Členovci: nejpočetnější kmen

Study notes based on the textbook

Opaskovci (podkmen)

Nemají parapodia.
V přední části těla mají opasek (clitellum).
Opasek je zduřelý tělní článek s kožními žlázami.
Výměšky opasku usnadňují přenos spermií a slouží k vytváření pouzdra (kokonu) kolem oplozených vajíček.
Dýchají povrchem těla.
Jsou hermafrodité s přímým vývinem.

Členovci

Nejpočetnější kmen (1,5 milionu druhů).
Vyskytují se na celém zemském povrchu ve všech biotopech.
Mají nečleněnou tělní dutinu zvanou mixocoel.
Tělo je nestejnoměrně článkované, což znamená heteronomní segmentaci – články srůstají ve větší celky (hlava, hruď, zadeček).
Článkované končetiny mají různou funkci: pohyb, uchopování potravy, dýchání, rozmnožování.
Jednovrstevná pokožka vylučuje silnou chitinovou kutikulu, která tvoří vnější kostru (exoskelet).
Na kutikulu se upínají příčně pruhované svaly.
Kutikula je odstraňována svlékáním.
Trávicí soustava je trubicovitá.
Ústní ústrojí má základní typ kousací (lízací, bodavě sací, sací).
Dýchací soustava zahrnuje žábry (vodní), plicní vaky (členěné dutiny omývané hemolymfou) a vzdušnice (trubice vystlané kutikulou, vedoucí O₂ přímo do tkání).
Drobní členovci mohou dýchat celým povrchem těla.
Nervová soustava je gangliová, s nadhltanovou zauzlinou ("mozek") a podhltanovou zauzlinou.
Ganglia postupně splývají.
Smyslové orgány zahrnují mechano- a chemoreceptory na tykadlech a končetinách, smyslové brvy.
Oči mohou být jednoduché nebo složené z jednoduchých oček (omatidií).
Rozmnožovací soustava: gonochoristé s oplozením vnitřním a vývinem nepřímým.

Trojlaločnatci (podkmen, vyhynulí)

Fosilní mořští živočichové.
První pár končetin přeměněn v tykadla.
Třída Trilobiti.
Velikost: 5 mm - 70 cm.
Výskyt: Barrandien (Praha - Plzeň) – vůdčí zkameněliny.
Tělo rozděleno na 3 části: hlava, hruď, zadeček (podélně) a střední lalok + 2 postranní laloky (příčně).
Dvouvětevné končetiny: vnitřní větev pro pohyb, slabší vnější větev pro dýchání (žaberní lupínky).
Gonochoristé.

Klepítkatci (podkmen)

Většinou suchozemští.
První pár končetin přeměněn v klepítka.
Stavba těla: hlavohruď + zadeček.
Hlavohruď (splynutí hlavy a hrudi) má 6 párů končetin.
První pár jsou klepítka (chelicery), sloužící k uchvacování potravy.
Druhý pár jsou makadla (pedipalpy), sloužící jako smyslový a uchopovací orgán.
Třetí až šestý pár jsou kráčivé končetiny.
Zadeček je nečlánkovaný a končetiny na něm chybí (nebo mají jinou funkci než pohyb).
Gonochoristé.

Hrotnatci (třída)

Primitivní.
Žijí jako živé fosilie na dně mělkých moří.
Tělo kryto širokým a plochým štítem, zakončeným hrotem (telson).
Příklad: ostrorep americký (až 60 cm), žije při pobřeží Mexického zálivu, zahrabaný ve dně.

Pavoukovci (třída)

Trávicí soustava: Úzký ústní otvor má vláskový filtr, nemohou pohlcovat sousta, probíhá mimotělní trávení, nasávají rozložené živiny.
Většinou dravci, mají jedové žlázy.
Dýchací soustava: plicní vaky, vzdušnice, celý povrch těla.
Nervová soustava: Silná koncentrace ganglií v předohrudí, velká podhltanová zauzlina.
Smyslové orgány: Jednoduché oči, smyslové brvy na povrchu těla.
Rozmnožovací soustava: Přenos spermií speciálním pářícím orgánem nebo přeměněnými chelicerami či pedipalpami (gonopody).
Někdy pečují o potomstvo.

