Mezopotámie PDF

Přední východ – Mezopotámie Úvod – starověký Přední východ - Mezopotámie (meziříčí; mesos – řecky prostřední, potamos – řecky řeka) - území ležící mezi toky dvou největších řek této oblasti Eufratem a Tigridem (každoroční vydatné záplavy → rozvoj zemědělstv...

Přední východ – Mezopotámie Úvod – starověký Přední východ - Mezopotámie (meziříčí; mesos – řecky prostřední, potamos – řecky řeka) - území ležící mezi toky dvou největších řek této oblasti Eufratem a Tigridem (každoroční vydatné záplavy → rozvoj zemědělství). - Zemědělství se také rozvíjelo na pobřeží Středozemního moře a ve střední Sýrii (vláha díky dešťům). - Tyto oblasti také bývají nazývány úrodný půlměsíc (nejrychlejší vývoj). Jde o území dnešního Turecka, Íránu, Iráku a států ležících na východním pobřeží Středzemního moře (Jordánsko, Sýrie, Izrael, Libanon). Díky námořnímu obchodu udržovaly také styk s Egyptem a Krétou. - S.P.: Charakterizuj tuto oblast po stránce geografické? Jaké zde byli přírodní podmínky? (s. 41) - Oblast Předního východu spolu s Malou Asií (spojnice mezi Evropou, Asií a Afrikou) tvoří křižovatku kultur, etnik a jazyků; je mnohonárodnostním místem. Stýkají se zde jazykové rodiny – indoevropská a semitskohamitská. Jde o „kolébku“ civilizace. (Některá jména označují politickou příslušnost, ne národnost – např. Asyřan, Babyloňan). Mezopotámie Úvod - Sever Mezopotámie – dostatek srážek, jih Mezopotámie – zavlažován pravidelnými záplavami. - S.P.: Jak fungovalo závlahové zemědělství? (s. 41) - Obě řeky byly také bohatým zdrojem ryb, fungovaly jako dopravní tepny. → Vývoz: vlněné barevné tkaniny; dovoz: kámen, kov, dřevo. - Dostatek sruovin (netřeba dovozu): rákos a hlína. (Jak je obyvatelstvo využívalo? – s. 41) Stály také u zrodu písma – klínopis. - Panovník se nerovná bohu. Vládnou kněží a úředníci. Sumer - První obyvatelstvo, které známe jménem, byli Sumerové (neznámý původ). → název území - Už ve 4. tis. př. n. l. začali budovat města (hospodářsky závislá na vesnicích) → městské státy. - Nejznámější městské státy: Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Nippur aj. - Centrem městských států byl chrám → chrámové hospodářství. - S.P.: Popiš, jak fungovalo? (s. 42) - Určitou dobu bylo nejvýznamnějším městským státem- hegemonem – město Kiš. → Zápasy mězi městskými státy. → Objevila se instituce krále. (Často vojevůdci uzurpovali moc, stali se dědičnými despotickými monarchy, kteří se opírali o vojenskou moc.) - základní povinnosti krále: o zabezpečit úrodu o udržovat mír mezi poddanými o vést (vítězné) války (kdykoli to bylo možné) - Náboženským střediskem bylo město Nippur (bez světského vládce; hegemon Sumeru musel mít podporu nippurských kněží). - Se vznikem despocií se mění chrámové hospodářství na palácové hospodářství. Akkad - Od poč. 3. tis. př. n. l. – příchod semitských kmenů. - 2340 př. n. l. – semitský úředník panovníka v Kiši se zmocnil vlády → přijal jméno Sargon →vybudoval sídelní město Akkad → název i pro stát. Ovládl celý Sumer a vytvořil centralizovaný stát. (Vybudoval stálé vojsko, sjednotil míry a váhy.)  - Sargonův vnuk vybudoval na obranu dvě pevnosti: Tel Brak a Ninive (později sídlo asyrských panovníků). Konec jeho vlády – vzpoury + útoky okolních kmen → oslabení státu → podlehl nájezdu dalších kmenů. Asýrie - V době úpadku akkadské říše – na severu Mezopotámie vládla knížata z města Aššur. - 3 epochy: o staroasyrská říše (20.