Kinematika prac. listy PDF

Kinematika Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici Základní pojmy Kinematika - popisuje pohyb tělesa, nes...

Kinematika Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici Základní pojmy Kinematika - popisuje pohyb tělesa, nestuduje jeho příčiny Klid (pohyb) - určujeme vzhledem k jiným tělesům - je vždy relativní (neexistuje těleso v absolutním klidu) - záleží na volbě vztažné soustavy Hmotný bod - nahrazujeme jím těleso HB - hmotnost = hmotnosti tělesa - rozměry tělesa - zanedbáváme Vztažná soustava – těleso je spojeno se soustavou souřadnic Poloha hmotného bodu: a) pomocí kartézské soustavy souřadnic b) pomocí polohového vektoru  r = r = x2 + y2 + z 2 Trajektorie hmotného bodu = množina bodů, kterými těleso při pohybu prochází Rozdělení pohybů podle tvaru trajektorie: přímočaré např. těleso volně padající k zemi křivočaré např. pohyb sedačky na horské dráze Dráha hmotného bodu = délka trajektorie - fyzikální veličina - značka s - základní jednotka metr (m) - je funkcí času s = s(t) Rychlost hmotného bodu = podíl dráhy s a doby t pohybu HB - značka v - základní jednotka m/s Převodní vztah 1 m.s-1 = 3,6 km.h-1 10 m.s-1 = 20 m.s-1 = 30 m.s-1 = Rozdělení pohybů podle rychlosti: rovnoměrné v = konst. nerovnoměrné v ≠ konst. a) Průměrná rychlost – skalár s vp = t b) Okamžitá rychlost – vektor určuje polohu HB v bodě A určuje polohu HB v bodě B   r změna polohového vektoru, k níž dojde při pohybu HB za dobu Δt    r = r2 − r1  Je – li: t → 0  r → 0   r Okamžitá rychlost v HB v bodě A je: v =  t  r Velikost v =v= t Směr - je totožný se směrem tečny k trajektorii - je orientován ve směru změny polohového vektoru 9 Příklady: 1. Vyjádři rychlosti 5 m.s-1 ,10 m.s-1 , 25 m.s-1 v km.h-1 2. Nákladní vlak urazil dráhu 25 km mezi dvěma železničními stanicemi za půl hodiny. Vypočti průměrnou rychlost vlaku. 3. Automobil urazil za první 3 s pohybu dráhu 15 m, za následujících 5 s dráhu 45 m. Vypočti průměrnou rychlost automobilu: a) v prvních 3 s b) v následujících 5 s c) v prvních 8 s pohybu Rovnoměrný přímočarý pohyb nejjednodušší rovnoměrný pohyb přímočarý pohyb hmotného bodu s konstantní velikostí a směrem rychlosti  v = konst, v = konst Dráha rovnoměrného pohybu Δs s − s0 v= = Δt t − t0 t0 = 0 s, s0 = 0 m s = v t t0 = 0 s, s0  0 m s = s0 + v  t Graf závislosti dráhy na čase 10 Graf závislosti velikosti rychlosti na čase Příklad: Chlapec jde ze školy rychlostí 1 m.s-1. V okamžiku, kdy je ve vzdálenosti 100 m od školy, vyjede za ním spolužák na jízdním kole rychlostí 5 m.s-1. Za jakou dobu a v jaké vzdálenosti od školy chlapce dohoní? Řeš početně i graficky. Rovnoměrně zrychlený (zpomalený) přímočarý pohyb Nerovnoměrný přímočarý pohyb  v  konst, v = konst zrychlení HB v v − v0 a= = t t − t0 v0 - počáteční rychlost (rychlost HB v čase t0: t = 0s) V - okamžitá rychlost HB v čase t jednotkou zrychlení je metr za sekundu na druhou [a] = m.s-1 / s = m.s-2 11 Příklad: Automobil jede rychlostí 36 km.h-1. V určitém okamžiku a po dobu 30 s zvětší rychlost na 90 km.h-1. Urči zrychlení automobilu. Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb např. volně padající těleso, rozjíždějící se automobil v = a t v = v0 + a  t Graf závislosti velikosti rychlosti na čase Dráha rovnoměrně zrychleného pohybu 1 2 1 s= at s = v0t + at 2 2 2 Graf závislosti dráhy na čase Příklad: Sestroj graf závislosti dráhy na čase rovnoměrně zrychleného pohybu se zrychlením 2 m.s-2. 12 Rovnoměrně zpomalený přímočarý pohyb např. brzdící automobil v = v0 − a  t Graf závislosti velikosti rychlosti na čase Příklad: Automobil jedoucí rychlostí 72 km.h-1 začne prudce brzdit a za dobu 4 s zastaví. Urči zrychlení automobilu. Volný pád rovnoměrně zrychlený pohyb s nulovou počáteční rychlostí trajektorie volného pádu je část svislé přímky zrychlení = TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ g velikost závisí na zeměpisné poloze a nadmořské výšce v našich zeměpisných šířkách je g = 9,81 ms-2 tíhové zrychlení zaokrouhlujeme na hodnotu g ~ 10 ms-2 hodnota normálního tíhového zrychlení gn = 9,80665 ms-2 velikost okamžité rychlosti: v = g t dráha s volně padajícího tělesa: 1 2 s= gt 2 13 Příklad: Kdy a jakou rychlostí dopadne těleso volným pádem z výšky 250 m? Skládání pohybů a rychlostí těleso koná dva nebo více pohybů současně princip nezávislosti pohybů: Koná-li těleso dva nebo více pohybů, je jeho výsledná poloha taková, jako kdyby konalo tyto pohyby postupně v libovolném pořadí. Skládání (součet) rychlostí: 1) stejného směru    v = v1 + v2 v = v1 + v2 2) opačného směru    v = v1 + v2 v = v1 − v2 3) kolmých    v = v1 + v2 v = v1 + v2 2 2 4) různoběžných    v = v1 + v2 Příklad: Motorový člun se pohybuje vzhledem ke klidné vodě rychlostí 10 m.s-1. Proud řeky ho unáší rychlostí 2m.s-1. Urči výslednou rychlost člunu (početně i graficky) vzhledem k břehu, jestliže pluje a) po proudu b) proti proudu c) kolmo na směr proudu 14 Rovnoměrný pohyb po kružnici je pohyb, při němž velikost rychlosti je konstantní a trajektorií je kružnice při tomto pohybu se mění směr vektoru okamžité rychlosti rychlost má v každém okamžiku směr tečny ke kružnici  v = konst, v  konst průvodič r - spojnice HB a středu kružnice s = r r r [  ] = rad délka oblouku s kružnice úhlová dráha  - středový úhel opsaný průvodičem HB za dobu t 2r Je-li s = 2πr = = 2 rad r Úhlu 360° odpovídá 2π radiánů.  úhlová rychlost ω –  = [  ] = rad.s-1 t  vektor  je kolmý k rovině kružnice a leží na přímce procházející jejím středem 15 PRAVIDLO PRAVÉ RUKY: Jestliže prsty pravé ruky obrácené dlaní ke středu kružnice ukazují směr okamžité rychlosti HB, udává vztyčený palec směr vektoru úhlové rychlosti. ω  0 r  v HB Rovnoměrný pohyb po kružnici  okamžitá rychlost v s r    v= = = r = r  t t t [ v ] = m.s-1 - směr rychlosti se mění, je jím tečna ke kružnici v daném bodě dostředivé zrychlení ad v2 ad = =  2r r [ ad ] = m.s-2   vektor kolmý k vektoru okamžité rychlosti ad ⊥ v směřuje do středu kružnice, po níž se HB pohybuje velikost ad je konstantní, směr se však neustále mění 16 Cvičení Rovnoměrný pohyb 1. Z určitého místa vyjíždí nákladní automobil a za půl hodiny za ním ve stejném směru osobní automobil. Předpokládáme, že nákladní auto jede stálou rychlostí 60 km.h −1 , osobní automobil stálou rychlostí 80 km.h −1. Za jakou dobu od vyjetí nákladního auta a v jaké vzdálenosti od místa startu se budou obě vozidla míjet? 