Biosféra

Biosféra

• Živý obal Země s vhodnými podmínkami pro život
• Zahrnuje atmosféru, pedosféru a hydrosféru
• Využívá sluneční energii a vodu k tvorbě živé hmoty
• Probíhají biochemické procesy, jako produkce a dekompozice organických látek
• Chemické složení tvoří především kyslík, uhlík a vodík (97 % živé hmoty)
• Převládají rostlinné autotrofní organismy (90 % veškeré živé hmoty)

Biogeografie (Biologický Zeměpis)

• Zabývá se rozdělením rozrůzněnosti života v prostoru a čase
• Odvětví rozdělujeme na:
• Zoogeografie – Fauna (rozšíření živočichů)
• Fytogeografie – Flóra (rozšíření rostlin)
• Fauna a flóra ovlivňují vzhled krajiny, vodu, půdu a zvětrávání
• Zastoupení fauny tvorˇí 10%, flóra 90%

Ekosystémy a Biocenózy

• Biocenóza je soubor druhů živočichů, rostlin, hub a mikroorganismů na určitém místě (biotopu)
• Biotop je místo, které poskytuje organismům podmínky pro život
• Geobiocenóza je společenstvo rostlin a živočichů spojené se svým neživým prostředím (ekosystém)
• Ekosystém je tvořen biocenózou a jejím biotopem
• Přírodní ekosystémy jsou druhově bohaté, stabilní, schopné autoregulace a obnovy (les, louka, jezero)
• Umělé ekosystémy vznikají zásahem člověka, jsou nestabilní a vyžadují umělou údržbu (park, pole, rybník)
• Potravní řetězec popisuje potravní vztahy a přesun biologického materiálu a energie mezi druhy

Biomy

• Soubor ekosystémů s podobnou strukturou a funkcí, vyvinutých v určitých podmínkách prostředí
• Rozsáhlé celky na Zemi vyvinuté v určitém podnebí
• Živočichové a rostliny mají podobné nároky na prostředí
• Podmínky pro život se mění od rovníku k pólům, od pobřeží do vnitrozemí a s nadmořskou výškou
• Sluneční záření (teplo a světlo) a vláha jsou rozhodující pro organismy
• Bioklimatické pásy vznikly důsledkem různé intenzity slunečního záření
• Tyto podmínka závisí na zeměpisné šířce, vzdálenosti od oceánů, nadmořské výšce, vlastnostech zemského povrchu, oceánských proudech a intenzitě zásahu člověka

Přírodní Oblasti Země

• Rozlišujeme podnebné a přírodní krajiny (vegetační pásma)
• Krajiny mohou být pouště, polopouště, savany, stepi, dle převažujících společenstev
• Organismy jsou přizpůsobeny podmínkám v krajinách (teplo/chlad, sucho/vlhko)
• Původní přírodní krajiny jsou přetvořeny hospodářskou činností člověka

Bioklimatické Pásy

• Tropické deštné lesy
• Světlé tropické lesy
• Savany
• Pouště
• Subtropické rostlinstvo
• Stepi
• Lesy mírného pásu
• Tundra
• Polární oblasti (pustiny)

Tropické Deštné Lesy

• Poblíž rovníku (10° s. š. – 10° j. š.), stálá teplota (cca 25°C) a vysoké srážky (2000 – 3000 mm)
• Oblasti: J Amerika (Amazonka), Afrika (Kongo), Indonésie, jižní Indie
• Tvořeny 3 patry stromů (vysoké: 50 – 60 m, střední: 15-30 m, keře)
• Rozbahněná půda, druhová pestrost rostlinstva a hmyzu (1ha cca 100 druhů stromů)
• Rozsáhlý komplex Amazonie (4 mil. km²) je ohrožen kácením a vypalováním za účelem těžby dřeva a získávání palmového oleje
• Epifyty (např. orchideje) rostou na jiných rostlinách, ale vyživují se samostatně
• Rostliny: liány, banánovník, kaučukovník, palma, atd.
• Živočichové: lenochodi, papoušci, kolibříci, anakondy, kapybara, aligátoři, jaguáři, šimpanzi, krokodýli, tygři, levharti, orangutani, motýli, chameleoni

Světlé Tropické Lesy

• V oblasti subekvatoriálního pásu (od rovníku k obratníkům)
• Typické pro pás tropických monzunů (Asie), menší množství srážek a kratší období deště
• Opadavé dřeviny, spodní patro stále zelené
• Rostliny: rýže, čajovník, koření, tropické ovoce
• Živočichové: tygři, antilopy, hyeny, vlci, nosorožci, panda

