Arythmias and Myocardial Electrophysiology

Klasifikace dle rychlosti: bradyarytmie (< 50/min) tachyarytmie (> 100/min) o dle místa vzniku ▪ supraventrikulární (nad úrovní větvení Hisova svazku, včetně AV-reentry) ▪ komorové (z myokardu komor po úrovní Hisova svazku) o dle šířky QRS ▪ úzkokomplexové (< 120 ms) ▪ širokokomplexové (> 120ms) ELEKTROFYZIOLOGIE MYOKARDU AKČNÍ POTENCIÁL KARDIOMYOCYTU Fáze 0: rychlá depolarizace, vtok Na+ iontů do buňky (práh je -70mV) Fáze 1: časná repolarizace, přechodný pohyb K+ z buňky Fáze 2: fáze plató, vtok Ca2+ se vyrovnává s výtokem K+ Fáze 3: repolarizace, K+ z buňky (uzávěr Ca2+ kanálů) Fáze 4: klidový membránový potenciál ( -90mV) Rovnováhy iontů bývají porušeny při ischemii (princip arytmií při chronické ICHS) Porucha může být i vrozená (syndrom dlouhého intervalu QT) PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ 1.SA uzel (50-100/min) 2.AV uzel (40-60/min) zpomaluje vedení → zpoždění aktivace komor, což umožňuje dostatečné plnění s příspěvkem síňové kontrakce 3.Hisův vazek (20-35/min) 4.Levé Tawarovo raménko (LBB) přední fascikl zadní fascikl 5.Pravé Tawarovo raménko (RBB) 6.Purkyňova vlákna MECHANISMY VZNIKU ARYTMIÍ 1.

Fáze 0: rychlá depolarizace, vtok Na+ iontů do buňky (práh je -70mV) Fáze 1: časná repolarizace, přechodný pohyb K+ z buňky Fáze 2: fáze plató, vtok Ca2+ se vyrovnává s výtokem K+ Fáze 3: repolarizace, K+ z buňky (uzávěr Ca2+ kanálů) Fáze 4: klidový membránový potenciál ( -90mV) Rovnováhy iontů bývají porušeny při ischemii (princip arytmií při chronické ICHS) Porucha může být i vrozená (syndrom dlouhého intervalu QT) PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ 1.SA uzel (50-100/min) 2.AV uzel (40-60/min) zpomaluje vedení → zpoždění aktivace komor, což umožňuje dostatečné plnění s příspěvkem síňové kontrakce 3.Hisův vazek (20-35/min) 4.Levé Tawarovo raménko (LBB) přední fascikl zadní fascikl 5.Pravé Tawarovo raménko (RBB) 6.Purkyňova vlákna MECHANISMY VZNIKU ARYTMIÍ 1.

PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ 1.SA uzel (50-100/min) 2.AV uzel (40-60/min) zpomaluje vedení → zpoždění aktivace komor, což umožňuje dostatečné plnění s příspěvkem síňové kontrakce 3.Hisův vazek (20-35/min) 4.Levé Tawarovo raménko (LBB) přední fascikl zadní fascikl 5.Pravé Tawarovo raménko (RBB) 6.Purkyňova vlákna ______ 1.

Klasifikace dle rychlosti: bradyarytmie (< 50/min) tachyarytmie (> 100/min) o dle místa vzniku ▪ supraventrikulární (nad úrovní větvení Hisova svazku, včetně AV-reentry) ▪ komorové (z myokardu komor po úrovní Hisova svazku) o dle šířky QRS ▪ úzkokomplexové (< 120 ms) ▪ širokokomplexové (> 120ms) ELEKTROFYZIOLOGIE MYOKARDU AKČNÍ POTENCIÁL KARDIOMYOCYTU Fáze 0: rychlá depolarizace, vtok Na+ iontů do buňky (práh je -70mV) Fáze 1: časná repolarizace, přechodný pohyb K+ z buňky Fáze 2: fáze plató, vtok Ca2+ se vyrovnává s výtokem K+ Fáze 3: repolarizace, K+ z buňky (uzávěr Ca2+ kanálů) Fáze 4: klidový membránový potenciál ( -90mV) Rovnováhy iontů bývají porušeny při ischemii (princip arytmií při chronické ICHS) Porucha může být i vrozená (syndrom dlouhého intervalu QT) PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ 1.SA uzel (50-100/min) 2.AV uzel (40-60/min) zpomaluje vedení → zpoždění aktivace komor, což umožňuje dostatečné plnění s příspěvkem síňové kontrakce 3.Hisův vazek (20-35/min) 4.Levé Tawarovo raménko (LBB) přední fascikl zadní fascikl 5.Pravé Tawarovo raménko (RBB) 6.Purkyňova vlákna MECHANISMY VZNIKU ARYTMIÍ 1.

Abnormální / zvýšená automacie důsledek zrychlené spontánní diastolické depolarizace buněk může vznikat v buňkách převodního systému i v pracovním myokardu Příklady ______: nepřiměřená sinusová tachykardie, ektopické rytmy, idiopatický idioventrikulární rytmus

Abnormální / zvýšená automacie důsledek zrychlené spontánní diastolické depolarizace buněk může vznikat v buňkách převodního systému i v pracovním myokardu Příklady ______: nepřiměřená sinusová tachykardie, ektopické rytmy, idiopatický idioventrikulární rytmus

Spouštěná (triggered) aktivita abnormální průběh repolarizačních procesů v důsledku předčasného otevření depolarizačních kanálů způsobuje vznik AD (afterdepolarizace), je nutná přítomnost předchozího akčního potenciálu → proto „spouštěná“ aktivita o EAD (časná následná depolarizace): vzniká ještě před ukončením akčního potenciálu (2.– 3.fáze AP) ▪ Příklad: KT typu torsade de pointes o DAD (pozdní následné depolarizace): vzniká až po návratu akčního potenciálu na klidové hodnoty (-90mV = 4.fáze AP) ▪ Příklad: extrasystoly, ______ při digitalisové toxicitě 6