2. Ze dvou míst, jejichž vzdálenost je 6 km, vyjedou součastně proti sobě traktor a motocykl. Traktor jede rychlostí 36 km.h −1 , motocykl rychlostí 72 km.h −1. U obou vozidel předpokládáme stálou rychlost po celou dobu jízdy. Za jakou dobu a v jaké vzdálenosti od místa startu traktoru se vozidla setkají? 3. Tunelem o délce 700 m projíždí vlak dlouhý 200 m tak, že od vjezdu lokomotivy do tunelu do výjezdu posledního vagónu z tunelu uplyne doba 1 minuty. Urči rychlost vlaku. Výsledky: 1) 2h, 120 km 2) 3 min 20 s, 2 km 3) 54 km.h-1 Průměrná rychlost 1. Rychlík ujel mezi dvěma stanicemi dráhu 7,5 km za 5 minut. Urči jeho průměrnou rychlost v jednotkách m.s −1 a km.h −1. 2. Automobil jel tři čtvrtiny celkové doby jízdy rychlostí 90 km.h −1 , zbývající dobu jízdy rychlostí 50 km.h −1. Vypočti jeho průměrnou rychlost. 3. Podle grafu rychlosti znázorněného na obrázku sestrojte graf dráhy. Předpokládáme, že těleso se pohybuje po přímce a jeho dráha v čase t = 0 s se rovná nule. 1 2 3 4 17 4. Podle grafu dráhy sestroj graf rychlosti. 1 2 3 4 5. Z grafu závislosti rychlosti na čase vypočti velikost průměrné rychlosti : a) za prvních šest sekund b) za druhých šest sekund c) v intervalu od konce třetí sekundy do konce 9 sekundy 12 v/m.s-1 10 8 6 4 2 0 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 10 10 11 11 12 12 t/s 00 −1 −1 6. Automobil projel tři čtvrtiny celkové dráhy rychlostí 90 km.h a zbývající část rychlostí 50 km.h. Vypočti jeho průměrnou rychlost. 18 7. Turista šel 2 hodiny po rovině rychlostí 6 km.h −1 , další hodinu vystupoval do prudkého kopce rychlostí 3 km.h −1. Jaká byla jeho průměrná rychlost? 8. Nákladní automobil jel první polovinu dráhy po dálnici rychlostí 80 km.h −1 , druhou polovinu dráhy po polní cestě rychlostí 20 km.h −1. Vypočti jeho průměrnou rychlost. 9. Cyklista jede úsek cesty o délce 18 km rychlostí 15 km.h −1 a úsek o délce 9 km rychlostí 30 km.h −1. Jaká je jeho průměrná rychlost? Výsledky: 1) 25 m.s-1, 90 km-1 7) 5 km.h-1 2) 80 km.h-1 8) 32 km.h-1 5) a) 3,3 m.sˉ¹ b) 5,3 m.sˉ¹ c) 6 m.sˉ¹ 9) 18 km. h-1 6) 75 km.h-1 Rovnoměrně zrychlený pohyb −1 1. Automobil, který se rozjížděl rovnoměrně zrychleným pohybem, dosáhl rychlosti 108 km.h za 6 s. Urči dráhu, kterou při tom urazil. 2. Těleso, které bylo na začátku v klidu, se začalo pohybovat rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením 8 m.sˉ2. Jak velkou rychlost mělo na konci dráhy dlouhé 100 m? 3. Motocykl zvýší při rovnoměrně zrychleném pohybu během 10 s rychlost z 6 m.sˉ¹ na 18 m.sˉ¹. Urči velikost zrychlení motocyklu a dráhu, kterou přitom ujede. −1 −1 4. Automobil, který jel rychlostí 54 km.h , zvýšil rychlost na 90 km.h , přičemž ujel při stálém zrychlení dráhu 200 m. Urči velikost zrychlení automobilu. −1 5. Automobil se rozjíždí z klidu a za dobu 40 s dosáhne rychlosti 72 km.h. a) Jak velké je zrychlení automobilu? b) Jak velké rychlosti by dosáhl automobil při stálém zrychlení za dobu 1 minuty? c) Jakou dráhu by přitom urazil? −1 6. Letadlo vzlétne při rychlosti 360 km.h. Tuto rychlost dosáhne z klidu za dobu 10 s. a) Určete zrychlení letadla. b) Jakou dráhu letadlo urazí před vzlétnutím? 