-18. stol. př. n. l.) o středasyrské období (1500-1000 př. n. l.) – Přední východ ovládly jiné mocné státy: říše Mitany, říše Chetitů a Egypt o novoasyrská říše (911-612 př. n. l.) Staroasyrská říše - obchodní styky s Malou Asií (Co se vyváželo a co se dováželo? – s. 42); v Malé Asii – asyrské obchodní kolonie (později zanikly) - Asýrie byla postupně ovládnuta sousedním státem – Babylonií. Novoasyrskáříše - Asýrie se nerušeně rozvíjela a vzmáhala (na její území nepřicházeli Aramejci a Chaldejci). - 722 př. n. l. zvítězil v bojích o trůn Sargon II. → sargonovská dynastie. - Syn Sargona II. dobyl Babylon, srovnal ho se zemí a odvezl z něj bohatství. Sídelním městem se stalo Ninive → vybudoval zde přepychový palác. (Jak palác vypadal? – s. 43) - Assarhaddon (vnuk Sargona II.) obnovil Babylon, udržel území (i přes útoky kmenů), dobyl další území v Palestině a Egyptě → největší územní rozmach. Po jeho smrti říše upadá. - Aššurbanipal (jeho syn) čelil povstáním uvnitř říše, ztratil Egypt, málem přišel o Babylonii, ale říši (až na Egypt) udržel. - Byl to vynikající válečník a politik, měl literární vzdělání, shromažďoval písemnosti v knihovně v Ninive (asi 25 000 tabulek). - Po jeho smrti byla Asrýie napadena Babyloňany a Médy. → Ninive bylo dobyto a zpustošeno - 612 př. n. l. → zánik asyrské říše Babylonie - Na jihu Mezopotámie bylo hustější osídlení →boje o hegemonii. Nejmocnějším městským státem se stal Babylon (Báb-ílim = brána boží). - 3 etapy: o starobabylonská říše (19.-16. stol. př. n. l.) o středobabylonská říše (1500-1000 př. n. l.) o novobabylonská říše (625-539 př. n. l.) Starobabylonská říše - Chammurapi – nejvýznamnější panovník - vládl v 18. stol. př. n. l. po dobu 43 let. Ovládl jižní Mezopotámii, budoval centrálně řízený závlahový systém. → Rozkvět zemědělství, země bohatla. Připojil Asýrii. Babylon se stal kulturním centrem. Zavedl všeobecné platidlo – stříbro (místo obilí) → rozvoj dálkového obchodu. Důsledky: chudší obyvatelé upadají do dluhů a otroctví. → Zhoršení obranyschopnosti říše (vojáci – jen svobodní lidé). - Velká říše → centrální řízení → vytvořenísprávního systému, omezena moc kněží, vydání zákoníku; pokusil se zavést kult ústředního boha (Marduka).  - Chammurapiho zákoník – vycházel ze starších zákonů (sumerských a akkadských), platil pro celou říši, vytesándo kamenné stély, týkal se veřejného pořádku, majetkových, rodinných a dědických záležitostí, manželství, ochrany cti, ublížení na zdraví atd.; “oko za oko, zub za zub” - odvetné tresty, ale také možno zaplatit pokutu, tresty byly odstupňované podle postavení. Dělil obyvatelstvo na 3 vrstvy: o awíly - svobodní, plnoprávní o muškény – svobodní, nižší postavení než awílové o otroci – nesvobodní, bez práv - S.P.: Přečti si příklady odměn a trestů z Chammurapiho zákoníku. (s. 45) Uměj uvést příklady. - Chammurapiho zákoník: Chetité - Indoevropané, kteří přišli do Malé Asie během 3.-2. tis. př. n. l. Jejich písmo rozluštil Čech Bedřich Hrozný. Je to první písemně zaznamenaný indoevropský jazyk. Užívali klínopis. - nejstarší písemné památky: legendy (o Sargonovi), eposy (o Gilgamešovi), hymny, oslavné zpěvy a mýty; soubory modliteb, historická díla a královské letopisy - V 17. stol. př. n. l. založili Chetité v Malé Asii mocnou říši, centrem – Chattuši. - Válečné výpravy do Sýrie, dobyli Babylonii, podmanili si říši Mittani. - Říše Chetitů (18.-12. stol. př. n. l.) byla zničena náporem mořských národů (ty pak šířily dál znalost železa, kterou převzali od Chetitů). Novobabylonská říše - Chaldejec Nabopolasar se v 7. stol. př. n. l. zmocnil vlády v Babylonii (do té doby pod nadvládou asyrské říše) → založil chaldejsou dynastii. Spolu s Médy – tažení do Asýrie → zpustošení města Aššur, Ninive srovnáno se zemí. (Výsledek: Médové – Asýrie, Nabopolasar – Babylonie.) - Nabukadnezar II. (jeho syn): ovládl Sýrii a Palestinu, dobyl Jeruzalém (viz Bible – babylonské zajetí). - monumentální přestavba Babylonu: tři pásy hradeb, babylonská věž, visuté zahrady, Ištařina brána (s.46) - Po Nabukadnezarově smrti – střídání panovníků → nestabilita, hospodářské problémy, hlad → 539 př. n. l. se Babylon vzdal bez boje perskému králi Kyrovi II. - Ištařina brána (rekonstrukce