Untitled Quiz

Živočišné jedy

• Jedovatí živočichové produkují nebo hromadí toxiny ve svém těle.
• Toxiny se dělí podle druhu jedových žláz:
  • Kryptotoxické - nemají orgán pro tvorbu jedu.
  • Fanerotoxické - mají jedový orgán
  • Většina jedů se používá k útoku, u některých druhů i k obraně.
  • Mohou mít výstražné zbarvení.

Bičíkovci (flagellata)

• Jednobuněčné organismy s jedním nebo více bičíky
• Z toxikologického hlediska jsou významné obrněnky (Dinoflagellata).
• Mohou způsobit zbarvení vody (červený příliv).
• Některé jsou bioluminiscenční.
• Uvolňují toxiny, které ovlivňují ryby a způsobují jejich úhyn.
• Některé rody produkují toxiny, které se kumulují v měkkýších a rybách.

Ciguatoxiny

• Zdrojem jsou obrněnky rostoucí na korálových útesech.
• Ciguatoxiny se nacházejí ve svalové hmotě a vnitřních orgánech ryb.
• Ryby se otravují po konzumaci ryb, které tuto látku obsahují.
• Snižují práh otevírání napěťově řízených sodíkových kanálů.
• LD₅₀ = 0,25 µg/kg
• Příznaky se projevují gastrointestinálními obtížemi.

Saxitoxin

• Skupina látek produkovaných obrněnkami.
• Koncentrují se v planktonivorních organismech (především měkkýších).
• Blokátory napěťově řízených sodíkových kanálů.
• LD₅₀ = 5,7 µg/kg
• Onemocnění se nazývá paralytická otrava měkkýšů.
• Příznaky: brnění rtů, prstů a jazyka; svalová slabost, poruchy polykání, žvýkání, bolest hlavy; poruchy motorické koordinace, paralýza.

Tetrodotoxin

• Termostabilní neurotoxin produkovaný obrněnkami a symbiotickými bakteriemi.
• Kumuluje se v útrobách ryb čeledi čtverzubcovitých (Tetraodontidae), a v kůži, mozku, a jikrách a gonádách, játrech.
• Blokuje napěťově řízené sodíkové kanály.
• LD₅₀ = 2-20 µg/kg.

Žahavci (Cnidaria)

• Polypy, medúzy, koráli obsahují žahavé buňky (cnidoblasty) s koncentrovaným obsahem jedu.
• Měchýřovka portugalská (Physalia physalis) je kolonie polypů vznášející se na hladině
• Obsahuje Physalitoxin (hemolytický), urtikariogeny.

Čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri)

• Mořská vosa, Australian box jellyfish.
• Velikost kolem 20 centimetrů.
• Volná vlákna až 3 metry dlouhá.
• Chirinotoxin - neurotoxický, hemolytický, dermatonekrotizační, kardiotoxický a cytolytický účinek.
• Narušuje buněčnou membránu → únik draslíku → hyperkalemie → kardiovaskulární selhání v 2-5 minutách.

Měkkýši (Mollusca)

• Plži – Homolice (Conus).
• Konotoxin - skupina látek neurotoxické povahy.
• Antagonisté nikotinového receptoru, blokace Ca2+ kanálů, blokace Na+ kanálů.
• LD₅₀ = 5-25 µg/kg

Hlavonožci

• Jed obsahuje tetrodotoxin (produkovaný bakteriemi ve slinných žlázách), histamin, taurin, acetylcholin, dopamin.
• Neopatrný jed obsahujících tvorů může vést k potížím.

Kroužkovci (Annelida)

• Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis)
• Až 20 centimetrů velká, a je hnědá/hnědozelená s přísavkami na obou koncích.
• Antikoagulační působení přímou inhibicí aktivovaného trombinu.
• Odvozená léčiva: lepirudin, bivalirudin

Pavouci (Arachnida)

• Všichni jedovatí, málo druhů ohrožuje člověka, ale jed je důležitý k lovu.
• Jedový aparát tvoří dvoučlenné chelicery.
• Nejdůležitější složky pavoučího jedu jsou neurotoxiny.

