Untitled

• s rozvojem měst
• přírodní vědy a příroda
• renesanční myslitelé se navrací k antice a dávají důraz na vědu (hlavně fyzika a matematika)
• čerpá se z děl antických mistrů
• vynález knihtisku, ZMĚNA
• lékařství
• střelný prach, zámořské cesty, objevování kontinentů
• končí VFR, téměř byla vymýcena absolutní monarchie

2. pol. 15., 16. století, znovuzrození antiky, rozvoj věd

• V Evropě dochází k velkým přeměnám v oblasti hospodářské (vzniká kapitalismus, zánik feudalismus, v oblasti společenské (důraz na jedince), v oblasti kulturní.
  • rozvoj měst a obchodu → osamostatnění se z vlivu přírody
  • rozvoj univerzit (Karlova univerzita) → osvobození ducha a intelektu → slábne moc šlechty → krize feudalismu → nové uspořádání společnosti - kapitalismus
  • filozofické myšlení a vědecké poznání se definitivně osvobozuje od scholastiky → návrat ke světským hodnotám → zájem o antiku
  • středověk - ústřední dogma = Bůh, svět je sekundárním bytím
  • renesance - ústřední dogma = příroda a rozum
  • objevy: knihtisk, zámořské cesty, střelný prach, zbraně, pitvy, rozvoj lékařství, heliocentrismus
  • charakter doby:
    • naturalismus - vztah k přírodě, odpor k askezi
    • panteismus (příroda = bůh)
    • racionalismus = rozumové vysvětlení skutečnosti
    • individualismus = důraz na jedince
    • antropocentrismus = člověk je středem vesmíru a strůjcem svých dějin

• německý filozof, talentovaný diplomat, teolog
• nejprve pracoval jako advokát, později se uplatnil jako kněz
• papežem byl vyslán do Cařihradu jako delegát, aby připravil znovusjednocení římské a řecké církve říše - nepovedlo se
• dílo: O učené nevědomosti - rozvíjí zde specifickou teorii vesmíru, odvozenou od pojetí boha jako absolutní nekonečnosti
• 3 jsoucna:
  1. bůh = absolutní nekonečno
  2. vesmír (universum) = odvozené nekonečno
  3. jednotlivé věci (člověk) = konečné - mají počátek a konec (čas)
• 1. a 3. jsoucno nejsou v přímém vztahu, k jejich propojení dochází skrze universum
• bůh nestvořil svět bez plánů, ale na základě matematických výpočtů - bůh chápán jako matematik

• olský astronom, pronásledován církví
• je mu připisována zásluha o heliocentrismus (Země se pohybuje kolem Slunce)

• německý fyzik

• formoval tři zákony o pohybech planet

"Kde je látka, tam je matematika"

• italský fyzik, filozof, astronom
• zabýval se mechanikou
• usoudil, že všechny přírodní děje jsou měřitelné, příroda je základ poznání a vytvořil matematický model světa překračující hranice renesance

"Příroda je největší knihou, je napsána jazykem matematickým a písmeny jsou geometrické tvary"

• italský filozof, ovlivněn Koperníkem
• touha po vědění ho v mládí dovedla do dominikánského řádu, ten však brzy opustil, neboť pochyboval o hlavním dogmatu, tj o hlavní trojici: otec, syn, duch svatý, později přednášel na univerzitách, které byl donucen opustit
• byl pronásledován katolíky, protestanty, ale také vědci a politiky → 8 let vězněn, mučen, neodvolal svoje učení → upálen
• Pantheismus (bůh = příroda), universum (vesmír, člověk, bůh) tvoří jednotu, napadal nesnášenlivost téhož písma Mohamedáni, Židé i katolíci
• ostře kritizuje hrabivost “civilizovaných” Evropanů vykořisťujících, sociálního myšlení
• rozpad středověkých struktur → jiné postavení člověka → vznik nových útvarů (kapitalismus) → vyvolávají zájem o sociální myšlení → variabilita myslitelů → přináší nový typ myslitelů

• italský filozof, voják, politik, diplomat, etik
• zajímal se o stát a byl prodchnut myšlenkou národní myšlenky a velikosti své vlasti
• chtěl ukázat, jak má podle něj vypadat dobrý vládce a úspěšný stát → osud státu je dán schopností vládce
• předmětem jeho etiky byla mravnost (morálka) ve smyslu: dobro jako užitek pro všechny

"Účel světí prostředky."

• dílo: Vladař"
  • dějiny nezávisí na bohu, ale na lidech, národech a vladařích
  • lidé musí uplatňovat své zájmy a je nutný silný s obratným panovníkem v čele
  • sebezachování států a stupňování jeho moci je výlučným principem politického jednání
• v politice se neptejte, co je dobré nebo zlé, ale co je prospěšné
• všechny prostředky sloužící cíli jsou správné
• politik musí využívat lidských slabostí, špatností, hloupostí, neboť to vyjadřuje rychlého a bezohledného jednání
• bojovat je možno právem nebo násilím, ve vztazích států neplatí morálka ani právo pouze boj o moc vedený prostředky politickými nebo vojenskými

• Nizozemec
• Obhajoval roli mezinárodního práva, což souvisí s potřebou obchodování na svobodném moři, moře má patřit všem, je považován za zakladatele mezinárodního práva. Jeho největším zájmem je zachovat si jistotu proti loupeživým přepadům. Mezinárodní právo má být odvozeno z boží vůle → musí být nad státem.

