 3,6 metru a před ní byly další překážky.

Pád Berlínské Zdi

• Pád zdi 9. listopadu 1989 symbolizoval pád komunismu a v říjnu 1990 došlo k znovusjednocení Německa.
• Východní Německo bylo socialistickým státem pod vlivem Sovětského svazu a zemi vládl jednopartijní režim Socialistické jednotné strany Německa (SED).
• Po druhé světové válce byla země rozdělena na dvě části: Východní Německo a západní část, Spolková republika Německo (SRN).
• Sovětská armádní okupační síly zůstaly v zemi až do konce studené války.
• Berínksá zeď byla postavena v roce 1961 a symbolizovala rozdělení města a země mezi komunistický východ a kapitalistický západ.
• Byla postavena, aby zabránila emigraci obyvatel z NDR do západního Berlína.
• Stát měl silné bezpečnostní složky, včetně tajné policie Stasi, která systematicky sledovala obyvatelstvo, omezovala svobody a potlačovala jakýkoli odpor proti režimu.
• Ekonomika byla centrálně plánována a obyvatelstvo čelilo nedostatku zboží a nízké životní úrovni ve srovnání se Západem.

Charakteristika Období Šedesátých Let

• Studená válka – pokračující konflikt mezi USA a SSSR.
• Dekolonizace – mnoho afrických a asijských států získává nezávislost.
• Ekonomický růst v západních zemích, rozvoj konzumní společnosti.
• Kultura revoluce – kontrakultura, hippies, sexuální revoluce.
• Technologický pokrok – vesmírné závody, vývoj počítačů, modernizace průmyslu.
• Občanská práva – boj za rasovou rovnost v USA, studentská hnutí, feminismus.

Politické Události

• USA: J. F. Kennedy se stal prezidentem USA, prosazoval reformy a podporoval boj za lidská práva.
• Hrozba jaderné války mezi USA a SSSR v roce 1962: Kubánská krize.
• Chruščov sesazen, nahrazen Brežněvem; v roce 1968 vojska Varšavské smlouvy vpadla do Československa - potlačení Pražského jara.
• 1962 - Francie a Německo podepisují Elysejskou smlouvu (začátek evropské spolupráce)
• 1968 - Studentské protesty v Paříži, generální stávka, téměř pád vlády

Třetí Svět a Dekolonizace

• 1960 - "Rok Afriky" získává nezávislost 17 afrických států.
• Hnutí hippies – mír, láska, odmítání války ve Vietnamu.
• Sexuální revoluce – antikoncepční pilulka, zpochybnění tradiční morálky.
• Studentská hnutí – protesty proti válce, za svobodu projevu, rovnost práv.
• Feminismus druhé vlny – boj za rovná práva žen.
• Boom rockové hudby – The Beatles, Rolling Stones, Jimi Hendrix
• Filmová nová vlna – Francie (Godard, Truffaut), USA (Easy Rider, Bonnie and Clyde).
• Jurij Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru (SSSR) v roce 1961.
• Začal vývoj mikroprocesorů - počátek éry počítačů.

Zajímavosti Konce Šedesátých Let

• Hnutí hippies vzniklo v 60. letech, kdy dospěla první generace tzv. baby boom.
• Tito mladí lidé vyrůstali ve stabilní a prosperující společnosti a odmítali konzumní způsob života.
• Franz Fanon byl marxistický myslitel a bojovník proti kolonialismu, inspiroval revoluční hnutí v Africe a třetím světě.
• Stokely Carmichael prosazoval radikálnější odpor černochů proti rasismu.
• Fidel Castro bojoval proti americkému imperialismu a Che Guevara se snažil šířit revoluční boj do dalších zemí.
• Jean-Paul Sartre podporoval socialismus a antiimperialistická hnutí.
• Zaznamenáme odsud rodičů za jejich pasivitu za 2. světové války a kritika liberálních rodičů za „nedůslednou“ výchovu.
• Herbert Marcuse, Theodor Adorno, Erich Fromm, Jürgen Habermas kritizovali masovou kulturu jako nástroj manipulace.

Kubánská Krize

• USA zjistily, že Sověti rozmístili jaderné rakety na Kubě, což znamenalo přímou hrozbu pro americká města.
• Prezident Kennedy zareagoval námořní blokádou Kuby.
• Vzájemným vyjednáváním se podařilo krizi vyřešit: SSSR stáhl rakety z Kuby výměnou za slib USA neútočit na Kubu USA tajně stáhly své rakety z Turecka.
• Sovětský svaz tajně rozmístil na Kubě rakety, schopné nést jaderné hlavice
• Kuba se stala klíčovým spojencem SSSR po roce 1959 a Nikita Chruščov chtěl posílit vlastní postavení ve vedení SSSR a ukázat sílu vůči Číně.
• Začalo Přímé vojenský útok na Kubu a vedlo k námořní blokádě Kuby („karanténa“).
• SSSR souhlasil s odstraněním raket z Kuby výměnou za americký slib, že nezaútočí na Kubu.

Léta Sedmdesátá

• Aféra Watergate vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona a nastala Détendee (uvolňování napětí).
• USA navázaly diplomatické vztahy mezi USA a Čínou (1972) a narušena Sovětskou invazí do Afghánistánu v roce 1979.
• Hospodářství se potýkalo s Ropnými šoky a pokles růstu HDP.
• Rozpadl se Sociální konsenzus a zeslábl sociální stát.
• Kulturní revoluce představovala Disko a punk a byly natočeny Blockbusterové filmy.

Léta Osmdesátá

• Margaret Thatcherová (VB) a Helmut Kohl (SRN) prosazovali neoliberální ekonomiku.
• Docházelo ke Konzervativnímu obratu v politice.
• Narůstala opozice proti komunistickým režimům a docházelo k pádu komunistických režimů.
• V roce 1991 došlo k rozpadu Sovětského svazu.
• Ronald Reagan a jeho „Reaganomika“ a silná protisovětská rétorika – označení SSSR za „Říši zla“
• Deregulace a privatizace státních podniků, a růst významu informačních technologií a počátek globalizace
• Stagnovala východní blok, reformní snahy (perestrojka) přišly pozdě a došlo k vzestupu undergroundové kultury a disentu.
• Byly zahájeny reformy v Číně, které tvoří základ dnešní čínské ekonomické síly.