Rod Latrodectus (Snovačka)

• V teplejších oblastech celého světa.
• Jed: a-latrotoxin - neurotoxin, se projevuje bolesti v místě vkusu, myalgie, křečemi, zvracením, hyperhidrosou, piloerekcí, tachykardií.
• LD₅₀ = 20-40 µg/kg
• Protijed z koňského séra.

Rod Loxosceles (Koutník)

• Pavouci rozšíření v teplých oblastech.
• Jed: Sfingomyelinasa D - dermonekrotoxický.
• Nejčastější forma kožní loxoscelismus - kožní nekróza.
• Viscerokutánní loxoscelismus - horečka, nauzea, zvracení, hemolýza.

Rod Phoneutria (Palovčík)

• Jižní Amerika.
• Jed: Množství neurotoxinů ovlivňující sodíkové a vápníkové kanály, proteázy, cholinesterázy, hyaluronidázy.
• LD₅₀ = 0,2 mg/kg
• Útoční, agresivní.

Rod Atrax (Sklípkan)

• Žije v Austrálii.
• Jed: Robustoxin (atrakotoxin) - indukuje spontánní vznik akčních potenciálů, kontinuální uvolňování acetylcholinu.
• LD₅₀ = 3,3 mg/kg
• Existuje protijed - purifikovaný imunoglobulin z králičí plasmy.

V ČR

• Zápřednice jedovatá - dosahuje až 12 milimetrů.
• Dokáže probodnout lidskou kůži, útočí především při obraně kokonu.
• Kousnutí bolestivé, s otokem, nauzeou (do 24h odezní).
• Stepník moravský - kriticky ohrožený.

Blanokřídlí

• Třída hmyz (Insecta) - řád blanokřídlí (Hymenoptera).
• Jedový aparát se skládá z jedové žlázy, jedového váčku a žihadla.
• Toxiny se dají rozdělit do tří skupin dle účinných látek: biogenní aminy, polypeptidy, enzymy.

Apitoxin – včelí jed

• Histamin, Způsobuje kožní reakce, vazodilataci a bronchokonstrikci
• Serotonin
• Melitin, Apamin – porušují membrány, hemolytické účinky, vyplavují histamin, serotonin
• MCD (Mast cell degranulating) peptid

Enzymy

• Hyaluronidáza, fosfolipáza A, fosfatáza – mění prostupnost membrán, poškozují buňky i jednotlivé organely, uvolňují neuromediátory z tkání

Ryby

• Otrava masem makrelovitých ryb (Scombridae).
• Vysoký obsah histaminu, který je bakteriálními procesy přeměněn na histamin.
• Příznaky: nevolnost, zvracení, průjem, bolesti hlavy, otoky, sliznice, generalizovana urtika, až zhoršené vidění.
• Terapie: podání antihistaminik.

Obojživelníci

• Nejvýznamnější producenti toxinů jsou žáby a mloci.
• Pasivní jedovatí živočichové – jed je v kůži kožními jedovými žlázami.
• Kožní sekrety slouží k ochraně proti mikrobiální a fungální infekci.

Hadi

• Aktivně jedovatí hadi ukládají jed v jedové žláze, která je spojena s horní čelisti se 2 zuby.
• Více než 2700 druhů, kolem 1000 má jedový aparát.
• Neurotoxiny jsou zejména v jedu korálovcovitých a chřestýšovitých hadů.
• Cytotoxiny (fosfolipázy, kardiotoxiny, hemotoxiny, myotoxiny).
• Enzymy (hyaluronidáza, fosfolipasa A2, alkalická fosfatáza, amyláza, aktivátor faktoru X, aktivátor protrombinu, heparináza, fibrinolytický enzym).

Zmije obecná

• Jed obsahuje enzymy s vasodilatačním a hemoragickým účinkem.
• Léčba: imobilizace postižené končetiny, analgezie, sedace, antiemetika, antihistaminika.
• Nutná observace 24 hodin.
• Antitoxin by se měl aplikovat infuzí, do svalů a okolní tkáně není nejúčinnější.