brány – Pergamenovo muzeum v Berlíně):  Kultura v Mezopotámii Náboženství - polyteistické náboženství - má stovky božstev různých významů (každé město mělo svého ochránce) - Některá božstva však byla významnější než jiná, hlavně trojice bohů An – Enlil – Enki. o An – bůh nebe, otec či vládce bohů o Enlil – Anův syn, bůh země, později i osudu, (centurm jeho kultu byl v Nippuru; stvořil plodivé síly, zřídil města, dal vzniknout rostlinám, vynalezl zemědělství) o Enki – bůh vody a moudrosti; vynalezl řemeslo, písmo vědy a umění) - S.P.: Doplň další božstva: o Nichursag - … o Ištar – bohyně plodnost, lásky, ale i války o Sin - … o Ut (též Šamaš) - … o Nimrud - … o Marduk - … - Bohům byly budovány chrámy (monumentální trojlodní obdélníkové stavby budované na vysokých terasách). → Daly základ zikkuratům.  Písmo - Sumerové – první národ, který používal písmo. Vzniká z praktických důvodů pro hospodářské účely. - S.P.: Co to byly kalkuly? (s. 46 – 47) - Místo otisků obrázků (viz kalkuly) se začalo používat rákosové pisátko, obrázky se začaly stylizovat tak, aby se skládaly z rovných čárek (širších v místě, kde začíná tah) →připomínaly klín → KLÍNOVÉ PÍSMO (2. pol. 4. tis. př. n. l.) - Asi o tisíc let později došlok pootočení písma o 90 stupňů doleva → setřela se původní obrázková podoba a jednotlivé znaky získaly pouze hláskovou hodnotu (písmena nebo slabiky). - klínové písmo:  Literatura - Písmo původně sloužilo pouze k úředním záznamům. Literární památky se objevily až po několika staletích. - nejstarší literární památky: hymny, modlitby, zaříkání, nářky, báje (mýty) a pověsti, eposy (viz s. 47 + zápisky v literatuře) - nejstarší epos – Epos o Gilgamešovi (viz literatura) - Zachovaly se také vědecké spisy – ponaučení, zamyšlení, ale také např. sumerský královský seznam (končí až v Chamurappiho době) Vzdělanost a věda - Zvládnutí složitého klínového písma vyžadovalo několikaleté studium. → Existovaly chrámové, později i světské písařské školy. - S.P.: Kdo mohl v těchto školách studovat a kdo se mohl stat písařem? (s. 47) - Ve školách se učilo: čtení, psaní, přírodopis, zeměpis, gramatika, matematika, někdy i zpěv a hudba. - Používaly se tyto jazyky: sumerština (dlouho úřední a literární jazyk), akkadština, (někdy byl zaznamenáván i asyrský a babylonský dialekt); vznikaly dvoj- i trojjazyčné slovníky (sumersko- akkadské, chtetisko-akkadské, sumersko-akkadsko-chtitské aj.) - matematika: desetinná i šedesátinná (starší) soustava; sčítání, odčítání, násobení a dělení; znalost mocnin a odmocnin, zlomků a rovnic; výpočty plochy i objemu; dochované sbírky matematických a geometrických úloh s řešením - měření času: sluneční i vodní hodiny; určili délku roku (354 dní) a měsíců (12 s 29 nebo30 dny) - (vycházeli ze solárního, ne lunárního cyklu) + na vyrovnání vkládali přestupný měsíc - astronomie: znali např. ekliptiku Slunce, oběžnou dráhu Měsíce aj.; uměli později i předpovědět zatmění Slunce Pojmy (s. 48): - indoevropské jazyky, semitskohamitské jazyky, deportace, chrámové (restributivní) hospodářství, palácové hospodářství, monarcha, centralizovaný stát, kolonie, říše Mittani, mořské národy, Médové , Chaldejci, legenda, epos, hymnus, zikkurat Data (s. 48): - 4. tis. př. n. l. – vznik měst v Sumeru a vynález písma - 3. tis. př. n. l. – vznik městských států - 2. pol. 3. tis. př. n. l. – vznik prvního centralizovaného státu v Mezopotámii - Akkadu - 20.-18. stol. př. n. l. – staroasyrská říše - 19.-16. stol. př. n. l. – starobabylonská říše - 18. stol. př. n. l. – vznik Chammurapiho zákoníku - 17. stol. př. n. l. – vznikříše Chetitů - 911-612 př. n. l. – novoasyrská říše - 625-539 př. n. l. – novobabylonská říše - odkazy: https://www.youtube.com/watch?v=sYHRTUY3xpM https://www.youtube.com/watch?v=I1Hbht4iNQg Code of Hammurabi: Ancient Babylonian Laws - YouTube