Česká poválečná literatura

Koncentrační tábor, kde došlo k masovému vyvražďování Židů během druhé světové války.

Autor válečných próz, přežil Osvětim s humorným pohledem.

Žena, která trpěla posttraumatickou stresovou poruchou po koncentračním táboře.

Autor válečných próz, který se zaměřil na prožitky z válečných let, ačkoliv nebyl Žid.

Žena, která se protivila ponižování v koncentračním táboře a obětovala se za ostatní.

Hostovský, židovského původu, vypracoval v knize Cizinec hledá byt symbol frustrovaného hledání klidu a domova v poválečné době.

Weil, židovského původu, v knize popisuje pasivní čekání židovského úředníka na transport a následný zlom, kdy si uvědomí důležitost života, inspirovaný životem za války a je odrazovým můstkem pro další spisovatelskou generaci.

Fučík, komunista a novinář, a jeho kniha Na opřátce popisuje reportáže z vězení. Reportáže napsány na moláče, které byly překládány do desítek jazyků.

Drda, český spisovatel, se zaměřoval na otázky morálky v románech a povídkách, např. Hrátky s čertem.

Otočenášek, další český autor, v knize s odkazem na klasiku popisuje milostný příběh během holocaustu (Paul a Ester).

Manifest publikovaný v časopise Literární listy po zrušení cenzury v roce 1968. Autorem je Ludvík Vaculík.

Český spisovatel s židovským původem, jehož díla se zabývají tématy války, rodiny, a maniodepresivní poruchou.

Literární manifest, uveřejněný po zrušení cenzury, kritizující komunistický režim.

Nakladatelství založené českými autory v exilu v Torontu po roce 1968

Český spisovatel a dramatik, který s rodinou emigroval do Toronta v roce 1968.

Fiktivní postava v Škvoreckého díle, představující mladíka v komunistickém režimu.

Pavelovy příběhy z dětství, které se zabývají tématy otcovství, láskou k přírodě, a tématy srnce vs člověkaprůchodu válkou

Emigrace Josefa Škvoreckého a rodiny do Kanady po roce 1968

Milan Kundera byl český spisovatel, známý pro díla jako Nesnesitelná lehkost bytí, která se zabývá tématy emigrace a životních dilemat v kontextu komunistické éry.

Pavel Kohout byl český spisovatel a herec, který se aktivně podílel na Chartě 77, což byla významná protirezistenční kampaň na ochranu lidských práv v Československu.

Bohumil Hrabal byl český spisovatel, který se vyznačoval osobitým stylem psaní a zaměřoval se na obyčejné lidi, jejich touhy a problémy.

Václav Havel, český dramatik a prezident, psal absurdní hry v duchu autorů jako Beckett a Ionesco, charakterizované nesmyslnými dialogy a nejednoznačností.

Vladimír Páral byl český spisovatel, který často tvořil povídky s autobiografickými prvky a detailním líčením politických událostí.

Postava z Hrabalova díla se ocitá v kritické situaci při sabotážní akci spojené s německým vlakem. Jeho dobrodružství v něm skončí fatálně.

Ferdinand Vaněk se vyskytuje v díle jako alter ego autora, zobrazuje dialog mezi hrdinou a agentem, přičemž se mluví o nepodstatných tématech.

Michal Viewegh, český spisovatel, se zabýval rekapitulací událostí v ČSSR, často zobrazoval životní procesy a události v absurdním a satirickém stylu.