• Thomaso Campanella (1568-1639)
  • představitel utopie
  • dílo: Sluneční stát cíl: rovnost lidí, beztřídní společnost
• Thomas Morus (1478-1535)
  • píše utopie o státě
  • dílo: O nejlepším stavu státu a o novém ostrovu Utopie

• Anglický filozof, právník, státník
• Současník Shakespeara, napsal hry?
• Prožil velkou kariéru, poté velký pád, po studiu státního práva a diplomacie prošel celou řadou významných funkcí, r 1621 padl v nemilost → ztráta všech titulů, r 1626 umírá
• proslýchá se, že bral úplatky
• ve vědění a znalostech vidí moc a říká, že základem poznání je empirismus

• chtěl ve svém díle shrnout vědění své doby
• dílo: Nové organon, čili Návod jak ovládat přírodu (3 části: Nové organon - dokončeno, O důstojnosti a pokroku věd, Nová Atlantis - nedokončeno)
• snažil se uskutečnit projekt, který by znamenal přestavbu všech dosavadních věd (po vzoru Aristotela)
• Ve svém díle Nové Organon soudí, že poznání omezují chyby - překážky myšlení - ty nazývá idol (matoucí představy)

1. Idoly jeskyně
   • klamy vyvolané naší subjektivní povahou, výchovou a návyky - sklon že všichni lidé uvažují stejně jako já
2. Idoly divadla
   • sklon lidí přebírá názory autorit a médií - klamy které před námi často přehrávají učitelé, filozofové i politici
3. Idoly trhu (tržiště)
   • klamy řečové komunikace vyplývající z nepřesného použití pojmů tzn. užívání slov, kterým nerozumíme, rozumíme po svém, zneužívání slov
4. Idoly hrobu (kmene)
   • vlastní lidské přirozenosti, činíme závěry bez ověření detailů - sklon zjednodušování a výkladu z vlastního hlediska (nepoznáváme objektivně, ale subjektivně)

• organizace vědy je společensky nutná - jeden poznatek navazuje na druhý poznatek
• přírodu lze donutit, aby své síly uvolnila pro nás

“Vědec se nemá podobat pavouku, který souká sám ze sebe pavučiny svých sítí, ani mravenci, kteří něco shromažďuje, ale vzorem by mu měl být včela sbírající pyl květů, ale ho přeměnila v med.”

• zakladatel teorie společenské smlouvy - každý stát vzniká na základě smlouvy, která je lidským, nikoliv božským dílem
• teorie: aby nepovstala válka všech proti všem, lidé se dohodli a vytvořili stát, jako nadřazenou moc, která je omezená a určuje i náboženství (stát je lidským vynálezem)
• zkoumá otázky státu, práva člověk, postavení člověka, atd.

na přírodní vědy a přírodu (hlavně fyzika a matematika); s rozvojem měst; antikou a antickými mistry; vynález knihtisku, střelného prachu, zámořské cesty, konec VFR, téměř vymýcení absolutní monarchie

2. pol. 15., 16. století, vzniká kapitalismus, zánik feudalismu; důraz na jedince; rozvoj měst a obchodu → osamostatnění se z vlivu přírody - rozvoj univerzit → osvobození ducha a intelektu → slábne moc šlechty → krize feudalismu → nové uspořádání společnosti - kapitalismus (filozofické myšlení a vědecké osvobozeno od scholastiky) → světské hodnoty → zájem o antiku - středověk - ústřední dogma = Bůh, svět je sekundárním bytím - renesance - ústřední dogma = příroda a rozum - objevy: knihtisk, zámořské cesty, střelný prach, zbraně, pitvy, rozvoj lékařství, heliocentrismus - charakter doby: - naturalismus - vztah k přírodě, odpor k askezi - panteismus (příroda = bůh) - racionalismus = rozumové vysvětlení skutečnosti - individualismus = důraz na jedince - antropocentrismus = člověk je středem vesmíru a strůjcem svých dějin

německý filozof, talentovaný diplomat, teolog - ano, když ho vyslal do Cařihradu jako delegát, aby připravil znovusjednocení římské a řecké církve ale byl neúspěšný; dílo: O učené nevědomosti - specifická teorie vesmíru, 3 jsoucna: 1. bůh = absolutní nekonečno 2. vesmír (universum) = odvozené nekonečno 3. jednotlivé věci (člověk) = konečné - mají počátek a konec (čas) - 1. a 3. jsoucno nejsou v přímém vztahu, k jejich propojení dochází skrze universum - bůh nestvořil svět bez plánů, ale na základě matematických výpočtů - bůh = matematik