7. Vlak jedoucí rychlostí 72 km.h −1 začne brzdit a za dobu 50 s: a) sníží rychlost na 18 km.h −1 b) zastaví S jakým zrychlením se vlak pohyboval? 8. Automobil se rozjíždí se zrychlením 0,5 m.sˉ² po dráze 400 m. Vypočti dobu rozjíždění a konečnou rychlost automobilu. 19 Výsledky: 1) 90 m 5) a) 0,5 m.s-2 b) 108 km.h-1 c) 900 m 2) 40 m.s-1 6) a) 10 m.s-2 b) 500 m 3) 1,2 m.sˉ², 120 m 7) a) 0,3 m.s-2 b) 0,4 m.s-2 4) 1 m.s-2 8) 40 s, 72 km.h-1 Volný pád 1. Jak hluboká je propast Macocha, jestliže volně puštěný kámen dopadne na její dno za dobu 5,25 s? Odpor vzduchu neuvažujeme. 2. Jak velká je okamžitá rychlost tělesa při volném pádu za dobu 1 s, 2 s, 3 s? Nakresli graf závislosti okamžité rychlosti na čase. 3. Jakou dráhu urazí těleso při volném pádu za dobu 1 s, 2 s, 3 s? Nakresli graf závislosti dráhy na čase. 4. Těleso padá volným pádem z výšky 80 m. Urči: a) dobu, za kterou dopadne na zem b) velikost rychlosti dopadu 5. Kroupy dopadají na zem rychlostí 100 m.sˉ¹. Z jaké výšky kroupy padají, jestliže neuvažujeme odporové síly vzduchu? 6. Za jakou dobu urazí volně padající těleso a) první metr své dráhy, b) druhý metr své dráhy? Výsledky: 1)138 m 4) a) 4s b) 40 m.sˉ¹ 2) 10 m.sˉ¹, 20 m.sˉ¹, 30 m.sˉ¹ 5) 500 m 3) 5 m, 20 m, 45 m 6) 0,45 s , 0,19 s Skládání pohybů 1. Voda proudí v řece rychlostí v1 = 3m.s −1 , motorový člun má rychlost v2 = 4m.s −1. Urči velikost výsledné rychlosti člunu vzhledem ke břehům řeky, jestliže příď člunu směřuje: a) kolmo k proudu řeky b) ve směru proudu c) proti proudu Před řešením nakreslete danou situaci. 2. Výsadkář klesá k zemi po otevření padáku rychlostí 2,4 m.sˉ¹, boční vítr ho unáší rychlostí 1 m.sˉ¹. a) a) Jak velká je jeho výsledná rychlost vzhledem k zemi? b) V jaké vzdálenosti od osamělého stromu dopadne na zem, jestliže se přesně nad ním nacházel ve výšce 600 m? Výsledky: 1) a) 5 m.sˉ¹ b) 7 m.sˉ¹ c) 1 m.sˉ¹ 2) a) 2,6 m.sˉ¹ b) 250 m 20 Rovnoměrný pohyb po kružnici 1. Hmotný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici o poloměru 50 cm s frekvencí 2 Hz. Urči periodu a velikost rychlosti HB. 2. Hmotný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici s oběžnou dobou 5 s. Urči jeho frekvenci a úhlovou rychlost. 3. Automobil projíždí zatáčkou o poloměru 50 m rychlostí o stálé velikosti 36 km.h-1. Jak velké je normálové zrychlení automobilu v zatáčce? 4. Vrtule letadla se otáčí úhlovou rychlostí 200 rad.s-1. a) Jak velkou rychlostí se pohybují body na koncích vrtule, jejichž vzdálenost od osy je 1,5 m? b) Jakou dráhu uletí letadlo během jedné otočky vrtule, letí-li rychlostí 540 km.h-1 Výsledky: 1) 0,5 s, 6,3 m.s-1 3) 2m.s-2 2) 0,2 Hz, 1,3 rad.s-1 4) a) 300 m.s-1 b) 4,7 m 21