Co je to duševní hygiena?

• Duševní hygiena je soubor pravidel pro udržení, prohloubení a znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví.
• Duševní zdraví je stejně důležité jako fyzické zdraví.

Význam psychohygieny:

• Slouží k prevenci somatických a psychických onemocnění.
• Duševně zdravý člověk je odolnější vůči somatickým onemocněním.
• Psychohygiena pomáhá předcházet civilizačním chorobám souvisejícím se stresem.
• Podporuje dobrou pracovní výkonnost, koncentraci na práci i odpočinek.
• Umožňuje fungující sociální vztahy a pozitivní působení na okolí.
• Přispívá k subjektivní spokojenosti.

Metody psychohygieny:

• Zahrnují různé způsoby a techniky pro zachování duševní rovnováhy.
• Důležitý je systém hodnot, ujasnění cílů, priorit a možností.
• Spánkový režim by měl být dostatečný a pravidelný.
• Správná výživa by měla být vyvážená a pravidelná, bez přejídání.
• Důležitá je správná organizace práce s dostatkem odpočinku a pohybu.
• Hospodaření s časem.
• Mezi relaxační a autoregulační aktivity patří jóga, relaxace a poslech hudby.
• Pracovní prostředí by mělo být estetické, s dostatkem světla, regulovanou teplotou a dobrým větráním.

Duševně zdravý/nemocný člověk:

• Duševní zdraví je kontinuum mezi ideálním zdravím a duševní nemocí.
• Duševně zdravý člověk má vyrovnaný vztah k sobě i ostatním, objektivně vnímá realitu a dokáže se rozhodovat.
• Duševně nemocný jedinec má odlišné chování, jednání a prožívání, s různými příčinami a projevy.

Stres:

• Je událost za hranou komfortní zóny.
• Je reakce na nadměrnou zátěž/ohrožení škodlivými vlivy.

Dělení stresu:

• Akutní stres je krátkodobý, s rychlým zvýšením emoční tenze, například při živelných pohromách, úmrtích, dopravních nehodách nebo průmyslových haváriích, po kterém následuje uvolnění.
• Chronický stres je dlouhodobý, způsobený déletrvajícím působením stresorů, vedoucí k poruchám psychických funkcí a chování (nespokojenost, únava).

Reakce na stres:

• Může být útěk nebo útok.

Dispozice ke stresu:

• Jsou ovlivněny typem osobnosti, věkem, pohlavím, zkušenostmi a motivací.
• Zvýšenou citlivost na stres mají nerově labilní osoby s neusměrněnou schopností relaxace.

Projevy stresu:

• Změny fyziologických funkcí zahrnují zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, pocity napětí, zvýšené pocení, zrychlené dýchání, vyplavení hormonů nadledvinek, zastavení sekrece slin a roztažení zorniček.
• Psychologické a emocionální příznaky zahrnují pocity napětí, úzkosti, podrážděnost, poruchy koncentrace, pokles sebedůvěry, nerozhodnost, nespavost a únavu.

Důsledky dlouhodobého stresu:

• Zhoršení kvality práce a snížení produkce.
• Zvýšená nehodovost a vznik duševních poruch.
• Zvýšená nemocnost, kdy je dlouhodobý stres faktorem rozvoje civilizačních chorob jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a chronická nespavost.