Štíři (řád)

Starobylá skupina.
Velikost: 13 mm - 18 cm.
Noční dravci, suchomilní (stepi, polopouště).
Mají malá klepítka a mohutná makadla.
Vydrží dlouho hladovět.
Dýchají pomocí plicních vaků.
Poslední článek zadečku obsahuje jedovou žlázu s bodcem.
Jsou vejcoživorodí (vajíčka se vyvíjejí ve vejcovodech).
Mláďata jsou nošena na hřbetě samic.
Příklady: štír kýlnatý (3-4 cm, Středomoří), veleštír obrovský (18 cm, Afrika).

Štírci (řád)

Několik mm velcí.
Žijí v mechu, pod kameny, kůrou, v domácnostech.
Hlavohruď splývá se zadečkem.
Dýchají vzdušnicemi.
Makadla jsou dlouhá, klepítkovitá, s jedovou žlázou.
Příklady: štírek obecný (domácí), štírek knihový.

Pavouci (řád)

Hlavohruď je spojena se zadečkem tenkou stopkou.
Chelicery jsou silné, srpovité, s jedovou žlázou (pro usmrcení kořisti).
Na konci zadečku snovací ústrojí (snovací žlázy + snovací bradavky) – sekret tuhne na vzduchu → vlákno.
Nohy mají hřebínky s drápky.
Lov: pomocí pavučiny nebo omotání kořisti, úkryty, pasivní pohyb.
Kokon: obal na vajíčka.
Trávicí soustava: slepé přívěsky k ukládání potravy.
Dýchací soustava: plicní vaky.
Smyslové orgány: 8 nebo 6 jednoduchých očí.
Rozmnožovací soustava: Gonochoristé s pohlavním dimorfismem (samice větší). Někdy nosí kokony. Častý kanibalismus (požíraní samce po kopulaci).
Sklípkanovití: největší, na těle dlouhé chlupy, žijí v dírách v zemi, lezou po stromech (loví ptáky), např. sklípkan huňatý.
Snovačkovití: kořist omotávají lepivým vláknem, např. snovačka jedovatá ("černá vdova") – jedovatá, kanibalismus.
Křižákovití: robustní s výraznou kresbou na zadečku, svislé pavučiny, např. křižák obecný a křižák pruhovaný.
Pokoutníkovití: vodorovné pavučiny v rozích místností, např. pokoutník domácí.
Vodouchovití: přizpůsobeni životu ve vodě, pod vodou zvonovité hnízdo z pavučiny naplněné vzduchem, např. vodouch stříbřitý.
Slíďákovití: kořist přepadají v běhu, např. slídák tatarský.
Běžníkovití: netvoří sítě, rychlý běh (i dozadu a do stran), nedospělí jedinci na vznášivých vláknech ("babí léto"), např. běžník kopretinový.
Skákavkovití: drobní, pestře zbarvení, kořist loví skokem, např. skákavka pruhovaná.

Sekáči (řád)

Zadeček nasedá široce na hlavohruď (není stopka).
Tenké, dlouhé kráčivé končetiny (3-5x delší než tělo) – po odlomení sebou škubou (vlastní inervace).
Autotomie: schopnost odvrhnout končetinu.
Netvoří pavučiny, dravci.
Příklad: sekáč domácí.

Roztoči (řád)

Drobní (do 1 mm).
Kosmopolitní (dravci, parazité).
Tělo splynulo v jeden celek.
Dýchají vzdušnicemi nebo celým povrchem těla.
Vývin nepřímý (larva má 3 páry končetin).
Klíště obecné: listnaté lesy, křoviny, vysoká tráva (do 800 m n. m.), bodavě sací ústrojí s chobotkem s nazpět ohnutými háčky, saje krev, přenašeč klíšťové encefalitidy (viry) a boreliózy (bakterie).
Trudník lidský: v mazových žlázách, původce trudoviny.
Zákožka svrabová: samičky vrtají chodbičky v kůži člověka → svrab.
Sametka podzimní: způsobuje kožní onemocnění – vyrážka (podzimní, srpnová).
Čmelík kuří: saje krev drůbeže.
Kleštík včelí: parazit včely medonosné → varoáza.
Sviluška chmelová: parazit rostlin, saje buněčné šťávy.