Savany

• V tropickém sušším pásu (20 – 30° s. š.), méně srážek směrem k obratníkům (100 – 500 mm)
• Lesnaté porosty přecházejí do travních porostů (2-4 m) se stromy a keři
• Suchá vyprahlá půda a požáry
• Rostliny: baobaby (Afrika), blahovičník (Austrálie), obilí, bavlník, podzemnice olejná
• Živočichové: kopytníci (buvoli, žirafy, zebry, antilopy), šelmy (leopardi, gepardi, Ivi), sloni, papoušci, pštrosi, plazi

Pouště

• V tropickém a subtropickém pásu (klasické pouště kolem obratníků), minimálně 250 mm srážek ročně
• Výpar vody je několikanásobně vyšší než roční úhrn srážek
• 14% pevniny, nejrozsáhlejší Sahara (9 mil. km²)
• Rozdělení na kamenité, štěrkovité a písečné pouště
• Oáza je místo s podpovrchovou vodou na povrchu, velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, silný vítr
• Desertifikace je rozšiřování pouští
• Rostliny: palma datlová, kaktusy (zdužnatělé rostliny)
• Živočichové: plazi, hmyz, hlodavci, pouštní lišky a vlci

Subtropické Rostlinstvo

• Teplá suchá léta a mírné zimy
• Dřeviny neopadávají, listy jsou tvrdé a kožovité
• Macchie jsou křovinaté porosty tvrdolistých dřevin
• Nížiny úrodné, ve vyšších polohách pastviny
• Rostliny: obilí, ovoce, citrusy, víno, olivy, bavlna, tabák, korek, kukuřice, pistácie, rozmarýn
• Živočichové: ptáci, hadi, ještěrka, hmyz

Stepi

• Bylinné formace mírného pásu, horká léta a chladné zimy
• Rozsáhlé oblasti s vnitrozemským podnebím, málo srážek pro růst stromů
• Lesostepi v oblastech s vyššími srážkami
• Vegetační období trvá 4 měsíce
• Prérie v Severní Americe, Pampa v Jižní Americe, Puszta v Maďarsku, Meseta ve Španělsku
• Obilnice světa (pšenice, kukuřice) leží právě v této zóně
• Stepi obývají: hlodavci, vlci, kočky, zajícovci, orli

Lesy Mírného Pásu

• V mírném podnebném pásu (severní polokoule)
• Listnaté stromy (javor, buk, dub) v teplejších oblastech
• V chladnějších oblastech (smrk, borovice, jedle)
• Dnes jsou porosty velmi málo, sídla, hustá dopravní síť, pole
• Tajga (jehličnaté lesy) v Severní Americe a Eurasii
• Živočichové: jeleni, medvědi, prasata, lišky, vlci, kuny, ptactvo, kodiak, vačice, mýval, skunk, ondatra, puma

Tundra

• Subpolární oblasti s nízkými srážkami
• Celoroční teplota nižší než 10°C
• Lesotundra je přechodné místo mezi tajgou a tundrou
• Keřová, mechová a lišejníková tundra
• Zakrslé břízy, vrby, mechy, lišejníky
• Živočichové: sovice, zajíc, liška polární, sob, pižmoň, hmyz, ptáci

Pustiny Polárních Oblastí

• Nízké teploty a trvalá sněhová pokrývka
• Rozsáhlé zalednění
• Organismy se soustředí v mořích a na pobřeží
• Rostliny: mechy, lišejníky, plankton
• Živočichové: tučňáci, tuleni, mroži, kytovci, ryby, ploutvonožci

Bioklimatické Výškové Stupně

• Přírodní podmínky se mění podle nadmořské výšky
• Vegetační stupeň je základní jednotka (8 stupňů)
• Nížinný stupeň (do 200 m) dubové lesy
• Pahorkatinový (do 500 m) kulturně využívaná oblast
• Podhorský (do 800 m) buky, jedle
• Horský (do 1200 m) smrky
• Subalpinský (do 1900 m) kosodřeviny, jalovce
• Alpinský (do 2200 m) travnaté a bylinné porosty
• Subnivální (do 2500 m) skály bez vegetace
• Nivální (nad 2500 m) věčný sníh a led