německý fyzik; tři zákony o pohybech planet "Kde je látka, tam je matematika"

německý fyzik; tři zákony o pohybech planet "Kde je látka, tam je matematika"

italský fyzik, filozof, astronom; zabýval se mechanikou - všechny přírodní děje jsou měřitelné, příroda je základ poznání a matematický model světa; "Příroda je největší knihou, je napsána jazykem matematickým a písmeny jsou geometrické tvary"

italský filozof; ovlivněn Koperníkem; v mládí dominikánský řád, opustil, neboť pochyboval o hlavním dogmatu, tj o hlavní trojici: otec, syn, duch svatý; později přednášel na univerzitách, které byl donucen opustit - byl pronásledován katolíky, protestanty, ale také vědci a politiky → 8 let vězněn, mučen, neodvolal svoje učení → upálen; Pantheismus (bůh = příroda), universum (vesmír, člověk, bůh) tvoří jednotu; napadal nesnášenlivost téhož písma Mohamedáni, Židé i katolíci; kritika hrabivosti “civilizovaných” Evropanů vykořisťujících, sociálního myšlení; rozpad středověkých struktur → jiné postavení člověka → vznik nových útvarů (kapitalismus) → vyvolávají zájem o sociální myšlení → variabilita myslitelů → přináší nový typ myslitelů

italský filozof, voják, politik, diplomat, etik; stát a národní myšlenka a velikosti své vlast; chtěl ukázat, jak má podle něj vypadat dobrý vládce a úspěšný stát → osud státu je dán schopností vládce; mravnost (morálka) ve smyslu: dobro jako užitek pro všechny "Účel světí prostředky."; dílo Vladař: dějiny nezávisí na bohu, ale na lidech, národech a vladařích - lidé musí uplatňovat své zájmy a je nutný silný stát s obratným panovníkem v čele, sebezachování států a stupňování jeho moci je výlučným principem politického jednání; - neptat se, co je dobré nebo zlé, ale co je prospěšné, všechny prostředky sloužící cíli jsou správné, politik musí využívat lidských slabostí, špatností, hloupostí, neboť to vyjadřuje rychlého a bezohledného jednání, bojovat je možno právem nebo násilím, ve vztazích států neplatí morálka ani právo pouze boj o moc vedený prostředky politickými nebo vojenskými

Nizozemec; potřeba obchodování na svobodném moři, moře má patřit všem; zakladatel mezinárodního práva; cíl - zachovat si jistotu proti loupeživým přepadům; mezinárodní právo má být odvozeno z boží vůle → musí být nad státem

Thomaso Campanella představitel utopie; dílo: Sluneční stát; cíl: rovnost lidí, beztřídní společnost; Thomas Morus; utopie o státě; dílo: O nejlepším stavu státu a o novém ostrovu Utopie

anglický filozof, právník, státník; Shakespear, napsal hry?; prožil velkou kariéru, poté velký pád, po studiu státního práva a diplomacie prošel celou řadou významných funkcí, padl v nemilost → ztráta všech titulů, r 1626 umírá; bral úplatky; ve vědění a znalostech vidí moc a říká, že základem poznání je empirismus

chtěl shrnout vědění své doby; Nové organon, čili Návod jak ovládat přírodu; 3: Nové organon, O důstojnosti a pokroku věd, Nová Atlantis - nedokončeno); projekt, který by znamenal přestavbu všech dosavadních věd (Aristotel); poznání omezují chyby (překážky myšlení) - ty nazývá idol (matoucí představy)

1. Idoly jeskyně - klamy vyvolané naší subjektivní povahou, výchovou a návyky - sklon že všichni lidé uvažují stejně jako já; 2. Idoly divadla - sklon lidí přebírá názory autorit a médií - klamy které před námi často přehrávají učitelé, filozofové i politici; 3. Idoly trhu (tržiště) - klamy řečové komunikace vyplývající z nepřesného použití pojmů tzn. užívání slov, kterým nerozumíme, rozumíme po svém, zneužívání slov; 4. Idoly hrobu (kmene) - vlastní lidské přirozenosti, činíme závěry bez ověření detailů - sklon zjednodušování a výkladu z vlastního hlediska (nepoznáváme objektivně, ale subjektivně)

organizace vědy je společensky nutná (jeden poznatek navazuje na druhý poznatek); přírodu lze donutit, aby své síly uvolnila pro nás “Vědec se nemá podobat pavouku, který souká sám ze sebe pavučiny svých sítí, ani mravenci, kteří něco shromažďuje, ale vzorem by mu měl být včela sbírající pyl květů, ale ho přeměnila v med.”

zakladatel teorie společenské smlouvy: každý stát vzniká na základě smlouvy, která je lidským, nikoliv božským dílem; aby nepovstala válka všech proti všem, lidé se dohodli a vytvořili stát, jako nadřazenou moc, která je omezená a určuje i náboženství (stát je lidským vynálezem); otázky státu, práva člověk, postavení člověka, atd.